Daňové přiznání

TISKOPIS "PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB" je konstruován jako kombinované daňové přiznání pro příjmy plynoucí poplatníkům této daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů. Nedílnou součástí tiskopisu jsou Přílohy č. 1 až 5. Když rozsah polí v jednotlivých oddílech nepostačí pro zachycení všech dalších údajů, je nutné tyto údaje uvést v příloze k daňovému přiznání na zvláštním listu.
Vyplňujete se pouze údaje v řádcích a sloupcích na vyznačených polích. Nevyplněné řádky a oddíly proškrtnete. Nevyplněné Přílohy neodevzdáváte.

Záhlaví (viz obr. 1)
V předtištěném rámečku Finančnímu úřadu v, ve, pro se vyplní zbývající část oficiálního názvu místně příslušného správce daně (finančního úřadu), v jehož územním obvodu má poplatník v době podání Přiznání bydliště (trvalý pobyt). Pokud je zaregistrován podle § 33 zákona o správě daní a poplatků, vyplní sídlo finančního úřadu místně příslušného podle osvědčení o registraci. Přehled finančních úřadů a obcí, které k jednotlivým finančním úřadům místně přísluší, je uveden v příloze k zákonu č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Řádek 01 - Daňové identifikační číslo
Na tomto řádku vyplní poplatník daňové identifikační číslo (DIČ), které mu bylo přiděleno správcem daně a je uvedeno na Osvědčení o registraci. U fyzických osob je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a rodným číslem poplatníka. U cizinců je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a další řadou čísel přidělenou příslušným finančním úřadem. Daňové identifikační číslo nemají pouze plátci daně z přidané hodnoty, jak je to někdy mylně veřejností chápáno, ale mají jej všichni poplatníci a vztahuje se ke všem daním.

Řádek 02 - Rodné číslo
Zde vyplní poplatník své rodné číslo. Pokud mu nebylo přiděleno, vyplní datum narození. Rodná čísla po roce 1954 obsahují za lomítkem čtyři čísla, do roku 1953 jsou za lomítkem čísla tři. V případě tří čísel za lomítkem zůstane poslední místo nevyplněné.

Řádek 03 - DAP
Tiskopis daňového přiznání je univerzální, a proto je možné na tomto řádku označit, zda jde o řádné, opravné či dodatečné přiznání. Odpovídající variantu označí poplatník křížkem X. Pokud se jedná o typ dodatečné, napíše datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného daňového přiznání.
Opravné daňové přiznání je možné podat před uplynutím lhůty pro podání přiznání (zpravidla do 31. 3., resp. 30. 6.). Finanční úřad pak použije pro vyměřovací řízení pouze toto přiznání a k původnímu podání se vůbec nepřihlíží.
Dodatečné daňové přiznání má daňový subjekt povinnost (resp. právo) podat tehdy, jestli v době po podání řádného daňového přiznání, po uplynutí termínu pro podání přiznání a právní moci vyměření daně zjistí, že jeho daňová povinnost měla být vyšší (nižší) nebo daňová ztráta nižší (vyšší), než jak byla poplatníkem přiznána nebo správcem daně vyměřena, a to do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Dodatečné daňové přiznání není přípustné podat, byl-li před jeho podáním učiněn správcem daně úkon směřující k přezkoušení správnosti daňové povinnosti za období, kterého by se dodatečné přiznání týkalo, a to až do doby ukončení tohoto úkonu (v případě vydání rozhodnutí o daňovém základu a dani se za ukončení úkonu považuje nabytí právní moci tohoto rozhodnutí). Uvádějte celé nové hodnoty údajů, nikoliv pouze matematické rozdíly oproti hodnotám uvedeným v původním přiznání. Ustanovení o opravném i dodatečném daňovém přiznání jsou podrobně upravena v § 41 zákona o správě daní a poplatků.

Řádek 04 - Kód rozlišení typu DAP
Řádek 04 přiznání úzce souvisí s řádkem 03. Označením křížkem X poplatník uvádí, zda podává toto přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení konkurzu nebo zda podává přiznání za zemřelého poplatníka. Současně je nutné uvést datum, kdy uvedené skutečnosti nastaly, např. datum úmrtí poplatníka, za kterého se přiznání podává, nebo datum rozhodnutí soudu o prohlášení nebo zrušení konkurzu. V případě úmrtí poplatníka je nutné, aby se pozůstalí dohodli, kdo z nich bude daňové přiznání za zemřelého poplatníka podávat. Termín podání v tomto případě je do šesti měsíců ode dne úmrtí poplatníka.
Nedohodnou-li se, podá přiznání zmocněnec určený finančním úřadem, v termínu do tří měsíců po svém ustanovení. Na žádost právního nástupce nebo zmocněnce může správce daně lhůtu prodloužit. Nejde-li o žádnou z výše uvedených variant, tedy v případě zpracování řádného daňového přiznání za kalendářní rok, tento řádek se nevyplňuje.

Řádek 05
Ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků má každý poplatník právo zplnomocnit daňového poradce nebo advokáta, podle § 11 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, ke zpracování a předložení daňového přiznání příslušnému finančnímu úřadu. Je-li pak plná moc k zastupování poplatníkem udělena a podána správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání, tj. do pondělí 31. 3. 2008, lze přiznání předložit finančnímu úřadu v prodloužené lhůtě až do pondělí 30. 6. 2008. Tuto informaci uvede poplatník na řádku 05 označením křížkem X v kolonce "ano", v opačném případě v kolonce "ne".

Řádek 05a
Tento řádek vyplňují všichni poplatníci. Pokud má poplatník zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, označí křížkem X variantu "ano", v opačném případě variantu "ne".

Řádek 05b
Řádek 05b slouží k označení skutečnosti, zda poplatník využil nebo nevyužil možnosti institutu výpočtu daně ze společného základu daně manželů. Manželům, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, umožňuje § 13a zákona o daních z příjmů od roku 2005 využít institut výpočtu daně ze společného základu daně, čili tzv. společného zdanění manželů. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu), a to po uplatnění nezdanitelných částek a odpočitatelných položek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění. Výpočet společného základu daně provedou v Příloze č. 5.
Rok 2007 je posledním rokem, kdy lze využít společné zdanění manželů, neboť tento institut je z důvodu zavedení jednotné sazby daně počínaje zdaňovacím obdobím roku 2008 zrušen.
Mezi řádky 05b a 06 se nachází základní označení tiskopisu, ve kterém je nutné uvést v první kolonce pro vyplnění rok 2007, což je zdaňovací období, ze které daňové přiznání podáváme. Pouze v případech, kdy se jedná o přiznání podávané při prohlášení nebo zrušení konkurzu, nebo v případě úmrtí poplatníka, se vyplní kolonky "od", "do".

1. Oddíl - Údaje o poplatníkovi (viz obr. 2)

Řádky 06 Příjmení, 07 Rodné příjmení, 08 Jméno, 09 Titul, 10 Státní příslušnost, 11 Číslo pasu
Údaje v 1. oddílu na řádcích 06 až 11 identifikují poplatníka a slouží pro správnou evidenci na příslušném finančním úřadě. Číslo pasu vyplní pouze poplatník, který je daňovým nerezidentem.

Řádky 12 až 28
Na řádcích 12 až 18 se uvádí adresa bydliště nebo trvalého pobytu poplatníka v den podání přiznání. Na řádcích 19 až 22 se vyplňuje adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje (tato adresa se však vyplňuje pouze tehdy, pokud se adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se přiznání podává, odlišuje od adresy ke dni podání tohoto přiznání). Na řádcích 23 až 28 se pak uvádí adresa pobytu na území ČR, kde se poplatník obvykle zdržoval (tzn. alespoň 183 dní ve zdaňovacím období), a to pouze u poplatníků, kteří nemají na území ČR bydliště nebo trvalý pobyt. Poplatník s bydlištěm v cizině má povinnost podle § 33 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků oznámit příslušnému finančnímu úřadu při registraci adresu zmocněnce na území ČR pro doručování. Číslo domu se uvádí ve tvaru: číslo popisné lomeno číslo orientační.

Řádek 29 - Kód státu - vyplní jen daňový nerezident
Je-li poplatník daňovým nerezidentem v České republice podle podmínek uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, označí na tomto řádku kód státu, ve kterém je rezidentem. Není tedy možné vyplnit kód státu 061, resp. CZ. Seznam kódů států je uveden v Příloze Nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu mezi členskými státy a také uveden na http://cds.mfcr.cz v nabídce daně a poplatky/daně/daně z příjmů/seznam kódů států.

Řádek 29a - Výše celosvětových příjmů
Daňový nerezident v České republice (poplatník mající omezenou daňovou povinnost) zde uvede celkovou sumu příjmů ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí přepočtených na Kč. Řádek slouží k ověření 90% podílu příjmů z území České republiky pro uplatnění minimálního základu daně, slev na dani, daňového zvýhodnění nebo společného zdanění manželů.

Řádek 30 - Spojení se zahraničními osobami
Je-li poplatník osobou kapitálově či jinak spojenou se zahraniční osobou, kterou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, označí tento řádek křížkem X v položce "ano", v opačném případě variantu "ne".
Spojenými osobami se rozumí:
- kapitálově spojené osoby, kdy se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,
- jinak spojené osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, osoby ovládající a ovládané, osoby blízké a osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.

Strana 2
Částky v následujících oddílech se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty v těchto sloupcích počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

2. Oddíl - Dílčí základ daně, základ daně, ztráta
Druhý oddíl tiskopisu daňového přiznání slouží k vyčíslení dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a základu daně za příslušné zdaňovací období. Základ daně v daňovém přiznání představuje součet všech dílčích základů daně, které vyplývají z jednotlivých druhů příjmu.

1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 6) (viz obr. 3)

Údaje této části daňového přiznání vyplní poplatník podle podkladů získaných od plátců příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Podle § 6 zákona o daních z příjmů se do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zahrnují příjmy od všech zaměstnavatelů na území České republiky i příjmy od všech zaměstnavatelů v zahraničí (přepočtené na Kč), snížené o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů.
Do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nezapočítávají příjmy, které jsou ze zákona od této daně osvobozeny a příjmy zdaněné zvláštní procentní sazbou u zdroje při jejich výplatě. Tyto příjmy byly již poplatníkovi vyplaceny jako čistá částka a pokud byla použita procentní sazba podle § 36 zákona o daních z příjmů, daňová povinnost u nich byla splněna a do ročního výpočtu daně se v žádném případě nezapočítávají. U příjmů ze závislé činnosti jde hlavně o příjmy z příležitostných pracovněprávních a obdobných vztahů, jejichž celková výše nepřesáhla v kalendářním měsíci u jednoho poplatníka bez podepsaného prohlášení částku 5000 Kč od jednoho zaměstnavatele.
Pokud u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky podle § 6 zákona přesáhnou ostatní zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 hranici 6000 Kč nebo podává přiznání z jiného důvodu, je povinností poplatníka vyžádat si od všech plátců příjmů ze závislé činnosti "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2007", všechny tyto příjmy uvést v řádku 31 daňového přiznání a příslušná potvrzení doložit v příloze přiznání. Potvrzení o zdanitelných příjmech je na území České republiky povinen zaměstnanci vystavit zaměstnavatel na základě jeho žádosti podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů nejpozději do 10 dnů.

Řádek 31 - úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů
Na tomto řádku uvede poplatník součet všech příjmů zahrnující příjmy ze zdrojů na území ČR i ze zdrojů v zahraničí, přepočtené na Kč. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů a příjmy ze zaměstnání u zahraničních zastupitelských úřadů v České republice, u kterých neměl plátce příjmu povinnost srazit zálohy na daň. Podkladem pro tento výpočet je "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období 2007" od jednotlivých zaměstnavatelů. Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Součástí příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů i příjmy dosažené poplatníkem ve zdaňovacím období 2006, ale vyplacené plátcem v roce 2007, a to až po 1. 2. 2007.

Řádek 32 - úhrn pojistného
Zde poplatník uvede úhrn pojistného sraženého jednotlivými zaměstnavateli (údaje lze zjistit z Potvrzení), případně pojistné zaplacené zaměstnancem (např. u zaměstnanců zastupitelských úřadů cizích států na území České republiky). Od hrubých příjmů ze zdrojů v zahraničí lze uplatnit jako výdaj i pojistné hrazené v zahraničí za předpokladu, že toto pojistné splňuje podmínky daňového výdaje podle českých právních předpisů. Pojistné, které se vztahuje k příjmům nevyplaceným, resp. neobdrženým do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, je daňovým výdajem v tom zdaňovacím období, ve kterém budou tyto mzdy skutečně vyplaceny.

Řádek 33 - daň zaplacená v zahraničí
Je-li poplatník osobou podle § 2 odst. 2 zákona (daňový rezident) a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 zákona. Protože poplatník není účetní jednotkou, použije pro přepočet na Kč jednotný kurz podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Na tomto řádku se může objevit jakákoliv částka pouze v případě, že příjem ze zdrojů v zahraničí (zahrnutý do řádku 31) je ze státu, se kterým Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Zaplacenou daň v zahraničí sice je možné odečíst, prakticky ale v těchto případech dochází ke dvojímu zdanění.
U všech ostatních případů příjmů ze zdrojů v zahraničí (zahrnutých do řádku 31), ale ze "smluvních" států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se zaplacená daň uvádí a vypořádává v Příloze č. 3 k daňovému přiznání.
Pro účely zamezení dvojího zdanění příjmů, které plynou výkonným umělcům ze zahraničí za jejich umělecké výkony, není v souladu s pokynem D-79 z roku 1994 třeba předložit v případech uplatňování zápočtu daně doklad zahraničního daňového úřadu o zaplacení daně a o výši základu daně (v úředním českém jazyce) a bude uznáváno případně i potvrzení zahraničního plátce honorářů o výši zaplaceného honoráře a výši sražené daně.
Je-li umělecký výkon v zahraničí zprostředkován tuzemskou uměleckou agenturou, která si tyto údaje v zastoupení umělců obstará u zahraničního partnera, postačí doklad vyhotovený zprostředkující agenturou o výši honoráře a výši sražené daně v zahraničí. Pokud je uplatňována metoda vynětí, není třeba prokazovat údaj o výši sražené daně v zahraničí, ale toliko příjem způsobem uvedeným v předchozím odstavci. Tento příjem se v tuzemsku sice nezdaňuje, ale z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěný ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část.

Řádek 34 - dílčí základ daně podle § 6 zákona
Do tohoto řádku se uvede dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 zákona, vypočtený jako ř. 31 - ř. 32 - ř. 33. Tento údaj se přenese na řádek 36 daňového přiznání.

