Prodej Českých aerolinií se blíží do své závěrečné fáze. A krátce poté, co zájemci podají své závazné nabídky na odkup státního podílu v národním dopravci, ze společnosti odejde její finanční šéf. Týdeník Ekonom má informace, že k poslednímu červenci svou funkci opustí Luboš Černý.
"Jde o únavu materiálu. Jednoduše si už po sedmi letech krizového managementu - nejdřív čtyři roky v bance a nyní tři roky u ČSA - potřebuji odpočinout," potvrdil Ekonomu Černý. Privatizace prý jeho působení ve firmě prodloužila. "Odcházet těsně před nebo v průběhu privatizace jako finanční ředitel by jednoduše nešlo. Odcházím k poslednímu červenci. Zájemci podávají nabídky do 13. července a meziresortní komise je má posoudit zhruba do 20. července. Tudíž odejdu až po závěrečné fázi," uvedl.
Právě do zmíněného 13. července mají čas poslat svou cenovou nabídku za ČSA dva zájemci - Air France-KLM a konsorcium Unimex Group a Travel Service. V konsorciu hraje prim Unimex, když ze společného podniku ovládá 51 procent a zároveň je spolumajitelem Travel Service.

Kolik miliard?
Odhady, kolik peněz by měli investoři za více než 91procentní podíl do státní kasy poslat, se různí. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa, který má privatizace na starost, varoval, že pokud cena nebude dostatečná, ministerstvo může prodej zrušit.
Jeho názor podpořil i nový ministr financí Eduard Janota. "Nemůžeme říci, že aerolinky prodáme za jakoukoliv cenu," nechal se slyšet, ale nijak požadovanou částku neupřesnil.
Vodítkem může být nedávný tendr, v němž prodával akcie ČSA slovenský Fond národního majetku. Ten držel podíl 0,24 procenta. Nejvyšší nabídka byla 602 eur za akcii, což by celé ČSA cenilo na 4,5 miliardy. Tento drobný podíl plus ještě necelé procento od města Bratislavy získá ministerstvo financí na základě předkupního práva.
Zbylé akcie ČSA drží hlavní město Praha, které je odprodat nehodlá, a Česká pojišťovna, jež podle zjištění Ekonomu (viz Ekonom 24/2009) o prodeji vítězi tendru na státní podíl uvažuje.
Analytici již od počátku privatizačního procesu odhadují cenu aerolinií mezi třemi až pěti miliardami korun. Prezident ČSA Radomír Lašák ale tvrdí, že jejich hodnota dosahuje až osmi miliard. Některé odhady však hovoří i o tom, že aerolinky mají cenu zápornou. Právě proto podle Marka Dospivy vycouvala jeho společnost Penta z jednání s ruským Aeroflotem o účasti v tendru.

Finanční kouzla
Za co tedy zájemci mají zaplatit miliardy korun? V posledních dvou letech vykázaly ČSA zisky. To by se mohlo zdát pozitivní. Nicméně finanční výsledky byly vždy vylepšovány odprodejem majetku.
V roce 2006 například firma změnila systém účtování s neproletěnými letenkami, což pomohlo výnosové straně o několik stamilionů korun. Konečným účetem byla ztráta necelých 400 milionů.
O rok později se již firma chlubila ziskem přes sto milionů korun. Svou roli v tom ale sehrál prodej carga - tedy nákladní dopravy. Prodával se také servis dodávající jídlo na paluby letounů - catering.
Za loňský rok ČSA dosáhly podle auditovaných výsledků zisku bezmála půl miliardy. Tentokrát pomohl odprodej pozemků a budov jiné státní společnosti, Letišti Praha.
Letos se žádné prodeje neuskutečnily. A hned první čtvrtletí ukázalo, že firma není v dobré finanční kondici. Krize srazila její prodeje zhruba o dvanáct procent a za první tři měsíce se aerolinky propadly do ztráty 1,3 miliardy korun.
"Máme schválený plán, kdy vzhledem ke krizi bude letos na konci roku ztráta okolo 360 milionů korun. Tudíž se počítá, že do konce roku ČSA vydělají okolo miliardy korun. I když to bude třeba o něco méně, pořád očekávám pro zbytek roku zisk v řádu mnoha stamilionů," říká k tomu Černý. Dodává, že už v dubnu se prodeje výrazně zvedly a meziroční pokles byl jen zhruba čtyři procenta.
K prodeji už toho ostatně ani moc nezbývá. Část zbylého majetku, tedy především hlavní centrála ČSA na letišti, je podle informací týdeníku Ekonom zastavena proti 2,5miliardové půjče od státní společnosti Osinek.
Ani letadla, kterých má společnost zhruba padesát, de facto ČSA nepatří. Část jich má společnost na takzvaný operativní leasing, což znamená, že na již splacené letadlo si půjčila peníze od bank. Další letadla splácí například výrobci.
Z údajů, kterými Ekonom disponuje, vyplývá, že dluhy společnosti se celkem pohybují okolo patnácti miliard korun.
"Podle mezinárodních standardů mají ČSA 900 milionů dolarů aktiv," brání se Černý.
"Proti tomu stojí externí financování, kam patří finanční leasingy a bankovní úvěry včetně půjčky od Osinku ve výši 500 milionů dolarů. Takže rozdíl je ještě stále asi osm miliard korun. České standardy nám nedovolují do majetku započítávat letadla, která ale máme v miliardových hodnotách," doplňuje.
Z hlediska českých účetních standardů mají ČSA navíc v zásadě nulový vlastní kapitál. Snižuje jej jednak ztráta z minulých let ve výši zhruba 1,3 miliardy, aktuální ztráta rovněž 1,3 miliardy korun a dále operace ze zajišťovacího účetnictví - zajištění proti kurzovému riziku či cenám ropy. Ty se ale letos rozpustí ve výsledovce. "A pokud se naplní plán, ztráta z běžného období se sníží na 400 milionů a celé vlastní jmění bude okolo 1,3 miliardy korun," říká Černý.

