Podíl žen pracujících v Česku na plný úvazek byl loni čtvrtý nejvyšší v Evropské unii. Naopak alternativní (či flexibilní) přístup k pracovní době jich v tuzemsku využívalo pouhých 8,8 procenta. V porovnání například s Nizozemskem, kde jsou takto zaměstnány více než tři čtvrtiny žen, je zřejmé, že zdejší zaměstnavatelé mají v pružnosti co dohánět.

Jistěže nejde jen o ženy. Pod pojmem »alternativní« se skrývá jakýkoli jiný pracovní režim než standardní osmihodinová pracovní doba případně týdenní pracovní doba rozvržená podle rozhodnutí zaměstnavatele. Takže pro pořádek: čeští muži jsou v unii dokonce na druhém místě.

I když zájem v tuzemsku o takovou podobu zaměstnání zvolna roste, Česko se ve statistikách pohybuje nadále spíše v sousedství Maďarska či Bulharska než Německa, kde jsou flexibilní úvazky zcela běžné nejen v soukromém, ale i veřejném sektoru.

Alternativa postupuje

Podpořit rozšiřování pružného přístupu k pracovní době měl projekt Alternativa odstartovaný v roce 2008. Jeho autorem a organizátorem je Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů (ČSRLZ), která své myšlenky prezentuje na webových stránkách Prace-jinak.cz.

Tuzemští pracovníci totiž po flexibilní pracovní době touží, jak vyplývá z průzkumu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který ČSRLZ provedla počátkem tohoto roku. Až 95 procent by mělo o takový přístup zájem. Nejpřitažlivější je pro ně přitom poloviční úvazek s flexibilní pracovní dobou (26 procent) a částečný úvazek kombinující práci z domova s prací v kanceláři (25 procent).

Situace by se nicméně mohla do budoucna zlepšit, jelikož zaměstnavatelé si postupně začínají uvědomovat výhody flexibilních úvazků. Až 68 procent společností uvažuje o tom, že počet alternativních pracovních úvazků rozšíří. Ve stejném výzkumu v roce 2007 jich o tomto kroku uvažovalo pouze 54 procent.

»Alternativní typy pracovních režimů umožňují daleko lépe a pružněji reagovat na výkyvy v poptávce. Máme velice dobré zkušenosti se sdílením pracovního místa, kromě toho zaměstnáváme studenty na dohodu o provedení práce, a to právě z důvodů nenadálých přílivů zakázek,« vysvětluje Petr Kudláček, ředitel IT společnosti Memos Software.

To, že zaměstnavatel získá možnost pružně reagovat na potřeby provozu nebo daného projektu, potvrzuje Eva Karasová, tisková mluvčí společnosti Tesco. »Zvyšují i produktivitu práce a efektivně využívají zaměstnanecký potenciál. Například v případě lidí na rodičovské dovolené neztrácíme loajální zaměstnance a dáváme jim možnost pokračovat v práci, neztratit kontakt s kolegy a s oborem,« doplňuje.

Jaké jsou tedy alternativy pro zaměstnance i pro zaměstnavatele?

1. Poloviční pracovní úvazek
pětkrát týdně 4 hodiny

Šéfka projektu Alternativa Alena Králíková uvádí, že tento typ úvazku zná česká legislativa jako úvazek zkrácený.

»Jeho výhodou je omezená délka pracovní doby s tím, že by mělo být možné oboustranně se dohodnout na jejím začátku a konci či případných přesčasech. Pokud má zaměstnavatel s těmito úvazky zkušenost, měl by dokázat odhadnout pracovní náplň tak, aby nedocházelo k přetěžování zaměstnance,« vysvětluje Králíková.

Polovičních, případně dvoutřetinových úvazků se využívá i ve společnosti Tesco, a to jak v obchodech, tak v centrální kanceláři. »Na centrále mají zkrácené úvazky ti, kteří krátkodobě vypomáhají nebo pracují na projektech, v obchodech zaměstnanci pracující na směny. Využívají je zejména rodiče malých dětí, studenti nebo aktivní důchodci,« říká Karasová.

