Musíme se naučit chovat ekologicky. Nejezdit například po městě autem, jak má ve zvyku osm z deseti Evropanů. Ve firmách jsou nutné šetrné inovace, spočívající třeba v používání méně agresivních úklidových prostředků. Je nejvyšší čas, abychom postupně přecházeli na zelenou energii. A je rovněž záhodno, abychom svou novou "uvědomělost" vyvezli i do těch koutů světa, kde nejsou tak daleko.
Jinými slovy, lidstvo potřebuje srazit objemy emisí CO2, musí přemýšlet o náhražkách, mělo by mít po ruce co nejvíce technologických vylepšení a dbát na propagaci ekologických myšlenek, vysvětluje bod za bodem Dirk Cleymans z auditorské společnosti Deloitte.
Vchodem do členité budovy Tour & Taxis v Bruselu, která kdysi sloužila jako poštovní úřadovna a stáj pro doručovatelské koně, vstupuje v tu chvíli ukázkový typ manažera. V drahém obleku, s notebookem v brašně. Nepřicestoval - stejně jako drtivá většina jeho kolegů, účastníků dvoudenního energetického summitu evropského světa byznysu a politiky - ani na kole, ani hromadnou dopravou, natož pěšky. Dostavil se v luxusní limuzíně.

PROCENTA A DATA. Popsaný rozpor mezi slovy a skutky se vinul jako červená nit celým energetickým summitem výkonných ředitelů, špičkových manažerů, evropských komisařů, akademiků a představitelů nevládních organizací. Ti všichni se sešli, aby přednesli (nebo vyslechli) názory na to, jak má "zezelenat" ekonomika Evropské unie. Zabývali se i tím, jaké nové impulsy má tato změna vnést do byznysu. Myšlenek, návodů či podnětů zaznělo požehnaně. Jenže ani slovní brilance, naléhavost či příklady "zeleného chování" nedokázaly zastřít dojem, že něco jiného je ekosvět a ekoekonomika na papíře a v reálném životě.
Hlavním úkolem je boj proti globálnímu oteplování. Unie ho chce vést například tím, že sníží do roku 2020 o pětinu celkovou spotřebu energie a objem emisí CO2 a zvýší na pětinu podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů.
Výkonný šéf Belgické federace podnikatelů (FEB) Rudi Thomaes je přesvědčen, že šance Evropy uvést tyto mety do života jsou dobré: "3 x 20 do roku 2020 není nutně iluze. Evropa má, pokud jde o obnovitelnou energii, nejvíce patentů na světě. Není náhoda, že po Evropě jezdí největší podíl ekologických aut."
Stavros Dimas, komisař pro životní prostředí, zdůraznil, že inovacemi a ohleduplnějšími technologiemi si EU zabezpečí budoucnost. "Nabízíme investiční pobídky a prostředky z evropských fondů. Na podpůrný program EUROSTARS pro malé a střední podniky zabývající se vědou a výzkumem je ročně vyhrazeno 65 milionů eur. Samozřejmě to nestačí, ale děláme aspoň něco."

SÍLA ZVYKU? Optimistický tón vyvažuje uvážlivost. Jean-Philippe Courtois, prezident odnože Microsoft International, připomíná, že plán Komise na snížení úniků škodlivin bude během na hodně dlouhou trať. "Jistě, je nutné maximálně využít úsporných inovací. Miliony lidí ale používají vymoženosti, na něž jsou zvyklí. Přesvědčit je k přechodu na jiné, často dražší technologie nebude snadné."
A James Leape z WWF (dříve World Wildlife Fund) to říká naplno: "Není pochyb, že mnohé z nových technologií mají velkou míru návratnosti. Toto je výzva pro soukromý sektor (ve Finsku a USA jde z privátu na vědu a výzkum 70 procent peněz, v Česku 50 procent, pozn. red.). Buďme však upřímní - nikdo si nekupuje počítač podle toho, nakolik je energeticky šetrný, ale kolik toho umí."
Slovy profesora Björna Lomborga z kodaňské Business School - závazky jsou fajn, ale realita bývá pestřejší. Nicméně jedno důležité plus nebere Evropě ani on. "Snahy o investice členských států do vědy a výzkumu jsou důležitým signálem pro ekonomiku a společnost," míní Lomborg. Dodatek Lisabonské strategie tlačí na členské státy, aby zvýšily do roku 2010 výdaje na vědu a výzkum na úroveň tří procent HDP. Údaje statistického úřadu Eurostat prozrazují, že tuto podmínku splňují ze 27 zemí pouze Finsko a Švédsko. To hlásí dokonce čtyři procenta, což je více než dvojnásobek hodnoty celé EU-27. Česká republika zaostává s 1,42 % HDP za unijním průměrem, ale je po Slovinsku druhá z desítky nováčků.

