Aktuální číslo časopisu Ekonom
Proč se v Česku pěstuje tolik plodin na energetiku? Neohrozí to potravinářství? V čem je výhoda bioplynových stanic? Nevyčerpá se půda ?
Na podobné otázky jste se ptali Bohumila Belady, viceprezidenta Agrární komory ČR.
Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal v pátek 3. září.
Rozhovor je uzavřen.
Online rozhovor
studoval jsem v zahraničí a po návratu do ČR jsem s překvapením zjistil, že se tady vede jakási "žlutá válka" proti řepce,ale i dalším plodinám, které se využívají při výrobě biopaliv.Proč to podle Vás pane viceprezidente tolik vadí některým politikům a ekonomům, kteří se označují za pravicové? Jejich argumenty mne totiž nepřesvědčují o chybné agrární politice. V USA , Latinské Americe,ale i v Číně je to velmi progresivní směr.
Děkuji, Martin
Přeji příjemný den. Biopaliva mají určitě logiku v otázce snížení závislosti na dovozu ropy. Jsme členové EU, kde musíme respektovat kolektivní rozhodnutí o postupném navyšování poviného procenta surovin z obnovitelných zdrojů v pohonných hmotách. Tento postupný nárůst je i zakotven v národním akčním plánu, který schválila vláda a je zaslán do Bruselu. Proto nechápu tu diskusi některých politiků. Pro české zemědělce je důležité, aby maximm surovin dokázali vyrobit na našich polích a tím vytvořili alternativu pro obiloviny, kde se musí každý rok minimálně 2 mil. tun vyvést do zahraničí. Řepka je optimální plodina pro biopaliva v ČR, která zapadá, jako zlešující plodina do osevního postupu a neznám žádný její zásadní negativní vliv. Možná jenom to, že je žlutá a žlutá barva může někoho provokovat.
Zaujala mě informace, že se v Česku topí pšenicí. Můžete k tomu dodat nějaké podrobnosti, čísla. Díky a hezký den.
Pšenicí se topí minimálně. Byly to zatím jenom zkušební instalace. Výhodnost je závislá na aktuální ceně obilovin a ekonomicky to ve větším moc nevycházelo. Někde to, ale logiku má, například u zemědělce, který si může vytápět svůj rodinný dům z obilí o horší kvalitě.
Jaká je vůbec výměra řepky v ČR, na kolika hektarech jsou obiloviny a na kolika pastviny ? Podle kritiků biopaliv to totiž vypadá, že tu naprosto převládla řepka. Jaká je tedy skutečnost.
Celkem je v ČR zhruba 3,5 mil. ha zemědělské půdy na které se hospodaří. Řepky je v letošním roce zaseto 370 tis. ha to je asi 11%. Pro porovnání ostatních obilovin 1,4 mil. ha. Takže řepka zdaleka nepřevládá, jak je prezentováno.
Dá se nějak regulovat počet polí řepky v ČR? Nebo je jen na zemědělcích, co tam zasejí?
Množství řepky si regulují zemědělci sami, protože je třeba dodržovat minimální odstup mezi zasetím na jednotlivých polích,aby se udržel zdravý porost- něco se sklidilo , a tím vyšla ekonomika.Optimální zastoupení je 15 % a maximum je 25%, to znamená, že není možné dát řepku na stejné pole dříve, než za 4 roky.
Dobrý den, zajímalo by mě, jestli je v dnešní době možné (jak technicky, tak ekonomicky) uvažovat o tom, že bych si sám vypěstoval nějakou biomasu kterou bych mohl celou zimu topit a tím minimalizovat náklady na vytápění? Jaké plodiny se k tomuto nejvíc hodí? Jak to vychází finančně ve srovnání s běžným topením dřevem? Děkuji
Tento obor je velmi perspektivní. Jsou plodiny, které se na tento účel speciálně pěstují , jako například šťovík, nebo lze využít i tradiční plodiny, jako je třeba sláma z obilovin. Pro menší domácnosti je vhodné tuto biomasu tvarově upravit do pelet, nebo briket. V této oblasti Vám mohu doporučit organizaci CZ Biom ( kontakt je na internetu ), kde se na to specializují.Ekonomika se bude zlepšovat s rostoucí ekologickou daní na uhlí a s větším nedostatkem vhodného dřeva. Dále je výhoda možnost automatického provozu.
