Ekonomiky asijských zemí rychle rostou a stávají se motorem světového hospodářství. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka je ale nutné motivovat domácí podniky k tomu, aby na tyto perspektivní trhy důrazněji pronikaly.

Co může vláda pro podporu obchodu s Asií udělat nad rámec společné obchodní politiky EU?

Hodláme se Asií zabývat v nové proexportní strategii. Ta by měla být připravena už letos. Stejným směrem chceme nasměrovat i ČEB, EGAP i CzechTrade. Musí jít s exportéry na nová teritoria.

Neměli by se podnikatelé více podílet na ekonomické diplomacii? V zahraničním obchodě je asi nutná aliance mezi politiky a firmami.

Máme radu pro obchod a investice, tam se vyměňují názory a informace. Podle mne je ale nejlepší spolupracovat na veletrzích, výstavách a obchodních misích. Společné zahraniční cesty podnikáme tam, kde má protistrana zájem o naše firmy. Jde hlavně o to ukázat, že jsme schopni splnit očekávání, naposledy jsme byli v Saúdské Arábii.

Není rušení některých ambasád, například v Jemenu či konzulátu v Bombaji, chybou?

Jde o kroky ministerstva zahraničních věcí. Pokud ale například vyklidilo kancelář v Bombaji, náš zástupce tam určitě zůstane.

Dokáže resort volit vůči socialistické Číně či Vietnamu odlišnou politiku?

V těchto zemích se samozřejmě musí více pracovat na mezivládní úrovni. Ve Vietnamu lze také navazovat na fakt, že mnoho lidí odsud u nás studovalo či pracovalo. Stejně tak je možné navazovat na dřívější dodávky, ale hlavně musíme přijít s nabídkou špičkového zboží. Rozhoduje jedině to, zda umíme uspět pod tlakem konkurence.

Německou ekonomiku drží nad vodou strojírenský vývoz do Číny, nezůstávají české podniky daleko vzadu?

To srovnání je trochu odvážné. Nikdy nebudeme hrát na čínském trhu takovou roli. Chceme se na něm sice zviditelnit, ale musíme si to odpracovat. Panuje tam opravdu tvrdá konkurence. Existují nicméně jiné zajímavé země, třeba Indie. Tam určitě jsou lepší podmínky pro růst našeho exportu.

Proč zrovna v Indii?

Pro naše firmy to bylo tradiční teritorium, české výrobky tam ještě znají. Navíc si myslím, že Indové jsou obchodu daleko více otevřeni než v Číně. Nezapomínejme však na další státy. Na průmyslovou Koreu, dvousetmilionovou Indonésii. Existuje i Turecko nebo státy kolem Perského zálivu.

V minulosti jsme do Asie vyváželi investiční celky - zařízení do oceláren, cukrovary, cementárny. Vrátí se ty doby?

Česká nabídka je široká. Jde o energetiku, stroje, produktová zařízení a telekomunikace. Musíme však dodávat, co si zákazníci přejí. Na to, co jsme uměli stavět za první republiky nebo za minulého režimu, už asi nedosáhneme. Nicméně bychom se o vývoz investičních celků měli pokusit. Známky oživení existují, vzorem jsou elektrárny do Turecka. Je ale nutné mít silného integrátora, který by nabídl dodávku od inženýringu přes projekt až po finální výstavbu.

Otázkou je, zda si něco takového domácí průmysl přeje. My bychom byli ochotni pomoci finanční podporou exportních kapacit.

Josef Pravec

Martin Kocourek (44)
- Vystudoval ekonomiku řízení na ČVUT v Praze.
- Poslancem Federálního shromáždění za ODS byl zvolen roku 1992.
- Ministrem průmyslu a obchodu je od roku 2010.
- Jako ministr řídí CzechInvest a CzechTrade. Metodicky vede ČEB a EGAP.
- Prioritním úkolem MPO je nová exportní strategie ČR.

Ministr průmyslu Kocourek pracuje na novém modelu exportní strategie ČR. Foto: Jan Rasch

Související