Zatímco státní zaměstnanci v současné době bojují o své mzdy a neváhají ani stávkovat, příliš růžové vyhlídky na příští rok nemají ani pracovníci v soukromé sféře. Doby, kdy v Česku skákaly mzdy výrazně nahoru každý rok napříč obory, jsou minulostí. A jen tak se zase nevrátí.

Přesto se i dnes dají najít pracovní pozice, kde se nabízené platy za poslední rok zvedly o třetinu a porostou dál. Jsou to však výjimky, které potvrzují pravidlo.

V drtivé většině oborů platová úroveň zůstane stejná nebo poroste jen o málo více než inflace.

Kde se tedy nechat zaměstnat kvůli vyššímu platu?

Jde o práci v oboru informačních technologií, konkrétně o oblast bezpečnosti. Tady mohou odborníci počítat se zvýšením platu v průměru o 32 procent. Vyplývá to z analýzy pracovních nabídek společnosti LMC.

Pokud si tedy chcete v roce 2011 výrazně vylepšit rodinný rozpočet, nechť vaše kroky směřují právě sem. Další pozice, kterým se daří, jsou softwaroví architekti a specialisté na celopodnikové informační systémy.

Neznamená to ale, že by se dařilo globálně celému IT sektoru. Naopak hardwarářům nástupní mzdy příští rok klesnou o 20 procent, uvádí společnost LMC, největší elektronický operátor na trhu práce.

V jiných oborech k takovému mzdovému skoku příští rok nedojde. Mzdy sice podle zjištění týdeníku Ekonom porostou, ale ani zdaleka ne tak razantně jako v případě odborníků na počítačovou bezpečnost.

Růst vezme inflace

Navýšení mezd by mělo maximálně dorovnat inflaci očekávanou mezi dvěma až třemi procenty. V reálu si tak zaměstnanci příliš nepolepší. Ze své výplaty si příští rok koupí zhruba stejný objem zboží jako letos.

»Pro příští rok v Česku počítáme se zvyšováním platů o tři procenta, inflace se bude pohybovat kolem dvou procent,« řekl týdeníku Ekonom hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Ty tam jsou roky, kdy platy rostly závratným tempem.

»V příštích pěti letech se určitě nevrátí časy, kdy se platy zvyšovaly o pět, sedm či více procent ročně,« předpovídá Marek z Patria Finance.

Podle průzkumu poradenské společnosti Aon Hewitt mezi 237 českými firmami porostou mzdy nejvíce ve farmaceutickém průmyslu, a to o 4,1 procenta. Na vyšší platy (o 2,8 procenta) se ještě mohou těšit pracovníci v energetice, výrobě průmyslových strojů a elektrotechnickém průmyslu.

Ve firmách, kde se platy zvyšují, je navíc jedno velké »ale«. Výplaty totiž neporostou všem. Od plošného zvyšování mezd se ustoupilo nebo ustupuje.

»V drtivé většině společností již navyšování mezd neprobíhá plošně, ale čím dál více je vázáno na individuální výkonnost zaměstnanců,« upozorňuje Petr Boldiš, konzultant ze společnosti Mercer. Ta se zabývá poradenstvím v oblasti odměňování a personalistiky.

»V minulých letech byla tendence zvyšovat mzdy všem zaměstnancům stejným procentem. Ale očekávám, že firmy, pokud to bude jen trochu možné, přistoupí k individuálnímu navyšování,« dodává.

»V současné době jsou platy mnohem více navázány na výkon, tak aby plnily zejména motivační roli,« potvrzuje konec plošného zvyšování mezd Jiří Kocourek, specialista trhu práce z portálu Jobs.cz.

Firma LMC, která Jobs.cz provozuje, si letos mezi svými klienty udělala průzkum vývoje mezd.

»Z něj vyplynulo, že výši platů ponechá na stejné úrovni 67 procent podniků, motivační složku navýší devatenáct procent a zbytek zvýší motivační i fixní část mzdy,« popisuje výsledky Kocourek.

