Už měsíc je firma ČD Cargo, stoprocentní dcera Českých drah, bez Josefa Bazaly a dalších členů bývalého vedení. Stále se čeká na resumé auditu společnosti KPMG, zda potvrdí, či vyvrátí podezření, že Bazalovci ve firmě prováděli nestandardní obchodní a finanční operace. Ovšem ani tento audit nezodpoví základní otázku ohledně budoucnosti největšího českého nákladního železničního dopravce.

V úvahu přichází několik variant - zachování současného stavu, návrat ČD Cargo do náruče matky, úplná privatizace firmy, vstup strategického partnera, spojení s jinou zahraniční firmou. Která zvítězí?

Až čtrnáct miliard

Nejméně pravděpodobně se jeví opětovný návrat před prosinec roku 2007, kdy ziskové Cargo bylo nedílnou součástí akciové společnosti České dráhy. K vydělení došlo proto, aby se mohlo samostatně rozvíjet. Nikdo z lidí, které týdeník Ekonom oslovil, comeback nepodporuje.

Naopak velké zastání má úplná či částečná privatizace. Nejhlasitěji se pro ni vyslovil již zmíněný bývalý šéf Bazala. »Privatizace je podle mě nevyhnutelná cesta, která dříve nebo později musí přijít,« uvedl pro týdeník Ekonom. Nečasova vláda by podle jeho názoru úplnou či částečnou privatizaci měla zařadit do svého programu.

Ani Bazalův rival, šéf mateřských Českých drah (ČD) Petr Žaluda, odprodej akcií soukromníkům striktně nevylučuje. Prohlašuje však, že momentálně to není na pořadu dne.

»Naší prioritou je konsolidace společnosti a nastavení takové obchodní strategie, která povede ke zlepšení hospodářských výsledků, a tedy ke zvýšení hodnoty společnosti,« uvádí.

A jaká je dnes tržní hodnota ČD Cargo? »Firmy se prodávají za osmiaž devítinásobek EBITDA. Z tohoto pohledu má dnes hodnotu kolem dvanácti miliard korun, mohla by ale růst zhruba na třináct až čtrnáct miliard,« tvrdí Bazala.

Partner navýší kapitál

O tom, kam se státní ČD Cargo vydá, ovšem nerozhodnou manažeři, ale politici. Týdeník Ekonom se snažil oslovit nového ministra dopravy Víta Bártu (Věci veřejné) a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Zatímco vyjádření prvního se získat nepodařilo, neboť byl v minulých dnech na svatební cestě, Kalouskovi se zalíbila varianta vstupu strategického partnera. »Partner by navýšil základní jmění a získal ve firmě určitý majetkový podíl,« osvětluje svůj pohled na věc.

Tomuto scénáři dává Kalousek přednost před odprodejem celé firmy, který podle něj negarantuje další rozvoj. »Berte to však jako můj osobní názor, který byl vyřčen bez hlubší znalosti věci. Musel bych se s tou situací podrobněji seznámit,« uvádí ministr, který má blízko k Bazalovi (sám exředitel připouští, že Kalouska o svém vyhazovu promptně informoval).

Podle názoru bývalého ministra Gustava Slamečky bude ČD Cargo každopádně muset nějak reagovat na probíhající koncentraci v odvětví. »Formy jsou různé - od akvizice jiného dopravce, navázání strategického partnerství, až po nějakou formu privatizace. V této fázi je ale nejdůležitější, aby firma fungovala a zachytila ekonomický růst,« zdůrazňuje Slamečka.

Další krádež

Proti jakékoli formě privatizace se ostře vyslovuje železniční odborář Jaromír Dušek.

»Ukažte mi jediný příklad, kdy stát něco prodal za skutečnou tržní cenu. Všechno to byly krádeže. Banky, doly, vodovody a kanalizace - toho všeho se stát zbavil, přičemž ve výsledku je chudý jak kostelní myš, on sám i jeho občané jsou nuceni teď platit za předražené služby,« odmítá převod na soukromníky Dušek. Pokud by se mělo prodávat, tak prý minimálně za 30 miliard korun, nikoli za čtrnáct, jak uvedl Bazala.

Dušek dává přednost majetkovém propojení s jinou podobnou železniční firmou, nejlépe s Cargo Slovakia. Tato fúze se v minulých letech už plánovala, ale nakonec ustrnula. Lavírující Slováci v éře premiéra Fica začali dokonce dávat přednost spolupráci s Ruskem.

Nynější obměna vládní garnitury na obou stranách bývalé federace dává šanci na obnovení jednání. Věří tomu i šéf ČD Žaluda na rozdíl od Josefa Bazaly, který je už skeptický a poukazuje na špatnou situaci slovenského dopravce, jemuž musela loni slovenská vláda půjčit 166 milionů eur.

Jiří Pšenička

Co říká koaliční smlouva
- Koaliční smlouva Nečasovy vlády privatizaci ČD Cargo nevylučuje, respektive nevyplývá z ní, že by nebyla možná.
- Píše se v ní, že při privatizaci koalice bude postupovat velmi obezřetně.
- Nebude pokračovat v privatizaci podniků strategického významu (konkrétně uvádí jen ČEPS a Řízení letového provozu), ve firmě ČEZ si stát ponechá strategickou kontrolu.
- Veškeré výnosy z privatizace mají směřovat na důchodovou reformu.

 

Stát by měl za ČD Cargo požadovat minimálně 30 miliard korun, soudí odborář Jaromír Dušek. Foto: ČD Cargo

Související