Náklady musí dolů
Součet kumulované ztráty a ztráty běžného období dnes navíc odpovídá plus minus základnímu kapitálu společnosti.
Obchodní zákoník ale stanovuje jen povinnost představenstvu, že pokud se kumulovaná ztráta dostane na padesát procent základního kapitálu, je třeba svolat valnou hromadu a předložit restrukturalizační plán. A to se odehrálo v roce 2006.
Zásadním problémem, který bude muset nový vlastník v ČSA řešit, jsou personální náklady. Ty se totiž týmu Radomíra Lašáka nepodařilo významně snížit. Je to dáno kolektivními smlouvami, které si devět odborových svazů, v nichž jsou zaměstnanci ČSA sdruženi, vydobylo.
Většina zaměstnanců včetně pilotů nakonec přistoupila na snížení platů ve výši asi 6,5 procenta. Přitom původně chtěl management po pilotech snížení platu asi o patnáct procent. Výjimkou jsou mechanici, kteří si na platy sáhnout nenechali, a tak společnost přistoupila k propouštění - jde asi o pět procent pracovní síly.
Že by bylo možné ještě pilotům sáhnout na platy, dokazují čísla. Kromě toho, že jich ČSA zaměstnává na jedno letadlo deset a jiné společnosti vystačí s pěti posádkami na jeden stroj, mají i platy srovnatelné například s americkými kolegy.
Průměrný pilot ČSA bere ročně okolo 2,4 milionu korun, americký pilot s maximálně desetiletou praxí v přepočtu 1,2 milionu korun, s delší okolo dvou milionů.
"K vámi uváděným číslům se nebudu vyjadřovat, ale myslím, že tyto platy odpovídají situaci na trhu a nijak se nevymykají platům v jiných srovnatelných firmách. Nejde jenom o platy, ale i o další pracovní podmínky. Co se týče Sky teamu, tam jsme v porovnání s ostatními na výši zhruba 60 až 70 procent," reagoval na dotaz Ekonomu Filip Gaspar, šéf odborového svazu pilotů.
Ostatně proto by také zaměstnanci dali přednost tomu, aby se ČSA dostaly do rukou Air France, kde se dá čekat silnější sociální cítění.
Konkurenční zájemce - Unimex Group - ale ústy svého šéfa Jiřího Šimáně upozorňuje, že ČSA mají příliš mnoho letadel a navíc příliš mnoho typů, což jejich údržbu prodražuje.

Výhodnější konkurz
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že pokud se ČSA neprodají nyní, bude firmu prodávat konkurzní správce. Vzhledem k vysokému zadlužení by cena v konkurzu nebyla příliš vysoká.
"Máme o ČSA zájem, proto se účastníme tendru. Bylo by pro nás ale výhodné kupovat je v konkurzu," připustil Šimáně.

Adam Junek
Jiří Pšenička

2,4 milionu korun
si ročně vydělá průměrný pilot ČSA.

Finanční výsledky Českých aerolinií byly vždy vylepšovány odprodejem majetku.

Související