Praxe potvrzuje teorii

Slova personálních odborníků o změně přístupu ke mzdám potvrzuje například praxe z jazykové agentury Skřivánek.

»Plošně platy už nenavyšujeme, jednotliví zaměstnanci musejí podat takový výkon, aby si případné navýšení zasloužili,« vysvětluje mzdovou politiku firmy Skřivánek její výkonná ředitelka Kamila Trutenková.

Podobně se bude postupovat i v Danone. »Spíše než pojem navyšování platů bych použila obrat, že budeme individuálně revidovat mzdy všech zaměstnanců, protože naším cílem je přidávat podle osobního přínosu jednotlivce k růstu společnosti,« popisuje plány mluvčí Danone Mahulena Poliakovič.

Dočkejte času...

Na přesnější určení růstu platů, než je obecná odpověď »podle inflace«, je přece jen ještě poměrně brzo, i když se rok chýlí ke konci. Ve většině firem se o budoucích podobách výplat teprve vyjednává.

»Pro příští rok předběžně počítáme minimálně s inflačním dorovnáním. Vzhledem k tomu, že mzdy navyšujeme v létě, jsme nyní spíše ve fázi sledování vývoje ekonomiky a trendů v našem sektoru,« říká ředitelka Marks & Spencer Dagmar Suissa.

Také třeba v Tesku o růstu platů budou teprve rozhodovat. »Platovou úroveň přehodnocujeme každý rok. Nyní sbíráme všechny potřebné informace, abychom v průběhu příštího roku byli schopni co nejefektivněji investovat do platů našich pracovníků,« konstatuje manažerka personálního oddělení Teska Kamila Rozenská.

Síla výsledků a odborů

Na konečnou podobu mezd má vliv zejména dohoda s odbory a očekávaná výkonnost firmy. Jednání se zástupci zaměstnanců však ve většině firem teprve začíná.

Tvrdá vyjednávání se v rámci vyšší kolektivní smlouvy už vedou mezi Odborovým svazem Kovo a firmami sdruženými v Českomoravské elektrotechnické asociaci.

Výsledek jednání je přitom klíčový pro všechny firmy sdružené v Asociaci. Jednotlivé kolektivní smlouvy v podnicích totiž musejí tento dohodnutý růst platů respektovat.

»Někteří naši členové ale nemohou takové navýšení důvodů akceptovat, jejich ekonomická situace by to neunesla. Proto trváme na zachování platů v původní výši,« říká ředitel Českomoravské elektrotechnické asociace František Hýbner.

Zatím se nedohodli, a postoupili proto svůj spor nezávislému rozhodci, ten by měl rozhodnout do poloviny prosince.

Některé firmy se už ale s odboráři dohodly i bez vyšší kolektivní smlouvy. S nulovým navýšením platů tak počítají třeba ZPA Smart Energy.

Naopak na čtyřprocentní růst platů se už nyní mohou těšit ve společnosti OEZ Letohrad, výrobci jističů a pojistek.

»Čtyřprocentní nárůst platů, který požaduje OS Kovo, je zatím nejvyšší, jaký jsme v rámci vyjednávání o kolektivních smlouvách zaznamenali,« konstatuje generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška.

Poměrně vysoké zvýšení platů však budou požadovat i odbory v nošovické automobilce Hyundai.
Podle odborářů se firma dostala z loňské ztráty do zisku, proto budou mít vyšší nároky než loni, kdy zaměstnancům platy vzrostly o sedm procent. Rozhovory s vedením začnou po Novém roce.

V automobilce Tatra již debata s odbory začala.

»Předali jsme si vzájemně návrhy, jak by to mělo vypadat. Zatím se s nimi vzájemně seznamujeme,« řekl předseda tatrováckých odborů Pavel Baroň. Požadavky zatím nechtěl specifikovat.

Kolektivní vyjednávání o pracovní době na rok 2011 a sociálních nákladech už zahájili také v největší tuzemské automobilce Škoda Auto. O konkrétní výši platů však začnou jednat až na přelomu roku.

