Českým exportérům se letos v Číně daří a jejich vývoz do této nejlidnatější země světa je vyšší než v předchozích letech. Přesto vykážeme stejně jako v minulých obdobích zápornou obchodní bilanci.

Upřímně se nelze ani moc podivovat. Stačí porovnat obra s mravenečkem, tak totiž vypadá srovnání rozlohy a lidnatosti Číny s Českem. Ovšem bývali jsme učiteli obyvatel této obrovské asijské země. Dnes se z nás stává žáček Číny, který ještě ke všemu za svými evropskými spolužáky zaostává. A to je obrovská chyba, přes všechna optimistická čísla.

Český vývoz do Číny za prvních devět měsíců sice meziročně vzrostl o více než 43 procent na téměř 855 milionů dolarů, což představuje 14,5 miliardy korun. Ale dovoz z Číny do Česka se také zvýšil, byť o necelých 37 procent na 10,2 miliardy dolarů, tedy 173 miliardy korun. Nepříjemné je, že pasivní bilance s Čínou se oproti stejnému období vloni od ledna do září prohloubila o téměř 2,5 miliardy korun na 160 miliard korun, tedy 9,4 miliardy amerických dolarů.

Nepřekvapí, že nadnárodní společnosti jsou v Číně už jako doma. Ale stejně tak se tam zabydlely americké, ale i britské, nizozemské či německé firmy. České lze spočítat na prstech dvou rukou, přestože jsme měli v Číně vzhledem k historicky delším vztahům větší šance.

Trh číslo jedna

Vzájemné česko-čínské diplomatické vztahy trvají už 61 let. Za socialismu jsme pomáhali s budováním moderní ekonomiky a vyváželi na čínské trhy mnohé výrobky, které si dodnes zejména starší generace pamatuje. Například autobusy, obráběcí stroje, lokomotivy, ale i spotřební zboží. Farma česko-slovensko-čínského přátelství, která nedávno odkoupila český pavilon Expa v Šanghaji, vznikla v roce 1956.

K obratu v čínsko-českých obchodních vztazích došlo po zahájení procesu »otevírání se světu« v roce 1979, kdy se Čínská lidová republika rozhodla zahájit specifickou cestu budování socialismu s čínskými rysy. O tom, že tato cesta spojená s dychtivým nasáváním nových myšlenek, technologií a postupů z celého světa se stala úspěšnou, svědčí fakt, že čínská ekonomika je s celkovým HDP druhá hned po americké.

»Postavení Číny v mezinárodním hospodářství - a tím pádem i v politice - sílí. Krize jí neuškodila, naopak posílila její vliv,« uvedla na podzimním Čínském investičním fóru v Praze ekonomka Světové banky Hana Brixi, která pracovala devět let v Pekingu.

Mimochodem na fórum, jehož mediálním partnerem byl i týdeník Ekonom, se mnozí ekonomové a politologové rozplývali nad plánovaným hospodářstvím Číny. V lednu tam už startují dvanáctou pětiletku.

»Z jejích priorit je jasné, že exportní éra Číny založená na laciné pracovní síle končí. Tato země, která slaví velký comeback, je dnes trhem číslo jedna,« uvádí Jean-Pierre Lehmann z prestižního švýcarského ekonomického institutu IMD.

Od bankovních služeb po auta

Podle údajů České národní banky investovali v roce 2008 Češi v Číně 11,7 milionu dolarů, o rok později došlo k poklesu o 3,4 milionu. Letos se jazýček vah opět přiklání k růstu investic.

Jednou z největších dodavatelských akcí tohoto desetiletí byl projekt konsorcia firem vedeného Škodaexportem Praha. Jednalo se o dodávky dvou elektrárenských bloků po 500 megawattů pro tepelnou elektrárnu Shentou.

Zřejmě vůbec největším nynějším českým investorem v Číně je skupina PPF. Ta poskytuje zejména tamější bohatnoucí střední třídě obyvatel finanční služby, jako jsou spotřebitelské půjčky prostřednictvím společnosti Home Credit. Letos by měla dosáhnout přechodu od počátečních investic ke generování zisku.

Mezi velké a příkladné projekty jistě patří i výroba automobilů Škoda Auto v Číně. V současné době se tam dělají tři typy vozů - nejprodávanější Škoda Octavia (Ming Rui), Škoda Fabia (Jing Rui) a Škoda Superb (Hao Rui). Počátkem roku 2013 zahájí výrobu Yeti.

