Jiný kraj, jiné koleje...

Přeprava do států bývalého Sovětského svazu má mnohá specifika. (Nejen) na kolejích tu platí oproti zemím střední a západní Evropy řada rozdílů.

Rusko má z historických důvodů velmi rozvinutou a v mezinárodní přepravě hojně využívanou železniční síť. Pokud má však být vaše vývozní či dovozní činnost úspěšná, je třeba se alespoň rámcově orientovat v lokálních zvláštnostech na tamních kolejích. Jaké základní nástrahy vás tedy na železnici mohou potkat?

Mezi železnicí Východu a Západu existují dva stěžejní rozdíly, a to jiný rozchod kolejí a odlišné mezinárodní úmluvy. Zatímco rozchod kolejí v Evropě je nám známých 1435 milimetrů, směrem na východ pokračují koleje široké 1520 milimetrů.

Pokud jde o právní rámec, v západní a střední Evropě se užívají Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční nákladní přepravě (CIM), které jsou nedílnou součástí Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF). Ve východní Evropě je však užívána odlišná Dohoda o mezinárodní železniční přepravě zboží (SMGS).

Papírování na hranicích

Každou přepravovanou zásilku musí doprovázet takzvaný nákladní list, který může zároveň sloužit jako přepravní smlouva. Kvůli výše uvedeným rozdílům však v minulosti bylo (a většinou i stále) je nutné provádět na hranicích mezi Východem a Západem jejich přepis. V současné době se již sice zavádí jednotný společný dokument CIM/SMGS, běžnou praxí však stále zůstává fyzické přepisování dokumentů.

To znamená, že zboží a veškerá příslušná dokumentace musejí při přepravě přes pomyslnou hranici obou právních systémů splňovat podmínky dané oběma úmluvami CIM i SMGS. Nebezpečné zboží musí dále splnit i ustanovení RID (samostatná součást úmluvy COTIF věnující se jen přepravě nebezpečného zboží) a podmínky v příloze 2 k SMGS.

Novou alternativu ke klasickému způsobu přepravy na rozhraní států Evropy a východního bloku představuje jednotný nákladní list CIM/SMGS. Proces se díky tomu zjednodušuje, protože nemusí docházet k novému podeji - vypisování nových přepravních dokladů. Potvrzuje totiž uzavření přepravní smlouvy mezi státy používajícími CIM a státy používajícími SMGS.

Dokument se vyhotovuje ve dvou jazycích - vždy v ruštině a k tomu se přidává jeden z trojice jazyků angličtina, němčina a francouzština. Údaje, které jsou společné pro CIM i SMGS, se zapisují dvojjazyčně. Údaje potřebné pouze pro jednu ze stran pak pouze v příslušném jazyce.

Konec starých časů?

K překládce zboží tradičně docházelo ve státě, do kterého je zboží importováno nebo přes který dále pokračuje tranzitní dopravou. Tento systém směrování vychází z minulosti a ze zažitých pravidel, kdy existovaly pouze národní železnice.

Postupná liberalizace železničního trhu a privatizace překladišť však přináší překonání této zvyklosti. S tím přichází i čas pro privátní dopravce, kteří v rozvoji těchto nových možností vidí cestu k oživení trhu a jeho větší liberalizaci.

Právě oni proto začínají bořit tradice a dochází historicky ke změnám překládkových míst, což v praxi znamená provést překládku importního zboží na straně exportní či tranzitní země. Tento proces zvyšuje konkurenci mezi překladišti a často nabourává monopolní postavení národního dopravce.

Bezpečně i pružně

Nespornou výhodou železniční dopravy oproti silniční je zajištění bezpečnosti a průkazné kontroly přepravovaného zboží. Masivní konstrukce železničních vozů, popřípadě kontejnerů chrání zboží umístěné uvnitř před odcizením více než u silniční přepravy, kde může být zboží odcizeno přímo z plachtového návěsu nebo v krajním případě i s celou soupravou.