Také v Unipetrolu čekají na konec roku. »Ještě nejsou známy hospodářské výsledky firmy za celý rok 2010, otázka zvyšování mezd je tedy zatím předčasná,« konstatuje Bořek Konečný z PR oddělení společnosti. K dohodě s odboráři by podle jeho slov mělo dojít na začátku roku.
Prakticky stejná situace je nyní ve společnosti ČEZ.

Slabost stavebnictví, úspěch IT

Podle specialisty na trh práce z portálu Jobs.cz Jiřího Kocourka se dá obecně konstatovat, že nejvíc se daří oborům jako bankovnictví, farmacie, telekomunikace a IT. To se pak projevuje i na případném růstu platů.

Potvrzuje to například Adéla Konopková z tiskového oddělení Vodafone. »Držíme platy na nadprůměrné úrovni. Případné navyšování na další rok se ale bude řešit až na konci fiskálního roku, což je vždy v březnu. Chceme odměňování udržet na nadprůměrné úrovni,« říká Konopková.

Naopak jasno už mají v RWE. Je to jedna z mála firem, která bude příští rok platy navyšovat plošně.

»Mzdy navyšujeme zaměstnancům každoročně,« tvrdí ředitelka oddělení lidských zdrojů RWE Jitka Adámková. Příští rok zaměstnanci firmy mohou počítat se zhruba dvouprocentním přidáním.

Naopak horší časy zažívají ve stavebnictví. »Celý obor je v krizi a zakázky veřejného a privátního sektory stále ubývají,« přiznává mluvčí Metrostavu František Polák.

Své pracovníky tak budou odměňovat přímo podle úspěchu jednotlivých zakázek, na kterých se budou podílet.

A ani ve stavebním obrovi Skanska se lidé nemohou těšit na přidávání.

»Plošný nárůst mezd ani dalších odměn neplánujeme,« říká personální ředitel firmy Skanska Jan Doleček.

Důraz na bonusy

V průběhu ekonomické krize také začaly firmy měnit modely odměňování. Zvětšovaly důraz na pohyblivou složku mzdy - bonusy, prémie a odměny. Bonusy se začaly objevovat i u pozic, kde to dříve nebývalo obvyklé.

Tento trend souvisí s nejistotou trhu, kterou ekonomická krize jen posílila. Firmy se tak snaží sladit své náklady s odbytem výrobků či služeb. Výše bonusů a prémií se totiž dá upravovat snadněji než pevná část mzdy.

»Mění se i poměr základní a bonusové složky, samozřejmě se navyšuje spíše variabilní část mzdy v souvislosti s výkonem konkrétního člověka,« upozorňuje na novinku Hana Navarová z personální společnosti Neumann & Partners. Vypozorovala to i Markéta Švedová ze společnosti Recruit CZ, která poskytuje služby v oblasti personálního managementu.

»Procentuální podíl bonusové složky na úkor fixní části se zvětšil u většiny pozic, u kterých lze nastavit odměnu měřitelným výsledkem,« doplňuje Švedová. Poměr základní mzdy a bonusu u nejnižších pozic začíná na 95:5.

»U nejvyšších pozic může být tento poměr až 60:40. Záleží také na odvětví a zaměření, menší procento bonusů mají třeba ve výrobě,« upřesňuje Petr Boldiš z Merceru.

U bonusů a prémií navíc společnosti pod vlivem krize zpřísňují kritéria jejich vyplácení.

»Je větší provázanost na obchodní výsledky. Zpřísnění spočívá v tom, že zaměstnanec musí pro dosažení stejné odměny prokázat podstatně vyšší výkonnost než dříve, větší množství uzavřených obchodů či vyšší úspěšnost projektů,« upřesňuje Jiří Kocourek z Jobs.cz.

Na zpřísnění vyplácení tak doplatí třeba ve firmě Akzo Nobel Coatings CZ, která vyrábí a prodává nátěrové hmoty.

»V úspěšném roce mohou bonusy činit řádově až několik desítek procent, letos očekáváme odměny v řádu jednotek procent základní mzdy,« přiznává personální ředitel společnosti Martin Šanca.

