Šťastná země proti Západu

Chudá země šťastných lidí, kde se toho mnoho neděje. Tak ještě nedávno představovala média Jemen. Jenže zrovna na Boží hod vánoční se Nigerijec Umar Farúk Abdul Muttalab pokusil odpálit bombu propašovanou ve spodním prádle v letadle na lince Amsterdam-Detroit. Později se přiznal, že prodělal výcvik v teroristické buňce Al-Káidy právě v Jemenu. Místo pokojných Jemenců žvýkajících opojný kat se tak o této arabské zemi mluví jako o ohnisku dalšího konfliktu mezi západní civilizací a islámem.

Žila tu královna ze Sáby

Arabové mu dali jméno Al Yemen - Šťastný Jemen. Římané mu říkali Felix Arabia - Šťastná Arábie. Označuje se i jako země královny ze Sáby.

Už tisíc let před Kristem byl zásobárnou a hlavním dodavatelem kadidla, myrhy a šafránu pro Egypt a Řím.

Dnešní Jemenská republika (Al-Džumhurija Al-Jamanija) je islámskou zemí a leží na jihozápadě Arabského poloostrova. Je jedním z nejchudších států světa a nejchudším státem této oblasti; hrubý domácí produkt ve výši sotva 800 amerických dolarů na obyvatele řadí Jemen podle údajů OSN na jedno z posledních míst, a v žebříčku indexu lidského rozvoje OSN se Jemen umisťuje na 149. místě ze 177 zemí.

Dlouhodobě vykazuje největší demografický růst ze všech arabských států, ekonomika však není schopna takový příliv mladých lidí absorbovat. V Jemenu žije šestnáct procent obyvatel v extrémní chudobě (s příjmem pod jeden dolar na den), 45 procent v chudobě (pod dva dolary na den) a každý pátý obyvatel trpí podvýživou.

Tento stát má nejnižší očekávanou délku života na Středním východě - pouhých 57 let u mužů a 61 let u žen. Na zdravotnictví vynakládá Jemen pouhých 5,5 procenta HDP.

Podle dostupných údajů je přibližně dvaceti milionům obyvatel k dispozici sedm tisíc lékařů, 13 500 sester, 2640 lékárníků a 850 zubařů. Lidi stále sužuje řada závažných onemocnění, objevuje se dokonce i lepra. Ze všech těchto důvodů vláda zařadila zdravotnictví a sociální služby - vedle hospodářského růstu a ekonomické stability, boje s chudobou a řešení vodního a energetického hospodářství - mezi své priority.

Žvýkající národ

Vidíte-li snímek mírně »zfetovaného« člověka s vyboulenou tváří, tak si takřka stoprocentně můžete být jisti, že žvýká kat. To jsou listy rostliny catha edalis, které místní, zejména muži, žvýkají k navození euforie, potlačení únavy a chuti k jídlu.

Jedna rabta katu, což představuje svazek listů pro tři až čtyři hodiny žvýkání, stojí od 150 do 1500 rijálů (zhruba od patnácti do 150 korun), přičemž spotřeba činí až šest rabt denně. Obyvatelé jsou ochotni to obětovat, protože jde o stimulans obsahující alkaloidy pseudoefedrin, amfetamin a katinon.

Žvýkání je sociálním odpoledním rituálem většiny Jemenců, a chcete-li uzavřít jakýkoli obchod, musíte ho absolvovat. Začíná se po obědě a končí po západu slunce. Méně majetní žvýkají kat v »kolektivních zařízeních«, ti bohatší mají ve svých domech pro žvýkání katu - a společenská setkání s tím spojená - vyhrazenu místnost (mafradž) v nejvyšším patře. Žvýkání katu ovšem doprovází i jakoukoli činnost včetně řízení auta.

Tolik oblíbený kat se v Jemenu pěstuje na více než 60 procentech orné půdy. Nejenže nahrazuje celé plantáže kulturních rostlin, ale navíc je nutno jej intenzivně zalévat, a tak v artéských studních ubývá vody, musí se čerpat z hloubky až 300 metrů a začíná být brakická, tedy slaná.