Řádek 35 - úhrn příjmů plynoucí ze zahraničí snížený o pojistné
Do tohoto řádku se vyčleňuje z řádku 31 úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků vykonávané na území České republiky plynoucích ze zahraničí a snížený o pojistné, u kterých nebyla povinnost srazit zálohu na daň (např. u zaměstnanců zahraničních zastupitelských úřadů). Úhrn příjmů je uváděn pro účely správného stanovení záloh na daň z příjmů podle § 38a zákona o daních z příjmů.
Je-li poplatník daňový rezident a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek úhrn příjmů uvedených na řádku 31 snížený o související pojistné a daň uvedenou na řádku 33.
Pokud má poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, postupuje se při vyloučení jejich dvojího zdanění výhradně podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

2. Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10, základ daně a ztráta (viz obr. 4)

V této části daňového přiznání poplatník uvede vypočtené dílčí základy daně z příjmů podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, za zdaňovací období 2007. Podle § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období 2007 (za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Na rozdíl od poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří v návaznosti na zákon o účetnictví mohou používat od roku 2001 hospodářský rok, zůstává pro fyzické osoby zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Jestliže plynou poplatníkovi ve zdaňovacím období (kalendářním roce) souběžně dva nebo více druhů příjmů, je základem daně součet jednotlivých (dílčích) základů daně, který poplatník provede po jednotlivých krocích v příslušných řádcích tohoto oddílu.

Řádek 36
Zde se uvádí dílčí základ daně podle § 6 zákona o daních z příjmů. Tento údaj se přenese z řádku 34 daňového přiznání.

Řádek 37
Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů, vypočteného v Příloze č. 1 na řádku 113.

Řádek 38
Do tohoto řádku se uvádí úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů, který zahrnuje příjmy plynoucí fyzickým osobám z kapitálového majetku ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí (přepočtené na Kč), které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona a pokud se pro vybrané druhy zahraničních příjmů nevyužije možnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2 zákona v Příloze č. 4 přiznání, je-li to pro poplatníka výhodnější. Do řádku 38 se uvede celkový součet všech příjmů podle § 8 zákona. Je-li ve skutečnosti více druhů příjmů, uvede se jejich specifikace v další příloze k daňovému přiznání.
U tohoto druhu příjmů v případě provozování podnikatelské či jiné samostatné výdělečné činnosti je nutné pamatovat na tu skutečnost, že se podle § 8 zákona vždy zdaňují úroky z běžných účtů a úroky či poplatky z prodlení.

Řádek 39
Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů, vypočteného v Příloze č. 2 na řádku 206.

Řádek 40
Uvádí se zde dílčí základ daně podle § 10 zákona o daních z příjmů, vypočtený v Příloze č. 2 na řádku 209.

Řádek 41
Na tomto řádku uvede poplatník úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů pro odpočet ztráty z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů (bez započtení příjmů ze závislé činnosti podle § 6). Pokud je úhrn dílčích základů daně záporný, pak uvedená částka znamená daňovou ztrátu za zdaňovací období 2007. Má-li poplatník příjmy pouze ze zdrojů na území České republiky a neuplatňuje výpočet základu daně podle § 13a zákona o daních z příjmů (společné zdanění manželů), přenese údaj o daňové ztrátě na řádek č. 61 (bez znaménka mínus).

Řádek 42
Slouží pro uvedení základu daně, který si poplatník stanovuje jako úhrn dílčího základu daně podle § 6 zákona a kladného úhrnu dílčích základů daně nebo ztrát podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů. Pokud je částka na ř. 41 záporná, uvede se zde pouze hodnota z ř. 36.
V případě, že se poplatník rozhodne využít možnosti zvýhodněného zdanění ve formě stanovení společného základu daně manželů podle § 13a zákona, přenese údaje z ř. 36 až 40 do Přílohy č. 5 a následující řádky č. 43 až 54 nevyplňuje. Potřebné údaje jsou totiž obsaženy v příslušných řádcích Přílohy č. 5 a je zbytečné je vyplňovat dvakrát. V případě, že částky na ř. 37 a ř. 39 jsou záporné, tvoří jejich úhrn daňovou ztrátu, kterou, nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u kterých uplatňuje metodu vynětí, přenese do ř. 61 daňového přiznání.

Řádek 43
Tento řádek použijí a vyplní poplatníci mající příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c), pokud jejich celkový základ daně nepřesáhne minimální základ daně ve výši 120 800 Kč pro rok 2007. Na řádek se uvede počet kalendářních měsíců, v jejichž průběhu byla provozována podnikatelská činnost.
Minimální základ daně u daně z příjmů fyzických osob je systémovou změnou od roku 2004. Je upraven v § 7c zákona č. 586/ /1992 Sb., o daních z příjmů a týká se pouze poplatníků s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona, tedy poplatníků s příjmy ze živnosti, ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a s příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů.
Musí být uplatněn tehdy, když celkový základ daně je nižší než minimální základ daně nebo poplatník vykazuje ztrátu. Znamená to tedy, že pokud poplatník má několik druhů příjmů (např. ze zaměstnání, ze živnosti a z pronájmu), musí uplatnit minimální základ daně, jestliže jeho celkový základ daně z příjmů fyzických osob je menší než minimální základ daně stanovený pro příslušný rok.
Minimální základ daně je částka pohyblivá a činí 50 % z částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval výše uvedenou činnost. Pro daňovou povinnost za období roku 2007 jsou rozhodující údaje vyhlášené za rok 2005 nařízením vlády č. 462/2006 Sb. Měsíční výše všeobecného vyměřovacího základu pro důchodové pojištění činí 18 809 Kč a přepočítací koeficient činí 1,0707.
Pro podnikatele, který podniká celý rok, tedy minimální základ daně roku 2007 bude činit: (18 809 x 1,0707 x 12, zaokrouhleno na celé stokoruny dolů) / 2 = 120 800 Kč.
S účinností od 1. 1. 2008 je minimální základ daně zrušen (celé ustanovení § 7c zákona). Rok 2007 je posledním rokem, kdy lze toto ustanovení aplikovat.
Minimální základ daně se ale nepoužije u poplatníka a u spolupracující osoby na rok zahájení podnikání a na rok následující po roce zahájení podnikání a dále na rok ukončení podnikání.

Institut minimálního základu daně se dále neuplatní u poplatníka:
- kterému byla stanovena daň paušální částkou,
- kterému náležel rodičovský příspěvek, a to i po část zdaňovacího období,
- kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, a to i po část zdaňovacího období,
- který byl poživatelem starobního důchodu, plného nebo částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období,
- který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se i po část zdaňovacího období soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
- který podá ve zdaňovacím období přiznání z důvodu konkurzu a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost,
- který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo z titulu investičních pobídek,
- který uplatnil ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. e) - příjmy z provozu malých vodních elektráren, nemá-li jiné příjmy uvedené v § 7,
- který nemá příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než 15 000 Kč,
- který nemá jiný příjem podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) než příjem z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle § 4 odst. 1 písm. t) osvobozeny od daně.
Minimální základ daně se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34 zákona, tj. ztrátu vykázanou za minulá období, reinvestiční odpočet, odpočet výdajů vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť a odpočet výdajů při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Daňovou ztrátu zjištěnou podle § 5 a § 23 zákona dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze však uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích. Případné uplatnění ztráty není limitováno minimálním základem daně (viz příklad u řádku 45).
Institut minimálního základu daně se vztahuje i na spolupracující osobu, na kterou jsou rozdělovány příjmy z podnikání, a to v režimu § 13 odst. 2 s tím, že za zahájení a ukončení podnikání se považuje zahájení a ukončení spolupráce. Výjimkou by byla spolupracující osoba, na kterou by se vztahovala výjimka podle § 7c odst. 4 (např. důchodce, student).
Od roku 2006 se ustanovení o minimálním zakladu daně nevztahuje na poplatníka - daňového nerezidenta (podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů), pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí méně než 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, anebo z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Řádek 44
Řádek 44 je určen pro poplatníka, který uplatňuje ztrátu z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Ztrátu nebo její část lze uplatnit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Ve zdaňovacím období 2007 lze ve vazbě na předchozí znění zákona v přiznání uplatnit naposledy ztrátu za zdaňovací období roku 2000. Částka uvedená na tomto řádku nesmí být vyšší než kladná hodnota uvedená na řádku 41. Částka uplatňované ztráty, která převyšuje částku na ř. 41 je část ztráty, kterou nelze uplatnit v tomto zdaňovacím období a lze ji uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích v souladu s ustanovením § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Pro přehlednost o výši ztrát a jejich již uplatněných částí je možné využít samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání, jejíž doporučený vzor je uveden na internetových stránkách Ministerstva financí: (http://cds.mfcr.cz/sys/cds/scripts/tiskopisy/tiskopisy-pdf2008/5405-P6_1.pdf). (viz obr. 5).

Řádek 45
Poplatník zde sníží základ daně o ztrátu z předchozích zdaňovacích období (ř. 42 - ř. 44), popřípadě zde uvede minimální základ daně (ř. 43) podle ustanovení § 7c zákona o daních z příjmů.

Příklad 1: Máme základ daně 130 000 Kč (na řádku 42) a můžeme si uplatnit ztrátu z minulých let ve výši 80 000 Kč. V tomto případě se na nás minimální základ daně nevztahuje a můžeme uplatnit celou ztrátu nebo její část v úhrnu až do výše kladné hodnoty uvedené na řádku 41 (což je základ daně bez dílčího základu daně ze závislé činnosti - § 6, řádek 36).

Příklad 2: Máme základ daně 100 000 Kč (na řádku 37 - příjmy z podnikání, ale pouze podle § 7 odst. 1) písmeno a), b) nebo c) a nejsme v kategorii, na kterou se ustanovení o minimální dani nevztahuje) a také můžeme uplatnit ztrátu z minulých let ve výši 80 000 Kč. Jiné příjmy nemáme, základ daně na řádku 42 je tedy 100 000 Kč. V tomto případě ale musíme použít institutu minimálního základu daně, a na řádku 43 uvést minimální základ daně (120 800 Kč) a na řádku 44 již v tomto zdaňovacím období nemůžeme uplatnit žádnou ztrátu ani její část.

3. Oddíl - Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

Celkový základ daně poplatníků daně z příjmů fyzických osob umožňuje zákon snížit uplatněním (odpočtem) tzv. nezdanitelných částek. Jejich roční výše je u každého poplatníka individuální a zohledňují se jimi jeho konkrétní částky uznatelné zákonem před výpočtem vlastní daňové povinnosti poplatníka a následným snížením daně o prokázané daňové slevy. Jednotlivé nezdanitelné částky vymezuje zákon v § 15 odst. 1 až 8.
Od roku 2006 je většina odpočtů vyjadřujících osobní, rodinné a zdravotní poměry poplatníka zákonem změněna na daňové slevy uvedené v novém § 35ba zákona, které snižují až vypočtenou daňovou povinnost.
Nový odpočet úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání platí od 1. 8. 2007. Dále se v tomto oddílu uvádí odčitatelné položky podle § 34 odst. 3, 4 a 10 zákona o daních z příjmů. Pouze o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona, tj. ztrátu, se upravuje základ daně již v předchozím 2. oddílu daňového přiznání.
Nezdanitelné částky ze základu daně podle § 15 zákona se uplatňují od roku 2006 již jen v roční podobě, tzn. že ani poplatníci s příjmy ze závislé činnosti podávající z jakýchkoliv důvodů po skončení roku daňové přiznání nemohli tyto nezdanitelné části v průběhu roku uplatňovat u svého zaměstnavatele. Nezdanitelné částky ze základu daně lze odčítat maximálně do výše základu daně, nelze jimi změnit základ daně na ztrátu, nebo vykázanou ztrátu zvyšovat. Případně neuplatněné nezdanitelné částky nelze z důvodu nemožnosti uplatnění v běžném roce nijak kumulovat a přesouvat do dalšího zdaňovacího období. Nezdanitelné částky ze základu daně mohou bez omezení uplatnit i poplatníci - daňoví nerezidenti, pokud splňují podmínky stanovené zákonem.
Řádky 46 až 54 nevyplňují poplatníci, kteří se rozhodli využít společného zdanění manželů a příslušné údaje uvedou v Příloze č. 5 přiznání.

Řádek 46 - hodnota daru/darů (viz obr. 6)
Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů (podle § 15 odst. 1 zákona), které poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek. Jde o příspěvky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost. Jde také o příspěvky fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
Počínaje rokem 2006 byl okruh fyzických osob, kterým lze poskytnout dar na zdravotnické prostředky nebo rehabilitační a kompenzační pomůcky, rozšířen též o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé děti vyžadující mimořádnou péči podle vyhlášky č. 284/ /1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky.
Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí činit alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na ř. 42 nebo ř. 43, vztahuje-li se na poplatníka ustanovení o minimálním základu daně, a nebo z částky součtu řádků (ř. 42 + ř. 111), uplatňuje-li poplatník výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období daňového přiznání. Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky. Za dary se považují i nepeněžní dary, včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu.

Řádek 47 - odečet úroků
Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2007 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženou o poskytnutý státní příspěvek v případě, že poplatník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a úvěr je použit na financování bytových potřeb (§ 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů).
Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky. Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených v § 15 odst. 3 a 4 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 Kč na jednu domácnost. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Jestliže účastníky úvěrové smlouvy je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jen jedna z nich celou částkou, nebo každá z nich rovným dílem z celkové částky.
Od roku 2006 pro odpočet úroků z hypotečního úvěru nebo jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti již není podmínkou povinnost podat správci daně po skončení zdaňovacího období přiznání k dani z příjmů, ale poplatník může požádat o uplatnění tohoto odpočtu v rámci ročního zúčtování záloh svého zaměstnavatele.

Řádek 48 - penzijní připojištění
Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může si na tomto řádku uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2007 sníženou o 6000 Kč. Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2007, činí 12 000 Kč.
Pro odpočet není rozhodující, zda poplatník platí příspěvky na penzijní připojištění pravidelně měsíčně, nebo zda částku příspěvků zaplatí jednorázově, nebo zda byl pojištěn celý rok nebo jen po jeho část. Od roku 2006 platí nové restriktivní ustanovení, obdobné jako platí u odpočtu pojistného na soukromé životní pojištění již od roku 2001. Toto ustanovení ukládá poplatníkovi, jemuž penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo na jednorázové vyrovnání a současně mu bylo vyplaceno odbytné, aby částky, o které mu byl v předchozích letech základ daně snížen (zaplacené příspěvky na penzijní připojištění), považoval za příjem podle § 10 zákona.
Zde ovšem platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání (15 000 Kč obecně a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částka 6000 Kč úhrnu zdanitelných příjmů podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů). Poplatník doloží nárok na odpočet příspěvků na penzijní připojištění smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období.

Řádek 49 - životní pojištění
V případě, že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník na tomto řádku uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2007. Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2007, činí celkem 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Podmínkou, která zde musí být splněna je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let.
Od roku 2004 je v zákoně u pojistných smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití zavedena podmínka minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč.
U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Na pojistné smlouvy, které tuto novou podmínku nesplňují, u nichž mohl poplatník daňový odpočet dříve využívat, nelze počínaje rokem 2004 odpočet uplatňovat. Jednorázově zaplacené pojistné pojišťovna poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.
Při nedodržení těchto podmínek, z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 všechny částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. I zde platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání. Poplatník doloží nárok na odpočet pojistného smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením příslušné pojišťovny o zaplaceném pojistném na rok 2007.
Odpočet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění lze od roku 2008 uplatnit i v případě pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnou z členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.

