Příznaky konce krize?

 

Tohle není ekonomické oživení, a to v jakémkoli smyslu, v jakém je slovo oživení možné vnímat. Takový je nedávný výrok laureáta Nobelovy ceny, profesora ekonomie Paula Krugmana. Nyní si zkuste spočítat, kolikrát jsme za poslední tři roky hřejivá slova o návratu do růstu slyšeli.

Která čísla však definitivně potvrdí oživení, aniž by šlo jen o vyřčená přání? Následujících osm indikátorů je příkladem, jak by mělo oživení doopravdy vypadat.

1. Bude práce

Nejsou-li pracovní místa, je ekonomika prakticky mrtvá. Proto je právě nezaměstnanost tím nejhorším projevem krize. Bohužel zvýšení poštu pracovních míst se dosahuje nejobtížněji a ve stadiu oživení k němu dochází až úplně na konci celého procesu.

V současnosti se Spojené státy, které jsou epicentrem všech finančních potíží, potýkají s nezaměstnaností ve výši 9,6 procenta. S tímto číslem se nepodařilo hnout ani za pomoci supernákladných stimulačních balíčků prezidenta Baracka Obamy.

»Důležitou otázkou zůstává, jak musí být růst silný, aby snížil obrovský počet nezaměstnaných. Potřebujeme přibližně 2,5procentní růst ekonomiky jen na to, abychom zastavili zvyšování nezaměstnanosti. Abychom ji výrazně snížili, potřebujeme mnohem, mnohem víc,« říká Krugman.

Oněch 2,5 procenta dosáhla americká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku a od té doby je na sestupu. Nyní se nachází na úrovni 1,6 procenta.

Smát se nemůže ani Evropa. Eurostat naměřil ve 27 státech unie dohromady nezaměstnanost 9,6 procenta (tedy stejně jako v Americe). Přestože HDP dosahuje lepších čísel díky německému exportu, boj o pracovní místa se zoufale nedaří vyhrát.

2. Firmy se začnou požírat

»Současná krize vytvořila perfektní a nečekané strategické podmínky pro fúze a akvizice,« píše se ve zprávě společnosti Deloitte. Její analytici mají na mysli fakt, že společnosti jsou nyní dostatečně levné, aby se mohly skupovat a požírat navzájem. Právě ve chvíli, kdy začne vzájemné předhánění v pohlcování konkurentů, můžeme mluvit o oživení.

To je však zatím v nedohlednu. Podle studie Allen & Overy se aktivita na poli fúzí a akvizic zatím pohybuje na bodu mrazu (viz graf Fúze a akvizice). Například analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka tomuto faktoru oživení až tolik nevěří.

»Je těžké spekulovat nad tématem souvislosti počtu akvizic a oživením obecně. Ta korelace tam je a je silná, ale je i dost nesmyslná, protože zejména v době problémů ekonomiky a firem by ty zdravé měly nakupovat s větší razancí,« říká Procházka.

3. Zdraží byty

»Pokud si chci přesněji namodelovat hospodářský cyklus, zhodnotit ekonomiku, pak musím vzít v úvahu také indikátor padnoucí na ten který urychlovač recese - v případě současné krize jsou to ceny nemovitostí,« vysvětluje svůj model Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.

Fakt, že propady cen domů a bytů stály na počátku všech současných ekonomických katastrof, je známý. Právě proto jsou tyto hodnoty pečlivě sledovány investory.

Smutnou skutečností ovšem je, že americký trh s nemovitostmi má stále velmi daleko k tomu, aby se dal nazvat »zdravým«.

Podle americké Federální agentury financování nemovitostí (FHFA) se ceny bytů a domů v druhém pololetí stále pohybovaly o 1,6 procenta níže ve srovnání se stejným obdobím loni. Tato informace vyděsila trhy, které panikařily možná trochu předčasně vzhledem k tomu, že dnes již na hypotékách ani zdaleka není závislý celý finanční sektor, jako tomu bylo v případě roku 2008.

Když ceny klesají, snižuje se i majetek majitelů oněch nemovitostí. Ti potom mají potíže splácet své dluhy. O oživení může být řeč až po návratu nemovitostního trhu do alespoň částečně rozumných hodnot - řekněme tří až pětiprocentního růstu dva roky po sobě.

