Seychely, Belize či Kypr - až do těchto daňových rájů vede pátrání po vlastnících společnosti Washington Investment Company (WIC), která začátkem roku pohrozila Česku arbitráží za dvanáct miliard korun. Týdeník Ekonom informoval o zahájení sporu jako první a nyní se snaží rozkrýt, kdo za v USA registrovanou WIC ve skutečnosti stojí.

Ukazuje se přitom, že vlastnická struktura WIC je hodně spletitá - a ministerstvo financí už upozornilo, že v miliardovém sporu bude klást důraz právě na její rozkrytí (viz Proklatě drahá obrana).

Kauza, jejíž počátky tkví v neprůhledných IT zakázkách podniku Lesy ČR, je ale zároveň sondou do poměrů v této obří státní firmě. V počátcích případu figurují i jména politiků jako Pavel Drobil nebo Petr Gandalovič.

Mohou za to štěnice

Začněme ale kořeny kauzy, jež potenciálně může vést až k jedné z největších arbitráží v české historii.

Na jaře roku 2007 podepsal Martin Jiránek, tehdy šéf IT odboru Lesů ČR, s firmami Aventic International a její dcerou A-Services&Networks smlouvu na řádově desítky milionů korun (dokumenty se údajně ztratily). Státní Lesy si u Aventiku objednaly zabezpečení proti úniku informací.

Tehdejší poměry ve státní firmě, poskytující mimo jiné mnohamiliardové zakázky na lesnické práce, totiž Jiránek popisuje jako sotva uvěřitelné.

»Našel jsem v kanceláři štěnici - prostě odposlech. Z podniku se vynášely důvěrné informace. Jeden z pracovníků měl dokonce jakousi vysílačku, kterou mohl přímo předávat informace z důvěrných jednání ven,« vzpomíná Jiránek.

Aventic a A-Services&Networks se podle něho postaraly o to, aby tyhle praktiky skončily, ochránily firemní data a vytvořily dobře zabezpečenou informační síť podniku. »Jejich činnost byla efektivní,« říká Jiránek.

Potíže podle něho nastaly tehdy, když za obě firmy začal jednat přímo jejich majitel Jan Dvořáček.

»Pokusil se nám podstrčit falešnou fakturu a pak dokonce neschválenou smlouvu s Aventikem na 150 milionů korun,« tvrdí Jiránek.

Vzhledem k tomu, že obě firmy odvedly svou práci a akutní nebezpečí vynášení informací z podniku opadlo, rozhodl Jiránek o ukončení dosavadních smluv do konce roku 2007 s tím, že na IT služby pak bude vypsáno nové výběrové řízení.

V říjnu 2007 byl ovšem Jiránek z funkce odvolán a vyšetřován policií, protože onu zmíněnou smlouvu za 150 milionů nejprve podepsal. On sám tvrdí, že omylem, a vzápětí ji zrušil.

Žádná vina se Jiránkovi tehdy neprokázala. »Případ byl odložen s tím, že k žádnému porušení zákona nedošlo,« potvrdil mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.

Sám Jiránek nyní týdeníku Ekonom poskytl překvapivé vyjádření, které může být velmi významné pro celou arbitráž.

»V roce 2008 jsme poskytli spolu s bývalým ředitelem Lesů Jiřím Holickým panu Dvořáčkovi dobrozdání, že Aventic i A-Services&Networks poskytovaly Lesům dobré služby. Připadalo nám to korektní. To, že jim naši nástupci v Lesích smlouvy ze dne na den vypověděli, považuji za zcela unáhlené a bezdůvodné. Byla zlikvidována dobře odvedená práce a věci se vrátily do starých kolejí,« tvrdí dnes Jiránek.