NECHÁPAVÝ KOMISAŘ. Podnikatelé a firmy mají jasno. O "zelenější" ekonomiku mohou usilovat za předpokladu, že nové cesty bude systematicky razit stát. "Investiční rizika je nutné sdílet. Vložený kapitál se může vrátit za desítky let, stát si může dovolit na tyto peníze počkat. Je nezbytné, aby vlády pomohly lepšímu propojení vědy a výzkumu s podnikáním, jak to známe z Cambridge," nabádá Courtois.
Platformu, z níž mohou a měly by státy EU vycházet, má Unie v podobě Lisabonské strategie a projektu boje proti klimatickým změnám. "Nejsme posedlí potřebou vydávat zákony, ale předkládáme návrhy ve sledovaných oblastech. Je to reflexe vývoje, v němž čelíme náporu rozvíjejících se ekonomik. V otázkách globalizace potřebujeme větší sílu," podtrhl předseda Evropské komise José Barroso a dodal: "Naším úkolem je průmysl v EU zachovat, ne ho vystěhovat. Chceme chránit náš energetický průmysl. Musíme hledat řešení, udržet starou podobu hospodářství není možné."
A připomněl, že bude-li Evropa jednotná, je šance přimět k "ekočinům" další státy, třeba USA, Indii a Čínu. "Bez globálního ujednání se neobejdeme," varoval Barroso.
Jenže i politická shoda bude k ničemu, když si ekologicky odpovědně nebude počínat každá firma, každý jednotlivec, zdůraznili diskutéři v závěrečném tématickém bloku. "Mám starý dům a můžu v něm snížit účet za energii až na deset procent. Když si lidé kupují nové byty, měli by si je pořídit s úspornými technologiemi. Oni to nedělají, nechápu je," pozastavil se komisař pro podnikání Günter Verheugen.

100 KORUN, NEBO 50? V čem je problém, chápe běžný spotřebitel. Výrobky, které jsou šetrné nebo progresivní, stojí více než "tradiční" zboží. Stačí se podívat na ceny úsporné a obyčejné žárovky. K tomu, aby zákazník sáhl po dražším produktu s vědomím, že se mu peníze časem vrátí, je třeba to nejdůležitější: změna myšlení.
Zoe McMahonová, manažerka pro životní prostředí společnosti Hewlett-Packard, je přesvědčena, že proces ekologického uvažování je v pohybu. "Dříve se naši zákazníci až tak nezajímali o zelené technologie. Dnes se ptají: Kdo navrhoval design? V jaké produkci to vznikalo? Dříve jsme napomáhali tomu, aby si zákazníci kupovali zelenou IT. Teď se snažíme, aby se díky zeleným technologiím změnil pohled lidí na svět a jejich chování."
Končí poslední projev. Moderátor děkuje přítomným a pořadatelům. Velkým sálem Tour & Taxis burácí aplaus. U barů je nával, u toalet jakbysmet. Ochranka má plné ruce práce s kontrolou, zda mají všechny laptopy odcházejících návštěvníků stejnou ochrannou známku, kterou obdržely při příchodu. Novináři ťukají do počítačů.
K odjezdové rampě přistavují jeden automobil za druhým. Parkoviště se vyprazdňuje. Kola nevidět. Na metro je to zhruba 500 metrů. Pěšky jde málokdo. "Spotřebitelé mají plnou hlavu jiných věcí, než aby šetřili," vidí věci bez příkras manažer Microsoftu Courtois. A dodává: "Od toho jsou vlády a business." Příležitost bilancovat bude zase za rok: Evropský byznys summit se sejde 19. a 20. února 2009.

Igor Záruba
Brusel

9 tun emisí CO2
Tolik "vyprodukuje" za rok zaměstnanec auditorské společnosti Deloitte. K tomuto údaji dospěla firma tak, že spočítala spotřebu energie, cesty letadly a auty a podělila jej počtem pracovníků. Maximum, které planeta unese, je prý 1,8 tuny.

Související