Řádek 50 - odborové příspěvky
Na tomto řádku lze od ročního základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky, zaplacené ve zdaňovacím období, členem odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle § 276 a násl. zákoníku práce.
Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (mimo příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 36 zákona o daních z příjmů), maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok) 2007. Jde o odpočet zaměstnanecký, který budou poplatníci uplatňovat v rámci ročního zúčtování záloh na daň z mezd u svého zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání u správce daně. Nárok poplatník doloží potvrzením odborové organizace o zaplacených členských příspěvcích.

Řádek 51 - úhrada za další vzdělávání
Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2007 mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob podle § 15 odst. 8 po skončení zdaňovacího období využít možnosti odpočtu úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Odpočet je možný pouze v případě, že úhradu za zkoušku zaměstnanci nehradil zaměstnavatel, a v případě, že u poplatníka s příjmy podle § 7 zákona nebyla úhrada za zkoušku uplatněna jako daňový výdaj. Maximální výše odpočtu je 10 000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13 000 Kč a osoba s těžším zdravotním postižením může uplatnit odpočet až do výše 15 000 Kč. Zákon o zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením označuje fyzické osoby:
- s těžším zdravotním postižením (plně invalidní) z rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení,
- se zdravotním postižením (částečně invalidní) z rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení,
- zdravotně znevýhodněné z rozhodnutí úřadu práce.
Nárok na odpočet poplatník prokáže potvrzením o výši úhrady zaplacené za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Řádek 52 - výzkum a vývoj
Od roku 2005 byla zákonem zavedena nová odčitatelná položka od základu daně, kterou představují výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Počínaje rokem 2006 se tato možnost vztahuje i na společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Tato odčitatelná položka je definovaná v § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje definovaných v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje.
Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze z části, je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (tedy daňově uznatelné) a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka.
Tento odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.
Protože se jedná o složité vymezení toho, co lze do výzkumných a vývojových prací zahrnout, vydalo Ministerstvo financí Pokyn č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování výše uvedeného ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, lze jej nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Řádek 53 - další částky
Na tento řádek se vyplňují další případné odčitatelné položky od základu daně. Za rok 2007 se sem uvádí zejména dosud neuplatněná část reinvestice - odpočtu na nový hmotný majetek podle § 34 odst. 3 a následující zákona o daních z příjmů, ve znění platném do 31. 12. 2004. Od základu daně lze dále odečíst 30 % poplatníkem vynaložených výdajů (nákladů) na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť. Dále lze na tomto řádku uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 10 zákona. U fyzických osob se bude jednat o fyzickou osobu-postupníka, který nabyl postoupením od oprávněné osoby pohledávku na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tato fyzická osoba má právo snížit základ daně o 50 % částky, kterou v letech 1993 až 2005 uhradila oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu. Odečet je možno uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 2005. Do bílého pole tohoto řádku se uvede název uplatňované částky.

Řádek 54 (viz obr. 7)
Na tomto řádku poplatník uvede úhrn nezdanitelných částí základu daně a položek odčitatelných od základu daně, které uplatňuje dle zákona na ř. 46 až ř. 53 daňového přiznání.

Řádek 55
Poplatník zde sníží základ daně o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky podle pokynů k daňovému přiznání. V případě, že poplatník uplatňuje výpočet daně podle § 13a zákona o daních z příjmů (společné zdanění manželů), přenese na tento řádek polovinu společného základu daně, sníženého o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky, tj. částku z ř. 520 Přílohy č. 5, ze které vypočte daň. Jestliže je vypočtená nebo přenesená hodnota záporná, uvede poplatník na tento řádek nulu.

Řádek 56
Snížený základ daně z řádku 55 se podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů zaokrouhlí na celé stovky korun dolů a uvede se na řádek 56.

Řádek 57
Na řádku 57 se uvede vypočtená daň podle následující tabulky (§ 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů):

Od 1. 1. 2008 je pro fyzické osoby zavedena jednotná sazba daně, která činí 15 % v roce 2008 a 12,5 % v roce 2009.

4. Oddíl - Daň celkem, ztráta

Řádek 58 (viz obr. 8)
Na tomto řádku je uvedena daňová povinnost, a to buď přenesením z řádku 57 daňového přiznání nebo v případě existence příjmů za více zdaňovacích období nebo příjmů ze zahraničí (kromě příjmů zahrnutých do samostatného základu daně v Příloze č. 4) z řádku 330 Přílohy č. 3 přiznání.

Řádek 59
Tento řádek vyplňují pouze poplatníci mající vybrané kapitálové a vybrané ostatní příjmy ze zahraničí a rozhodli se je zdanit v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Poplatník zde uvede daň ze samostatného základu daně uvedenou na řádku 418 Přílohy č. 4 přiznání.
Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkům-fyzickým osobám majícím vybrané příjmy z kapitálového majetku podle § 8 zákona a vybrané ostatní příjmy podle § 10 zákona plynoucí ze zdrojů v zahraničí zvolit si výhodnější zdanění těchto příjmů. V případě, že se tak poplatník rozhodne, nezahrnuje tyto vybrané příjmy do dílčího základu daně podle § 8 nebo § 10 zákona, ale do samostatného základu daně postupem s použitím Přílohy č. 4 daňového přiznání.
Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují v hrubé výši. To je výhodné především v případě, jestliže průměrné procento daně u běžně zdaňovaných příjmů je vyšší než sazby obsažené v § 16 odst. 2 zákona (15 % a 20 %).
Daň zaplacenou v zahraničí uplatňuje poplatník podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, a v případě neexistence takové smlouvy se státem, odkud plynou příjmy, se považuje v zahraničí zaplacená daň za výdaj snižující příjem pro tuzemské zdanění.
V souvislosti se zavedením jednotné sazby daně ve výši 15 % bylo novelou zákona ustanovení o samostatném základu daně zrušeno.

Řádek 60
Daň celkem je úhrnem daně, vypočtené podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů na řádku 58 (popřípadě daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo po zápočtu daně zaplacené v zahraničí) a daně ze samostatného základu daně, vypočtené podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů uvedené na řádku 59. Na tomto řádku se daň v případě potřeby zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Řádek 61
Na řádku 61 je uvedena daňová ztráta zaokrouhlená obdobně jako daňová povinnost podle § 46a zákona o správě daní a poplatků na celé koruny nahoru. Tento údaj se uvádí jako částka v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus, přenesená z řádku 41. V případech, kdy má poplatník příjmy i ze zdrojů v zahraničí, je vypočtená výše ztráty na řádku 312 Přílohy č. 3, a to v případě, kdy je částka na tomto řádku záporná.
Uplatňuje-li poplatník společné zdanění manželů, uvede na tento řádek zápornou výši § 7 (ř. 37) a § 9 (ř. 39) zákona o daních z příjmů. Má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí a uplatňuje společné zdanění manželů, tvoří ztrátu úhrn záporných částek ř. 2 a ř. 4 ze sloupce poplatník v tab. č. 3 v Příloze č. 3 daňového přiznání. Ztrátu lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

5. Oddíl - Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění

Obsahem tohoto oddílu tiskopisu daňového přiznání jsou údaje o uplatněných slevách na dani a údaje o dětech, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění, dále výpočet daňového zvýhodnění formou slevy na dani a případně také daňového bonusu. Počínaje rokem 2005 se nezdanitelná část základu daně na vyživované děti změnila na daňové zvýhodnění formou slevy na dani či daňového bonusu a od roku 2006 se nezdanitelné části ze základu daně poplatníka změnily na částky snižující daňovou povinnost (slevy na dani).

Řádek 62 (viz obr. 9)
Tento řádek je určen pro poplatníky, kteří zaměstnávají podle nového zákona o zaměstnanosti osoby se zdravotním postižením (ZP) a osoby s těžším zdravotním postižením (ZP s TZP). Nejprve se vyhodnotí podle návodu detailně popsaného na internetových stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz, v nabídce Daně a cla, Daně, Daňová legislativa a metodika) průměrný přepočtený stav zaměstnanců a pomocí tabulky obsažené v pokynech k řádku 62 se zde uvede úhrn veškerých slev podle § 35 odst. 1 zákona o daních z příjmů uplatňovaných za zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením (18 000 Kč na pracovníka), úhrn veškerých slev uplatňovaných za zaměstnávání pracovníků s těžším zdravotním postižením (60 000 Kč na pracovníka) a polovina daně u právnických osob, zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více něž 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.
Společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

Řádek 63
Tento řádek je určen k vyhodnocení slevy na dani z titulu pořízení registrační pokladny a jejího uvedení do provozu podle zákona o registračních pokladnách. Zákon o daních z příjmů umožňuje v § 35 odst. 6 až 8, aby poplatník uplatnil část výdajů (nákladů) souvisejících s pořízením registračních pokladen jako slevu na dani.
I když samotná povinnost užívat registrační pokladny od 1. 1. 2008 byla zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů úplně zrušena, a není tedy povinností v zákonem stanovených případech k přijímání hotovosti užívat registrační pokladny, mohou si poplatníci, kteří jsou současně povinnými subjekty podle zákona o registračních pokladnách a do 30. 6. 2006 zahájili provoz registrační pokladny, daň za zdaňovací období, ve kterém tuto registrační pokladnu pořídili, snížit o polovinu pořizovací ceny pokladny, maximálně však o 8000 Kč na jednu pokladnu. Slevu na daň lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny.
Zákon umožňuje poplatníkům, kteří jsou současně povinnými subjekty a do 31. 12. 2006 provedli technické zhodnocení dosud používané pokladny, aby splnili podmínky stanovené zákonem o registračních pokladnách, daň za zdaňovací období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno, snížit o 30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálně však o 4000 Kč na jednu pokladnu.
Slevu nelze-li uplatnit v roce, kdy nárok na slevu, protože poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než je sleva. Slevu nebo její zbývající část lze uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže daň, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na slevu vznikl. Uvedené slevy bylo možné poprvé uplatnit již za zdaňovací období roku 2005.
Sleva na dani z titulu investiční pobídky podle § 35a nebo § 35b zákona o daních z příjmů se v těchto řádcích ani jinde v přiznání neuvádí, zahrne se však do úhrnu slev na ř. 70 daňového přiznání a je nutné ji vyhodnotit na samostatné příloze k přiznání.

Strana 3

Tabulka č. 1 (viz obr. 10)
V případech, kdy poplatník pobírá starobní důchod nebo vyživuje manželku (manžela) v domácnosti, slouží ke zjištění nároků na uplatnění slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů tabulka č. 1 v 5. oddílu.
Údaje o starobním důchodu - zde se vyplňuje celková částka starobního důchodu nebo částka důchodu ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu vyplacená za rok 2007. Údaj se vyplňuje pouze v případě, že poplatník byl poživatelem starobního důchodu k datu 1. 1. 2007 nebo mu byl tento důchod přiznán zpětně k tomuto datu.
Údaje o manželce (manželovi) - jméno a rodné číslo manželky (manžela) se na tomto řádku uvede pouze tehdy, pokud na ni (něho) poplatník uplatňuje slevu na dani na řádku 65. Hranice vlastního ročního hrubého příjmu manželky nebo manžela nesmí přesáhnout 38 040 Kč.
Daň vypočtená z celkového základu daně sníženého o úhrn nezdanitelných částek a snížená o slevy za zaměstnance se zdravotním postižením a z titulu investičních pobídek se před výpočtem vlastní daňové povinnosti za zdaňovací období dále snižuje o slevy na dani, které od roku 2006 nahradily původní nezdanitelné částky podle § 15 zákona o daních z příjmů zohledňující specifické osobní, rodinné a zdravotní poměry poplatníka. Tyto slevy na dani uvedené v § 35ba zákona jsou v systému výpočtu daně předřazeny ještě před uplatněním slevy z daňového zvýhodnění na vyživované děti v domácnosti a je možné je uplatnit maximálně do daně ve výši nula, tzn. že nemohou přejít do daňového bonusu, jak je tomu právě u daňového zvýhodnění na děti. V následující tabulce uplatňuje poplatník v příslušných řádcích jednotlivé slevy na dani za zdaňovací období 2007. Většina těchto slev na dani se uplatňuje v závislosti na počtu měsíců, ve kterých poplatník splňuje podmínky a nárokuje odpovídající částku.
Novela zákona od 1. 1. 2008 všechny níže uvedené slevy na dani zvyšuje. Částky jsou stanoveny jinak pro rok 2008 a jinak pro rok 2009 a roky následující.
Stejně jako u bývalých odpočtů nezdanitelných částek dále platí, že poplatníci - nerezidenti (podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů) mohou ze všech níže uvedených částek bez splnění dalších podmínek využít pouze základní slevu na dani 7200 Kč ročně a slevu určenou pro studenty 2400 Kč za rok.
Jen v případě, kdy jeho příjmy ze zdrojů na území České republiky činily za uplynulý rok nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 zákona, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 a 10 zákona o daních z příjmů, nebo z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně), může tento poplatník jedině v daňovém přiznání uplatnit po skončení roku slevu na dani také na vyživovanou manželku (manžela), na částečnou i plnou invaliditu či průkaz ZTP/P přiznané podle českých zákonů.

Řádek 64 - sleva na poplatníka (viz obr. 11)
Částku ve výši 7200 Kč vyplní každý poplatník, tzn. rezident i nerezident. Tato částka se nesnižuje v poměrné výši podle počtu měsíců, po které poplatník pobíral ve zdaňovacím období zdanitelný příjem. Platí to i v případech, kdy poplatník ke zdanění přiznává příjmy, které dosáhl pouze v určité části příslušného zdaňovacího období (např. příjmy po ukončení studia, po mateřské dovolené, apod.). Zůstává v této výši i u poplatníka, který v průběhu zdaňovacího období zemřel.
Výjimku tvoří poživatelé starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení nebo z důchodu zahraničního povinného pojištění stejného druhu a tento důchod byl za zdaňovací období 2007 vyšší než 38 040 Kč. Ti tento řádek proškrtnou. V případě, že se poplatník stal poživatelem důchodu v průběhu zdaňovacího období a tento důchod mu nebyl přiznán zpětně k počátku zdaňovacího období, pak na tomto řádku uvede rovněž částku 7200 Kč. Pro daňové účely bude potom tento poplatník považován za starobního důchodce až za rok 2008.
Novinkou je, že základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč (rok 2008) mohou uplatňovat i starobní důchodci. Nově si tuto základní slevu může uplatnit poplatník-daňový nerezident pouze při splnění zákonem daných podmínek.

Řádek 65a) - sleva na manželku/manžela
Na tomto řádku si poplatník sníží daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů částkou 4200 Kč ročně na vyživovanou manželku (manžela), jestliže ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebyla (nebyl) držitelem průkazu ZTP/P, žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč ročně. Při splnění uvedených podmínek je možné uplatnit částku 350 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala). Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý občan může být příslušníkem jen jedné domácnosti. U manželů je založení další domácnosti vyloučeno, pokud jejich spolužití vykazuje znaky uvedené v § 115 občanského zákoníku.