Proč je Jiránkovo dobrozdání pro osud arbitráže tak významné? Společnost WIC firmy Aventic a A-Services&Networks od února 2008 převzala a nejprve vyčíslila svůj požadavek na odškodnění vůči Lesům ČR na 230 milionů korun. Šlo právě o to, že Lesy jim tehdy smlouvy neoprávněně vypověděly před jejich ukončením.

»Tento požadavek odmítáme, protože WIC neprokázala existenci jakýchkoli nároků společností Aventic a A-Services&Networks, ani postoupení těchto nároků na WIC,« sdělil týdeníku Ekonom mluvčí Lesů Zbyněk Boublík.

Nyní to WIC zkouší na vyšší úrovni. Ministerstvu financí ohlásila hrozbu mezinárodní arbitráží. Ušlý zisk ovšem už vyčísluje na dvanáct miliard korun.

Jak je možné, že se kvůli vypovězení smluv v řádu desítek milionů korun vyšplhal požadavek WIC až na miliardy?

Zástupci WIC zatím na všechny dotazy týdeníku Ekonom odmítli reagovat. Podle dostupných informací se ale WIC domáhá odškodnění i za poškození svého jména v souvislosti s aférou údajně podstrčené smlouvy.

Slepí a hluší

Zatímco Jiránek popisuje svoji úlohu v kauze celkem otevřeně, jeho tehdejší nadřízení byli zřejmě slepí a hluší.

»O těch zakázkách jsem neměl žádné informace. Vše jsem se dozvěděl, až když se to začalo vyšetřovat,« sdělil týdeníku Ekonom tehdejší ministr zemědělství za ODS Petr Gandalovič, jehož resort měl státní Lesy na starost. Nyní Gandalovič usiluje o post velvyslance v USA.

»Neumím to komentovat, protože nevím ani, kdo je pan Jiránek, ani o jaké zakázky se jedná,« vzkázal Pavel Drobil (ODS), jenž loni v prosinci musel odstoupit z postu ministra životního prostředí pro podezření z korupce na jednom ze svých fondů.

Drobil byl přitom od dubna 2007 až do loňského roku předsedou dozorčí rady Lesů ČR. Pokud opravdu netušil, kdo je IT šéfem v jím dozorovaném podniku, sotva mohl nevnímat aspoň zveřejnění aféry s nastrčenou smlouvou. Když navíc kauza falešné smlouvy Aventiku byla propírána tiskem i vyšetřována policií.

Týdeník Ekonom oslovil samozřejmě i tehdejšího šéfa Lesů Holického, ten si ale do uzávěrky týdeníku neudělal čas.

Češi z webu pryč

Dosud se příběh odvíjel sice v divokých kulisách (odposlechy ve státní firmě), ale podle celkem obvyklého arbitrážního scénáře. Stát bude tvrdit, že IT firmy (de iure jejich nástupce WIC) nepoškodil, a ty se budou snažit dokázat opak.

Bližší pohled »do útrob« WIC ale jako by už ukazoval kauzu zcela jinou. Jde v ní o to, co je vlastně samotná WIC zač. Kdo se skrývá za společností, která se chystá vymáhat po Česku dvanáct miliard korun?

WIC se snaží působit jako americká firma, ale hodně indicií nasvědčuje jejímu českému původu.

Například webové stránky všech společností skupiny WIC jsou umístěné na serverech u českých firem. Navíc neumělá angličtina a povaha chyb (například psaní spektrum s »k«) může poukazovat na slovanský původ jejich tvůrců.

Autoři stránek tvrdí, že WIC spustila obchodní aktivity v Česku v roce 1990, ale ve veřejně dostupných zdrojích o tom neexistují důkazy. Samotná WIC navíc vznikla až v roce 2007.

Webové stránky společností kolem WIC, především její klíčové dceřiné skupiny Sei Group, se přitom po zveřejnění zprávy o arbitráži velmi rychle proměnily. Z pozic »klíčových lidí« zmizela například jména Jana Dvořáčka (zakladatele Aventiku a zástupce WIC) i jeho matky a zároveň účetní Dany Dvořáčkové. Naopak na svém místě zůstali kyperští manažeři.

