Pro dopisy do lékárny nebo koloniálu? Dobrý nápad, říká šéfka České pošty

Marcela Hrdá (39)

Vzdělání:
- Vystudovala informatiku na Technické univerzitě v Bratislavě.
- Mluví anglicky, německy a rusky.

Kariéra:
- Působila ve firmách Siemens, Alcatel a Contactel.
- Od roku 2004 byla za ředitelování Jaroslava Tvrdíka členkou vedení ČSA, později s funkcí viceprezidentky.
- Po příchodu Radomíra Lašáka na místo šéfa ČSA odešla pracovat do vedení Letiště Praha.
- Od ledna 2010 je generální ředitelkou České pošty.

Soukromí:
- Pochází ze Slovenska, s manželem Jaroslavem žije v Řitce u Prahy.

Česká pošta

 - Státní firma založená ministerstvem vnitra České republiky.
- Loňský rok ukončila s nezdaněným ziskem 661 milionů Kč.
- V současnosti má firma 3400 poboček a 36 tisíc zaměstnanců.
- Hrdá nedávno představila svou strategii rozvoje pro příštích pět let. Ta stojí na třech pilířích: klasické poštovní služby, doplňkové služby (například finanční) a služby pro stát.
- Mezi hlavní body patří například rozvoj služeb souvisejících s datovými schránkami, zvětšení podílu na poštovním trhu balíků a neadresných zásilek. Dále klade důraz na roli strategického partnera státu (například při rozvoji Czech Pointů a komunikační infrastruktury státu).

Rčení, že stát je nejhorší hospodář, obecně neplatí, říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Marcela Hrdá, generální ředitelka České pošty. Státního podniku, který je zároveň největším zaměstnavatelem v Česku.

»Ve velkých infrastrukturních firmách - jako je třeba ČEZ nebo Letiště Praha - dle mého stát má mít menší či větší podíl,« tvrdí Hrdá, která stojí v čele pošty téměř rok. V budoucnu by se proto podle ní neměl zbavovat ani úplné kontroly nad poštou.

Nicméně i stát může být nevyzpytatelný vlastník. Příklad? Nové vedení ministerstva vnitra nedávno oznámilo, že nechá prověřit hospodaření firmy.

Už vám ministerstvo poslalo do firmy auditory?

Ne. Ale v případě, že auditoři přijdou, tak jim předložíme veškerá potřebná data.

Nechápete audit jako vyjádření nedůvěry?

Ne. Já jsem už ve státním podniku pracovala a opakovaně jsem audit zažila. Je to standardní záležitost.

Co říkáte na zdůvodnění auditu, že špatně hospodaříte?

Nejsou žádné negativní signály o špatném hospodaření. Dozorčí rada opět potvrdila, že i v listopadu jsme s hospodářským výsledkem nad plánem. A výsledek za letošní rok dosáhne minimálně dvojnásobku plánu.

Jen rušit pobočky? To není ta pravá úspora

Nedávno jste představila svůj strategický plán rozvoje pošty Směr 2015. Už jej ministr vnitra Radek John posvětil?

Zakladatel dostal direktivu v srpnu a posuzuje ji.

A jak tedy můžete provádět opatření, která by hospodářskou situaci pošty zlepšovala?

Já bych to řekla jinak. Kdybychom s opatřeními nezačali, tak bychom za letošek skončili s půlmiliardovou ztrátou. Tedy my už jsme začali, protože jsou schvalovány dílčí projekty.

Co konkrétně?

Třeba přestavba logistické nebo pobočkové sítě, které dozorčí rada schválila jako jednotlivé projekty zvlášť - už v dubnu 2010.

To znamená, že budete rušit nevýdělečné pobočky?

Já považuji pobočkovou síť České pošty za konkurenční výhodu, nikoli za konkureční nevýhodu. Pro mě je to také prodejní kanál, přes který mohu nabídnout další portfolio služeb deseti milionům zákazníků. Když se v roce 2008 hovořilo o tom, že by se mělo zrušit přes 170 poboček, nebyl to úplně dobrý nápad.