Dobrý den. Pane viceprezidente mohl byste aspoň orientačně uvést kolik stojí výroba (nikoliv prodejní cena) litru bionafty a bioethanolu ? A máte povědomí v jakém stavu je perspektivní výroba biobutanolu ?
Výrobní cena je závislá na aktuální ceně surovin pro biopaliva na komoditních burzách, takže nelze říci přesnou cenu. V současné době zdražuje povinné přimíchávání biopaliv jeden litr nafty někde v rozmězí 0,1 až 0,3 Kč na litr. Výroba biobutanolu je ve fázi zkoušení a výzkumu. Podle mých informací, není ještě na světě, žádná funkční reference.
Co je to vlastně biomasa?
Děkuji za dobrou otázku. Je to rostlinná a živočišná hmota, kterou je možno využít k energetickým účelům. Má svůj původ ve slunečním zářením a fotosyntéze, takže se jedná o obnovitelný zdroj energie. Využití se aplikuje formou různých fermentací, jako jsou například bioplynové stanice,nebo kompostárny a nebo formou spalování.
dobrý den pane víceprezidente, je výhodnější pěstovat řepku, obilí a cukrovou řepu na biopaliva nebo přijde levněji takové obilí spolu s kukuřicí využít v bioplynových stanicích?
To je zavislé na individuální situaci daného podniku. Pokud má dostatečnou sílu zainvestovat do bioplynové stanice a může využít synergii s živočišnou výrobou, kde lze výhodně použít, jako substrát kejdu a hnůj, tak si myslím, že je výhodnější biolynová stanice. Hlavní důvod je ten, že zemědělec sám vytvoří konečný produkt elektřinu a teplo. U biopaliv do toho vstupuje, ještě obchodní vztah se výrobcem biopaliv.
Dobrý den, vím, že ve Spojených státech se kukuřice na biolih energií v podstatě dotuje - spotřebuje se víc při pěstování, než se pak vyprodukuje.... Jak je to s tou nešťastnou řepkou?
Myslím, že to takto u kukuřice v USA není. Co se týče řepky u nás, tak na to máme v AK přesná data. Pokud nezapočítám využití slámy, tak je energie výstupu 2,7 x větší, než veškerá energie na vstupu. Pokud započtu využití slámy, jako biomasy, tak je výstup 4x větší.
V Česku se vybíjejí stáda skotu, ubývá jatečných býků a prasat. Do republiky proudí maso ze Západu, často podřadné kvality, dokonce i zamražený masný odpad, který se dává do masných výrobků. O krmné obilí tudíž není zájem a zemědělci sejí raději řepku. Domníváte se, že dojde k dalšímu poklesu stavů býků a prasat a zemědělci budou nuceni pěstovat stále více řepky, která je ještě rentabilní?
Velmi přesně jste to popsal. Snižování rozměru živočišné výroby, je opravdu velký problém. Způsobuje to nerovnováhu s rostlinou výrobou, jak o ní píšete, ale má to i podstatný vliv na zaměstnanost na venkově. Takže se v AK snažíme jednat s novým vedením ministerstva zemědělství o nástrojích, které by tento pokles zastavili. I když se to podaří, tak potřebujeme využití na zhruba 500 tis. ha orné půdy a 100 tis. ha trvalých travních porostů. K tomu je výhodné využít prostor v biopalivech , v biomase na spalování a v bioplynových stanicích. Tím se zabijí dvě mouchy jednou ranou. Zajistíme obnovitelné zdroje energie a dojde ke stabilizaci resortu zemědělství. Je to velký rozdíl od fotovoltaických elektráren, kde významná část zisků jde mimo naši republiku.
Dobrý den,
Kolik se spotřebuje na výrobu bioethanolu nafty či benzínu? Je to více, nebo méně, než kolik se vyrobí tohoto náhražkového paliva?
Na to jsem již odpovídal v předchozím dotazu.
V současné době se hodně u nás rozšiřují bioplynové stanice, v čem je jejich výhoda a které rostliny se dají takto s efektem přeměnit na teplo?
