Znáte přísloví: No, tos objevil Ameriku? V opačné rovině by se dnes dalo napsat - Amerika objevuje Česko.
Vhodnější země k podnikání, než je Česká republika, ve střední Evropě v podstatě není. To je vyznění první analýzy o konkurenceschopnosti Česka, kterou si nechala zpracovat Americká obchodní komora v ČR.
V dokumentu se přímo píše: "Pomineme-li Nizozemsko jako náš cíl a Bulharsko jako varující srovnání, soupeří Česká republika o první místo ve střední Evropě ve snaze dohnat Rakousko."

Drahá, ale kvalitní infrastruktura
Jedním ze znaků dobré české konkurenceschopnosti je podle autorů analýzy kvalitní infrastruktura. V délce silnic v porovnání s kilometry čtverečními území a podílem populace Česká republika převyšuje evropský průměr o 73 procent. V železničních kolejích je tento ukazatel ještě vyšší. Evropský průměr překonáváme o 252 procent.
S hustotou dopravní sítě tedy problém není. Známou slabinou je ale to, že náklady na její výstavbu zůstávají neznámé a existuje podezření, že jsou vyšší než ve srovnatelných zemích. "Vláda by občanům prokázala velkou službu, kdyby tyto náklady zveřejnila," všimla si často kritizovaného problému i Americká obchodní komora.
Upozornění na předražené české dopravní stavby, především dálnice, se objevují opakovaně. Kritici tvrdí, že stát náklady na výstavbu dostatečně neprověřuje. Postačuje mu, že ve veřejné soutěži vybere nabídku s nejnižší cenou, v průběhu výstavby ale v řadě případů dochází k průtahům a navyšování cen.
Státní správa zdůvodňuje vyšší náklady na kilometr tuzemských dálnic proti srovnatelným zemím například velkou hustotou osídlení, a tím pádem vyšším počtem sjezdů do obcí, ale také vysokými ekologickými standardy, které dnešní dálniční stavby splňují.
V Česku se kilometr dálnice postaví za 500 až 800 milionů korun, dráž než v sousedním Německu.
Oblastí, s níž nemá Česko potíže, je zásobování energií. S čím však do budoucna rozhodně bude na kordy, je nízký podíl obnovitelných zdrojů, který se pohybuje kolem čtyř procent. Tato skutečnost totiž zvyšuje zranitelnost země, bude-li se muset přizpůsobit celosvětovému trendu v přístupu ke klimatickým změnám.
Česko se přihlásilo k plánu Evropské unie snížit do roku 2020 energetickou náročnost o pětinu. O stejné množství by mělo klesnout i vypouštění emisí. Naopak podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny by se měl o pětinu zvýšit.

Nízká produktivita práce
Zaměstnanci českých podniků tráví na pracovištích více času, než je evropský průměr, ale výsledek tomu neodpovídá. Jejich hodinová produktivita nedosahuje ani dvou třetin evropského průměru.
Nízká produktivita práce je jedním z největších problémů Česka v porovnání s tradičními ekonomikami EU, tvrdí předseda Mezinárodní obchodní komory Jaromír Drábek. "Bohužel i v dnešní podnikatelské sféře přetrvává nízké pracovní nasazení, co do intenzity, a vysoké, co do času stráveného neproduktivně na pracovišti," vysvětlil.
Z údajů Českého statistického úřadu navíc vyplývá, že v důsledku slabší poptávky začal letos růst mezd předstihovat produktivitu. Dlouhodobé pokračování v tomto nezdravém trendu může vést dle názoru analytiků k poklesu konkurenceschopnosti, zaostávání ekonomiky a může zvyšovat inflační tlaky.
Často skloňovanou otázkou je nízká vzdělanost populace.
Američané spočítali, že v zemi je nedostatečný počet vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, a to 53 procent pod průměrem EU.
K podobným závěrům dospěla nedávno také zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její autoři uvádějí, že v Česku má vysokoškolský diplom jen čtrnáct procent populace, zatímco v průměru zemí OECD je to 27 procent.
V oblasti, v níž působí největší americká pojišťovna AIG, je podle generálního ředitele české pobočky Luďka Menčíka podnikání v Česku na úrovni západní Evropy. Na druhé straně je dnes těžké najít člověka s požadovaným vzděláním a zároveň se zkušenostmi i dobrou znalostí angličtiny. "Spíše než výběr tak funguje přeplácení kvalitních lidí," dodává.
Čeští zaměstnanci ještě k tomu nedokážou své teoretické znalosti využít v praxi.
Svědčí o tom například nízký počet přihlášených patentů, v tomto ohledu jsme 90 procent pod průměrem Evropské unie. Sotva může Čechy utěšit, že Bulharsko, Slovensko nebo Polsko jsou na tom ještě hůře.
Za své vzalo i rčení o zlatých českých ručičkách. Podle průzkumu mezi manažery scházejí zaměstnancům nejen jazykové znalosti, a to dokonce i u mladé generace, ale také manuální zručnost, sociální schopnosti a ochota řešit problémy.
"Považuji oblast vzdělávání za hlavní překážku a brzdu konkurenceschopnosti," uvedl jeden z dotázaných amerických manažerů působících v České republice.

