Cesta k oživení z velké recese bude dlouhá, klikatá a hrbolatá. Tak zní jedna z nejvýstižnějších prognóz ekonomického vývoje ve světě v příštím roce. Jejím autorem je Organizace spojených národů. Ta připouští, že světovou ekonomiku může ovlivnit tolik nepříznivých faktorů, že i relativně optimistické scénáře mohou velmi záhy přestat platit.

Také další makroekonomické prognózy naznačují, že následky ekonomické krize jen tak neodezní. Nejhůře se přitom projeví v Evropě, která řeší problémy předlužených států eurozóny. Ani USA v příštím roce neoslní závratným růstem. Hlavními tahouny světové ekonomiky tak budou rozvojové země jako Čína, Indie nebo Brazílie.

Ekonomické předpovědi pro Evropu a potažmo Česko mají navíc jeden zásadní nedostatek. Stačí, aby se během roku opakoval »irský scénář« v Portugalsku či dokonce Španělsku, a ze složitě vypočítaných prognóz se stane hromada nesmyslných čísel.

Česko: Rok šetření a reforem

Škrty, úspory, reformy. Tak by měl vypadat příští rok v České republice. Lidé i firmy nejčastěji - pokolikáté už - uslyší od vlády fráze o nutnosti utahování opasků.

Naznačuje to minulý týden schválený státní rozpočet. Ten počítá pro rok 2011 s obřím deficitem 135 miliard korun. To je po loňských 160 miliardách, dosažených jen díky »Kalouskovým« škrtům v objemu 35 miliard, druhý nejvyšší schodek v historii. V poměru k HDP bude činit 3,6 procenta.

»Jako mezikrok, který dává čas k práci na systémových změnách směřujících k efektivnějším veřejným financím a nižšímu schodku, lze rozpočet na příští rok tolerovat,« komentuje hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Pro vládu ale od příštího roku končí období, kdy se kvůli nedostatku času mohla omezit pouze na »jednoduché« plošné škrty v rozpočtu.

V roce 2011 proto musejí přijít konkrétní a zcela zásadní reformy hned v několika oblastech - důchodech, daňovém systému, zdravotnictví nebo boji proti korupci, která českou ekonomiku dle odhadů stojí desítky miliard ročně.

Výzvou bude nastavení změn tak, aby je hned po dalších volbách případná levicová vláda »nezměkčila«.

Úsporný rozpočet na příští rok bude mít jak pozitivní, tak negativní dopady. Fiskální ukázněnost na jednu stranu staví Česko z pohledu investorů do lepšího světla - případné zlepšení ratingu avizovala na příští rok například agentura Moody's.

»Praktická realizace rozpočtu povede ke zvýšení ratingu dluhových závazků České republiky o jeden stupeň,« odhaduje hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Na druhou stranu však snižování platů ve veřejné správě či omezení veřejných zakázek záporně ovlivní hospodářský růst. »Negativní příspěvek rozpočtu k tempu růstu HDP odhadujeme na 0,8 procentního bodu,« dodává Mertlík.

Snižování platů bude mít podle studie společnosti Ernst & Young za důsledek omezení spotřeby domácností. Snížení objemu veřejných výdajů pak sníží také výnosy firem.

Zřejmě nejmarkantněji to bude vidět ve stavebnictví, kde vláda škrtla na příští rok zakázky v objemu 35 miliard korun.

Ve firemním sektoru proto budou pokračovat problémy některých podniků se splácením pohledávek. Tvrdí to například průzkum Vysoké školy ekonomické (VŠE) mezi českými firmami.

»I příští rok můžeme počítat s tím, že počet insolvencí bude růst podobně, jako tomu bylo mezi roky 2009 a 2010,« komentuje výsledky průzkumu Eva Kislingerová z Katedry podnikové ekonomiky VŠE.

Ani tento problém ale podle ní nebude mít výrazný vliv na stabilitu české ekonomiky. »Nárůst pohledávek po lhůtě splatnosti se týká ani ne poloviny společností,« dodává Kislingerová.

Porosteme díky Německu

Jaké jsou tedy odhady růstu české ekonomiky? Jeden z nejvyšších nabízí Evropská komise. Ta předpovídá pro rok 2011 nárůst českého HDP o 2,3 a pro rok 2012 dokonce o 3,1 procenta.

Podle ekonomů je však zřejmě až příliš optimistická. »Komise na příští rok počítá s poměrně malým negativním dopadem fiskální konsolidace. To se mi zdá docela smělé,« konstatuje David Marek z Patrie.