Řádek 65b) - sleva na manželku/manžela, která/který je držitelem průkazu ZTP/P
V případě, že je vyživovaná manželka (manžel) držitelkou (držitelem) průkazky ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce), lze uplatnit dvojnásobnou částku 8400 Kč ročně, případně částku 700 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala).
Do stanoveného maximálního vlastního příjmu manželky (manžela) 38 040 Kč ročně se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče (dávky podmíněné sociální potřebností poskytované městskými a obecními úřady), příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. V úvahu se neberou ani úvěry a půjčky.
Ostatní příjmy se pro účely posouzení hranice 38 040 Kč započítávají nesnížené o daňové výdaje (hrubé mzdy a jejich náhrady, příjmy z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu, ostatní příjmy, důchody ze sociálního zabezpečení, mateřské dávky, nemocenské dávky, podpory v nezaměstnanosti) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem daně.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Jinak se tam ale zahrnují všechny ostatní brutto příjmy.
V případě, že je manželka podnikatelkou, která měla příjmy např. 80 000 Kč a výdaje 100 000 Kč (tedy dosáhla z podnikání ztráty), nelze ji považovat za vyživovanou ani v případě, že nemá žádné jiné příjmy, neboť její brutto příjmy (před odečtením výdajů) v kalendářním roce byly vyšší než 38 040 Kč. U obou odčitatelných položek na řádcích 65a) a 65b) platí, že není možné kombinovat jejich uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby manželka (manžel) poplatníka byla (byl) spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou.
U vyživovaného partnera se po skončení roku hodnotí jeho příjem vždy za celý rok, i když v případě uzavření manželství nebo i jeho případného zániku v průběhu příslušného zdaňovacího období lze uznat slevu na dani jen ve výši násobku příslušného počtu dvanáctin za měsíce, na jejichž počátku manželství trvalo.
Jde-li o manželství, kdy ani jeden z manželů nepobírá příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani v roční částce 4200 Kč (resp. 8400 Kč s průkazem ZTP/P), může rodič této osoby nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k této osobě o péči nahrazující péči rodičů, uplatnit na ženaté nebo vdané dítě daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů, ale jen za předpokladu splnění podmínek předepsaných pro uznání zletilých dětí jako vyživovaných osob (nepobírá plný invalidní důchod a studuje, nebo nestuduje ani nepracuje pro nemoc, úraz, resp. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav), a to nejvýše do dovršení 26 let věku dítěte.

Řádek 66 - sleva na poživatele částečného invalidního důchodu
Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění, uplatní na tomto řádku podle § 35ba odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů částku 1500 Kč ročně, a to i v případě, že došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Tento souběh nároku na starobní a částečný invalidní důchod musí poplatník správci daně prokázat. Jestliže poplatník pobírá tento důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 125 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.

Řádek 67 - sleva na poživatele plného invalidního důchodu
Pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita (přiznaný Českou správou sociálního zabezpečení na základě posudku posudkové komise), pak na tomto řádku uplatní dvojnásobnou částku, tj. 3000 Kč za rok.
Dále může tuto částku uplatnit poplatník, u kterého došlo k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle předpisů plně invalidní, ale jeho žádost byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu invalidity a poplatník má o tom rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení.
Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita poplatníka, se považuje vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky).
Jestliže uvedené podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, uplatní poplatník částku 250 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.

Řádek 68 - sleva na držitele průkazu ZTP/P
Jestliže je poplatník držitelem průkazky ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce), a to i v případě, že nepobírá částečný nebo plný invalidní důchod, uplatní na tomto řádku podle § 35ba odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů částku 9600 Kč ročně (800 Kč za měsíc).
Jestliže uvedená podmínka byla splněna pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, poplatník uplatní částku 800 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.
Pokud poplatník např. pobírá plný invalidní důchod a navíc je držitelem průkazu ZTP/P, jednotlivé nároky se sčítají a celková sleva na dani takového poplatníka by pak činila 12 600 Kč za rok (1050 Kč za měsíc).

Řádek 69 - sleva na studium
Student pobírající zdanitelné příjmy má nárok si snížit daň na tomto řádku o částku 2400 Kč ročně. Jestliže poplatník studuje pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období 2007, uplatní si částku 200 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla podmínka studia splněna.
Částku lze uplatnit za podmínky, že poplatník se připravuje soustavně na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Splnění podmínky je nezbytné prokázat finančnímu úřadu potvrzením školy.
Poplatník studující v zahraničí doloží k uplatnění nároku na odpočet potvrzení zahraniční školy s úředně ověřeným překladem do českého jazyka a navíc rozhodnutí MŠMT ČR o tom, že studium je postaveno na roveň studia na tuzemských středních nebo vysokých školách. Pokud by poplatníkem podávajícím přiznání prostřednictvím zákonného zástupce bylo dítě, které dosud nezahájilo studium na střední škole (např. období prázdnin před nástupem na střední školu), slevu na studium u něho nelze uplatnit, protože v tomto období ještě nejde o soustavnou přípravu na budoucí povolání.
Pro uplatnění této slevy na dani je rozhodující, v kolika měsících roku 2007 byl poplatník považován za studenta (podle zákona o státní sociální podpoře), bez ohledu na to, v kolika měsících dosáhl příjmů podléhajících dani.

Řádek 70
Na tomto řádku poplatník uvede úhrn slev na dani, které uplatňuje dle zákona na ř. 62 až ř. 69 daňového přiznání.

Řádek 71
Na tomto řádku se uvede daň po uplatnění slev na dani podle § 35 a § 35ba. Poplatník provede výpočet podle pokynů. Pokud je výsledkem záporné číslo, do řádku uvede nulu.
V následující části tiskopisu daňového přiznání jsou údaje o dětech, na které je uplatňováno daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů (Tabulka č. 2), dále výpočet daňového zvýhodnění formou slevy na dani a případně také daňového bonusu, pokud daňové zvýhodnění převýší vypočtenou daňovou povinnost poplatníka.
Novelou zákona o daních z příjmů byla již od roku 2005 nezdanitelná část základu daně na vyživované dítě nahrazena novým institutem nazvaným "daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti", zařazeným do zákona v paragrafech 35c a 35d.
Daňové zvýhodnění pro rok 2007 zůstalo nezměněno a činí:
- 6000 Kč ročně na každé vyživované dítě (500 Kč na měsíc),
- 12 000 Kč ročně na každé vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P (1000 Kč na měsíc).
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě se odčítá přímo od vypočtené daně po slevách podle § 35ba a v závislosti na výši této daně ho lze uplatnit formou slevy na dani, kombinací slevy na dani a daňového bonusu nebo formou daňového bonusu (jako tzv. zápornou daň). Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše vypočtené daňové povinnosti po slevě podle § 35ba, tj. vypočtená daň přesahující výši daňového zvýhodnění se o částku daňového zvýhodnění sníží.
Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená roční daňová povinnost po slevách podle § 35ba, sleva na dani na dítě se poskytne do výše daňové povinnosti a vzniklý rozdíl neuplatnitelný formou slevy je tzv. daňovým bonusem. Poplatník může uplatnit daňový bonus v případě, že jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně lze uplatnit daňový bonus na všechny vyživované děti v úhrnu do výše 30 000 Kč za rok 2007.
Novelou byla zvýšena i částka daňového zvýhodnění na vyživované dítě jinak pro rok 2008 a jinak pro rok 2009 a zároveň je vyšší i maximální částka daňového bonusu, kterou může poplatník uplatnit.
Podmínkou pro uplatnění daňového bonusu je, že poplatník měl v uplynulém zdaňovacím období příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Tento šestinásobek minimální mzdy pro účely uplatnění daňového zvýhodnění za rok 2007 činí pro všechny poplatníky částku 48 000 Kč (6 x 8000). U poplatníka, který má příjmy pouze z pronájmu podle § 9 zákona, nesmí pro uplatnění bonusu na vyživované dítě jeho výdaje převýšit příjmy. Do těchto sledovaných příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy zdaněné srážkou daně podle zvláštní sazby daně uvedené v § 36 zákona o daních z příjmů a příjmy, u nichž je uplatněna sazba daně podle § 16 odst. 2 zákona.
Poplatník - nerezident, obdobně jako u daňových slev podle § 35ba zákona, v případě, že jeho roční příjmy ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně, které jsou od daně osvobozeny nebo zdaněny srážkovou daní podle zvláštní sazby daně), může uplatnit daňové zvýhodnění na děti žijící s ním v domácnosti za předpokladu splnění ostatních podmínek jako u tuzemských poplatníků (studium u zletilých dětí apod.).
Neopominutelnou podmínkou ale vždy je, že vyživované dítě žije s poplatníkem v jedné domácnosti, což ale nemusí vždy nutně znamenat podmínku totožného trvalého bydliště poplatníka a vyživovaného dítěte. Pojem "domácnost" je definován ustanovením § 115 občanského zákoníku a pro posouzení existence společné domácnosti více osob má význam zejména jejich trvalé společné žití a společné finanční hospodaření. Každý občan může být pro účely zdanění příslušníkem jen jedné domácnosti.
Na nárok uplatnit daňové zvýhodnění nemá vliv dočasný pobyt dítěte mimo domácnost (studium, léčení, pobyt v ústavu apod.). Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může na toto dítě ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci uplatnit daňové zvýhodnění jen jedna osoba z nich.
Od roku 2006 byla v zákoně zrušena podmínka platná do roku 2005, že pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci u svého plátce daně (zaměstnavatele), nemohl již toto daňové zvýhodnění při výpočtu daně ze společného základu daně manželů uplatnit druhý z manželů.
Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, v němž se dítě narodilo, nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání (studium), anebo v němž bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Není možné kombinovat uplatnění daňového zvýhodnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Proto nelze, aby např. syn poplatníka byl spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou. Na rozdíl od vyživované manželky ale na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění na vyživované dítě nemá žádný vliv výdělek vyživovaných dětí. Ty si mohou samy vydělat jakoukoliv částku, aniž by rodič - daňový poplatník, ztratil nárok na uplatnění tohoto daňového zvýhodnění.
Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní nebo osvojené, dítě v péči nahrazující péči rodičů a dítě druhého z manželů. Za vyživované dítě se považuje i vnuk nebo vnučka v případě, že jeho rodiče nedosahují příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Za vyživované dítě v domácnosti se vždy považuje dítě nezletilé (do dovršení 18 let věku nebo do uzavření sňatku před touto věkovou hranicí).
Zletilé dítě v domácnosti lze uznat jako vyživovanou osobu nejvýše do dovršení věku 26 let za podmínky, že nepobírá vlastní plný invalidní důchod, nebo že se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se na budoucí povolání připravovat nemůže z důvodu nemoci.

Tabulka č. 2 (viz obr. 12)
Údaje o dětech žijících v domácnosti - v tabulce se u každého vyživovaného dítěte uvede jeho příjmení, jméno a ve sloupci 2 rodné číslo. Ve sloupci 3 tabulky se uvede počet měsíců, po které je ve zdaňovacím období uplatňováno daňové zvýhodnění na dítě, a ve sloupci 4 případně, po kolik měsíců bylo uplatněné dítě považováno za zvlášť těžce postižené s potřebou průvodce (ZTP/P).
V případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na více než čtyři děti, uvede požadované údaje na volném listu a přiloží k daňovému přiznání. Do řádku "Celkem" poplatník uvede součet počtu měsíců ze sloupců 3 a 4 za všechny uplatňované děti. Údaje o dětech se vyplňují pouze v případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c zákona o daních z příjmů.

Řádek 72 (viz obr. 13)
Na tomto řádku poplatník uvede celkovou výši daňového zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c zákona o daních z příjmů. Pokud byly splněny podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění po celé zdaňovací období 2007, činí daňové zvýhodnění 6000 Kč na každé takové dítě.
Pokud byly podmínky splněny jen po část zdaňovacího období, činí daňové zvýhodnění 500 Kč za každý měsíc, na jehož počátku byly podmínky splněny. Jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek (12 000 Kč za rok).

Řádek 73
Zde se uvádí daňové zvýhodnění formou slevy na dani, takže číselná hodnota na tomto řádku může být stejná jako na ř. 72, pokud výsledná daňová povinnost na ř. 71 je vyšší nebo rovna výši hodnoty vypočtené na ř. 73. Je-li naopak na ř. 72 hodnota daňového zvýhodnění vyšší než výsledná daňová povinnost na ř. 71, lze do tohoto řádku uvést maximálně hodnotu daňové povinnosti z ř. 71 a poplatníkovi vzniká nárok na bonus, který se vypočítává v další části přiznání.

Řádek 74
Poplatník na tomto řádku uvede výslednou výši daně po uplatnění slevy podle § 35c zákona o daních z příjmů, tj. rozdíl daně na ř. 71 a uplatněné slevy na dani na ř. 73. Vypočtená částka nemůže nabývat záporných hodnot.

Řádek 75
Na řádku 75 se uplatňuje daňový bonus jako rozdíl celkového daňového zvýhodnění na všechny děti z ř. 72 a skutečně uplatněné slevy vykázané na ř. 73, pokud celkové zvýhodnění přesahuje výslednou daňovou povinnost a poplatníkovi vzniká nárok na daňový bonus. Daňový bonus je možné uplatnit pouze v případě, že jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30 000 Kč ročně.

Řádek 76
Na tomto řádku se uvádí úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů podle § 35d zákona o daních z příjmů, jehož výši zaměstnavatelé uvádí v "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění".

Řádek 77
Poplatník zde vypočítá rozdíl na daňovém bonusu (ř. 75 minus ř. 76). Pokud vyjde záporné číslo (vyplacený bonus v průběhu roku je vyšší než roční nárok), promítne se tato skutečnost do zvýšení celkového vyrovnání daňové povinnosti na ř. 91 přiznání.

6. Oddíl - Dodatečné DAP (viz obr. 14)

Šestý oddíl zahrnuje výpočet dodatečné daně nebo ztráty z dodatečného daňového přiznání. Poplatník jej vyplňuje pouze tehdy, podává-li dodatečné daňové přiznání podle § 41 zákona o správě daní a poplatků. Při zpracování řádného přiznání za rok 2007 se nevyplňuje. Povinností poplatníka daně z příjmů fyzických osob je podat dodatečné daňové přiznání, zjistí-li, že jeho daňová povinnost má být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než jak jím byla přiznána nebo správcem daně vyměřena.
Na základě takového zjištění je poplatník povinen předložit svému správci daně dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Datum zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání uvede poplatník na řádku 03. Právo stejně postupovat má v případě, zjistí-li, že daňová povinnost má být nižší nebo daňová ztráta vyšší.