2. Poloviční flexibilní úvazek
20 hodin flexibilně odpracovaných v zaměstnání

Jak napovídá název, v tomto případě jde o pružnější variantu polovičního úvazku. Zaměstnanec si může pracovní dobu nastavit flexibilněji podle svých časových možností. Opět je tak vhodný především pro rodiče, kteří se starají o dítě.

3. Stlačený pracovní týden
20 až 40 hodin týdně ve zkráceném pracovním týdnu

V Česku méně typický pracovní úvazek, a to přestože zaměstnancům vyhovuje a chválí si jej. Kromě rodičů s malými dětmi jej oceňují především studenti, kteří tak práci mohou lépe kombinovat se školními povinnostmi.

4. Zkrácený úvazek v podobě práce z domova
od několika hodin týdně po například 30 hodin

Práci z domova a práci na dálku (homeworking a teleworking) do určité míry upravuje v zákoníku práce paragraf 317. Na řadě věcí se však musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout v pracovní smlouvě. »Výhod je pro obě strany řada, ovšem je třeba jasně nastavit zodpovědnosti, kontakt a spolupráci s ostatními členy týmu,« upozorňuje Alena Králíková.

Homeworking má ovšem svá úskalí. Velkým problémem je například pro některé manažery, protože je těžké osoby na dálku řídit a je podmínkou jim důvěřovat. Pro člověka takto zaměstnaného naopak může být obtížné se v tomtéž domácím prostředí soustředit na práci a odpočívat.

Jako velice perspektivní alternativu vidí práci z domova Petr Kudláček z Memos Software. Jedním z důvodů je podle něj to, že se rychle ukáže, zda je dotyčný schopen splnit zadaný úkol. »Je zde jen splněný či nesplněný úkol, nic víc. Hodnocení pracovníka tak není ovlivněno ničím jiným než výkonem. Samozřejmě nezanedbatelnou výhodou je možná motivace pracovníka, pokud mu tímto způsobem poskytnete větší časovou flexibilitu,« dodává.

5. Sdílení pracovního místa
částečný úvazek dle dohody a sdílení jedné pozice s další osobou

Tento typ úvazku není příliš využíván, byť může být pro řadu lidí zajímavý. »Pozice je však náročnější na předávání práce, úkolů a sdílení jednotlivých činností,« tvrdí Králíková.

Jistou zkušenost v tomto ohledu mají v UniCredit Bank, ale třeba i v advokátní kanceláři Braun Partners. Podle Arthura Brauna, partnera společnosti, je totiž možnost sdílení pracovního místa pro všechny zúčastněné strany výhodné řešení. »Zaměstnancům, kteří pracovní místo sdílejí, to umožňuje domluvit si se zaměstnavatelem vzájemné zastupování. Přináší nám to jednak jistotu zastupitelnosti daného pracovního místa a také úsporu v nákladech na technické vybavení. Zaměstnanci sdílejí pracovní stůl i počítač a další techniku. V naší společnosti vidíme prostor takto zaměstnávat zejména sekretářky a recepční, jež si mohou bez problémů předávat denní agendu,« konstatuje Braun.

6. Kombinace práce z domova a v zaměstnání
pravidelné docházení zaměstnance do práce

Formálně tento úvazek reguluje zákon a lze jej podrobněji dohodnout mezi oběma stranami. »Výhodou je pravidelné docházení zaměstnance do práce na porady, školení, pracovní schůzky týmu s tím, že po zbytek pracovní doby dle dohody se zaměstnavatelem, buď přesně stanovené, nebo schvalované z týdne na týden, pracuje jednotlivec z domova,« uvádí Alena Králíková.

Mezi flexibilní pracovní úvazky lze počítat i kratší než poloviční úvazek stanovený například formou dohody o pracovní činnosti (DPČ) z domova nebo dohody o provedení práce (DPP) s docházením do zaměstnání dle domluvy se zaměstnavatelem. »Oba typy zaměstnání jsou spíše na kratší dobu (v případě DPP maximálně 150 hodin ročně) a týkají se obvykle menších, časově omezených projektů, na nichž pracují jednotlivci dle dohody se zaměstnavatelem,« dodává Králíková.

Zuzana Panczaková

8,8 procenta
Tolik žen v Česku využívalo loni flexibilní pracovní úvazek, což je čtvrtý nejhorší výsledek v Evropské unii.

Související