Stát, podpora financování exportu a zaměstnavatelé

Jaký význam má pro vývozce podpora exportního financování v době šířící se finanční krize?
Nynější finanční krize ve světě a hrozba ekonomického útlumu ještě více zostří konkurenční boj a zvýší význam mimo jiné i exportního financování v přístupu na zahraniční trhy. Již od devadesátých let zdůrazňoval Svaz průmyslu a dopravy potřebu podpory exportu formou proexportní politiky státu. Obchodní bilance se tehdy nevyvíjela příznivě a my jsme navrhovali kroky vedoucí k postupnému budování základních pilířů proexportní politiky, mezi něž patří vedle exportního financování vybudování efektivního modelu ekonomické diplomacie a poskytování informací a služeb exportérům s podporou státu.
Podíleli jsme se na vzniku Koncepce proexportní politiky na období 2003 až 2006 a Exportní strategie ČR na léta 2006 až 2010, která se zabývá i rozšířením finančních služeb pro export. Strategie splnila naše očekávání v tom, že změnila přístup státu na více klientský, reflektující podněty podnikatelské sféry.

Zhodnoťte prosím činnost institucí působících v oblasti podpory exportního financování...
Komerční úvěrová pojišťovna EGAP a Česká exportní banka (ČEB) jsou standardní, dobře fungující finanční instituce zabývající se exportním pojišťováním a financováním se státní podporou. Využívají tržně konformních nástrojů, běžných jak v zemích EU, tak OECD a v dalších zemích. Tyto instituce zpřístupnily a rozšířily služby pro stále více našich firem a vývozů při poskytování a pojišťování vývozních úvěrů proti rizikům nezaplacení z příčin realizace komerčních rizik na straně kupujícího nebo makroekonomických a politických rizik na straně země, v níž dovozce sídlí nebo přes níž zboží či platby procházejí.
Zejména se zlepšila dostupnost jejich služeb pro malé a střední podniky a postupně se zdokonalilo sdílení rizik mezi uvedenými institucemi a vývozci. Zkušenosti vývozců s podmínkami konkurence ukazují nicméně na potřebu dalšího zdokonalení systému exportního financování a hledání nových příležitostí při podpoře financování exportu.

Jaké příležitosti máte na mysli a co byste přivítali v budoucím zaměření exportního financování?
Jedná se o využívání projektového financování, podporu financování fungování českých investic v zahraničí, využití rozvojové spolupráce EU k podpoře exportu nebo tzv. vázané pomoci prostřednictvím dlouhodobých vládních úvěrů pro velké projekty spojené s vývozem investičního zařízení do rozvojových zemí, což by se na komerčním základě nemohlo realizovat z důvodu finanční udržitelnosti. Významnou příležitostí při vstupu na nové trhy je pojištění nákladů proti riziku z důvodu neúspěchu marketingového průzkumu trhu.
V souvislosti s finanční krizí výrazněji vnímáme potřebu diverzifikace našeho vývozu a orientace na rozvíjející se ekonomiky. V budoucnu bychom v souladu s prioritami Svazu průmyslu a dopravy uvítali teritoriální zaměření další činnosti EGAP a ČEB na Rusko a SNS, Vietnam a země jihovýchodní Evropy, rozšíření služeb i na předvýrobní etapy, tj. pojištění a financování investic do výzkumu a vývoje pro export, pojištění případů financovaných z vlastních zdrojů, posílení podpory malých a středních podniků při kapitálové a vývozní expanzi, opatření na snížení nákladů pojištění (snížení spoluúčasti a pojistného, zjednodušení sazeb pro zahraniční investice, rozšíření pojištění odběratelských úvěrů na výrobní riziko, zrušení příplatku za připojištění kurzových rizik, převzetí nákladů na screening životního prostředí) a uplatnění principu "vývozu v národním zájmu" (podpora dceřiných firem vývozců v zahraničí) a další produkty pro malé podniky.

mbk