Hasta la vista třinácté platy

V řadě podniků také bývalo zvykem, že s listopadovou mzdou chodil také třináctý plat. Taková automatická odměna za celoroční práci. S příchodem krize však manažeři přišli na to, že rok má opravdu jen dvanáct měsíců a dávat lidem třináct platů je nesmysl.

»Během recese byli personalisté nuceni vážně se zamyslet nad výší mezd a odměn obecně. V mnoha sektorech, zejména ve výrobě, zaměstnanci o třinácté platy přišli,« shrnuje Kocourek. Zrušila je například Skanska.

Průměrná výše třinácté mzdy přitom stoupá. Je to ovšem jen hra s čísly.

»Objem peněz na tyto platy zůstává stejný, ale klesl počet lidí, kteří je dostávají. Ve výsledku hodnota vzrostla,« říká Miroslav Dravecký.

Svá slova dokládá čísly z průzkumu na serveru Platy.cz.

V roce 2009 byla výše třináctého platu 14 630 korun, údaje za rok 2010 říkají, že stoupl o dvanáct procent na 16 350 korun. »Na druhé straně tímto benefitem disponuje podle průzkumu stále méně zaměstnanců. V roce 2009 ho měla přesně pětina, nyní jen osmnáct procent,« dodává Dravecký.

Tam, kde třináctý plat nezmizel, se alespoň přejmenoval nebo prošel výraznými úpravami. Například polovina třinácté výplaty chodí ve fixní výši a druhá půlka se už odvíjí od výkonnosti firmy nebo daného jednotlivce.

Manažerské tajnosti

Jestliže jsou firmy na slovo skoupé ohledně celkového růst mezd, při tématu odměňování vedoucích pracovníků ve většině případů narážíme na téměř neprostupnou zeď mlžení.

Helga Edenová, personální ředitelka Volksbank ČR, tvrdí, že strategie banky i obecná pravidla pro odměňování zůstávají v této oblasti již několik let bez významných změn.

»Rozpočtovaný poměr mezi fixní i variabilní složkou mzdy rovněž zůstal nezměněn. Splnění obchodních plánů však v mnoha případech nebylo snadné a tento fakt ovlivnil výši skutečně vyplacených provizí a individuálních odměn - a to jak u řadových zaměstnanců, tak u vedení,« přiznává.

Poměr mezi platem a individuálními bonusy se nezměnil ani v ING. »Roční bonusy na manažerských pozicích mohou dosahovat až půlročního platu, v případě oddělení obchodu až výše celoročního platu,« konstatuje personální ředitelka ING Marie Martinková.

V ING nemusel vyšší management oželet ani takové bonusy, jako je služební auto. »V rámci výkonu své profese musejí být mobilní a dosažitelní, navíc takový benefit patří k statusu těchto pozic,« myslí i Martinková.

U středního managementu však už v bance zvažují, zda daný zaměstnanec vozidlo k výkonu práce opravdu potřebuje, či nikoli. Vše se zde posuzuje individuálně.

Martinková připouští, že během krize byli nuceni částečně omezit cafeterii, tedy systém, kde si zaměstnanci do stanoveného limitu volí benefity, které jsou pro ně nejzajímavější.

Největší změnou v odměňování je tak podle Poula Pedersena, partnera firmy Pedersen & Partners, která se zabývá personálním poradenstvím, dramatické snížení »sign-on bonusů«, tedy finančního příspěvku vypláceného manažerovi při příchodu do zaměstnání, a zlatých padáků.

Radan Dolejš
S přispěním Radky Liškové a Zuzany Panczakové

2 až 3 procenta
O tolik se budou příští rok zvyšovat mzdy.

23 665 korun
je aktuálně průměrný plat v České republice.

66,8 procenta
Tolik procent zaměstnanců nedosáhne na průměrný plat.

V době krize firmy raději přidávají na odměnách než na základní mzdě. Ta se v případě ekonomických problémů škrtá podstatně hůře.

Související