Stačí se jen rozhlédnout kolem: všude po republice staví a opravují domy. Lidé jezdí nejnovějšími auty, lépe se oblékají. Pokles nezaměstnanosti láme rekordy, mzdy solidně rostou. Navíc posilující koruna dává českým občanům v zahraničí šanci zapomenout, že jsme tam ještě nedávno měli punc chudých příbuzných. Vysoký růst hrubého domácího produktu tak zčásti pociťují na stoupající životní úrovni i čeští občané.
Přímá úměra mezi růstem ekonomiky a například zvyšováním platů ale neplatí. Mimo jiné kvůli tomu, že část produktu jde na investice. "Část potenciálních příjmů je tedy obětována ve prospěch budoucnosti a měla by se projevit lepší dlouhodobou perspektivou zaměstnanosti a růstu ekonomiky, jakož i kvalitnější infrastrukturou," říká hlavní ekonom UniCredit Banky Pavel Sobíšek.

Platy míří vzhůru
Mzdy ale utěšeně rostly. V roce 2005 stoupl podle Českého statistického úřadu průměrný hrubý plat v ČR o 5,3 procenta, v roce 2006 o 6,4 procent. Čísla za loňský rok ještě nejsou k dispozici. Analytik Vídeňského institutu pro mezinárodní srovnávací studie Josef Pöschl počítá s růstem osmi procent. Průměrná mzda se loni ve třetím čtvrtletí dostala na 21 470 korun, což je o 1517 Kč více než ve stejném období předloni.
Jaké tempo růstu na nás čeká v budoucnosti, si netroufá nikdo přesně odhadnout. Ve hře je příliš mnoho neznámých. Ekonom má nicméně k dispozici odhady toho, kdy průměrná mzda dosáhne zatím magické hranice 30 tisíc korun. Podle České spořitelny to bude v roce 2010 či 2011, podle Next Finance nejdříve ve čtvrtém čtvrtletí 2011 a nejpozději v posledním kvartále roku 2012.
Důležitější je ale podle hlavního ekonoma této společnosti Vladimíra Pikory fakt, že v roce 2009 budou občané ČR brát v přepočtu průměrně měsíčně více než 1000 eur.

Nůžky se rozevírají
Na průměrnou mzdu však ani zdaleka nedosáhnou všichni občané. Dvě třetiny lidí berou plat menší. Liší se mzdy v jednotlivých profesích, existují také značné regionální rozdíly. Na nejlepší platy si přijdou tradičně lidé v Praze, kde žije mnoho dobře placených manažerů, naopak na severní Moravě průměrnou mzdu nemá 76 procent lidí.
Nerovnoměrnost se projevuje i na odměnách, vyplácených k platům. Podle průzkumu společnosti Merces, provedeného mezi 80 tisíci respondenty, je mezi odměnami propastný rozdíl. Generální ředitelé loni k platu získali dalších 321 tisíc korun, marketingoví ředitelé pak 300 tisíc korun, personální ředitelé 281 tisíc a ekonomičtí ředitelé 270 tisíc. Spodní příčku žebříčku obsazují uklízečky, knihovníci, poštovní doručovatelé, pracovníci ostrahy a učitelky mateřských škol. Ti si přišli na pouhých zhruba 13 tisíc korun.

Inflace ukrojí víc
Nakolik nás potěší číslo na výplatní pásce, bude přirozeně záležet i na inflaci. "Mzdy budou vždy růst, když poroste ekonomika. Je ale nutné, aby růst průměrné mzdy byl v souladu s růstem produktivity práce. Pak také poroste dlouhodobě životní úroveň, to je ověřená mezinárodní zkušenost," říká Karel Dyba, bývalý ministr hospodářství, který dnes zastupuje Česko v OECD.
Závěr loňského roku a začátek roku letošního přinesl v tomto ohledu špatné zprávy. Spotřebitelské ceny byly v loňském prosinci o 5,4 procenta vyšší než v předchozím roce, v lednu inflace dokonce poskočila na 7,5 procenta. Zvýšení by ale mělo být spíše přechodné, neboť jeho nemalá část jde na vrub reformy veřejných financí. Například Patria Finance odhaduje, že na konci letošního roku index spotřebitelských cen klesne na šest procent.

