Dveře metra se otevírají. Z pěti vagonů vlakové soupravy se dere ven dav uniformně oblečených mužů a žen a sune se k úzkému schodišti vedoucímu na povrch.

Mají ještě slabých patnáct minut, aby urazili zhruba dvousetmetrovou vzdálenost do zaměstnání a po následujících osm hodin vydali ze sebe to nejlepší ve prospěch akcionářů firmy, pro kterou pracují.

Před dvaceti třiceti lety takto před šestou ranní spěchali dělníci do ČKD na pražském Zličíně, na Smíchově nebo ve Vysočanech. Na sobě montérky, v podpaží aktovku se svačinou v umaštěném papíru.

Po letech se situace opakuje, jen s drobnými nuancemi. Není šestá ranní, ale hodiny ukazují těsně před devátou. Dav mužů a žen není oděn v modráky, ale poznávacím znamením je zpravidla kravata, kostýmek, kufřík nebo decentní kabelka.

Výstupní stanice metra jsou především Budějovická, Chodov, Pankrác a Stodůlky. Tady totiž sídlí největší kancelářské areály v Česku.

Jen v Praze je podle mezinárodní poradenské společnosti v oblasti realit King Sturge na 2,8 milionu metrů čtverečních moderních kancelářských prostor.

Nic se neutají

»Připadám si jako otrok,« lakonicky popisuje svou náladu Ital Frederico, který chodí denně společně s dalšími stovkami lidí ke svému počítači už třetím rokem.

Dojíždí do The Park na pražský Chodov, druhého největšího českého kancelářského areálu, kde na sto tisících metrech čtverečních pracuje téměř deset tisíc lidí.

Jemu a tisícům dalších vadí zejména dav pohybující se ráno směrem do práce a odpoledne zase zpátky pod zem do metra. »Padne na mě vždycky útlum a deprese, když se společně šineme tím úzkým chodníkem. Člověk má pocit takové malé myši z davu,« vylévá si srdce.

Aby se davovým přesunům vyhnul, musel by jezdit do práce ve stejném čase, jako »Kolbeňáci«.

Dopravní špička, tedy doba, kdy se přemísťuje největší počet lidí, se totiž změnila.

»V Praze se za posledních 20 let posunuly dopravní špičky zhruba o hodinu,« říká Filip Drápal, tiskový mluvčí firmy Ropid, která má na starost organizaci pražské veřejné dopravy.

Ranní špička se podle údajů Ropid posunula z šesté až půl osmé na sedmou až půl devátou. Večerní začíná v půl třetí a končí v půl sedmé. Před 20 lety byla od půl druhé do pěti.

Řada z tisíců kolegů se proto společné cestě městskou hromadnou dopravou snaží vyhnout - jezdí do práce dříve, nebo později, snaží se pracovat z domova nebo jedou autem.

»V metru se s kolegy mačkám nerada, jenže nedá se nic dělat. Parkování je pro pár vyvolených, takže stejně musíme metrem,« stěžuje si Lenka, příjmení zveřejnit nechce, stejně jako drtivá většina ostatních.

Ač se Lenka společně s firmou přestěhovala na Chodov teprve na začátku roku, už společně s kolegy stačila vymyslet kancelářskému komplexu přiléhavou přezdívku - Akvárium.

Naráží tak na konstrukci kancelářských budov, které jsou prosklené od podlahy až po strop.

»Skleněná okna až na zem nedávají ani milimetr soukromí a některé pohledy na nohy kolegů by si člověk raději ušetřil,« komentuje skleněnou architekturu další z jejích uživatelů Petra.

Průhledné, ale přesto v utajení

V nezávislém pozorovateli skleněná stěna často vzbuzuje zvědavost. Stačí se jen projít mezi budovami areálu a hned je vidět, jak ve které firmě dbají na pracovní pořádek, zdali u krajních stolů pracují spíše obchodníci nebo programátoři a jakou barvu má rád office manager.

To se pozná například podle toho, že v jednom patře jsou u stolů vyskládané jen fialové gymnastické míče místo židlí.

Kolem budov jsou pruhy udržovaného trávníku, občas i nějaká fontánka nebo kašna. Na zemi ani papírek, všude klid a mír. Zkrátka vypadá to jako ideální prostředí. Oficiálně si je firmy pochvalují, tedy alespoň ty, které jsou ochotné na toto téma do médií promluvit.

»The Park splňoval nejlépe naše požadavky, které se týkaly lokality, úrovně služeb, velikosti prostor a cenové nabídky. Kdybychom měli pochyby, určitě bychom se nestěhovali,« říká Tomáš Chytil, corporate marketing manažer firmy 3M Česko.

Chytil může srovnávat, 3M byla totiž jednou z prvních firem, jež se usídlila v dnes největším kancelářském areálu BB Centrum v pražské Michli. Následně se přestěhovala do nově vzniklého The Park.

»Moderní klimatizace v kancelářích i dobrá dopravní obslužnost hrály v rozhodování významnou roli. Stejně jako lokalita na Praze 4. Blízkost metra byla rovněž jednou ze zásadních podmínek relokace,« vyjmenovává důvody Chytil.