Celá území mohou usychat, a i kdyby někdo chtěl pěstovat užitečnější kulturní rostliny určené k výživě, s touhle vodou to už nepůjde. Jemen leží v oblasti s relativně nízkými srážkami a velmi omezenými vodními zdroji pochybné kvality; není tu jediný celoroční vodní tok. Světová banka uvádí, že na každého Jemence připadá ročně pouhých 137 kubíků obnovitelných vodních zdrojů, což je padesátkrát méně, než činí celosvětový průměr.

Přitom osmdesát až devadesát procent vody se spotřebuje na polích, hlavně na pěstování katu. To, že se voda nevyužívá k výrobě potravin, je spolu s neefektivní zavlažovací technikou hlavní příčinou jejího nehospodárného využití. Dokud se ale pěstitelům jejich aktivity ekonomicky vyplatí, nedá se očekávat, že by začali brát ohledy na zoufalou situaci, v níž se Jemen v oblasti dostupnosti vodních zdrojů nachází.

Město z perníku

Hlavní město Sana'a (říká se mu město z krajek nebo z perníku, protože tak vypadají jeho domy) patří k nejdéle obydleným městům na světě.

Legenda říká, že je založil Sem, jeden ze tří Noemových synů, který také údajně Noa za jeho zdmi pohřbil. Leží ve výši 2700 metrů nad mořem, na ploše o průměru 22 kilometrů a žije v něm kolem milionu lidí.

Opevněné vesničky horských oblastí nesou jména plná tajemství - Thula, Hababa, Kawkaban, Al Tawila, Al Mahwit, Manacha, Al Hajara, Beni Mur, Al Hodeida... Jsou jako orlí hnízda umístěna na vrcholech hor a představují dokonalé pevnosti. Domy v těchto vesnicích se tyčí do výše několika pater, a vesnice jsou dodnes obehnány důkladnou hradbou s jediným vstupem.

Kolem nich se táhnou nekonečné hřebeny kopců, jejichž svahy v nižších polohách zdobí terasy políček, na nichž se pěstuje zejména kávovník - a samozřejmě kat.

Cesta ze západu na východ Jemenu vede přes poušť a můžete ji absolvovat jen v doprovodu ozbrojených beduínů a vojáků.

Zázrakem, který by si turista neměl nechat ujít, je město Šibam s mrakodrapy v poušti, jež jsou staré více než 500 let. Svými proporcemi připomíná centra amerických velkoměst, a vysloužilo si tak pojmenování Manhattan pouště. Je sevřené do hliněných hradeb a tvoří je bloky vznosných až osmipatrových budov, z nichž každá patří vždy jedné, obvykle velmi rozvětvené rodině.

Nejkrásnější částí Hadramautu je ovšem boční, více než 100 kilometrů dlouhé vádí (údolí) Do'an. Na cestě údolím Do'an v kraji Hadramaut můžete zavítat i do vesnice Ladin, rodiště bin Ládina.

Nové Somálsko

Ačkoliv důvody současné jemenské krize jsou především domácí, mezinárodní situace - což v regionu znamená konfrontaci Spojených států, Saúdské Arábie a jejich spojenců s Íránem a jemu nakloněnými aktéry - přispívá k její další eskalaci.

Otázkou zůstává, proč zdejší režim dlouholetého prezidenta Alí Abdalláha Sáliha stále obtížněji čelí odstředivým silám na severu i jihu země.

O politické přežití hraje nejen prezident Sálih a jeho režim, ale i celý stát, jehož představitelé zneužívají boj proti Al-Káidě k vlastním hrám s opozicí. Churavá a neduživá ekonomika je nadále ruinována korupcí, globální ekonomickou krizí, poklesem cen ropy a narušováním námořních cest u jemenských břehů somálskými piráty.

Budoucnost země se v žádném případě nejeví růžově. Somálsko, které od Jemenu dělí jen vody Adenského zálivu, je varujícím příkladem možného vývoje.

Jaroslav Hořejší

Autor působil pracovně v Jemenu

16 procent obyvatel
Tolik lidí v Jemenu žije v extrémní chudobě.

Představitelé Jemenu zneužívají boj proti Al-káidě k vlastním hrám s opozicí.