Řádek 78-83
V případě dodatečného daňového přiznání se postupuje podle tiskopisu a Pokynů k vyplnění přiznání. Poslední známou daňovou povinností je částka, kterou poplatník uvedl v posledním přiznání (řádném nebo dodatečném) s účinností od lhůty stanovené pro jeho podání nebo po právní moci posledního platebního (dodatečného platebního) výměru nebo rozhodnutí o opravném prostředku. Částky daňové ztráty na ř. 81 a ř. 82 se uvádějí v absolutních hodnotách, tj. bez znaménka minus.

7. Oddíl - Placení daně (viz obr. 15)

Řádek 84
Na tento řádek uvede poplatník celkový úhrn sražených záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků (po slevách na dani) na základě jednotlivých "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na tuto daň a daňovém zvýhodnění za příslušné zdaňovací období roku 2007", získaných od všech zaměstnavatelů (plátců daně). Zálohy se dokládají originálem potvrzení o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění od zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů).

Řádek 85
Na řádek 85 uvede poplatník celkový úhrn zaplacených (čtvrtletních, pololetních, případně rozhodnutím správcem daně jinak stanovených) záloh na příslušné zdaňovací období 2007 včetně přeplatků použitých jako "záloha na daň", s výjimkou záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků, které byly již poplatníkem uvedeny na řádku 84.
Na úhradu skutečné výše daně se započítávají zaplacené zálohy na daň, splatné v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Ze záloh, u kterých došlo k prodlení s placením, se započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání (např. zálohu splatnou 15. 12. 2007 poplatník zaplatí dne 10. 1. 2008).

Řádek 86
Poplatník zde uvádí zaplacenou daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v případě, že dosáhl jiných příjmů než předpokládaných. Tento řádek se týká pouze těch poplatníků, kteří mají správcem daně stanovenou daň paušální částkou, (zaplacenou do 15. prosince 2007) a kteří dosáhli v průběhu roku 2007 i jiných příjmů než původně předpokládaných.

Řádek 87
Tento řádek je určen pouze pro poplatníky, kteří mají prostředky vybraných rezerv podle zákona o rezervách uloženy ve státních dluhopisech pořízených ze zvláštního vázaného účtu v bance a vedených na samostatném účtu České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři (podle § 36 odst. 7 zákona).
Poplatník zde uvede sraženou daň z těchto úrokových příjmů. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daň ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu a nebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započítat, přeplatek.

Řádek 88
Na řádku 88 se uvádí zajištěná částka daně sražená plátcem daně podle § 38e odst. 3 zákona o daních z příjmů. Nárok na zápočet zajištěné daně na úhradu skutečné výše daně je nutné správci daně doložit "Potvrzením o zajištění daně sražené plátcem". Tento řádek se týká zejména zahraničních fyzických osob-nerezidentů.

Řádek 89
Na řádku 89 uvede poplatník podle § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů (daňový rezident) sraženou daň z příjmů úrokového charakteru v zahraničí podle § 38f odst. 10, pokud byla sražena daň vyšší, než vyplývá z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, a tato daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství.

Řádek 90
Na tomto řádku uvede poplatník zaplacenou daňovou povinnost (zálohu) podle § 38gb odst. 5 zákona o daních z příjmů, tzn. částku daně, která byla vypočtena v daňovém přiznání podávaném při prohlášení nebo zrušení konkurzu.

Řádek 91
Podle pokynů na řádku 91 poplatník zjistí výslednou částku, která vyjadřuje to, že má za rok 2007 ještě daň doplácet, nebo že zaplatil na dani z příjmů fyzických osob na zálohách více. V případě, že zaplatil méně, je poplatník povinen tuto částku uhradit v termínu pro podání daňového přiznání. Pokud zaplatil více, bude mu daňový přeplatek (v případě záporného rozdílu řádků) vrácen na základě jeho žádosti, která je součástí tiskopisu daňového přiznání. Tento daňový přeplatek bude poplatníkovi vrácen příslušným správcem daně, pokud činí více jak 50 Kč a poplatník nemá jiný daňový nedoplatek. Daňový přeplatek může správce daně použít na úhradu případného daňového nedoplatku daňového dlužníka u jiné daně nebo u jiného správce daně nebo, neexistuje-li takový nedoplatek, i jako zálohu na dosud nesplatnou daňovou povinnost na dani, na které přeplatek vznikl. V případě společného zdanění manželů lze přeplatek použít na úhradu daňové povinnosti druhého z manželů, má-li tento u správce daně platební povinnost.

Strana 4

Přílohy DAP: (viz obr. 16)

Na poslední, čtvrté straně daňového přiznání poplatník uvede počet listů příloh, které přikládá. Povinnými přílohami jsou Příloha č. 1 až 5 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud je pro ně náplň. Další povinnou přílohou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, je účetní závěrka, dále pak podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů vždy potvrzení o příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění.
Další přílohy jsou poplatníkem přikládány v závislosti na uplatňovaných nezdanitelných částkách základu daně a odčitatelných položkách od základu daně, např. potvrzení příslušné stavební spořitelny o výši zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření. V příslušném řádku se vždy vyznačí počet listů zde uvedených příloh, které poplatník předkládá s přiznáním, a na závěr celkový počet listů odevzdávaných příloh. Přílohy se přikládají v originále.

Prohlášení (viz obr. 17)

Poplatník nebo jeho zástupce je povinen potvrdit svým podpisem pravdivost a úplnost daňového přiznání. Současně tím potvrzuje, že si je vědom právních následků v případě, že údaje uvedené v daňovém přiznání prokáže správce daně jako nepravdivé nebo neúplné. Údaje o zástupci poplatník vyplní pouze v případě, že má svého zákonného, ustanoveného nebo zvoleného zástupce.

Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob (viz obr. 18)

Tiskopis tohoto daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je od jiných tiskopisů zvláštní tím, že v sobě přímo obsahuje žádost o vrácení přeplatku. Tuto žádost je však nutné chápat jako zcela samostatné podání.
Nežádá-li poplatník o vrácení přeplatku, nemělo by zde být vyplněno vůbec nic (ani adresa nebo číslo účtu), protože by na tyto údaje správce daně mohl pohlížet jako na neúplné podání, a mohl by žádat jeho doplnění. Do prvního řádku, který se zde vyplňuje, se uvádí výše přeplatku. V případě, že je žádost podána tak, že vratitelný přeplatek nevznikne do 60 dnů (např. při podání v průběhu ledna), správce daně žádost zamítne. Není proto vhodné podávat přiznání se žádostí o vrácení přeplatku příliš brzy, nebo je nutné podat žádost o vrácení přeplatku zvlášť. Přeplatek vrátí správce daně do 30 dnů od lhůty pro podání přiznání, tj. v roce 2008 do 30 dnů od 31. 3. 2008 (případně od 30. 6. 2008), a to i v případě, že daňové přiznání je podáno dříve.
Případná plná moc uložená u správce daně pro zmocněnce na zpracování a předložení daňového přiznání neopravňuje sama o sobě tohoto zástupce k podepsání žádosti o vrácení přeplatku na dani. Aby žádost o vrácení přeplatku podepsaná zmocněncem pro podání daňového přiznání byla platná, musel by tento zmocněnec - zástupce mít současně buď neomezenou plnou moc pro veškeré daňové řízení, nebo plnou moc pro podání přiznání včetně podání žádosti o vrácení přeplatku.
V návaznosti na možnost uplatnění institutu stanovení společného základu daně manželů je žádost o vrácení přeplatku rozdělena na dvě části.
První část obsahuje výše popsanou žádost o vrácení přeplatku poplatníkovi, druhá část pak obsahuje žádost o převedení přeplatku na dani na daň druhého z manželů, takže pokud celkový přeplatek na dani jednoho z manželů pokrývá částku nedoplatku daně druhého z manželů plně, není nutné daň za druhého manžela doplácet. Je-li požádáno jedním z manželů o převedení vratitelného přeplatku, který vznikl ze zaplacených záloh na daň a uplatnění společného zdanění, na osobní účet druhého z manželů, převod se uskuteční ke dni splatnosti daně (tj. k poslednímu dni lhůty pro podání přiznání).
Pokud nastane situace, že přeplatek jednoho z manželů přesahuje nedoplatek druhého z manželů, pak bude mít žádost vyplněné obě části tak, že ve druhé části určené k převedení přeplatku na druhého z manželů bude uvedena částka odpovídající vzniklému nedoplatku z titulu společného zdanění manželů a o zbývající částku k vrácení bude požádáno v první části žádosti. Pokud výsledné částky daně obou manželů nedosáhnou výše jimi zaplacených záloh, pak musí případný rozdíl na dani v termínu pro podání přiznání doplatit.
Chce-li poplatník vratitelný přeplatek převést na účet do zahraničí, musí použít číslo účtu ve formátu IBAN (podrobnější informace o IBAN jsou na internetových stránkách www.cnb.cz v sekci Platební styk/IBAN) a dále je nezbytné uvést BIC kód (swiftový kód) banky a její adresu. Od roku 2006 se zde uvádí i přesné označení vlastníka účtu, jeho adresa a mezinárodní kód měny, ve které je účet veden.

Příloha č. 1
Příloha č. 1 obsahuje výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů a je povinná pro poplatníky, kteří v daném zdaňovacím období mají tento druh příjmů. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč. Za příjmy ze zdrojů v zahraničí se považují hrubé zahraniční příjmy přepočtené na Kč bez odpočitatelných položek a nezdanitelných částí základu daně podle zahraničních předpisů. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč:
účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví,
ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví.
K zahraničním příjmům lze uplatnit buď související výdaje ve skutečné výši nebo procentem z příjmů podle českého zákona o daních z příjmů.
Částky se uvádí v celých Kč. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Strana 1

Oddíl 1. (viz obr. 19)

Vedete-li daňovou evidenci - uděláte křížek v levém okénku. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci vyplňují řádek 101, 102, 104 a následující.
Účtujete-li v účetnictví - uděláte křížek v prostředním okénku. Poplatníci účtující v účetnictví vyplňují až řádek 104 a následující podle dalšího komentáře.
Uplatňujete-li výdaje procentem z příjmů - uděláte křížek v pravém okénku. Poplatníci, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů, vyplňují všechny řádky 101 až 104 a následující.

Řádek 101 - příjmy podle § 7 (viz obr. 20)
Tento řádek slouží k uvedení celkových příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmů obsažených v daňové evidenci za zdaňovací období 2007, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Jde o celkové příjmy bez úroků z běžného účtu, úroků nebo poplatků z prodlení a dalších příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů souvisejících s podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činností.
Příjmy podnikatelů podle § 8 lze z daňové evidence vyloučit buď úpravou - snížením příjmů o příslušnou část před uvedením celkových příjmů z evidence do řádku 101 Přílohy č. 1 nebo následně úpravou - zahrnutím hodnoty příjmů podle § 8 do řádku 106.
Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o příjmech údaj z této evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů.
Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku úhrn zdanitelných příjmů podle § 7 zaevidovaný v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona o daních z příjmů. V obou případech se zde uvádí příjem bez tzv. uzávěrkových operací (podle §23, §5 ZDP), které se vyčíslí v řádcích č. 105 (příjmy) a 106 (výdaje) podle podrobného rozpisu v tabulce "E" této přílohy k daňovému přiznání. V příjmech uvedených na tomto řádku bude i podíl na příjmech účastníka sdružení, které není právnickou osobou, ve výši stanovené smlouvou o sdružení nebo rovným dílem.
Spolupracující osoba tento řádek nevyplňuje. Naopak osoba, která je podnikatelem, a která bude následně na spolupracující osobu část příjmů rozdělovat, zde uvádí celý příjem. Ve všech případech se do příjmů uváděných na tomto řádku zahrnují i celé příjmy dosažené za více zdaňovacích období.

Řádek 102 - výdaje související s příjmy podle § 7
Řádek 102 slouží k uvedení celkových výdajů vztahujících se k dosaženým příjmům vykázaným na řádku 101. Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o výdajích údaj z této evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů. Ani zde se neuvádí další položky ovlivňující výši výdajů (tzv. výdajové uzávěrkové operace), které se uvedou do tabulky "E" této přílohy k daňovému přiznání a jejich součet následně do řádku č. 106.
Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku výdaje uplatněné procentem z příjmů podle § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů z úhrnu zdanitelných příjmů evidovaných v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona.
Pro výpočet výdajů uváděných na tomto řádku obsahuje tiskopis novou tabulku "B. Druh činnosti", jejíž obsahová náplň je popsána níže. V roce 2005 došlo ke zvýšení procent příjmů, kterými jsou vypočítávány výdaje. Pro rok 2007 se tyto paušální sazby procent z příjmů nezměnily a jsou následující:
- 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z příležitostné zemědělské výroby,
- 60 % z příjmů ze živností řemeslných.
Příklady řemeslných živností: kovářství, zámečnictví, opravy silničních vozidel, řeznictví a uzenářství, pekařství a cukrářství, truhlářství, zednictví, tesařství, pokrývačství, klempířství, kosmetické služby, holičství, kadeřnictví atd.
Novelou živnostenského zákona byly ode dne 1. 8. 2006 zahrnuty do živností řemeslných i podkovářství a malířství, lakýrnictví a natěračství. Na základě přechodných ustanovení živnostenského zákona však nabyla tato změna účinnost až 1. ledna 2007, takže poprvé se u těchto živností budou výdaje ve výši 60 % z příjmů počítat v daňovém přiznání za rok 2007 (namísto dosavadních 50 %).
- 50 % z příjmů ze živnosti s výjimkou příjmů ze živností řemeslných,
- 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem kromě příjmů zdaňovaných srážkou, anebo příjmů z výkonu nezávislých povolání.
Paušální částky procentuální sazby výdajů v sobě zahrnují veškeré výdaje poplatníka, kromě povinného pojistného (sociální, zdravotní, zaměstnanosti), které si poplatník může uplatnit navíc do výdajů ve skutečné prokázané výši na ř. 103 přiznání.
Příjmy z podnikání se od roku 2008 již nesnižují o zaplacené sociální a zdravotní pojištění, které je od r. 2008 nedaňovým výdajem.
Výhody výdajových paušálů:
Poplatník uplatňující výdajový paušál nemusí:
- sledovat a počítat výdaje spojené s pracovními cestami ani vést knihu jízd,
- evidovat velké množství pokladních dokladů na drobná vydání (kancelářské potřeby, drobné opravy apod.),
- vést evidenci pojistného za obchodní majetek,
- evidovat výdaje spojené s finančním leasingem (např. u osobních automobilů),
- propočítávat odpisy hmotného majetku, případně zůstatkovou cenu u prodaného odpisovaného majetku,
- vést evidenci zaplacených úroků z přijatých úvěrů atd.
Poplatníci, kteří doposud neuplatňovali výdajové paušály, tzn. uplatňovali výdaje ve skutečné prokázané výši, a chtějí uplatnit výdaje procentem z příjmů již za zdaňovací období roku 2007, by neměli opomenout úpravu základu daně roku 2006 podle ust. § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Při přechodu ze skutečných výdajů na uplatňování výdajů paušálem budou tito poplatníci postupovat následovně:
pokud vedou účetnictví:
a) základ daně zvýší o:
- zůstatky vytvořených rezerv,
- opravné položky,
- výnosy příštích období,
- výdaje příštích období.
b) základ daně sníží o:
- příjmy příštích období,
- náklady příštích období.
c) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.
pokud vedou daňovou evidenci:
a) základ daně zvýší o:
- výši pohledávek s výjimkou poskytnutých záloh a s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y). Následné - příjmy z úhrad těchto pohledávek se pak do základu daně již nezahrnují.
- cenu nespotřebovaných zásob. Při dalším prodeji nespotřebovaných zásob se do základu daně zahrne pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně.
- zůstatky vytvořených rezerv.
b) základ daně sníží o:
výši závazků s výjimkou přijatých záloh.
c) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.
Případnou úpravu základu daně bude nutné provést prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2006.
Účastník sdružení, které není právnickou osobou, uvede na řádek 102 pouze svůj podíl na rozdělených výdajích ve výši stanovené smlouvou o sdružení nebo rovným dílem. Spolupracující osoba na tomto řádku neuvádí žádný údaj. Tak jako do předchozího řádku se sem zahrnují i výdaje na příjmy dosažené za více zdaňovacích období. Do řádku 101 a 102 rovněž nepatří podíly společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Tyto podíly se vyjádří až na řádku 112.

