Jméno Wichterle patří k těm, která zná skoro každý Čech. Něco byl a něco znamenal akademik, který je kdysi nosil. Jméno Wichterle však zároveň tvoří první část názvu firmy Wikov (Wichterle a Kovařík). Firma vyráběla hlavně zemědělské stroje, ale také automobily. V podnikovém znaku byl široce rozkročený muž, který v rukou třímá těžký perlík. Nezdolnost a síla jako by provázely rod Wichterlů po několik generací.
Martin Wichterle (nar. 1965) je vnuk slavného vědce, vynálezce kontaktních čoček Otta. Otec i matka jsou fyzikální chemici, stejně jako strýcové a tety. "Ale pradědeček i prapradědeček se věnovali strojírenství," připomíná Martin Wichterle.
Obnovitel a majitel firmy Wikov studoval geologii. Studium dokončil Martin Wichterle v roce 1990. Zrovna se otevřely nové možnosti, nicméně podnikání bral napřed jen jako jakousi oddychovou pauzu po skončení školy. Už u něj zůstal.
Soukromé firmy téměř neexistovaly. Státní prožívaly předprivatizační agónii a nedokázaly naplnit požadavky trhu. Martin Wichterle s Markem Stanzelem založili firmu KAP. Zaměřovala se na geologii, hydrogeologii a životní prostředí. Během několika let se stala ve svém oboru největší českou společností. Pronikla do dalších evropských a asijských států, roční tržby přesahovaly půl miliardy korun a firma byla vysoce zisková. Nicméně v roce 2001 majitelé usoudili, že nadešel vhodný čas, aby ji prodali zahraničnímu investorovi, americké firmě Tyco.
Utržené peníze investovali do nového podnikáni a dalších oborů. Ke strojírenství se Martin Wichterle dostal v podstatě náhodou. Sháněl budovy, v nichž by mohly působit analytické laboratoře, a od vyrovnávajícího správce společnosti ČKD Holding dostal nabídku, aby si koupil celou dceřinou firmu ČKD Technické laboratoře. Když se obchod uskutečnil, zavolal správce a zeptal se, zda by Wichterle nechtěl i nějakou další dceřinou společnost. Že by k mání byl třeba výrobce převodovek ČKD Hronov.

Návrat k pramenům
"Představa nějaké továrny mě napřed děsila," vzpomíná Martin Wichterle. "Říkal jsem, že strojírenství nerozumím, ale pak jsem dostal hospodářské údaje. Firma byla docela zdravá, a tak jsem ji koupil. Pak se mi to zalíbilo, takže jsem se dostal od geologie ke strojírenství."
V roce 2004 se naskytla další možnost. Plzeňská Škoda také rozprodávala dceřiné firmy včetně výrobce převodovek Škoda Gear. Jeho stav byl sice horší než v případě hronovské továrny, ale Wichterle se přesto rozhodl, že tu firmu postaví na nohy.
"V následujícím roce jsme koupili Orbital 2, což je britská vývojová společnost, která se specializuje zejména na konstrukci planetových převodovek. Ta nás významně katapultovala, z hlediska technického řešení jsme se dostali na evropskou špičku," líčí Wichterle. "Koupi britského podniku bych označil za jeden z nejlepších kroků, které se mi kdy povedly. Z toho nyní těžíme a myslím, že budeme těžit ještě hodně dlouho."