»Čína dnes představuje největší automobilový trh světa a stejný význam má pro značku Škoda. Letos se tam počet prodaných vozů Škoda přiblíží ke 200 tisícům aut. Tato země má zájem o spolupráci a my bychom měli této příležitosti využít,« míní Alfred Rieck, šéf Škody Auto v Číně. Na pražském investičním fóru prozradil, že koncern Volkswagen Group v příštím letech proinvestuje v Číně šest miliard eur.

TOS vykročil mezi prvními

Mezi významnými českými investory v Číně je třeba jmenovat i Agrofert, který tam vyrábí oxid titaničitý, Ravak s továrnou na sanitární zařízení, Koh-i-noor s kancelářskými potřebami, Green Gas International s projekty obnovitelných zdrojů a ochrany životního prostředí a TOS Varnsdorf, který do Číny nakročil už před pěti lety.

V mnohamilionovém jihočínském městě K'un-ming založil továrnu TOS Kunming s padesátiprocentním podílem čínského partnera. V továrně montují i vyrábějí komponenty pro obráběcí stroje. Některé součástky, jejichž know-how si chrání, dovážejí z Česka. Celkový obrat TOS Varnsdorf se pohybuje mezi dvěma a třemi miliardami, v Číně dosahuje půl miliardy korun.

»Dlouho jsme přemýšleli, zda jít do Číny. Zvažovali jsme riziko, že ztratíme své know-how, ale proti tomu stála šance zúčastnit se porcování koláče v Číně. Zůstat v Evropě, která ztrácí dech ve spotřebě, by byla chyba,« vysvětluje majitel firmy a předseda představenstva Jan Rýdl. Poté, co si společnost vlastně založila v Číně jakousi základnu, uvažuje o vývozu do Singapuru a na Tchaj-wan. A od ledna rozjíždí v oblasti Šanghaje sesterskou obchodní a servisní firmu jen s českým kapitálem, která bude po celé Číně prodávat stroje pocházející z Evropy.

Úspěšní mohou být i vinaři

Je pravdou, že být v Číně jako TOS Varnsdorf před pěti lety je lepší než si tam hledat cesty až nyní, ale i v tomto případě platí známé - nikdy není pozdě. Mezi prioritní obory v Číně určitě patří vedle už zmiňovaných obráběcích strojů také důlní technika, technologie na využití obnovitelných zdrojů, výroba dopravních prostředků a jejich částí, chemický průmysl včetně úpraven vody, zdravotnické výrobky, potraviny či spotřební zboží.

»Snažíme se také podporovat úspěšné prosazování českých firem v relativně nových oblastech, jako jsou nanoa biotechnologie nebo moderní služby jako financování, rozvoj nemovitostí, logistika, dopravní telematika,« vyjmenovává obchodní rada českého velvyslanectví v Pekingu Petr Vávra.

Podle ekonoma Lehmanna ze Švýcarska chtějí Číňané lepší život, tedy rozvinutější služby, cestování. Objevuje se mezi nimi i výrazný příklon ke spoření, proto se rozjíždí i penzijní systém. Každý určitě už slyšel, že Číňané začínají vyhledávat luxusní drahé zboží. Časopis Forbes nedávno napsal, že Čína letos poprvé překonala v počtu dolarových miliardářů Rusko a je tak po Spojených státech druhou zemí na světě s největším výskytem miliardářů. Žije jich tam 64, zatímco v Rusku se dostalo na seznam Forbesu 62 lidí.

Fan Libo, spolupracovník děkana University of International Business and Economics v Pekingu, na čínském sympoziu v Praze uvedl, že české firmy by měly v Číně více podnikat také v oblasti vinařství. »V Číně je čím dál tím populárnější červené víno a zatím tento trh kryjí hlavně společnosti z Francie, Ameriky a Austrálie. Vy děláte výborné víno a máte šanci s ním u nás prorazit,« tvrdí Libo.

Jeho slovům nahrává i dosavadní úspěch českých společností právě na poli potravinářském, hlavně v segmentu nápojů. Z piv se daří Budvaru, Černé Hoře, Zubru a snaží se i Bernard. Z likérů se Číňané učí pít Jelínka a Becherovku.