Řádek 103 - pojistné
V případě, že poplatník uplatňuje výdaje procentem z příjmů, může si navíc na řádku 103 uplatnit zaplacené pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (nebo obdobné pojistné hrazené v zahraničí) v prokázané výši.
Poplatník si může v prokázané výši také uplatnit hrazené pojistné, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou, která není nemocensky pojištěna, a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, ale pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy (zákon č. 589/ /1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění).
Pojistné v prokázané výši a do maximální výše může poplatník uvést za sebe i za případné zaměstnance. Na tomto řádku uplatňuje zaplacené pojistné také účastník sdružení, které není právnickou osobou, neboť toto zaplacené pojistné není výdajem sdružení.
Po přečtení textu poučení k příloze k daňovému přiznání se nám může zdát, že se na tento řádek samostatně uvádí rovněž pojistné placené spolupracující osobou z podílu na příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné podle § 13 zákona o daních z příjmů.
Na pojistné spolupracujících osob však existují různá stanoviska.
Jedním z názorů je, že ten, kdo činnost vykonává (OSVČ), má na sobě navázány i veškeré náklady spolupracujících osob včetně pojistného. Podíl spolupracující osoby na příjmech a výdajích je jen jeden podíl na všech příjmech a všech výdajích, včetně výdajů za pojistné spolupracujících osob. To je tedy již obsaženo v řádku č. 102 (nejsou-li výdaje vykazovány procentem z příjmů).
Podle druhého názoru lze při rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby, včetně sociálního a zdravotního pojištění, postupovat v souladu se zákonem o daních z příjmů kterýmkoliv z následujících způsobů znázorněných na příkladech:
- manžel rozdělí na spolupracující manželku 50% podíl na svých příjmech a výdajích a manželka si jako další daňový výdaj uplatní na řádku 103 pojistné, které zaplatila ve zdaňovacím období,
- manžel platí během zdaňovacího období pojištění za sebe i za manželku a úhrn těchto plateb zahrne do veškerých svých výdajů, které potom na spolupracující manželku rozdělí,
- manžel rozdělí na manželku 50% podíl na svých příjmech a výdajích a každý z nich si jako daňový výdaj na řádku 103 uplatní zaplacené pojistné.
Dále se zde uvádí také pojistné, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, a nebylo uplatněno jako náklad společnosti, o které se podle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů snižuje podíl na společnosti.
Ani poplatníci, kteří uplatňují výdaje paušální částkou, nemohou k těmto výdajům uplatnit navíc ještě zaplacené sociální a zdravotní pojištění, které uhradí počínaje 1. lednem 2008.

Řádek 104
Na řádku 104 je uveden dílčí základ daně před úpravami. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci a poplatníci, kteří nevedou účetnictví, uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji. Poplatníci, kteří vedou účetnictví, nevyplňují řádky 101-103 a na řádku 104 uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů. Vypočtená částka na tomto řádku se znaménkem minus znamená, že výdaje přesahují výši příjmů nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztrátou. Pro správné zjištění základu daně je nutné údaj na řádku 104 dále upravit o položky uvedené v § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů, popřípadě o ostatní položky upravující základ daně podle zákona o daních z příjmů, jejichž součet je uveden v řádku 105 (zvyšující základ daně) a v řádku 106 (snižující základ daně).

Řádky 105 a 106
Na těchto řádcích uvede poplatník úhrn částek, které zvyšují (řádek 105) nebo snižují (řádek 106) hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23, § 5 odst. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 zákona o daních z příjmů a případné další úpravy zvyšující (ř. 105) nebo snižující (ř. 106) podle ostatních ustanovení zákona základ daně. U daňové evidence se tyto úpravy provádí místo uzávěrkových operací. Podrobný popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvede poplatník v tabulce "E" této přílohy k daňovému přiznání, případně v příloze na zvláštním listě, pokud řádky tabulky "E" nebudou pro uvedení všech údaů stačit.
Poplatník, který vede účetnictví, vyčlení na řádek 106 příjmy z kapitálového majetku zahrnuté ve výsledku hospodaření. Příjmy z kapitálového majetku jsou dílčím základem daně dle § 8 zákona o daních z příjmů a uvádí se na ř. 38 daňového přiznání.
Úpravy zvyšující základ daně podle § 23 zákona o daních z příjmů jsou:
- částky neoprávněně zkracující příjmy, tj. zejména nepeněžní příjmy nebo prominuté pohledávky,
- částky, které nelze podle zákona zahrnout do výdajů (nákladů), tj. zejména částky uvedené v § 25 zákona a částky nad limity uvedené v § 24 zákona,
- náhrada - odstupné za uvolnění bytu zahrnuté do výdajů (nákladů) a odpočet na reinvestice podle § 34 odst. 3 (zákona v platném znění do 31. 12. 2004) při porušení či nesplnění podmínek uplatnění těchto položek v následujících zdaňovacích obdobích,
- částky vyplývající z oprav nesprávností daňové evidence nebo účetnictví mající vliv na základ daně,
- u zaměstnavatelů, kteří vedou účetnictví, částky sraženého pojistného zaměstnancům neodvedené do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období,
- přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů, dále u poplatníků, kteří vedou účetnictví, částky původně uplatněných nároků v případě ustoupení od těchto nároků, jestliže byly původně tyto částky položkami snižujícími základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud nebyly promítnuty již do hospodářského výsledku,
- částka zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zákon o rezervách, u poplatníka, který nevede účetnictví,
- částka závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje novým, a narovnáním, pokud tato - částka nebyla zúčtována ve prospěch výnosů nebo se nezvýšil výsledek hospodaření jinak; to se nevztahuje na závazky, které se stávají daňovým výdajem až v okamžiku zaplacení všech smluvních pokut, úroků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů,
- úpravy související s hospodařením s pronajatým majetkem, zejména nepeněžní příjem vlastníka pronajatého majetku při vynakládání výdajů (nákladů) nájemcem nad rámec smluveného nájemného,
- úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost nebyla obnovena do termínu pro podání přiznání,
- úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů - přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak, přechod z daňové evidence na účetnictví a naopak,
- úpravy související s předčasným ukončením nebo zrušením finančního pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku u pronajímatele nebo jeho postupníka, tzn. úprava výše odpisů v případě, že není bezprostředně uzavřena další, nová smlouva o finančním pronájmu předmětného majetku,
- rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že účetní odpisy jsou vyšší než daňově uznatelné odpisy,
záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku.

Úpravy zvyšující základ daně podle § 5 zákona o daních z příjmů a jiných ustanovení tohoto zákona jsou mimo jiné:
- poměrná část výdajů při použití osobního vozidla v obchodním majetku používaného pro podnikatelské a soukromé účely,
- vrácené pojistné podle vyúčtování u poplatníka, který není účetní jednotkou, majícího výdaje stanovené procentem z příjmů,
- hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou ( ), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,
- částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu (§ 585 občanského zákoníku). Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů apod.

Úpravy snižující základ daně podle § 23 zákona jsou:
- u zaměstnavatelů, kteří vedou účetnictví, částky pojistného sraženého zaměstnancům a neodvedené ve stanoveném termínu, o které byl zvýšen hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, po jejich odvedení,
- u poplatníků, kteří vedou účetnictví, rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,
- částky výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření.
- částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
- částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle zákona zahrnout do daňově uznatelných výdajů (nákladů), zejména odpisy a tvorba rezerv u poplatníků vedoucích daňovou evidenci, u poplatníků, kteří vedou účetnictví, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že daňové odpisy jsou vyšší než odpisy uplatněné v účetnictví,
- částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňovým výdajem (nákladem), do příjmů (výnosů),
- příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů, pokud jsou zachyceny v příjmech nebo výnosech,
- zahraniční příjmy, u nichž má poplatník možnost se rozhodnout k jejich zdanění v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2; tyto příjmy pak uvede v Příloze č. 4 přiznání,
- částky, které již byly u poplatníka zdaněny podle zákona o daních z příjmů, např. z důvodu časové souvislosti,
- částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňové výdaje (náklady), a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů), například dříve nerealizované projekty využité až v dalších letech,
- podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,
- úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
- úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud není tato činnost obnovena do termínu pro podání přiznání,
- úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů, tzn. přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak, přechod z daňové evidence na účetnictví a naopak.

Úpravy snižující základ daně podle § 5 zákona o daních z příjmů jsou:
- příjem, který byl zahrnutý do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích a byl vrácen v daném zdaňovacím období za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmu není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně,
- hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně v předcházejícím zdaňovacím období, v tom zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.

Řádky 107 a 108
Podle podmínek uvedených v § 13 zákona o daních z příjmů může poplatník rozdělit na spolupracujícího manžela až 50% nebo 30% podíl na příjmech a výdajích na manžela a ostatní členy domácnosti.
V řádcích 107 a 108 uvádí poplatník tu část příjmů a výdajů (nebo hospodářského výsledku před zdaněním), kterou bude přerozdělovat na spolupracující osobu. Výše rozdílu mezi příjmy a výdaji (základu daně) k přesunu na spolupracujícího manžela je však pevně limitována částkou 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo částkou 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.
V ostatních případech spolupráce manžela a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem je výše rozdílu mezi příjmy a výdaji (základu daně) k přesunu na tyto spolupracující osoby limitována částkou 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo částkou 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Limit 30 % nebo 15 000 Kč měsíčně (180 000 Kč ročně) platí nikoliv pro každou spolupracující osobu samostatně, ale pro všechny současně.
Na řádku 107 uvede poplatník podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku - zisku) a na řádku 108 podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku - ztrátě), který rozděluje na spolupracující osobu nebo osoby. Částky jsou zde uváděny již po úpravě podle § 23 a § 5 a dalších zákona o daních z příjmů.
Příjmy a výdaje však nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a také je nelze rozdělit na děti a manžela (manželku), pokud jsou současně uplatňováni v daňovém přiznání jako osoby vyživované. Stejně tak, uplatní-li manželé výpočet daně ze společného základu daně manželů, nelze uplatnit rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu, a to nejen na manžela (manželku), ale ani na ostatní osoby žijící v domácnosti s poplatníkem.
Údaje o osobě nebo osobách, na které poplatník rozděluje podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta) připadající na spolupracující osobu nebo osoby, uvádí poplatník do části G na straně 2.

Řádky 109 a 110
Tyto řádky jsou určeny pouze pro spolupracující osobu. Spolupracující osoba uvádí na řádku 109 svůj podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku - zisku) a na řádku 110 ve svém daňovém přiznání uvádí podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku - ztrátě), který na ni byl rozdělen. Částky jsou uváděny po úpravě podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů.
Údaje o poplatníkovi, který rozdělil na spolupracující osobu podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta), uvádí spolupracující osoba ve svém daňovém přiznání do části H na straně 2.

Řádek 111
Má-li poplatník příjmy uvedené v § 14 zákona o daních z příjmů, je v tomto ustanovení uvedena možnost rovnoměrně rozdělit příjmy, které jsou výsledkem několikaleté činnosti (tzn. příjmy dosažené za více zdaňovacích období).
Příjmy dosažené za více zdaňovacích období lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části, u příjmů z činnosti správce konkurzní podstaty, předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce nejvýše na pět poměrných částí a u příjmů z těžby dřeva nejvýše na deset poměrných částí.
V řádku 111 uvede poplatník příjmy ze zbývajících částí příjmů snížené o výdaje připadající na tuto část příjmů. Znamená to, že zde poplatník uvede jednu polovinu, popřípadě dvě třetiny, čtyři pětiny nebo až devět desetin z rozdílu příjmů a výdajů, o které sníží dílčí základ daně. V tomto úhrnu se neuvádějí příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně na řádku 42.
Pokud je zbývající část výdajů vyšší než zbývající část příjmů za více zdaňovacích období, nelze postupovat podle § 14 zákona o daních z příjmů, neboť nevznikl základ daně, ale ztráta, a poměrnou část takového příjmu nelze tedy do základu daně zahrnout. V tomto případě uvede poplatník na řádku 111 nulu.
S údajem v řádku 111 se dále pracuje v Příloze č. 3 daňového přiznání a vypočtená daň se přenáší zpět do přiznání na řádek 58.
Kvůli zavedení jednotné sazby daně z příjmů byl výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období od 1. 1. 2008 zrušen.

Řádek 112
Je-li poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je jeho podíl na společnosti příjmem z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů. Tento podíl uvede na řádku 112 a údaje o společnosti (DIČ) a podíl v procentech uvede poplatník na straně 2 do části I.
Vykáže-li veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost ztrátu, rozděluje se část této ztráty stejně jako základ daně. V tomto případě se označí údaj znaménkem minus.

Řádek 113
Dílčí základ daně, případně dílčí ztrátu (v případě, že je rozdíl se záporným znaménkem) připadající na příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, uvede poplatník na řádku 113, vypočte ji ze všech údajů uvedených na předchozích řádcích podle pokynu v řádku uvedeného. Tuto vypočtenou hodnotu přenese poplatník na řádek 37, 2. oddílu, základní části daňového přiznání, na stranu 2 k výpočtu celkového základu daně (včetně matematického znaménka).
Při vyplňování řádků 101 až 113 je třeba dávat velký pozor na znaménka vyjadřující kladnou či zápornou hodnotu náplně řádků, a dále důsledně dbát na jejich správnou interpretaci při výpočtu řádku 113, který se vypočítává z předchozích řádků matematickou vazbou, uvedenou v legendě tohoto řádku přiznání.