Staronová značka
Skupinu bylo nutné nějak pojmenovat. Firma ČKD Hronov platila za používání své značky velké licenční poplatky do Prahy a v případě Škody Gear bylo předem jasné, že bude muset změnit jméno.
Wikov se nabízel, ale ironií osudu si firma Martina Wichterleho musela tuto tradiční známku koupit. Z někdejší akciové společnosti Wikov se totiž po druhé světové válce stal prostějovský Agrostroj. Ten sice původní název nepoužíval, ale známku vlastnil. Když Agrostroj skončil po kupónové privatizaci v konkurzu, došlo k rozprodeji areálu i duševních práv.
"Dohodli jsme se s člověkem, který takto známku získal, a od roku 2005 ji vlastníme my," uvedl Wichterle. "K Prostějovu mám pořád vztah, jezdím tam na dovolenou, ale kupovat bývalý Agrostroj určitě nebudu."
Tržby skupiny Wikov Industry v minulém roce přesáhly miliardu korun, letos se mají přiblížit k dvěma miliardám. Investice v období 2006 až 2009 dosáhnou téměř miliardy korun. Směřují zejména do zvýšení výrobních kapacit v Hronově a Plzni. Skupina se už nevěnuje jen převodovkám, dceřiná firma vyrábí větrné elektrárny.
S minulostí pojí Martina Wichterleho automobilový unikát, čtyřválcový kabriolet typu Wikov 35.

Plechová láska
"Jezdí úžasně, už jsem s ním předjel náklaďák, vymáčkl jsem z něj stovku!" Na cestě je další veterán, typ Wikov 40 kabriolet, který prochází rekonstrukcí. "Nejkrásnější byl vůz Wikov 28, s ním jezdil Voskovec. Vím, kde je, majitelé mi ho nabízejí. Nevím, zda si ho pořídím, byl by dost drahý," podotkl Wichterle.
Dnes jsou auta Wikov považována za klenoty mezi veterány, ale v dobách první republiky firmě moc nevynášely. Výroba v malých sériích byla dost neekonomická, své udělala i hospodářská krize.
Výroba osobních aut značky Wikov skončila v roce 1937, poslední nákladní automobil opustil továrnu v roce 1940. Ale sběratelé dnes mají zájem i o staré traktory a motory.

Petr Korbel

Rod Wichterlů
1805-1883 - Jan Wichterle (praprapradědeček), koželuh a kožešník.
1845-1891 - František Wichterle (prapradědeček), úředník, v roce 1878 zakladatel a vlastník továrny F. Wichterle - První prostějovská továrna na hospodářské stroje.
1870-1961 - Karel Wichterle (pradědeček) 1918 fúze s firmou F. Kovařík.
1913-1998 - Otto Wichterle (dědeček), chemik, významný světový vědec a vynálezce kontaktních čoček, silonu, více než 150 patentů.
1939 - narozen Ivan Wichterle, fyzikální chemik, Ústav chemických procesů Akademie věd.
1965 - narozen Martin Wichterle, původní profesí geolog, vlastník strojírenské společnosti Wikov Industry.

Otto Wichterle
- Přední český chemik světového významu, vynálezce silonu a pružných kontaktních čoček.
- Narodil se 27. října 1913 v Prostějově.
- Po absolvování gymnázia se rozhodl pro studium chemie.
Diplomovou práci vypracoval v roce 1935, v roce 1936 se stal doktorem technických věd.
- Pracoval na vysoké škole jako asistent
až do uzavření univerzit za německé okupace.
- Od roku 1940 byl zaměstnán v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde se zabýval výzkumem polyamidů. Byl vězněn nacisty.
- V roce 1945 se vrátil na VŠCHT, kde dokončil habilitační řízení v oboru organické chemie a začal přednášet obecnou a anorganickou chemii. Zde také zřídil katedru technologie plastických hmot a stal se jejím prvním profesorem a vedoucím.
- Od roku 1952 se zde začal zabývat syntézou síťovaných hydrofilních gelů, které bobtnají působením vody, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty.
- V roce 1961 byly na základě jeho vynálezu vyrobeny první kontaktní gelové čočky.
- V roce 1990 byl zvolen předsedou Československé akademie věd a tuto funkci vykonával do roku 1993.
- Zemřel v roce 1998.

Seriál potomci slavných:
- Wichterle (Ekonom č. 18 - 30. 4.)
- Lát (Ekonom č. 19 - 7. 5.)
- Váhala (Ekonom č. 20 - 15. 5.)

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-24389680-muz-trimajici-perlik