»Asiaté na našem likéru oceňují chuť, přírodní původ a dvousetletou historii. Tamní mladí si oblíbili míchat ledový čaj s becherovkou,« prozrazuje mluvčí společnosti Eva Kotýnková.

Daňové prázdniny

O významu Číny v českém zahraničním obchodě a nutnosti zintenzivnit vstup na tamní trhy vypovídají i data ministerstva zahraničí. V roce 1993 byla Čína na čtrnáctém místě mezi našimi obchodními partnery, její dovoz zahajoval druhou dvacítku zemí s necelými 80 miliony amerických dolarů. V témže roce jsme naposledy vykázali kladnou bilanci vzájemné obchodní výměny. Po roce 2000 došlo k výraznému posílení čínského dovozu do Česka.

Dnes je Čína po Německu druhým největším dovozcem do Česka. Bohužel z pohledu našeho vývozu jde o obrovský propad, máme velké rezervy. Čína je na našem žebříčku exportních trhů až sedmnáctá.

»Je pro nás perspektivou do budoucna, kterou však musíme sami umět uchopit a využít,« uvádí diplomat Vávra.

Čína jako celek pokulhává za svým rozvinutějším pobřežím, proto vláda podporuje západní a centrální regiony, začíná se hovořit i o severních částech.

V nich investovat je logicky prospěšnější, protože lze předpokládat vstřícnější jednání na místě samém. Dokonce lze počítat s pobídkami od lokálních představitelů ve vytipovaných zónách. Je zřejmé, že právě sem budou směřovat masivní investice, a to především do klíčových odvětví, jakými jsou dopravní infrastruktura, energetika a finance.

Zheng Zhihai, místopředseda Čínské společnosti při světové obchodní organizaci, uvádí, že firma podnikající v Číně v perspektivních oblastech a oborech získá na první čtyři roky daňové prázdniny a další tři roky poloviční daňovou sazbu. »Nabídka platí pro zahraniční investory bez rozdílu,« dodává Zhihai.

CzechTrade nabízí i kancelář

Pomocnou ruku v Číně podají firmám všechny státní organizace od zastupitelských úřadů až po CzechTrade. Tato agentura dokonce od letošního roku nabízí českým společnostem k dispozici své prostory a veškeré zázemí v Šanghaji a v Chengdu.

»Mají u nás pracovní stůl, připojení na internet, kopírku, fax, na dvě hodiny denně anglicky mluvící asistentku, prostory k jednání,« vyjmenovává Aleš Červinka, šéf kanceláře CzechTrade v Šanghaji. Nabídky už krátkodobě využily například firmy Petrof, vyrábějící hudební nástroje, či Albion Group, která distribuuje v Číně becherovku. »Cena za poskytnuté zázemí záleží na dohodě s firmou, ale obvykle se jedná měsíčně o 30 tisíc korun bez DPH,« dodává Červinka.

Chytit a nepustit

Čína je globální velmoc. Momentálně roste o deset procent ročně a stejné tempo má už 30 let. Z analýz se dá soudit, že to tak bude pokračovat.

Takže bychom konečně měli přemýšlet, jak tento trend využít. Kritizovat cesty, které Čína volí k vzestupu, včetně plagiátů, k ničemu nevedou.

David Gosset, ředitel Euročínského centra pro mezinárodní a obchodní aktivity, na investičním fóru v Praze zdůraznil, že lidé hovoří o 21. století jako o století Číny. Proč se nepřiživit? Jen hloupý by zůstával ve století dvacátém.

Obchod s Čínou navíc může tuzemským společnostem jenom prospět. Inspirovat a motivovat je do oblasti inovací. Rozhodující pro úspěch na tamních trzích jsou dnes už technologické novinky a ty má jenom firma, která nespí na vavřínech.

Marcela Honsová

Americké, britské, nizozemské či německé firmy jsou v Číně už jako doma. České za nimi výrazně zaostávají.

10 milionů dolarů
Tolik proinvestují podle ČNB Češi ročně v Číně.

Foto Profimedia.cz, Archiv: Koncern Volkswagen Group včetně Škody Auto proinvestuje v Číně v příštích letech šest miliard eur. Čínského investičního fóra v Praze se zúčastnili (zleva): švýcarský ekonom Jean-Pierre Lehmann, zakladatel CzechInvestu Zdeněk Drábek, zástupce Číny ve WTO Zheng Zhihai a profesor Michal Mejstřík.

Související