Oddíl 2. - Doplňující údaje k § 7 (viz obr. 21)

Část A - Údaje o obratu a odpisech
V těchto doplňujících údajích uvede poplatník uplatňované odpisy z hmotného i nehmotného majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka a poplatník vedoucí účetnictví vyplní údaje o obratu. Roční úhrn čistého obratu tvoří výše výnosů snížená o prodejní slevy.

Část B - Druh činnosti
Název hlavní (převažující) činnosti: Do této části se zapíše slovní označení činnosti (předmětu podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti) poplatníka, z nichž dosažené příjmy byly ve zdaňovacím období nejvyšší. Vzhledem k možnosti uplatnit různé procentní sazby paušálních výdajů u různých činností podle § 7 odst. 9 zákona, poplatník uplatňující výdaje procentem z příjmů musí uvést všechny činnosti s různými sazbami a k nim příslušnou procentní sazbu, výši příjmů a výši výdajů.
Název dalších činností: V této části uvede poplatník ostatní provozované činnosti vedle činnosti hlavní, pokud vykonával více činností. Poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, dále uvede i u ostatních činností procentní sazbu, výši příjmů a výši výdajů.

Strana 2

Část C - Údaje o podnikání (viz obr. 22)
Datum zahájení činnosti: Uvede se vždy datum skutečného zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ne vždy tedy např. datum 1. 1. příslušného zdaňovacího období. Tento údaj může být v celé řadě případů odlišný od data vystavení povolení k výkonu podnikatelské činnosti. Datum zahájení činnosti se však zde uvede pouze v případě, že se daňové přiznání podává ve zdaňovacím období, ve kterém bylo provozování činnosti započato. V jiném případě, tzn. byla-li činnost prováděna i v předchozích zdaňovacích obdobích, není nutné datum zahájení činnosti uvádět, protože finanční úřad má tento údaj již evidován.
Datum přerušení činnosti: Uvede se datum přerušení činnosti v průběhu zdaňovacího období. V případě, že nedošlo k zahájení činnosti do data podání přiznání (zpravidla březen nebo červen následujícího roku), je nutné pamatovat na zvláštnosti stanovené v § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Zde se nejedná o trvalé ukončení činnosti poplatníka.
Datum ukončení činnosti: Uvede se pouze v případě skutečného ukončení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke kterému došlo v průběhu zdaňovacího období.
Datum obnovení činnosti: Uvede se datum obnovení činnosti v průběhu zdaňovacího období. Přerušení mohlo nastat jak v běžném, tak v dřívějším zdaňovacím období.
Počet měsíců činnosti: Uvede se počet měsíců, ve kterých byla provozována činnost podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) zákona o daních z příjmů, pro případné stanovení minimálního základu daně.

Část D (viz obr. 23)
V této části je uvedena Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, kterou poplatník vyplní v celých korunách. Údaje do této tabulky se čerpají z daňové evidence a dalších pomocných knih. Povinných je však pouze 5 ukazatelů týkající se hmotného majetku, zásob, pohledávek, závazků a rezerv. Ostatní údaje v tabulce jsou nepovinné a nemusí se vyplňovat.

Řádek 1 - Dlouhodobý hmotný majetek: Uvede se odepisovaný dlouhodobý hmotný majetek podnikatele v zůstatkových cenách (podle stavu k 1. 1. 2007 a ve druhém sloupci k 31. 12. 2007). Položky v tomto řádku se uvádí bez DPH (plátci DPH) nebo včetně DPH (neplátci DPH).
Novela přináší od roku 2008 velké změny v oblasti odpisování osobních automobilů.

Řádek 2 - Peněžní prostředky v hotovosti: Uvede se peněžní hotovost poplatníka k danému datu a jmenovitá hodnota cenin.

Řádek 3 - Peněžní prostředky na bankovních účtech: Údaj o součtu peněžních prostředků uložených na všech podnikatelských účtech poplatníka v nejrůznějších peněžních ústavech. Musí se shodovat s údaji uvedenými na bankovních výpisech k 1. 1. 2007 a k 31. 12. 2007. V případě záporného zůstatku účtu (například při poskytnutí kontokorentního úvěru) se na tento řádek napíše nula, a výše záporného zůstatku se uvede do řádku 7 (Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček).

Řádek 4 - Zásoby: Jedná se o souhrnnou hodnotu všech zásob oceněných v pořizovacích cenách (u nakoupených zásob) nebo ve vlastních nákladech (u zásob vyrobených vlastní činností) a v reprodukční pořizovací ceně v ostatních případech. Jedná se o zásoby zboží, nedokončenou výrobu, výrobky, zvířata a skladovaný materiál.

Řádek 5 - Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček: Jedná se o hodnotu všech nezaplacených pohledávek a poskytnutých úvěrů a půjček k datu na začátku a na konci zdaňovacího období.

Řádek 6 - Ostatní majetek: Zde je uvedena hodnota ostatního majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka, ale jinde neuvedeného. Jedná se například o pozemky včetně porostů, majetková práva, cenné papíry nebo jiný finanční majetek a podobně.

Řádek 7 - Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček: Řádek obsahuje souhrnnou hodnotu všech nezaplacených závazků, přijatých nesplacených úvěrů a půjček k datu na začátku a na konci zdaňovacího období.

Řádek 8 - Rezervy: Na tomto řádku bude uveden údaj o stavu vytvořených rezerv podnikatele podle zákona o rezervách. Uvádí se ve výši zůstatku podle inventárních karet rezerv (hodnota vytvořené rezervy minus skutečné čerpání).

Řádek 9 - Mzdy: Do posledního řádku 9 tabulky se uvede celkový objem hrubých mezd zúčtovaných ve zdaňovacím období zaměstnancům podnikatele.
V případě, že je činnost vykonávána za spolupráce manžela (manželky) - poplatníka, případně ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, spolupracující osoby předepsané údaje nevyplňují. Údaje za sdružení, které není právnickou osobou a kterého je poplatník účastníkem, se uvádějí ve výši spoluvlastnických podílů, ale ze strany finančních úřadů nebude pozastavováno ani rozdělení podle podílu na příjmech a výdajích dohodnuté mezi účastníky sdružení.

Část E - úpravy podle § 5, § 23 zákona (viz obr. 24)
V následujících tabulkách vypíše poplatník popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů, případně další úpravy zvyšující nebo snižující základ daně podle dalších ustanovení zákona. Podrobný popis položek snižujících nebo zvyšujících základ daně nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji je uveden v textu u komentáře k řádkům 105 a 106. Pokud rozsah tabulky nepostačuje k zachycení všech potřebných údajů, musí poplatník tyto zbylé údaje zapsat na zvláštní list jako přílohu k daňovému přiznání, v členění odpovídajícímu členění tiskopisu daňového přiznání.

Další údaje: (viz obr. 25)

Část F - údaje o účastnících sdružení
V této části uvede poplatník předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech v %, podíl na výdajích v %) o účastnících sdružení, které není právnickou osobou.

Část G - údaje o spolupracující osobě
V části G uvádí poplatník údaje (jméno, příjmení, DIČ nebo RČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o spolupracujících osobách podle § 13 zákona o daních z příjmů.

Část H - údaje o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje
V části H se uvádějí předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu podle § 13 zákona o daních z příjmů.

Část I - údaje o veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti
Do této části uvede poplatník, který má příjmy jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti, základní identifikační údaj - DIČ společnosti a výši svého podílu v procentech.

Příloha č. 2

Příloha č. 2 je povinnou přílohou k daňovému přiznání obsahující výpočet dílčích základů daně z příjmů fyzických osob z pronájmu a z ostatních příjmů. Je určena pro poplatníky, kteří dosáhli ve zdaňovacím období některý z příjmů podle § 9 nebo § 10 zákona a obsahuje údaje nutné pro správné sestavení výše uvedených dílčích základů daně. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč. Za příjmy ze zdrojů v zahraničí se považují příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí snížené o související výdaje stanovené podle zákona o daních z příjmů ve skutečné výši nebo v procentech z příjmů. Podle § 25 odst. 1 písm. i) zákona nelze u poplatníka - daňového rezidenta, za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, vyňatých podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, uznat výdaje převyšující tyto příjmy. Odpočitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč:
- účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví,
- ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví.
Částky se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Oddíl 1. Výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu (§ 9 zákona) (viz obr. 26)

Uplatňuji výdaje procentem z příjmů (30 %) - uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů z pronájmu podle § 9 odst. 4 zákona (tj. 30 % z příjmů z pronájmu), označí tuto skutečnost křížkem X v levém rámečku. V případě uplatnění výdajů paušální sazbou je poplatník povinen použít tuto formu uplatnění výdajů u všech dalších příjmů podléhajících zdanění podle § 9 zákona. Při uplatnění skutečných výdajů se pole nevyplňuje.
Dosáhl jsem příjmů ze společného jmění manželů - má-li poplatník příjmy z pronájmu, které dosáhl ze společného jmění manželů, označí tuto skutečnost křížkem X v pravém rámečku. V opačném případě se nevyplňuje.

Řádek 201 - příjmy podle § 9 zákona a řádek 202 - výdaje podle § 9 zákona (viz obr. 27)
Na řádcích 201 a 202 poplatník uvede příjmy a výdaje evidované podle § 9 odst. 6 zákona v záznamech o příjmech a výdajích případně v účetnictví. Příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč způsobem popsaným výše.
U příjmů dosažených dvěma nebo více poplatníky z titulu spoluvlastnictví k věci, která je předmětem jejich podílového spoluvlastnictví, a rovněž u výdajů, které byly v těchto případech vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, uvede každý ze spoluvlastníků pronajaté věci příjmy a výdaje ve výši svého spoluvlastnického podílu nebo podle poměru dohodnutého ve smlouvě.
Nejsou-li příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši. Pokud příjmy z pronájmu plynou manželům ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich, a ten je uvede ve svém daňovém přiznání. Údaje se uvádějí před úpravou o položky podle § 23, § 5 a ostatních úprav podle zákona. Uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů, už není možné tyto výdaje dále navyšovat o eventuálně zaplacené pojistné (jako je tomu u příjmů podle § 7). V tomto případě zahrnuje uplatněná paušální sazba i výše zmíněné povinné pojistné.

Řádek 203 - rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním (zisk, ztráta)
Tato částka se vypočte podle údajů v tiskopisu. Poplatníci, vedoucí záznamy o příjmech a výdajích, a poplatníci, uplatňující výdaje procentem z příjmů, uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji, a poplatníci, kteří vedou záznamy o pronájmu účetnictví, uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23, § 5 a ostatními úpravami podle zákona. V případě, že výdaje přesahují příjmy nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztráta, částka je se znaménkem minus.

Řádek 204 - úhrn částek podle § 5, § 23 a ostatní úpravy podle zákona zvyšující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním

Řádek 205 - úhrn částek podle § 5, § 23 a ostatní úpravy podle zákona snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření před zdaněním
Podrobný popis částek, zvyšujících a snižujících rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářský výsledek před zdaněním, je uveden u komentáře k řádkům 105 a 106 v Příloze číslo 1. V souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona o daních z příjmů se tyto úpravy použijí i u stanovení dílčího základu daně z příjmů z pronájmu.
Na řádky 204 a 205 se uvádí pouze součet těchto částek, podrobný rozpis jednotlivých položek zůstává uložen v evidenci u poplatníka.

Řádek 206 - dílčí základ daně, daňová ztráta z pronájmu podle § 9 zákona
Tato částka se vypočte dle pokynů v příslušném řádku tiskopisu (ř. 203 + ř. 204 - ř. 205). Je-li výsledek menší než nula, jedná se o dílčí ztrátu podle § 9 zákona. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu daňového přiznání do 2. oddílu na řádek č. 39 (včetně matematického znaménka).
Vzhledem k tomu, že je možné vytvářet daňovou rezervu i u pronájmů podle § 9 zákona, byly do přiznání, počínaje rokem 2006, doplněny údaje o stavu rezerv na začátku a na konci zdaňovacího období (viz obr. 28). Rozdíl ve stavu rezerv by měl být zahrnut do ř. 205 v položkách snižujících základ daně v případě, že poplatník vede evidenci příjmů a výdajů, nebo ve výsledku hospodaření, pokud o pronájmu účtuje.

Oddíl 2. Výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů (§ 10 zákona) (viz obr. 29)
Sloupec 1 - uvede se druh příjmů podle § 10 odst. 1 zákona a před slovní popis se uvede předepsané označení:
A - příležitostná činnost,
B - prodej nemovitostí,
- prodej movitých věcí,
D - prodej cenných papírů,
E - příjmy z převodu účasti na obchodní společnosti nebo družstvu,
F - jiné ostatní příjmy.
Sloupec 2 - vyplní se ostatní příjmy podle § 10 zákona, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč způsobem popsaným výše. Neuvádějí se zde příjmy ze zdrojů v zahraničí, pro které se použije výpočet daně ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2 zákona. K výpočtu daně ze samostatného základu daně lze použít Přílohu č. 4. Podle § 10 odst. 1 zákona jsou za ostatní příjmy považovány takové příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku a nejedná se přitom o příjmy podle § 6 až § 9 zákona o daních z příjmů. Jsou to zejména:
- příjmy z příležitostných činností (včetně občanské výpomoci) nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),
- příjmy z převodu vlastních nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle obchodního zákoníku s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozeny podle § 4 zákona,
- příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu s výjimkou příjmů od daně osvobozených podle § 4 zákona,
- příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému a podobně.
Každý jednotlivý druh příjmu se uvádí a posuzuje v tabulce samostatně. Za ostatní příjem se považuje i přijaté odstupné za uvolnění bytu v případě, že nebyly dodrženy podmínky pro jeho osvobození. Při zpracování této části tiskopisu je třeba vyloučit příjmy od daně osvobozené. Jsou to příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována jako podnikatelská činnost, případně jako činnost samostatně hospodařícího rolníka, pokud jejich úhrnná výše nepřesáhne 20 000 Kč ročně.
Přesáhnou-li však tuto hranici, podléhají zdanění všechny tyto příjmy. Je-li součástí příjmů z příležitostné činnosti i příjem z chovu včel a počet včelstev nepřesáhne 40, pak se za příjem podle zákona považuje 500 Kč na jedno včelstvo (bez další evidence). Má-li poplatník příjmy z výher v loteriích, sázkách a podobných hrách a z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (s výjimkou příjmů od daně osvobozených) ze zdrojů v zahraničí, je v těchto případech základem daně příjem nesnížený o výdaje.
Sloupec 3 - v tomto sloupci se uvádějí výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů, a to ve skutečné výši (nikoliv tedy výdaje na zajištění a udržení příjmů, jako je tomu u příjmů podle § 7 a § 9). Pouze u příjmů plynoucích ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem, je možné výdaje uplatnit procentní sazbou ve výši 80 % z příjmů bez jejich dalšího prokazování.
Sloupec 4 - v řádcích u jednotlivých druhů příjmů se uvede rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě údajů ve sloupci 2 a 3. Úhrn na posledním řádku se však uvede pouze jako součet kladných rozdílů, protože případnou ztrátu z jednoho druhu příjmu nelze kompenzovat s jiným druhem příjmu (např. ztrátu z prodeje cenných papírů nelze kompenzovat příjmem z prodeje domu).
Sloupec 5 - kód:
- p - výdaje paušálem - vyplní se pouze v případě, že poplatník má příjmy ze zemědělské výroby a uplatňuje výdaje procentem z příjmů,
- s - uvede se v případě, že příjmy plynou z majetku, který je ve společném jmění manželů,
- z - uvede se v případě, pokud příjmy plynou ze zdrojů v zahraničí.
Obdobně jako v předcházejících případech je třeba vyhotovit přílohu k tiskopisu daňového přiznání pro uvedení druhů příjmů podle § 10 zákona, pokud jejich počet přesáhne rozsah tabulky.