Střízlivější je v prognózách ministerstvo financí, které vycházelo z predikcí patnácti významných státních i soukromých institucí. Výsledkem je předpokládaný ekonomický růst ve výši dvou procent HDP.

Vůbec nejpesimističtější je pak Česká národní banka (ČNB). Ta v listopadu svá očekávání upravila dokonce jen na 1,2procentní růst. »Ekonomika se sice vymanila z recese, hospodářský růst ale v příštím roce zejména vlivem rozpočtových škrtů zpomalí a k obnovení robustnějšího oživení dojde v roce 2012,« komentoval prognózu guvernér ČNB Miroslav Singer.

Analytici se rozcházejí také v odhadech vývoje nezaměstnanosti v Česku. Evropská komise ji pro letošek spočítala ve výši 7,3 procenta s výhledem 6,7 procenta na rok 2011. Podle ministerstva financí jsou ale čísla vyšší: 7,4 procenta k závěru letošního roku a 7,2 pro rok příští. Inflace by se pak podle ČNB měla držet i v následujících dvou letech kolem dvou procent.

Evropská komise nicméně upozorňuje, že vývoj hlavních ekonomických ukazatelů nemá Česko zcela ve svých rukou. Vedle výraznějšího dopadu rozpočtových úspor odkazuje zejména na kondici hlavních ekonomických partnerů Česka, tedy především Německa.

Případná eskalace problémů zadlužených zemí by v příštím roce bezesporu zasáhla tvrdě i Česko, byť z velké části zprostředkovaně kvůli poklesu zahraniční, především německé poptávky.

Náklady na záchranu Portugalska a Španělska by totiž činily stovky miliard eur a zejména Německo by výrazně zasáhly. Vývoz do Německa se přitom podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) letos na celkovém exportu podílel zhruba 31 procenty.

Na rozdíl od jiných zemí ale Česku nehrozí kolaps bankovního sektoru. Tvrdí to ČNB na základě výsledků zátěžových testů z letošního podzimu. Podle banky jsou tuzemské finanční instituce schopny obstát i při velmi negativním (a zároveň nepravděpodobném) vývoji evropské a potažmo české ekonomiky a další nejistotě na finančních trzích.

Hlavním důvodem stability sektoru je především vysoká kapitálová přiměřenost bank.

Boj o záchranu eura

Evropskou unii jako celek čeká v roce 2011 jedno z nejtěžších období za celou její historii. Letošní rok, během nějž unie musela zachraňovat dva členské státy eurozóny - Řecko a Irsko - před státním bankrotem, může jen předznamenávat další (a mnohem horší) problémy v roce 2011.

Pokud by do dluhové propasti spadly další země, například nejčastěji zmiňované Portugalsko, Španělsko nebo dokonce Itálie, znamenal by příští rok zcela zásadní změnu ve fungování evropského společenství. Katastrofické scénáře nevylučují ani rozpad eurozóny či celé unie. (Viz Ekonom č. 48/2010.)

Současné prognózy vývoje hospodářského růstu i nezaměstnanosti tak vycházejí spíše z optimisické varianty.

»I ten nejoptimističtější scénář však do značné míry závisí na výsledcích severní části eurozóny, která se státům na jihu bude nevyhnutelně vzdalovat. Jakýkoli zmatek na finančních trzích navíc povede k tomu, že se situace může snadno dále zhoršovat,« upozorňuje Marie Dironová z poradenské firmy Ernst & Young.

Evropská komise ve své podzimní prognóze z konce listopadu odhaduje růst HDP evropské sedmadvacítky v roce 2011 na 1,7 procenta. Eurozóna si pak má polepšit jen o 1,5 procenta.

»Ekonomické oživení drží,« tvrdí sice eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn, jedním dechem ale dodává, že oživení ekonomik unie zvolňuje. A ani nezaměstnanost, která letos v unii činí průměrně 9,6 procenta, se nijak dramaticky nesníží - prognóza Evropské komise hovoří o pouhých 0,5 procentního bodu.

Oproti letošnímu růstu unie, odhadovanému komisí na 1,8 procenta, tak ekonomika starého kontinentu zpomalí. Většina zemí totiž musela řešit dilema, zda upřednostnit hospodářský růst, nebo úspory a zpomalení nekontrolovatelně bujícího zadlužení.

Pro letošek i příští rok si většina zemí vybrala druhou variantu. Právě úspory podle odhadů Ernst & Young zpomalí růst Evropy až o jeden procentní bod.

Sever proti jihu?

Deutschland, Deutschland über alles, mohla by si i v příštím roce prozpěvovat celá Evropská unie. Nebýt totiž silné německé ekonomiky, šla by Evropa už dávno ke dnu.