4. Kapitálový trh se stabilizuje

Podobně jako v případě nemovitostního trhu také burzy byly epicentrem současné krize. Hluboké propady cen akcií de facto rozehnaly symptomy finančních potíží do všech koutů světa. I kdyby tomu tak nebylo, stabilní kapitálový trh je důležitým signálem, že se investoři chovají racionálně a nemají už důvod strachovat se o každý cent. Teprve poté pravděpodobně začnou peníze proudit také do reálné ekonomiky.

»Kapitálový trh má tendenci předstihovou, což jsme viděli i u této krize, protože ta přišla na burzy mnohem dříve než do reálné ekonomiky. Také se trhy mnohem dříve zotavily,« říká Procházka z Cyrrusu.

Zotavení znamená, že akcie nebudou ze dne na den měnit směr a propadat se při drobné negativní informaci. Jako magická hranice slouží deset tisíc bodů indexu Dow Jones, ukazatele hodnoty akcií nejdůležitějších amerických společností. Index se sice dlouhodobě drží nad touto linií, ovšem nikdy trvale. Před třemi týdny se krátkodobě opět ocitl na hodnotách začínajících číslovkou devět.

5. Úvěry budou dostupnější

O tom, že bankám se příliš nechce půjčovat peníze, víme své i v Česku. Podle vyjádření České hospodářské komory seškrtaly banky od loňského roku do letošního dubna úvěry přibližně o 116 miliard korun. Každý bankéř by sice tvrdil, že problém vězí jinde, že podniky podle nich o půjčky nemají zájem, ale každý, kdo se v poslední době pokoušel vzít si hypotéku, ví své. Podobná nebo mnohem horší je situace i v jiných zemích.

»Dnešní nízká aktivita na trhu fúzí a akvizic je spíše o ochotě bank financovat tyto transakce, což jde jen v dobách "dobrých". Takže ten efekt je tady spíše přenesený,« vysvětluje Jan Procházka, jak zadrhnutí motoru celé ekonomiky, tedy bankovnictví, ovlivňuje celý trh.

6. Továrny na 80 procent

Průmysl, i když jeho podíl na HDP činí celosvětově 30 procent, je stále základem trhu. Na průmyslovou výrobu je vázána spousta menších odvětví, a proto ovlivňuje celé oživení.

U průmyslové produkce je nejdůležitější sledovat využití jejích kapacit, které se ve zdravých ekonomikách pohybuje na hodnotách mezi 75 až 80 procenty. Výrazně více by naopak znamenalo přehřátí hospodářství.

Ve Spojených státech se nyní využívá 74 procent průmyslových kapacit, což je jeden z mála pozitivních indikátorů. V tuzemsku sice tento ukazatel není tak důležitý, ale hodnota zakázek zatím roste. Naposledy v červenci to bylo o deset procent.

7. Začíná se utrácet

»Důležitá je změna chování vzhledem k osobnímu zadlužení a k utrácení. Lidé se musejí cítit finančně bezpečně, a proto utrácet,« uvádí Dennis Jacobe, hlavní ekonom výzkumné společnosti Gallup. Až začnou spotřebitelé doopravdy utrácet, bude to důležitý signál stabilizace ekonomiky.

V České republice nás tento fakt příliš trápit nemusí, tuzemská spotřeba totiž tvoří jen malou část celkového objemu našeho hospodářství. Mnohem víc bychom měli sledovat vývoj maloobchodu v Německu nebo v USA. U našich západních sousedů je teď pozitivní vývoj - v srpnu maloobchodní tržby vyskočily o 3,1 procenta.

8. Ucpané dálnice

Posledním velmi dobrým indikátorem může být zvýšený provoz na českých dálnicích. Zejména to platí pro Česko, přes které vede velký počet důležitých přepravních tras.

»Vyšší pohyb na českých dálnicích jakožto tranzitní zemi, a tím pádem vyšší výběry mýta, značí oživení. Ovšem pochopitelně to není věc, která by byla mimořádně příjemná, pokud nejste čerpadlář nebo nemáte podíl na výběru mýta,« říká Procházka.

Kdy se tedy dočkáme?

Na závěr je vhodné dodat, že všechny zmiňované faktory oživení nemusejí být k ničemu platné. Možná nás totiž ani žádné oživení nečeká. V současnosti podobné teorie podporuje hned několik ekonomů, ať už mluví o takzvaném »novém normálu«, nebo o dekádě stagnace, kterou máme před sebou.

»Žádné definitivní oživení nikdy nenastane. Jsme v nové realitě a už to nebude nikdy takové lážo plážo jako v letech 2006 a 2007. Do tří, pěti let čekám protržení další bubliny,« zdůrazňuje Aleš Michl.

Související