Celý proces železniční přepravy lze přirovnat k perfektně fungujícímu soukolí, kde jeden proces navazuje na druhý a žádný nelze vynechat ani opominout. To zajistí kontrolu a naprostou bezpečnost u všech potřebných kontrolních procedur, v minulosti to však zároveň snižovalo pružnost přepravy. Ta se však v poslední době rovněž dostává na úroveň běžných evropských standardů. Nemalou zásluhu na tom mají právě privátní společnosti, které mnohdy působí jako živá voda na zastaralé a zažité postupy.

V závislosti na dolaru

Hlavní objem přeprav mezi státy bývalého Sovětského svazu a Evropou prochází přes Polsko, Slovensko a Maďarsko.

V případě Slovenska se železniční přepravy vozových zásilek a kontejnerů realizují převážně přes slovensko-ukrajinský železniční přechod Čierna nad Tisou/Čop. Těmto přepravám obyčejně předchází složité vyjednávaní cen, přepravních podmínek, způsobu překládky, celních záležitostí a pojištění zboží.

Dojednání cen se železnicemi SNS komplikuje cenová nestabilita způsobená závislostí cen na aktuálním vývoji kurzu USD a přepravních tarifů. Platnost cen je stanovena vždy jen do konce aktuálního kalendářního měsíce.

Nový nákladní list se vystaví po příchodu zásilky do Čierné nad Tisou, a to na základě původního »evropského« nákladního listu CIM, dopravních dispozic zákazníka a instrukcí o placení dovozného a doplňujících poplatků za jednotlivé železnice. Povinnou přílohou k »východnímu« nákladnímu listu SMGS pak musí být faktura s podrobným rozpisem množství a druhu zboží včetně netto a brutto hmotnosti.

Po celním projednání vstupuje vlak na ukrajinské území do stanice Čop, kde se vykoná důkladná technická a komerční prohlídka zásilek a kontrola přepravních dokladů.

Prohlídka vozů a naloženého zboží začíná u příslušníků ukrajinské celní stráže na slovensko-ukrajinské schengenské hranici. Následuje kontrola vozů pracovníky Ukrajinských železnic, kteří se zaměřují zejména na úplnost a neporušenost plomb u krytých vozů a kontejnerů a na správné naložení a zabezpečení zboží naloženého na otevřených vozech. Zároveň celnice a státní správa kontrolují správnost a úplnost přepravních dokladů.

V případě zjištění nějakých ložných závad, nesprávných či neúplných zápisů v přepravních dokumentech se zásilky vracejí zpět do Čierné nad Tisou k odstranění problémů. V ojedinělých případech mohou ukrajinské orgány zboží i zadržet.

Po převzetí zkontrolované zásilky Ukrajinskou železnicí v Čopě se zboží přeloží do širokorozchodných vozů. Jejich čísla a hmotnost zboží po překládce se uvedou do SMGS nákladního listu, který zboží doprovází až do stanice určení.

Pro zjednodušení přeprav se změnou režimu lze nově i na Slovensku užít nový společný nákladní list CIM/SMGS, který zásilku doprovodí po celou dobu přepravy.

Vymezený prostor tohoto článku nedává bohužel možnost zmínit se o věcech, jako je způsob objednávky potřebného ložného prostoru, komunikace mezi jednotlivými železničními správami nebo komplikovaný systém odsouhlasení požadavku mezi odesílatelem a příjemcem a následně mezi zúčastněnými železnicemi. O tom snad tedy někdy příště.

Jana Vládková
obchodní ředitelka pro železniční dopravu, AWT

Hlavní pohraniční stanice s překládkou zboží:
Polsko-Rusko: Braniewo/Mamonovo
Polsko-Litva: Trakiszki/Motskawa
Polsko-Bělorusko: Siemianówka/Svisloch; Terespol/Brest
Polsko-Ukrajina: Medyka/Mostiska
Slovensko-Ukrajina: Maťovce/Užhorod; Čierna nad Tisou/Čop
Maďarsko-Ukrajina: Záhony/Čop

Výhodou železniční dopravy oproti silniční je zajištění bezpečnosti a kontroly přepravovaného zboží.

Železniční dopravu do zemí bývalého Sovětského svazu komplikuje kromě odlišných pravidel také jiný rozchod kolejí.

Foto: Isifa