Daleko za Bulharskem
Názor, že přebujelá česká byrokracie brzdí rozvoj země, panuje v podnikatelské veřejnosti dlouhodobě.
Tři čtvrtiny oslovených manažerů si myslí, že veřejná správa buď škodí podnikům více než v mnoha dalších zemích EU, nebo že je rovnou konkurenční nevýhodou.
Že by snad pomáhala podnikům, neodpověděl ani jeden respondent.
Problém nespočívá v příliš velkém počtu úředníků, dokonce ani v nákladech na byrokratický aparát, ale v jeho malé účinnosti.
"Slabé výsledky v oblasti veřejné správy nelze omluvit nedostatkem odbornosti. Neexistuje žádný důvod, proč by Česká republika měla být téměř 75 procent pod evropským průměrem, pokud jde o počet dnů potřebných k podání daňového přiznání, nebo 46 procent pod evropským průměrem v počtu dnů potřebných k registraci nemovitosti," uvádí zpráva.
Varující je pomalá vymahatelnost práv, kterou Americká obchodní komora v Česku odhaduje na 820 dnů. V Bulharsku, jež si komora vybrala jako "varující zemi" pro srovnání, je to jen 564 dnů.
Kritické hodnocení státní správy ze strany Američanů není překvapením. Na bující byrokracii a korupci upozorňuje řada mezinárodních organizací. V "korupčním" žebříčku americké nadace Heritage je Česká republika hodnocena jako jedenadvacátá ze 43 evropských zemí a její celkové skóre je vyšší než regionální a světový průměr.

Stabilní měna?
Za možnou slabinu v příštích letech označila Americká obchodní komora nestabilitu měnového kurzu. Tvrdí, že země, které přijaly euro, se v tomto ohledu těší mnohem lepší pozici.
Naopak analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařová považuje nezávislou měnu za jeden z nejdůležitějších předpokladů vysoké konkurenceschopnosti.
Přechod na společnou měnu, kdy ekonomika přijde o pohyblivý pružný kurz, vychýlí podle ní z rovnováhy řadu jiných oblastí ekonomiky.
Příkladem může být Slovensko, kde přechod na euro negativně ovlivnil trh práce. "Kdyby naši východní sousedé euro nepřijali, pravděpodobně by dnes měli nižší míru nezaměstnanosti," tvrdí Šichtařová.
V žebříčku nejaktivnějších investorů agentury CzechInvest nyní patří USA třetí místo hned za domácími investicemi a Německem. Podíl amerických subjektů v Česku na celkových přímých zahraničních investicích se podle údajů ČNB pohyboval za první čtvrtletí kolem sedmi procent.
USA jsou na čtrnáctém místě mezi obchodními partnery Česka s loňským objemem vzájemné obchodní výměny 5,5 miliardy dolarů.

Marcela Fialková

Co mohou investoři v Česku očekávat
+ dobré podnikatelské prostředí
+ dobrá infrastruktura
+ dobré zásobování energiemi
- nízká vzdělanost obyvatelstva
- nízká produktivita práce
- stabilita měnového kurzu

Co si myslí manažeři
Ekonomická konkurenceschopnost

Ani jeden respondent neodpověděl, že by snad veřejná správa nějak pomáhala podnikům.

Související