Výhodou bioplynových stanic, je že diverzifikují tržby zemědělských podniků a tím zajišťují jejich větší stabilitu. Další výhodou je , že v nich lze využít kejdu a hnůj z živočišné výroby , kde dojde k vázání čpavku bakteriemi a následně do bioplynu. Tím se zajistí ochrana ovzduší, protože se niží emise čpavku do vzduchu a dále se sníží kontaminace podzemních vod. Další výhodou je, že při využití tepla je možné vytvořit nová pracovní místa v dalším podnikání. Do bioplynových stanic se s rostliné výroby používají nejčastěji kukuřičné siláže, siláže z obilovin nejvíce z žita a velmi efektivní jsou senáže z trvalých travních porostů, kde se jinak velmi obtížně hledá jejich využití.
Dobry den,
co si myslite o skokovem podrazeni pohonych hmot ktere se odehralo po prehlasovani prezidentskeho veta novely zakona o ochrane ovzdusi. Na biopaliva doplacime 1,7 za litr. Vyroba nafty z repky je mnohonasobne drazsi. CR jako jako tranzitni zeme ma nejdrazsi pohone hmoty siroko daleko.Coz skodi samozrejme nasi ekonomice. Dopravni spolecnosti zakazuji tankovat dalkovym ridicum v Cechach. Evropska unie nenarizuje zvyseni biopaliv na 5,75% pro rok 2010. Jedna se pouze o referencni hodnotu. Z toho zadna povinnost pro CR nevyplyva.Za celym humbukem kolem bionafty stoji firma Agrofert v cele s Babisem. Penize jdou z nasich kapes prave mu. On je nejvetsim prijemce dotaci v CR. Jsou to cestne vydelana penize ???
EU si nachala vypracovat studii:http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2010/march/tradoc_145954.pdf
ktera rika ze biopaliva predevsim diky odelesnovani nadelaji vice skody nez uzitku.
Zajima me Vas nazor.
Dekuji
Ludek
S Vaším názorem nesouhlasím. Po změně zákona došlo k navýšení ceny nafty vlivem většího přimíchávání maximálně o 0,3 Kč na litr. Omlouvám se v předchozí odpovědi jsme to špatně vysvětlil. Růst cen paliv byl způsoben výkyvem ceny ropy, ale především výrazným zvýšení spotební daně v rámci Janotova balíčku, která je v současné době vyšší než v okolních zemích. Takže podle mého názoru neovlivňují vyšší cenu paliv biopaliva. Co se týče studie, tak je to otázka interpretace a není na to v této diskusi prostor. Existuje mnoho studií, které naopak využití biopaliv ospravedlňují. Odlesňování, ale u nás není žádný problém, protože se suroviny pěstují u nás na zemědělské půdě, které máme dostatek a není třeba odlesňovat.
Dobrý den. Nebylo by lepší, kdyby stát podporoval raději chovatele hovězího a vepřového, aby se srovnaly podmínky na úroveň dotací, jaké jsou ve Francii, Německu či Rakousku, a český sedlák nemusel rušit chovy? Přece jen živočišná výroba je produkce s vyšší přidanou hodnotou, je zde i vyšší zaměstnanost. Sedlák by místo řepky pěstoval krmné obilí a česká krajina by nebyla plná žlutých polí.
Souhlaím s názorem, že živočiná výroba má větší přidanou hodnotu i zaměstnanost. Maximálně se snažíme, aby se podmínky po roce 2013 vyrovnali, a to jak na vládní úrovni, tak i ve spolupráci s nevládními organizacemi nově vstoupených zemí do EU, které mají stejný zájem. Udržení a možná i zvýšení rozměru živočišné výroby je hlavní priorita. Přesto zůstává prostor i pro biopaliva a biomasu.
Můžete ve stručnosti vysvětlit přínos biopaliv. Jsou levnější nebo dražší pro provozy?
Přínos biopaliv je především v oblasti snížení závislosti na dovozu ropy, které je na naší planetě omezené množství a ve vlivu na životní prostředí. Ekonomiku to při současné ceně ropy zatím nezlepšuje.
Za jak dlouho , podle Vás, dojde k tomu, že zemědělství v ČR bude natolik degradováno ( politicky, finančně, nedostatkem odborníků), že se staneme zemí zcela závislou na dovozu potravin?