Týdeník Ekonom se na podnikání WIC opakovaně snažil ptát jejích zástupců. Na e-mailové dotazy zásadně neodpovídali a telefony nefungovaly. Po oznámení arbitráže minulý týden s Ekonomem krátce hovořil David Formáček, který se v e-mailech podpisuje jako zástupce investora. Na dotaz o předmětu podnikání odpověděl: »Já si myslím, že obchod.«

Další informace slíbil upřesnit na osobní schůzce, ale tu později odvolal a oznámil, že dále bude s médii komunikovat najatá PR agentura. Nesdělil však která.

Týdeník Ekonom kontaktoval i právníka Ondřeje Sekaninu, který WIC zastupuje právě v současné arbitráži. Ten však neměl k rozhovoru svolení od klienta. »Bohužel se nemohu vyjádřit. Klient chystá tiskové oznámení,« sdělil Sekanina týdeníku Ekonom v den uzávěrky.

Dokumenty ztratil i soud

Nyní se vraťme k počátkům Aventiku International a A-Services&Networks. Původně se snažily uživit správou počítačů. Rozmach přišel se zakázkou pro Lesy ČR. Aventic International tehdy navýšil základní jmění ze dvou milionů korun na 1,2 miliardy.

Po výpovědi smlouvy od Lesů ČR skončily Aventic i její dcera A-Services&Networks v insolvenčním řízení.

»Likvidaci Aventiku dělám dodnes, ale v podstatě není co. Ztratily se totiž veškeré dokumenty,« říká likvidátor Tomáš Kaplan z advokátní kanceláře Janstová, Smetana a partneři.

Bývalý ředitel A-Services&Networks Karel Potůček potvrzuje, že k likvidaci dokumentů došlo. »Po mém odchodu majitelé spálili veškeré dokumenty a dokonce vymazali i digitální záznamy,« říká.

Dokumenty se však neztratily pouze z firmy. »Ani u soudu ve spisech nic není,« říká advokát Kaplan. A dodává, že v normálním případě by se spis rekonstruoval, ale »tady není z čeho«.

Na Aventic již dříve podala návrh na konkurz poradenská společnost BIH, která jej následně stáhla. V dokumentaci o konkurzním řízení je také záznam e-mailové komunikace Jana Dvořáčka s jedním z majitelů BIH Karlem Žihlou.

V e-mailu z 5. května 2008 Dvořáček píše: »Připravuji likvidaci některých společností... mám problém - nechci bojovat s bankama - máš zadní dvířka na překoupení pohledávek za Aventicem...? Banky: Ober, UniCredit, ČSOB, ČS...«

Právě tyto banky v srpnu 2008 podaly návrh na konkurz.

Po Aventiku zbyly dluhy 79 milionů, po A-Services&Networks devatenáct milionů korun.

Podobně podaly banky návrh na insolvenci v květnu 2009 také na samotného Dvořáčka. Ten se soudnímu řízení vyhýbal, ale pohledávky nabyly platnosti, když si několikrát nepřevzal obsílku od soudu.

Dvořáček v současné době dluží 66 milionů korun. Řízení však bylo zastaveno, protože nedisponuje žádným majetkem.

Hyperaktivní ředitel Stokes

Další pátrání po stopách amerického investora však končí velice rychle v administrativní budově ve Washingtonu.

Z rejstříků vyplývá, že v době vstupu WIC do Aventiku v únoru 2008 měl WIC většinového vlastníka na Seychelách a minoritního v Belize, zakladatelkou firmy je jistá Yolanda Baberová z Wilmingtonu v Delaware. Nikoho z uvedených se nepodařilo dále dohledat a není ani zřejmé, zda tyto údaje platí i dnes.

