Zřejmě jste si všimli, že v kinech právě »letí« americký film Lítám v tom. George Clooney v něm ztvárnil postavu samolibého zaměstnance firmy zaměřené na »podnikovou optimalizaci«. V překladu - dělá profesionálního vyhazovače lidí. I když scénář vznikal ještě před ekonomickou krizí, připomíná dobu současnou, kdy je o nutnosti propouštění slyšet na každém kroku.

Přesto průzkumy ze Spojených států dokazují, že firmy, které v období hospodářské recese hromadně nepropouštějí, dlouhodobě vytvářejí výrazně vyšší hodnotu pro akcionáře.

To ostatně potvrzují i závěry listopadového průzkumu společnosti Ernst & Young. Vyplývá z něj, že společnosti, jež se nejlépe vypořádávají se současnou krizí, se více než na snižování stavu pracovníků zaměřují na zvyšování produktivity.

Mohou za to média?

Propouštění bohužel bývá vnímáno jako nejčastější způsob snižování nákladů. Čím je to způsobeno?

»Jednak tím, že se tomuto nástroji mezi ostatními spořivými opatřeními věnuje nejvíce pozornosti v médiích, a za druhé tím, že se o něm jako téměř o jediném způsobu šetření mluví mezi lidmi,« vysvětluje Markéta Švedová, ředitelka Recruit CZ, a dodává, že mnohé podniky k tomu inklinují proto, že mzdové náklady bývají nejvyšší položkou, kterou firma pokrývá pravidelně každý měsíc.

Přestože má propouštění bezprostřední efekt, je třeba zvážit, zda je tím nejlepším řešením i z dlouhodobého hlediska.

Branislav Hunčík, ředitel oddělení poradenství pro řízení lidských zdrojů společnosti PricewaterhouseCoopers, tvrdí, že sice není potřeba dělat z propouštění »strašáka«, ale je dobré si pamatovat, že je to jen jedna z cest, jak zefektivnit organizaci. Připouští také, že propouštění může být vizitkou managementu, který v minulosti zanedbal optimalizaci řízení.

Vyplatí se také spočítat, zda se firmě snížení počtu lidí opravdu vyplatí.

»Když trh klesá, propouští se, a když začne opět stoupat, začne se nanovo přijímat. Náklady na propouštění a na následný nábor nových lidí mnohdy stojí víc, než kdyby se nepropouštělo vůbec,« konstatuje Robert Sobčák, managing director pro střední Evropu společnosti ADR.

Odborníci navíc upozorňují, že častým nešvarem je zbavování se nejefektivnějších lidí, protože jsou nejdražší. Ti schopní se však těžko nahrazují.

Nenechte odejít talenty

Dojde-li i ve vaší firmě na nejhorší a bude se muset propouštět, je nejdříve nutné správně identifikovat ty zaměstnance, které je možné propustit, a ty, které je potřeba udržet.

Právě proto je podle Kimberli Lewisové, generální ředitelky Mediatelu, důležité stále poměřovat, co zaměstnancům dáváte a co od nich získáte.

»Řekněme, že obchodní zástupce přinese firmě denně tisíc korun a jeho týdenní výplata činí pět tisíc. Pak je zřejmé, že se jedná o neutrální investici. Takovému člověku nabídněte nějakou pomoc, aby se jeho výkon zlepšil. Pokud ale tento zaměstnanec denně přinese dva tisíce korun, pak do něj investujte, abyste jej podpořili, a také mu dejte zajímavější bonusy, protože návratnost investice je v tomto případě skvělá. Když ale pracovník denně nepřináší ani korunu a vy ho platíte, pak zřejmě není tou správnou osobou pro danou pracovní pozici,« vysvětluje Lewisová na fiktivním příkladě a zdůrazňuje, že zaměstnance platíte za to, že vám něco přinášejí, ne proto, že do práce docházejí.