Bohužel směr není dobrý. Potravinová bezpečnost, je naprosto zásadní pro náš národ. Bohužel by si to většina lidí uvědomila , až když by nastal nedostatek potravin. Dále zemědělství zaměstnává spoustu lidí. Nejde jenom o lidi v prvovýrobě, ale i v navazujích odvětvích, které působí, jako dodavatele a odběratelé. Podle našeho výpočtu to je zhruba 15 % pracujích obyvatel. proto je třeba bojovat o zachování rozměru. Negativní přiklad v tomto ohledu je sousední Slovensko. O výsledku bude rozhodovat , jak budeme jako zeměděli a potravináři jednotní. Nesmíme si dovolit plýtvat enrgii na boj mezi sebou, což se bohužel v současné době někdy děje.
Kolik neobnovitelných zdrojů se spotřebuje na výrobu jednoho litru obnovitelného zdroje (lihu, MEŘO?
V energetické bilanci je potřeba neobnovitelné energie 2,7 x menší než výroba obnovitelné energie s efektem o 44% nižší emise CO2.
Dobry den,
co si myslite o skokovem podrazeni pohonych hmot ktere se odehralo po prehlasovani prezidentskeho veta novely zakona o ochrane ovzdusi. Na biopaliva doplacime 1,7 za litr. Vyroba nafty z repky je mnohonasobne drazsi. CR jako jako tranzitni zeme ma nejdrazsi pohone hmoty siroko daleko.Coz skodi samozrejme nasi ekonomice. Dopravni spolecnosti zakazuji tankovat dalkovym ridicum v Cechach. Evropska unie nenarizuje zvyseni biopaliv na 5,75% pro rok 2010. Jedna se pouze o referencni hodnotu. Z toho zadna povinnost pro CR nevyplyva.Za celym humbukem kolem bionafty stoji firma Agrofert v cele s Babisem. Penize jdou z nasich kapes prave mu. On je nejvetsim prijemce dotaci v CR. Jsou to cestne vydelana penize ???
EU si nachala vypracovat studii:http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2010/march/tradoc_145954.pdf
ktera rika ze biopaliva predevsim diky odelesnovani nadelaji vice skody nez uzitku.
Zajima me Vas nazor.
Dekuji
Ludek
Na tento dotaz jsme již odpovídal.
Dobrý den. Budeme později stát před realitou, že plodiny budou mít čím dál menší výnosnost na vyčerpané půdě a přijde nedostatek potravin?
Budou se muset dodatečně používat chemikálie pro hnojení? Vede cyklus používání těchto chemikálií (např. dusitanů ad.) k uvolňování nejagresivnějších skleníkových plynů?
Nejsem v této věci pesimista. Zemědělci u nás dělají maximum pro udržení dobré úrodnosti půdy. Musejí dodržet pod hrozbou nevyplacení dotací mnoho předpisů, které ochranu úrodnosti zajišťují. Dále v ČR je výrazně menší intenzita hnojení a používání pesticidů , než v západních zemí Evropy. Větší problém vidím v zabírání zemědělské půdy výstavbou například logistických center na nejúrodnější půdě. To bychom měli více regulovat.
Dobrý den, do bioplynek nejde jenom kejda a hnůj ale třeba i kukuřice a tráva. Kolik hektarů se pro tyto účely u nás využívá? A co si myslíte o GMO kukuřici pro bioplynky?
Na konci letošního roku bude v provozu zhruba 120 zemědělských bioplynových stanic. Pro tyto bioplynové stanice se využívá zhruba 20 tis. hektarů. Pokud by se naplnil potenciál , který je v národním akčním plánu OZE do roku 2020 - 700 bioplynových stanic, tak by bylo možné pro tento účel využít zhruba 100 a 120 tis. hektarů. GMO kukuřice a nejen kukuřice je určitě perspektivní a nechápu liknavost EU v této oblasti. Tím nám ujíždí vlak v porovnání s Evropou a Asií.
Může být zisková bioplynová stanice i bez živočišné výroby?
Určitě ano, ale je to o tom, jak draze vyrobím rosltinné substráty, kterých je potřeba více, než při využití hnoje a kejdy. Myslím, že u takové bioplynové stanice je nutné pro ekonomiku zajistit efektivní využité tepla. Dále má tato stanice větší nároky na managment , protože je méně stabilní.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