Společně s 3M se na téma kancelářských komplexů chtěli bavit už jen zástupci dvou společností - telekomunikačního operátora Telefónica O2 a energetické společnosti ČEZ. Další firmy sídlící v takových areálech na téma firemního sídla odmítaly hovořit.

»Děkujeme za příležitost, kterou s dovolením tentokrát nevyužijeme,« sdělil místo odpovědí na pár otázek Miroslav Hažer z oddělení externí komunikace firmy IBM. Odpovědět odmítl i developer projektu The Park AIG/Lincoln CZ.

»Informace považujeme za interní, rozhodli jsme se na položené otázky neodpovídat,« zdůvodnil marketingový manažer AIG/Lincoln CZ Tomáš Grepl. Na otázky nereagoval ani developer Passerinvest Group, který stojí za BB Centrem.

Proč firmy raději toto téma přecházejí mlčením? Odpověď můžeme hledat při debatě s jejich zaměstnanci. Pro většinu z nich totiž není práce v takovém kancelářském městě žádný med.

Potvrzuje to třeba psycholog Miloslav Šolc, který se zabývá psychologií práce.

»Zejména práce v otevřených kancelářích, openspace, je stresující. Lidé tam nemají žádné soukromí a navzájem se ruší. Lepší firmy už proto začaly alespoň využívat skleněných přepážek,« říká Šolc.

Openspace podle něho na rozdíl od původních představ ne vždy napomáhá vyššímu výkonu.

»Naopak, pokud se tam objeví nějaký troublemaker, tak snadněji přenese negativní chování na větší počet lidí než v případě uzavřených kanceláří,« dává příklad Miloslav Šolc.

U Mastných táců

Nejbolavějším místem kancelářských komplexů je především stravování.

»Chybějí mi tu hlavně restaurace, kde je možné se najíst za stokorunu. Ne si jen koupit bagetu a sníst ji v kanceláři,« říká Monika. Do areálu na Chodov přesídlila s firmou z centra města, kde měla nepoměrně širší nabídku stravování.

»Paradoxně to tam bylo výrazně levnější než tady na kraji Prahy,« doplňuje ji kolega Josef. Deset tisíc lidí má v The Park vcelku omezené možnosti, kam se jít najíst.

Buď do bageterie či fastfoodu v nedalekém obchodním centru, nebo do jedné ze dvou místních restaurací. Jedna je ale poměrně drahá, druhá připomíná závodní jídelnu. Té výstižně přezdívají »U Mastných táců«. Tam je sice jídlo levnější, ovšem kvalitou ani pestrostí nijak neoplývá.

»Většinou tak jezdíme na obědy hromadně autem, což zabere ale minimálně hodinu a půl z pracovní doby,« popisuje situaci Richard. Poslední variantou je nákup od podnikavého Inda, který se chopil příležitosti a začal nabízet při obchůzce kanceláří nejen tradiční indické pokrmy za rozumnou cenu.

Zaměstnancům také vadí nedostatek soukromí na toaletách a jejich malý počet.

»Na patře máme tři toalety pro asi sto padesát lidí, takže se tam občas tvoří fronty,« stěžují si ženy.

Medvědí službu dělá v kancelářích i moderní technika. Už notorické jsou stížnosti na klimatizaci, která v kancelářích bez otevíratelných oken musí běžet nonstop.

Lidem u ústí klimatizace bývá zpravidla zima, naopak pracovníkům od klimatizačních výdechů vzdálených bývá neustále horko. Boj o nastavení teploty klimatizace je pak jev prakticky setrvalý, a to ve všech kancelářských komplexech.

»Jsou místa, kde člověk permanentně mrzne, a místa, kde je vedro,« shrnuje Monika.

Spíše úsměvný je boj s automatickými venkovními roletami, kterými jsou vybaveny některé kancelářské budovy v BB Centru. Ty se automaticky zatahují a roztahují podle intenzity slunečního svitu. Problém je, když se po nebi honí mraky. To se pak rolety stahují a roztahují a mezi tím pracovníci běhají k vypínačům a rozsvěcejí či zhasínají světlo, aby při zatažených roletách viděli.

»A takhle to je i několikrát za den,« říká Martin.

ČEZ ušetřil za papír

Neznamená to ale, že práce v kancelářských areálech je jenom peklo na zemi.

»Hlavně oceňuji přítomnost čistírny nebo květinářství. Máme tu i mateřskou školku a posilovnu. To všechno mi šetří čas,« libuje si Marcela.

Sídlo v takovém komplexu je ovšem výhodné především pro samotné firmy.

»Předtím jsme sídlili v centru Prahy, což působilo jako symbol určitého chování všeobjímajícího mocného podniku z minulosti. To již však řadu let nebylo pravdou. Energetické společnosti málokdy sídlí v centru města, to je spíše místo pro banky, odborné konzultanty nebo právní kanceláře. Proto jsme se přestěhovali do BB Centra,« vysvětluje přesídlení mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž.