Německo přispívá na řešení ekonomických problémů starého kontinentu nejvyšší sumou. Byť i proto, že německé banky drží dluhopisy ohrožených zemí v hodnotě, která podle Banky pro mezinárodní platby dosahuje až 420 miliard eur.

Podle makroekonomických prognóz ale ani Německo není »nezničitelné« - letošní růst HDP odhadovaný na 3,6 (Institut RWI) až 3,7 procenta (Bundesbanka) se totiž v roce 2011 zpomalí. Německo se s dvouprocentním růstem podle propočtů Bundesbanky udrží nad průměrem unie, v roce 2012 ale může následovat další pokles tempa růstu až na 1,5 procenta.

Německá centrální banka přitom upozorňuje, že predikci při dalších problémech zadlužených zemí může snížit ještě více.

V příštím roce budou v rámci Evropy stále patrnější rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, a to jak v ekonomickém růstu, tak v míře nezaměstnanosti. Při bližším pohledu na tabulku prognóz hospodářských ukazatelů je stále zřejmější linie oddělující výkonný sever od problémového jihu.

Zatímco země jako Rakousko, Německo, Finsko, Švédsko, Lucembursko nebo Slovensko se mohou těšit na poměrně slušný růst v rozmezí dvou až 3,5 procenta, Řecko bude s tříprocentním propadem HDP pokračovat v recesi.

Pokles HDP o jedno procento předpokládá Evropská komise i u Portugalska, HDP Španělska pak poporoste jen o 0,7 procenta. Jednou z mála »jižanských« výjimek je Itálie, pro niž komise odhaduje jednoprocentní zvýšení výkonu ekonomiky.

Podobně velké rozdíly existují i v míře nezaměstnanosti. »Pohybuje se v rozmezí od čtyř procent v Rakousku až po 20 procent ve Španělsku,« varuje Marie Dironová z Ernst & Young. Vzhledem k úsporám a pokračujícím ekonomickým problémům jižních zemí se navíc v příštích letech tyto rozdíly nijak výrazně nesníží.

Tahouny budou rozvojové země

Pokles optimismu však nehlásí pouze Evropa, ale i největší světová ekonomika - USA. Fed totiž na konci listopadu razantně snížil své odhady růstu hospodářství, a to na letošní i příští rok.

Zatímco aktuální růst HDP dosáhne místo původně očekávaných 3,5 jen 2,5 procenta, pro příští rok Fed snížil prognózy z 3,5 až 4,2 procenta na tři až 3,6 procenta.

Ani tento růst přitom podle prognóz výrazně nesníží nezaměstnanost v USA. Ta v současnosti dosahuje 9,6 procenta.

Nepříznivý vývoj ukazatelů byl zároveň jednou z hlavních příčin plánované expanze Fedu - prostřednictvím takzvaného kvantitativního uvolňování plánuje do poloviny příštího roku napumpovat do ekonomiky zhruba 600 miliard dolarů.

Globální ekonomika má nicméně i přes chabý výkon Evropy a slabší růst USA v příštím roce podle prognózy OECD vzrůst o 4,2 procenta. V roce 2012 by pak mohl růst ještě mírně zrychlit na 4,6 procenta.

Kdo tedy bude globálním tahounem? Podle OECD především rozvojové země. V případě Číny se na rok 2011 počítá s růstem okolo deseti procent HDP, jen o jeden nebo dva procentní body méně si má polepšit Indie. A také Brazílie očekává růst o šest či více procent.

Všechny zmiňované státy přitom mají jedno společné: proti krizi bojovaly masivními veřejnými výdaji.

Ty mají pokračovat i napřesrok. Podle agentury Reuters chce například v příštím roce Čína investovat do infrastruktury, továren i domácí spotřeby 1,5 bilionu dolarů, tedy téměř 30 bilionů korun. I OECD ale připouští, že světový růst bude ohrožen mnoha riziky. Prognózy na rok 2011 jsou tak ještě méně jisté než v minulých letech.

(Na dalších stránkách vám Ekonom nabízí deset exkluzivních komentářů, kam se bude příští rok ubírat ekonomika, byznys, politika, společnost a věda.)

Jan Němec

Vývoj základních ekonomických ukazatelů Česka

135 miliard korun
Takový je schválený deficit státního rozpočtu Česka pro příští rok.

Na rozdíl od jiných zemí Česku podle zátěžových testů ČNB nehrozí kolaps bankovního sektoru.

V roce 2011 budou v Evropě stále větší rozdíly mezi zeměmi v ekonomickém růstu i míře nezaměstnanosti.

Související