Snižování stavu musí být kromě toho velmi dobře řízeno. V opačném případě by mohlo mít zásadní dopad na motivaci lidí a kulturu společnosti. Může se stát, že ti schopní začnou odcházet sami.

»Řada vedoucí pracovníků bohužel řeší škrty podle toho, jak je snadné jich dosáhnout, nikoliv podle jejich dopadu,« doplňuje Jan Šícha, manažer společnosti M. C. Triton.

Kde se dá škrtat

Propouštění rozhodně není jediným způsobem, jak ušetřit.

»Analyzují se také výrobní náklady, sleduje se efektivita výroby a logistického toku, utáhnou se kohoutky marketingovým výdajům, a je-li to možné, vedení společnosti se zabývá náklady na kancelářské prostory a přemýšlí o stěhování,« vyjmenovává možnosti Švedová.

Další alternativou jsou podle Hunčíka například zkrácené úvazky, flexibilní časové konto, neplacené volno, omezení přesčasů či snižování benefitů, a v neposlední řadě revize systému odměňování.

Vhodnou oblastí pro úspory však mohou být i položky na materiál a služby. Právě ty pro většinu firem představují nejvýznamnější část nákladů.

»Je možné je limitovat formou snižování cen od dodavatelů. Mělo by se rovněž zamezit plýtvání a zbytečnému nákupu nadstandardních produktů, které nemají pro firmu přidanou hodnotu,« vysvětluje Sobčák.

Petr Kudláček, jednatel IT společnosti Memos Software, má zase dobrou zkušenost s outsourcingem neklíčových činností na externí firmy.

»V poslední době tuzemské podniky objevují kouzlo outsourcingu na východní trhy, kde je levnější pracovní síla,« vysvětluje.

Šancí je i zefektivnění činností, případně nahrazení těch, které se do značné míry opakují.

»Investice do informačních technologií či strojů je sice cenově poměrně náročná, ale je třeba zvážit jejich celkovou návratnost. V oblasti softwaru dnes již existuje mnoho "krabicových" řešení, která jsou poměrně levná,« dokončuje.

Zmiňovaný průzkum společnosti Ernst & Young ovšem ukázal, že více než šedesát procent společností nemá snižování nákladů zahrnuto do dlouhodobé strategie.

»Jakmile potíže pominou, vracejí se k původnímu utrácení. Firmy by si měly pamatovat tíhu krize a programy snižování nákladů ponechat jako integrální součást svých plánů,« zdůrazňuje Radek Dyntar, partner oddělení human capitalu ve společnosti Ernst & Young.

Nezapomeňte investovat

Někteří manažeři také zapomínají na to, že i šetření musí být spojeno s vývojem i nabídkou produktů a nesmí firmu brzdit.

»Většina podniků ovšem v krizi jen šetří bez toho, aby myslela do budoucna. Začít vyvíjet a vymýšlet nové produkty, až bude po všem, může znamenat velkou ztrátu za konkurenty,« upozorňuje Sobčák.

Kimberli Lewisová však zdůrazňuje, že i před každou investici je třeba promyslet, zda se vrátí.

»Pokud například nabízíte zaměstnancům kávu zdarma, je důležité si odpovědět na otázky, zda ji pije hodně lidí, zda to opravdu vylepšuje pracovní prostředí. Pokud jsou odpovědi na tyto otázky ano, pak se tato investice vyplatí,« vysvětluje, jak by mělo vedení uvažovat.

Právě proto by v době poklesu výnosů měly být firmy aktivní i v oblasti marketingu.

»Existují dokonce studie, které prokazují, že ti, kteří investují do reklamy v době krize, jsou úspěšnější, než ti, kteří to nedělají,« dokončuje Lewisová.

Zuzana Panczaková

Na čem se nemá šetřit
- Na rozvoji lidí.
- Na inovacích.
- Na podpoře obchodu.
- Na reklamě.

Související