Jenom rušit pobočky nepřináší tu pravou úsporu. Protože chceme zachovat kvalitu obsluhy zákazníků v jednotlivých lokalitách, hledáme pro poskytování poštovních služeb vhodné partnery. Nebudeme dělat plošný kobercový nálet, naším cílem je individuální přístup u každé obce a městečka, se kterým budeme jednat.

Jak to konkrétně bude vypadat?

Vybraným subjektům chceme nabídnout formu partnerství. Vzhledem ke spolupráci, kterou bychom rádi rozvíjeli se státem i samosprávou, je přirozeným partnerem místní úřad. Je to logické. Člověk z úřadu je důvěryhodný, je zběhlý v administrativě, je schopen jednat s klientem, vyřídit dotazy občanů, je to partner, ke kterému tíhneme.

Kdo všechno se tedy může stát partnerem? Jenom úřad?

Kdokoli bude důvěryhodný. My se spolupráci nebráníme a chceme se bavit o každém jednotlivém subjektu zvlášť.

Může to tedy být i lékárna či hospoda? Ta má přece ideální pracovní dobu.

No, držela bych se té lékárny...

Co místní koloniál?

To je dobrý nápad.

Jakou sumu zaplatíte partnerům za to, že budou provozovat vaše služby?

Bude záležet na typu partnerství. Přesné částky stanovíme poté, co vyhodnotíme pilotní projekt.

Kolika poboček se plánované změny dotknou?

Je to projekt na nejméně sedm let. Do budoucna by se měl týkat asi poloviny z 3400 poboček.

A co příští rok? Kolik partnerských míst vznikne?

Projekt nabídneme několika stovkám obcí. Důležité je ovšem říct, že partnerství nemusí vést k tomu, že počet poboček automaticky klesne. Zajímavé totiž je, že například zájem o poštovní pobočky v nákupních centrech je obrovský. Svoje služby bychom také rádi rozšířili do nově vzniklých příměstských satelitů. Pobočková síť tak de facto může růst.

Co to bude znamenat pro mě jako zákazníka pošty? Už někde běží zkušební provoz?

Ano, v infocentru v Božím daru. Dříve tam byla naše pobočka otevřena čtyři hodiny denně, s jedním zaměstnancem. Dneska mohou obsluhovat zákazníky tři lidé, a to dvanáct hodin každý den.

Jak lze víc vydělat? Třeba na balících 

Kde může pošta šetřit? Spousta firem v dnešní době řeže zejména personální náklady...

Tím, že budeme investovat a zkvalitňovat síť a zavádět nové aktivity, tak je naprosto logické, že bude docházet jak k určitému úbytku, tak i změně struktury zaměstnanců.

Personální náklady jsou jedno téma, ale existují i jiné oblasti, kde se dá ušetřit. Třeba v oblasti přesoutěžení stávajících smluvních vztahů, což jsme začali masivně dělat už letos.

O co konkrétně jde?

Příkladem je třeba nákup stejnokrojů. Česká pošta má 23 tisíc zaměstnanců ve stejnokrojích. Vyhlásili jsme novou veřejnou zakázku a už dnes mohu říct, že úspora se pohybuje v řádu desítek procent. Celková hodnota zakázky přitom činila 240 milionů korun.

Řešili jsme úspory. Kde by se naopak dalo více vydělat?

Je to určitě oblast balíků. Balíkový trh roste a my rosteme ještě rychleji. Určitě k tomu přispěly i zásahy, které postupně činíme. Jednak je to odpolední doručování, které jsme nejprve otestovali v krajských městech a postupně rozšířili do okresních. V příštím roce bychom rádi postoupili dál do spádových oblastí okresních měst.

Vedle toho připravujeme další změny - jako třeba SMS avizování či přepravu nadrozměrných zásilek až do jedné tuny.

Pošta je brána jako pozůstatek bývalého režimu. Dělala jste v telekomunikacích, na letišti, v ČSA. Jaké to bylo přijít před rokem sem? Cítila jste komunistický nádech?

Komunistický nádech jsem fakt necítila. Všude máte starou a novou část. A je skvělé vidět, když se to posouvá. Když půjdete na naši novou pobočku třeba ve Vyškově, tak budete naprosto nadšeni. Všechno chce ale čas.

Kompletní rozhovor s ředitelkou České pošty Marcelou Hrdou si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom nebo ZDE.