Jedu na vodík, šéfe!

Na území nových členských států Evropské unie je to revoluční počin: ve středočeských Neratovicích se dnes otevírá vodíková čerpací stanice.

Její výstavba zabrala téměř tři roky, vyšla na osmdesát milionů a podílely se na ní především Ústav jaderného výzkumu v Řeži (ÚJV) u Prahy a největší dodavatel technických plynů - koncern Linde Gas.

V Česku ovšem existuje prakticky jediné vozidlo, které dokáže natankovat vodík. Stavba je to proto spíše propagační, což přiznávají i sami aktéři.

»Naše stanice má význam, i když ji zatím bude využívat jen jeden autobus. Chceme ukázat veřejnosti, jak tato alternativa k fosilním palivům funguje,« řekl zkraje letošního roku šéf projektu z ÚJV Luděk Janík.

Průkopnický projekt

Vodíkový autobus jménem TriHyBus (zkratka z anglického Triple Hybrid Hydrogen Bus neboli trihybridní vodíkový autobus) společně vyvíjel Ústav jaderného výzkumu a jeho partneři Škoda Electric, Proton Motor a Veolia Transport. Právě v barvách Veolie Transport bude autobus jezdit, a to sice v běžné městské dopravě města Neratovice.

Vodík se bude skladovat ve vysokotlakých nádobách v množství potřebném pro týdenní provoz autobusu.

Čerpací stanice je projektována i s ohledem na případné budoucí navýšení skladovací kapacity.

Projekt čerpací stanice a autobusu vyšel dohromady na necelých 84 milionů, na které přispěla Evropská unie, české ministerstvo dopravy a soukromý kapitál participujících společností.

Vodík se celosvětově považuje za jednoho z možných nástupců fosilních paliv. Lze ho vyrábět různými procesy z různých zdrojů, při jeho využití nevzniká nic než voda a jeho přeměna na energii v palivových článcích je velice účinná.

Jeho prosazení v automobilové dopravě je však ještě hudbou budoucnosti. Luděk Janík odhaduje, že by se tak mohlo stát někdy kolem roku 2050.

Zatím frčí plyn

O tom, že budoucnost skutečně patří alternativním pohonům, svědčí i rozmach stlačeného zemního plynu (CNG). Jen v Česku na něj jezdí už kolem 1800 vozů a jejich počet stále stoupá. Projevuje se to i na počtu čerpacích stanic.

V hlavním městě jsou čtyři a do konce roku 2012 by jich mělo být až dvanáct. V celé republice má plnicí stanici už sedmnáct měst. Dodavatelé plynu se navíc zavázali, že do roku 2015 vybudují minimálně sto pump.

Vlastní stanici například postavil Dopravní podnik v Pardubicích a do tří let chce mít na tento alternativní pohon 20 vozidel. »Příští rok bychom měli ušetřit na palivu asi dva miliony korun,« říká ředitel Dopravního podniku Tomáš Pelikán.

Půjčka na zkoušku

Kdo by chtěl jízdu na stlačený plyn vyzkoušet, má šanci. Vozy půjčuje například Pražská plynárenská a také jedna z největších autopůjčoven Sixt.

Posledně zmíněná firma pořídila celkem deset vozů Mercedes-Benz B, které pronajímá v pražských pobočkách.

Vozy nabízejí zhruba dvoutřetinovou úsporu proti běžným benzinovým automobilům, a Sixt dokonce pronájem mercedesů stimuluje nižší cenou.

Poplatek 800 korun na den je například o 40 procent nižší než u Škody Octavia a proti pronájmu Škody Superb uživatel ušetří 70 procent.

Česko je druhou zemí, kde autopůjčovna auta na plyn nabízí. »Počet vozů budeme rozšiřovat podle poptávky zákazníků,« plánuje ředitel Sixtu v ČR František Pačes.

Radan Dolejš

Vodíkový autobus
- TriHyBus je unikátní i mezi obdobnými vodíkovými vozidly. Využívá totiž systém trojitého hybridního pohonu: vodíkových palivových článků, baterií a výkonných kondenzátorů zvaných ultrakapacitory. Navíc uchovává brzdnou energii, aby ji mohl využít při akceleraci nebo jízdě do kopce.

- Má klasické rozměry běžného městského autobusu: je dvanáct metrů dlouhý a plný váží kolem osmnácti tun. Výkon elektrického trakčního motoru je 120 kilowattů (odpovídá 163 HP), hlavním zdrojem energie motoru je membránový palivový článek, maximální rychlost je elektronicky omezena na 65 km/h.

- Do zásobníků na střeše vozidla se plní 20 kilogramů plynného vodíku pod tlakem 350 barů a na jednu nádrž ujede TriHyBus až 300 kilometrů.

84 milionů korun
stálo vybudování první české vodíkové čerpací stanice.