Video
Jan Macháček o krizi: V ovzduší je cítit parfém německo-francouzského rozvodu přehrát
Blogy

Američan Jay-Z, obří hip-hopová hvězda, nosí v klipu k písni »Blue Magic« kufřík plný eur. Nikoli dolarů, ale společné evropské měny. V poslední bondovce Quantum of Solace vyžadovali gauneři také platbu v eurech - až tak jim věřili. Loni nadšení politici slavili desetileté výročí měny šampaňským.

Jenže přišly problémy Řecka a spol. a řeší se otázka, kdy eurozóna zkrachuje (viz článek Václava Klause v Ekonomu č. 16/2010).

Čekám tři scénáře možného budoucího vývoje:

1. Totální rozpočtová a měnová unie

Jedním slovem federalizace. Vzniknou Spojené státy evropské, v lepším případě. Anebo něco autoritativnějšího a centralizovanějšího, co ani teď nedomyslíme. Z Bruselu budou řízené jak daně, tak i hlavní výdaje. Za národní sněmovny to rozhodne úředník.

V půlce května ministři financí eurozóny vůbec poprvé v historii jednali o možnosti, že by Evropská komise v budoucnosti posuzovala rozpočty členských států ještě před jejich schvalováním v národních parlamentech.

Je jasné, že by to byl jen malý krůček k tomu, co by scénář skutečně znamenal: suverenita by dostala na frak. Jak by tenhle scénář rozdýchali voliči?

2. Eurozóna se rozpadne, euro ale může přežít

Druhý scénář předpokládá, že národní zájmy budou proti centralizaci Evropy. Každý si pojede po svém. Ti, co dluhy nezvládnou, půjdou z kola ven. Buď nuceně, nebo dobrovolně. Protože ti úspěšnější (anebo šťastnější?) nebudou ochotni platit. Euro může přežít - třeba v Německu, Francii...

Čistě pragmaticky proto, že je do něj nainvestováno jmění. Eurozóna - tak jak ji známe - ale bude pohřbena.

3. Eurozóna si koupí status quo

Euroklub si na dluh koupí čas. »Záchranný« balíček z první poloviny května ve výši 750 miliard eur (přibližně 19,2 bilionu korun) může být zářným příkladem. Problém s dluhy se ale v tomto scénáři »řeší« novými dluhy.

Po čase se třeba oznámí, že problémy ustupují. Struktura a chod ekonomik ale zůstanou ve starých kolejích. Za tři, pět, deset let budeme stejný problém řešit znovu. Přičemž tři scénáře se budou shodovat s výše uvedenými.

Tak na kterou variantu si vsadíte? Když o těch scénářích budete přemýšlet, berte v úvahu ještě následující tři problémy, které osud eurozóny mohou ovlivnit:

Problém A:

Když v roce 1961 napsal Robert Mundell (Nobelova cena 1999) do American Economic Review článek »Teorie optimálních měnových zón«, vysvětloval, jak by klub s jednou měnou mohl fungovat. Musel by mít společné rysy, být něco jako jeden region, v rámci kterého je vysoká mobilita práce. To vyrovnává ekonomiku místo měnového kurzu.

Jaké je realita eurozóny? HDP na hlavu je v Lucembursku 69 300 eur, na Slovensku 18 100 eur. Nezaměstnanost činí v Nizozemsku 4,1 procenta, ve Španělsku 19,1 procenta. Celkový dluh Lucemburska odpovídá 14,5 procenta HDP, Itálie a Řecko měly loni dluh ve výši 115 procent HDP. Pětiletý dluhopis může Německo vydat s úrokem kolem 1,5 procenta, u Řecka je to přes osm procent. Eurozóna skutečně není jeden region, je to mix.

Aby nedošlo k mýlce, Mundell a jeho teorie a vůbec euro jsou v tom nevinně. Myšlenka společné měny prostě posloužila politikům jako nástroj pro vytvoření evropské politické unie.

Problém B:

Nejenže eurozóna neladí s teoretickou definicí, ale rovněž její členové ztrácejí důvěru. Vezměte si třeba Řecko. Deficit rozpočtu byl loni 13,6 procenta HDP. Irsko mělo deficit 14,3 procenta HDP.

Řecko nebylo nejhorší. Problémy s dluhy má již od šedesátých let, také nic nového. Loni byl celkový dluh stejný jako v Itálii - 115 procent HDP. Trendy jsou stejné s ostatními.

Receptem na řecký ekonomický salát byl deficit morálky a důvěry. O tom to v Řecku je. V tom se odlišuje. Málokdo zemi věří nejen zveřejňovaná statistická čísla (fixlovalo je), ale hlavně to, že veřejné finance dá někdy do pořádku.

Je to jako vztah, v němž ztratíte k partnerovi důvěru. Je konec. Většina členů klubu má dluhy vyšší než Argentina v době, kdy zkrachovala. Ke ztrátě důvěry dalšího člena pak stačí opravdu málo.

Problém C:

V klubu je nulová motivace dobrovolně platit dluhy. Slabší člen připomíná klíště. Krev (peníze) a tělo (trh) dodávají silnější. Slabší sosá fondy. Slabší člen si mohl díky klubu sáhnout i na levné úvěry. K tomu všemu se zadlužoval, co to šlo. Nezávisle na tom, zda časy byly dobré nebo zlé.

K zodpovědnosti měl slabší člen nulovou motivaci. Klíště se také nestará o toho, od koho saje, a má oběd zadarmo. Nechutná hra, když dobře víte, že pokud si jako slabší budete užívat na dluh, tak k tomu, aby se klub nerozpadl, musí ten silnější »cálovat« za vás.

Uvažujme tedy tři scénáře a k nim přidejme ještě tři nejpalčivější problémy klubu. Dostáváme se do pozice odpovídající Kunderově Nesnesitelné lehkosti bytí. Hlavním tématem knihy je hledání smyslu života, problematika vnitřní a vnější svobody člověka, zároveň neustálé znázorňování protikladů dobra a zla, lehkosti a tíže.

Výše zmíněné tři scénáře jsou stejně pravděpodobné. Pro nás poučení, jak se to dá politicky »zvorat«. My to máme stále díky koruně ve svých rukou, pokud tedy politici po volbách místo žehlení důsledků budou řešit příčiny problémů. A těmi jsou rozhazování ve výdajích státního rozpočtu a kupení dluhů.

O tom by měl Jay-Z zpívat, pardon rapovat.

Aleš Michl
portfoliový stratég Raiffeisenbank

 

Fungující eurozóna by musela mít společné rysy, být něco jako jeden region, v rámci kterého je vysoká mobilita práce. Realita je bohužel docela jiná.

19,2 bilionu korun
Takové výše dosáhl záchranný balíček eurozóny z poloviny května.

Související