Úspěšnější byl týdeník Ekonom u ředitele WIC, Matthewa Charlese Stokese. O něm se na webových stránkách jedné z dcer WIC Sei Group píše, že má »rozsáhlé zkušenosti s provozním řízením společnosti«.

A opravdu, muž stejného jména a data narození je momentálně nejen ředitelem 155 irských firem, ale také byl donedávna vyšetřován americkou komisí pro cenné papíry SEC kvůli zneužívání informací pro obchodování na akciových trzích.

Komise samotného Stokese nakonec zprostila obvinění, ale »jeho« hongkongská firma Blue Bottle Limited musí stále zaplatit deset milionů dolarů pokuty.

Stokes se odstěhoval ze svého původního bydliště, britského ostrova Guernsey. Nyní uvádí dvě adresy - kromě Dubaje, která je napsaná v českých dokumentech, je jeho druhým bydlištěm hlavní město Kypru Nikósie. Odtud pocházejí také téměř všichni manažeři ve firmách vlastněných skupinou WIC LLC.

Stát už začíná zbrojit

Ani všechny výše uvedené skutečnosti nemusejí znamenat, že WIC neprokáže své zahraniční vlastníky, poškození vinou státu a že v arbitráži neuspěje.

Česko je mimochodem z pohledu zahraničních investorů třetím nejčastěji žalovaným státem na světě a arbitrážím čelí stále.

WIC zatím poslala ministerstvu financí takzvané »oznámení o sporu«, v němž vyčísluje škodu.

Teď mají obě strany půl roku na to, aby po prozkoumání případu rozhodly, zda začne skutečná formální arbitráž podle dohody o ochraně zahraničních investic.

Nicméně WIC musí počítat s tím, že ministerstvo financí bude věnovat největší pozornost právě tomu, kdo za společností skutečně stojí. Napověděl to zřetelně i poradce ministra financí Radek Šnábl, který má mezinárodní arbitráže Česka na starost.

»O probíhajících případech nemohu konkrétně mluvit. Ale právě v souvislosti s touto kauzou chci velmi výrazně zdůraznit naši zásadu, že budeme trvat na doložení jasné vlastnické struktury protistrany. Určitě nebudeme během půlroční lhůty nějak spěchat, ale detailně prozkoumáme všechny dostupné dokumenty,« upozornil Šnábl
(více viz Proklatě drahá obrana).

Zástupce WIC v avizované arbitráži Ondřej Sekanina šance svého klienta na úspěch odhadovat odmítl, neměl k tomu od něho svolení.

Martin Mařík
Pavel Kočička

Aventic International

WIC vs. stát
- Společnost Washington Investment Company LLC (WIC) požaduje po státu odškodnění ve výši dvanácti miliard korun.
- Hlavní spor se vede o ušlý zisk a následné poškození jména firem skupiny WIC v IT tendrech státních Lesů ČR.
- Menší spor (v řádu stamilionů korun) údajně vede WIC také proti Finančnímu úřadu pro Prahu 4.
- Začátkem roku WIC oznámila ministerstvu financí tzv. »existenci sporu«. Do půlroku se rozhodne, zda začne skutečná arbitráž.
- Za stát má mezinárodní arbitráže na starost poradce ministra financí Radek Šnábl. Zástupcem WIC ve sporu je právník Ondřej Sekanina.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Ekonom

12 miliard korun
chce po České republice americká investiční skupina WIC.

Lesy ČR poskytly Aventiku dobrozdání, že poskytuje dobré služby. To může být v celém případu významné.

Po Aventiku nezůstaly žádné dokumenty. Ztratily se z firmy a podle konkurzního správce také ze soudních spisů.

Pátrání po vlastnících WIC končí na Kypru, Seychelách a Belize. Ředitel společnosti šéfuje řadě dalších firem.

164 milionů korun
Tolik činí dluhy, které zůstaly za Janem Dvořáčkem a jeho firmami.

Související