Blahobyt přináší zaměstnanost
Analytici se shodují, že nejdůležitějším faktorem, který občanům přinesl zlepšení jejich situace, je pokles nezaměstnanosti.
"Růst hrubého domácího produktu zvyšuje poptávku po práci, a tím se zvyšuje zaměstnanost a mzdy. Od roku 2005 roste české hospodářství reálně (tedy po odečtení inflace - pozn. red.) o více než 5 procent a od té doby také roste zaměstnanost, ročně o jedno až dvě procenta," říká rakouský analytik Josef Pöschl.
Hlavní ekonom ING Wholesale Banking Vojtěch Benda zdůrazňuje, že koncem loňského roku si ve srovnání s předchozím rokem našlo práci o téměř sto tisíc lidí více.
"Výsledkem zmíněného růstu HDP je, že z pohledu nezaměstnaného se ještě nikdy v moderní historii nehledalo místo tak snadno. Existují samozřejmě i další důsledky, ale nezaměstnanost považuji za nejviditelnější," dokresluje vliv na životní úroveň ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Součástí životní úrovně jsou také ekonomicky nevyjádřitelné věci, jako množství volného času, střední délka života, zdraví populace či čistota životního prostředí.

Kdy doženeme Unii
Symptomem zvyšujícího se blahobytu je také to, že lidé, kteří se už tolik neobávají, že budou muset hledat zaměstnání, pak nemají tak velkou touhu spořit. Místo toho peníze utrácejí a půjčují si.
Objem spotřebitelských úvěrů se loni zvýšil o 27 procent, objem úvěrů na bydlení (hlavně hypoték) dokonce o 38 procent.
Všichni se ptají, kdy dosáhneme hospodářské úrovně Evropské unie. V současnosti představuje hrubý domácí produkt na hlavu v Česku asi 81 procent průměru 27 zemí Evropské unie.
Česká spořitelna propočetla, že dotažení se na úroveň EU v oblasti produktu na hlavu i v cenové úrovni by mohlo být dokončeno kolem roku 2030.
Markéta Šichtařová soudí, že dnem D bude rok 2025.
Vojtěch Benda z ING odhaduje, že k průměru EU 27, tedy všech současných členů Unie, bychom se mohli dostat v letech 2016 až 2018. Úroveň "evropské patnáctky", tvořené vyspělejšími členy EU (bez států, které přistoupily po prvním lednu 2004, představujících slabé ekonomiky) je podle Bendy možné dosáhnout někdy v letech 2020 až 2030.
Co občané České republiky budou mít z toho, že se "dotáhneme" na průměr evropské sedmadvacítky?
"Platy na úrovni vyspělejších států a s tím spojené spousty výhod. Například vyšší kupní síla, lepší bydlení, kvalitnější zdravotní péče, možnosti více investovat v zahraničí atd.," dodává Benda.

Až přijde euro
Častá otázka směřuje také k tomu, co bude, až českou korunu nahradí euro. Odpověď kdy to bude, musí vycházet od politiků, jedině oni mají v rukou pravomoc rozhodovat. Zatím žádné datum stanoveno nebylo.
Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer upozorňuje na to, jak důležité bude přechod na euro správně načasovat. Od toho se zároveň bude odvíjet, jaký dopad bude přijetí jednotné měny mít na blahobyt českých občanů.
"Když vstoupíme do eurozóny s hodně zkonvergovanou ekonomikou, nestane se nic. Pokud tam vstoupíme předčasně, nastane náhlý vzestup inflace minimálně o několik procentních bodů, protože naše hospodářství se bude vyrovnávat s náskokem EU prostřednictvím růstu cenové hladiny. Tomu budou odpovídat i rychleji rostoucí platy. Nejprve ale nastane přechodné období, kdy ceny porostou daleko více než mzdy," říká jeden z tvůrců zatím samostatné měnové politiky v České republice.
A dodává, že toto období bude nepříjemné, ale lidé jej budou muset protrpět, protože jiná cesta prostě není.

Ivana Pečinková

30 tisíc korun
průměrného hrubého platu bychom mohli dosáhnout nejpozději v roce 2012.

321 tisíc korun
loni získali generální ředitelé coby odměnu k platu.

Průměrná mzda v ČR (v Kč měsíčně)

Mzdy šéfů a dělníků (v Kč měsíčně)

- Inflace by se koncem roku mohla pohybovat kolem šesti procent.

- V HDP na hlavu dosahuje nyní Česko úrovně 81 procent průměru evropské sedmadvacítky.

Související