Rok poté, co partnerské země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytly Řecku finanční injekci, se uvažuje o další finanční pomoci. Řecká vláda totiž nebude v roce 2012 schopna získat peníze na dluhopisových trzích, jak se původně předpokládalo.

Evropská centrální banka sice vyjádřila svůj nesouhlas s jakoukoli formou odpisu dluhu, němečtí politici ale tento nápad začali přetřásat kvůli odporu daňových poplatníků, kteří odmítají opět sáhnout do peněženky.

Za módními pojmy »restrukturalizace« nebo »reprofilace« dluhu se skrývá skutečnost, že půjčená částka nebude splacena v plné výši nebo včas.

Pyrotechnické úvěry

Co všechny tyto pojmy znamenají pro swapy úvěrového selhání (CDS)?

Pomocí CDS se jedna strana chrání před selháním emitenta dluhopisů tím, že každý rok zaplatí určitou částku - obdobu pojistného - jiné straně, která na sebe chce riziko převzít.

Podobně jako je pojištění domácnosti dražší pro ty, kteří bydlí poblíž továrny na výrobu pyrotechniky, tak se zhoršující se finanční situací emitenta dluhopisů roste i cena CDS (viz graf Prémie za restrukturalizaci).

Stejně jako u pojistných smluv však i zde existuje prostor pro diskusi, kdy je možné uplatnit pojistný nárok.

U státních CDS závisí nárok na »úvěrové události«, která je v širším smyslu vymezena jako neschopnost splácet úrok, zmrazení splátek jistiny nebo restrukturalizace dluhu.

Osudová doložka

Obstála by jako pojistný nárok reprofilace dluhu, tedy prodloužení jeho splatnosti, které by Řekům poskytlo tolik potřebný oddechový čas?

Záleží na tom, jak by byla provedena. Pokud by s takovým krokem investoři souhlasili z vlastní svobodné vůle, jako se to stalo v roce 2003 v Uruguayi, pak by situace za úvěrovou událost považována nebyla. A to ani v případě, kdy by evropské banky podlehly tlaku místních vlád a se swapem souhlasily.

Kdyby však byli ke změně přinuceni všichni majitelé dluhopisů, pak by k úvěrové události pravděpodobně došlo.

Některé státní dluhopisy mají »doložku o společném postupu věřitelů«. Ta umožňuje vládě uzavřít dohodu se všemi věřiteli v okamžiku, kdy s tím souhlasí alespoň určité procento z nich.

Podle Michaela Hampden-Turnera, stratéga banky Citibank, však u zhruba devadesáti procent řeckých dluhopisů tato doložka připojena není.

Od regulátora k soudu

Pokud by řecká reprofilace vyvolala na trhu s CDS nějaké spory, řešila by je dobrovolná organizace Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty, jež na tomto trhu funguje jako regulátor.

Podle pravidel této asociace má každý region svůj »rozhodovací výbor« složený z deseti bankéřů a pěti investorů, jehož úkolem je tyto otázky řešit. S žádostí o vydání rozhodnutí se na něj může obrátit každý účastník trhu.

Pokud však rozhodnutí výboru nepodpoří kvalifikovaná většina dvanácti z patnácti členů, postoupí ho dále nezávislým expertům z revizní komise mimo Mezinárodní asociaci pro swapy a deriváty, tedy jakémusi nejvyššímu soudu na trhu s CDS.

Vydělal by vůbec někdo?

Kdo by tedy vydělal a kdo tratil, kdyby se na reprofilaci řeckého dluhu nahlíželo jako na úvěrovou událost?

Může se zdát, že čistými věřiteli zajištění proti úpadku Řecka jsou investoři mimo Evropu, zatímco čistými dlužníky jsou evropské banky. Situace však není ani zdaleka tak jednoznačná, jelikož se proti nesplacení řeckých dluhopisů pojistily i některé evropské banky. Řecká neschopnost splácet by tak neodměnila pouze »spekulanty« na trhu s CDS.

Za poslední dobu vykazuje trh s řeckými swapy minimální aktivitu. Makléři tvrdí, že řecký trh není příliš likvidní, protože je pojištění proti úvěrovému selhání velice drahé.

Morgan Stanley dokonce uvádí, že otevřené pozice v aktuálních kontraktech dosahují jen 5,3 miliardy dolarů.

 

© 2011 The Economist Newspaper Limited. All rights reserved.
Publikováno na základě licence s The Economist, překlad týdeník Ekonom.
Článek v angličtině najdete na www.economist.com.

90 procent
Zhruba takový počet řeckých dluhopisů neobsahuje doložku o společném postupu věřitelů.

ECB sice vyjádřila svůj nesouhlas s jakoukoli formou odpisu dluhu, němečtí politici to ale vidí jinak.

Za módními pojmy »restrukturalizace« nebo »reprofilace« dluhu se skrývá skutečnost, že půjčená částka nebude splacena v plné výši nebo včas.

Řecko na prodej? Starší muž sedí v centru Atén před uzavřeným obchodem inzerujícím zlevněné zboží. Foto: Bloomberg

Související