»Při spojení firem Český Telecom a Eurotel bylo nutné vytvořit jedno firemní sídlo, propojit firemní kultury a zajistit hladké fungování nové integrované společnosti. Budova v BB Centru nám poskytuje dostatečné zázemí pro práci našich více než 2500 zaměstnanců,« vyzdvihuje Martin Žabka, mluvčí Telefóniky O2.

Podle něho komunikace mezi pracovníky neprobíhá jen přes telefon a e-maily, ale je snadný osobní kontakt.

Moderní budovy dokážou také zajistit úspornější provoz. Ladislav Kříž z ČEZ dává jako příklad úspory při tisku.

»Například spotřeba papíru na jednoho zaměstnance hlavní správy ČEZ činila ve staré budově 116 kusů na den včetně sobot, nedělí a svátků. V nové budově došlo k více než poloviční úspoře spotřeby papíru,« podotýká Kříž. Podle něho má úspora prozaický důvod: mohli vyřadit tři stovky stolních tiskáren a ušetřit nasazením tiskáren centrálních.

Přítomnost velkých zaměstnavatelů jako ČEZ nebo Telefónica a koncentrace tisíců lidí do jednoho místa vytváří velký »ekosystém«.

Do daného území se totiž stahují různé společnosti poskytující nezbytné služby. Objevují se v takových areálech prakticky souběžně s prvními nájemci.

Svá pracoviště tu tak otevírají i pobočky zdravotnických organizací. Firmy u nich sjednávají lékařské prohlídky zaměstnanců a šetří jejich čas na dojíždění za doktorem přes celé město, který pak mohou věnovat firmě.

Na stejná místa se také stěhují firmy podobného zaměření. Například do BB Centra se za společností HP stěhoval také Microsoft.

V areálu The Park zase vznikl cluster technologických firem. Po IBM se tu objevily i další počítačové firmy jako CA, Ness Technologies, Delivery centrum firmy DHL, Sun Microsystem nebo Oracle.

»Výhodou pro nájemce takového komplexu je i to, že se při expanzi či optimalizaci prostor může stěhovat v rámci komplexu a nemusí přitom měnit adresu,« uvádí další výhodu Zdeněk Hausvater, konzultant v mezinárodní poradenské společnosti v oblasti realit King Sturge.

Upozorňuje ale, že vysoká koncentrace pracovníků má i svá negativa. »Zaměstnanci různých firem pracujících ve stejném oboru spolu intenzivně komunikují. Stýkají se na zastávce MHD, v restauraci, ve výtahu, na společenských akcích pro nájemce. Pravidelně tak dochází k přetahování lidí a dříve také k akceleraci mezd,« varuje Hausvater.

Ještě porostou

Výhody kancelářských center však pro firmy evidentně převyšují nevýhody. Nářky a stížnosti pracovníků nepomohou, a proto se takové areály budou i do budoucna rozšiřovat. Rozrůstat se bude třeba areál City West v pražských Stodůlkách.

»Zatím máme postaveno zhruba 50 tisíc čtverečních metrů. První etapa projektu ale počítá s dvojnásobnou čistou kancelářskou plochou,« prozrazuje Tomáš Pardubický, ředitel společnosti Finep, která areál staví.

Firma také plánuje další kancelářské budovy na pražském Proseku i v dalších lokalitách hlavního města. Moderní areály stojí ještě v Brně (zhruba 300 tisíc m#194##178#) a v Ostravě (100 tisíc m#194##178#).

»Mimo Prahu se výstavba moderních kanceláří kvůli krizi v podstatě zastavila. Jen v Plzni se připravuje nový projekt,« konstatuje vedoucí oddělení kancelářských nemovitostí King Sturge Pavel Skřivánek. Do budoucna se prý podobné kancelářské komplexy budou doplňovat rezidenčním bydlením.

Ostatně v porovnání se zahraničními projekty, jako londýnská Docklands nebo hamburský HafenCity, jsou ty české zatím jen komorní. Zatímco v největším českém kancelářském komplexu BB Centrum bude po dokončení pracovat asi patnáct tisíc lidí, v HafenCity to je téměř třikrát tolik a v Docklands zhruba 90 tisíc lidí.

Radan Dolejš

2,8 milionu m2
Tolik se v současnosti v Praze nachází moderních kanceláří.

Ranní špička se posunula z šesté až půl osmé na sedmou až půl devátou.

Na oběd se v kancelářském komplexu The Park chodí K Mastným tácům.

90 tisíc lidí
pracuje v londýnské kancelářské čtvrti Docklands.

Skleněné peklo. V prosklených kancelářích není ani troška soukromí, vůbec nic se tu neutají. Foto: Archiv

Ve zdravém těle zdravý duch. To věděli i dělníci v ČKD, kteří si vždy po ránu střihli rozcvičku... Foto: ČTK

...dnes jsou kvalitní posilovny s osobními trenéry nezbytným doplňkem každého kancelářského komplexu. Foto: Archiv

Související