Řádek 207 - příjmy podle § 10 zákona (viz obr. 30)
Zde se uvede součet částek z výše uvedené tabulky ze sloupce 2.

Řádek 208 - výdaje podle § 10 zákona
Zde se uvede součet částek z téže tabulky ze sloupce 3, podle jednotlivých druhů příjmů, ale pokud u některého druhu příjmu převyšují výdaje příjmy, zahrnou se do tohoto součtu pouze výdaje maximálně do výše příjmů. K výdajům, které jsou u jednotlivých druhů příjmů vyšší než dosažené příjmy, se nepřihlíží.

Řádek 209 - dílčí základ daně připadající na ostatní příjmy podle § 10 zákona
Tato částka se vypočte podle pokynů v příslušném řádku tiskopisu jako ř. 207 - ř. 208. Údaj by měl být shodný s částkou uvedenou na posledním řádku sloupce 4 tabulky, což je úhrn kladných rozdílů jednotlivých druhů příjmů v tabulce. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu daňového přiznání do 2. oddílu na řádek 40.

Příloha č. 3

Příloha č. 3 k daňovému přiznání obsahuje výpočet daně z příjmů fyzických osob dosažených za více zdaňovacích období, a to jak z tuzemských, tak zahraničních zdrojů, a výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí, u kterých je možné snížit tuzemskou daň, buď metodou vynětí s výhradou progrese, nebo metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí (podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění).
Částky v oddílech této přílohy se uvádějí v celých korunách. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě a daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Strana 1

Oddíl 1. Daň z příjmů dosažených za více zdaňovacích období (viz obr. 31)

Jestliže poplatníkovi plynou příjmy podle § 14 zákona o daních z příjmů, které jsou výsledkem jeho několikaleté činnosti nebo plynou z využití věcí a práv najednou za více let, může je rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející:
- Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři, příjmy z lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva nejvýše na deset poměrných částí.
- Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem (§ 7 odst. 2 písm. a) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části.
- Příjmy restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části.
- Příjmy z činností správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce (§ 7 odst. 2 písm. d) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí.
Jedna poměrná část příjmu takto dosaženého se zahrne do základu daně, který se vztahuje ke zdaňovacímu období, v němž byly tyto příjmy dosaženy. Po zjištění procenta daně, připadajícího na tento daňový základ, se pak tímto procentem vypočte daň ze zbývající části (zbývajících částí) příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.
Kvůli zavedení jednotné sazby daně z příjmů ve výši 15 % byl tento výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období od 1. 1. 2008 zrušen.

Řádek 301 - procento daně ze základu daně
Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu (ř. 57 / ř. 42) x 100. Vztahuje-li se na poplatníka ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, uvede místo částky z ř. 42 částku z ř. 43. Je-li tímto výpočtem zjištěné procento menší než 15 %, uvede se zde sazba 15 %.

Řádek 302 - úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období
Zde poplatník uvede částku přenesenou z řádku č. 111 Přílohy č. 1 přiznání (jedná se o zbývající části příjmů dosažených za více zdaňovacích období). Má-li poplatník příjmy ze zahraničí, neuvádějí se v tomto úhrnu příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně (ř. 42).
Pro přepočet zahraniční měny na Kč se použije jednotný kurz podle § 38 zákona o daních z příjmů.

Řádek 303 - daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období
Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu: ř. 301 násobeno ř. 302 děleno stem. V případě, že má poplatník současně příjmy ze zdrojů v zahraničí, pokračuje ve výpočtu na ř. 304 přílohy.

Řádek 304 - úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, snížený o příslušnou část výdajů, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 32)
Poplatník zde uvede souhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, ze kterého zaplatil v zahraničí daň, a uplatňuje zápočet této daně.

Řádek 305 - poměrná část daně zaplacené v zahraničí z úhrnu zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období v souladu se smlouvou
Zde se uvede ta část daně zaplacené v zahraničí, odpovídající zbývajícím částem příjmů dosažených za více zdaňovacích období, na které je uplatněn zápočet. V případech, kdy příjmy plynou ze státu, s nímž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, uvede se poměrná část daně, která může být započtena v souladu s příslušným ustanovením smlouvy.

Řádek 306 - procento z úhrnu zbývajících částí příjmů
Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu: ř. 304 děleno ř. 302, násobeno stem. Výsledná částka v procentech uvádí, jakou částkou se podílí úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí, na úhrnu zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období (kromě příjmů vyňatých).

Řádek 307 až 310 - vyplní se podle údajů v nich uvedených
Příjmy ze zdrojů v zahraničí: Jestliže poplatníkovi plynou v rámci některé činnosti příjmy z České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvedl úhrn těchto příjmů a souvisejících výdajů v základní části přiznání, respektive v příslušných Přílohách č. 1 a 2 přiznání, a to včetně případných příjmů z České republiky a s nimi souvisejících výdajů. Pro účely vyloučení mezinárodního dvojího zdanění příjmů ze zahraničí ve státě, v němž je poplatník rezidentem, se použije příslušná mezinárodní smlouva, ve které je vždy určeno (zpravidla v článku 22 nebo 23), jakým způsobem bude zamezeno dvojímu zdanění. Seznam platných mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz). Pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí podle § 38f zákona se pro přepočet měny pro daňové účely použije § 38 zákona následovně:
- účetní jednotky (poplatníci vedoucí účetnictví) použijí směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví,
- ostatní poplatníci použijí jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů (uvedený rovněž na internetových stránkách Ministerstva financí), jestliže nepoužijí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví.

Oddíl 2. Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda vynětí s výhradou progrese (viz obr. 33)

Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, při použití metody vynětí s výhradou progrese (např. SRN, Rakousko), ze základu daně se vyjímá úhrn veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které se vyjímají ze zdanění. Výhrada progrese znamená, že příslušný správce daně v České republice použije pro zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí takovou sazbu daně, která by se použila, kdyby příslušný příjem nebyl ze zdanění vyňat. Pro vyňaté příjmy nelze uznat žádné výdaje.
V případě, že poplatník využije stanovení společného základu daně manželů podle § 13a zákona, předchází výpočtu metody vynětí s výhradou progrese rozdělení příjmů dosažených oběma manžely podle jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až § 10 zákona na polovinu, a to jejich celkových společných příjmů po vynětí příjmů, na které se uplatňuje metoda vynětí s výhradou progrese. V takovém případě vyplňují Přílohu č. 3 oba manželé. Tabulku číslo 3 nevyplňují poplatníci, kteří neprovádějí výpočet společného základu daně manželů.

Řádek 311 - příjmy po vynětí podle § 6 zákona (viz obr. 34)
Na tomto řádku poplatník uvede rozdíl dílčího základu daně podle § 6 zákona (ř. 36 hlavního tiskopisu daňového přiznání) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 zákona. Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu úhrnu řádku 1 Tabulky č. 3 za oba manžele (tj. polovinu dílčích základů daně podle § 6 zákona po vynětí za oba manžele).

Řádek 312 - příjmy po vynětí podle § 7 až § 10 zákona
Poplatník na tomto řádku uvede rozdíl úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona (ř. 41 hlavního tiskopisu daňového přiznání) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 7 až § 10 zákona. Záporná částka je ztrátou, kterou poplatník přenese do hlavního tiskopisu přiznání do 4. oddílu na řádek č. 61.
Pouze v případě, že uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu úhrnů kladných řádků 2 až 5 Tabulky č. 3 za oba manžele (tj. polovinu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona po vynětí za oba manžele). Úhrn záporných částek ř. 2 a ř. 4 ze sloupce poplatník se přenese na ř. 61 daňového přiznání - ztráta (bez znaménka minus).

Řádek 313 - základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí
Tento řádek obsahuje celkové příjmy poplatníka snížené o příjmy vyňaté ze zdrojů v zahraničí (jedná se o úhrn řádků 311 a 312). Při výpočtu se však použije pouze kladná hodnota řádku č. 312. Pokud se na poplatníka vztahuje ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, uvede na tomto řádku rozdíl minimálního základu daně (ř. 43) a vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí.

Řádek 314 - základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí snížený o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky
Zde se odečtou od základu daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 313) nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona a odčitatelné položky podle § 34 zákona a výsledek se zaokrouhlí na celé 100 Kč dolů. Odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona (daňová ztráta) lze odečíst do výše příjmů po vynětí dle § 7 až § 10 zákona, tzn. částka z ř. 44 se odečte maximálně do výše částky z ř. 312.
Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku rozdíl ř. 313 a poloviny nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele (částka z ř. 514 Přílohy č. 5 děleno dvěma) a odčitatelných položek podle § 34 zákona (úhrn řádků 517, 518, 519 Přílohy č. 5). V případě, že úhrn částek podle § 15 a § 34 zákona je vyšší než základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí, uvede se na ř. 314 nula.

Řádek 315 - sazba celkového daňového zatížení
Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu v %: ř. 57 děleno ř. 56 násobeno stem.

Řádek 316 - daň ze základu daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí
Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu: ř. 314 násobeno ř. 315, děleno stem. Výsledná částka daně z tohoto řádku se přenáší do řádku 317 této přílohy k daňovému přiznání.

Strana 2

Oddíl 3. Daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období a po vynětí

Řádek 317 - daň podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (viz obr. 35)
Na tomto řádku se uvede daň z řádku 57 základní části daňového přiznání nebo daň po vynětí z řádku 316 této přílohy, má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, které byly zdaněny v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou a použije se u nich metoda vynětí s výhradou progrese.

Řádek 318 - daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období
Poplatník na tomto řádku uvede částku z ř. 303 nebo z ř. 310 této přílohy.

Řádek 319
Pro zdaňovací období roku 2007 se nevyplňuje.

Řádek 320 - daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období a po vynětí
Poplatník zde uvede výsledek výpočtu: ř. 317 + ř. 318. Nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se uplatňuje metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí, výsledek výpočtu uvede do ř. 330 této přílohy.

Oddíl 4. Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 36)

Tento oddíl je určen pro poplatníky mající příjmy ze zahraničí, podléhající podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění metodě zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Tato metoda spočívá ve snížení částky daně, vypočtené z celkového základu daně, o částku rovnající se dani zaplacené v zahraničí, pokud částka, o kterou se daň sníží, nepřesáhne částku daně, kterou by byl poplatník povinen zaplatit z příjmů plynoucích ze zahraničí v České republice podle platného daňového zákona.
Údaje v tomto oddíle vyplňují pouze poplatníci s příjmy plynoucími ze zdrojů v zahraničí s možností uplatnění zápočtu daně (např. Slovensko).
Při použití metody prostého zápočtu se podle § 38f odst. 7 zákona o daních z příjmů metoda provádí za každý stát samostatně. Proto v případě, že poplatníkovi plynou příjmy z více států, použije k výpočtu za každý další stát Samostatný list k 4. oddílu Přílohy č. 3 uvedený na internetových stránkách Ministerstva financí (viz obr. 37).

Řádek 321 - příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu
Na tomto řádku se uvede úhrn příjmů ze zdrojů v zahraničí, na které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda zápočtu.
Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu příjmů ze zdrojů v zahraničí za oba manžele, na které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda zápočtu.

Řádek 322 - výdaje
Na tomto řádku se uvede úhrn výdajů související s příjmy uvedenými na ř. 321.
Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu výdajů za oba manžele související s příjmy uvedenými na ř. 321.

Řádek 323 - daň zaplacená v zahraničí
Poplatník zde uvede částku daně zaplacenou v zahraničí maximálně do výše určené smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Při uplatňování nároku na zápočet daně je nutné doložit potvrzení zahraničního správce daně o výši daňového základu a o výši zaplacené daně v zahraničí (§ 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů). Toto potvrzení musí být ověřeno úředním překladem do českého nebo slovenského jazyka v souladu s ustanovením § 3 zákona o správě daní a poplatků.
Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku polovinu částky daně za oba manžele uplatňované k zápočtu.

Řádek 324 - koeficient zápočtu
Do tohoto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu v procentech pro zjištění podílu daně, kterou lze započíst: [(ř. 321 - ř. 322) děleno (ř. 42 - příjmy vyňaté), násobeno stem]. Částka může nabývat hodnoty od 0 do 100. Vyjde-li záporná částka, uvede se do ř. 324 nula. Pokud se na poplatníka vztahuje ustanovení § 7c zákona o minimálním základu daně, uvede ve výpočtu místo částky z ř. 42 částku z ř. 43.
Pouze v případě, že poplatník uplatňuje výpočet společného základu daně manželů, uvede pro vyloučení dvojího zdanění na tomto řádku výpočet: [(ř. 321 - ř. 322) děleno (polovinou základu daně za oba manžele sníženého o polovinu příjmů vyňatých za oba manžele), násobeno stem].

Řádek 325 - z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat
Zde se uvede výsledek výpočtu maximálně započítané daně zaplacené v zahraničí (ř. 317 násobeno ř. 324, děleno stem). Daň v tomto výpočtu je částka daně podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 57 přiznání nebo ř. 316 Přílohy č. 3 přiznání).

Řádek 326 - daň uznaná k zápočtu
Do tohoto řádku poplatník uvede částku daně zaplacenou v zahraničí (ř. 323), maximálně však částku daně uznané k zápočtu (ř. 325).

Řádek 327 - rozdíl řádků
Na tento řádek se uvádí kladná hodnota výpočtu (ř. 323 - ř. 326), která je částkou daně, již může poplatník uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů jako výdaj (náklad) v následujícím zdaňovacím období. V případě, že rozdíl řádků je záporný, řádek se proškrtne.

Řádek 328 - daň uznaná k zápočtu
Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně uznané k zápočtu i ze samostatných listů (řádků 326) 4. oddílu Přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států (podle § 38f odst. 7 zákona o daních z příjmů). Na tomto řádku lze uvést částku maximálně do částky vzniklé daňové povinnosti (ř. 317).

Řádek 329 - daň neuznaná k zápočtu
Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně neuznané k zápočtu i ze samostatných listů (řádků 327) 4. oddílu Přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států.

Řádek 330 - rozdíl řádků
Tento řádek slouží k celkovému vyhodnocení daně po zahrnutí příjmů za více zdaňovacích období, daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí a po zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Výsledný údaj se zjistí jako rozdíl řádků 320 a 328, nesmí však mít nikdy zápornou hodnotu. Tento údaj se přenese do 4. oddílu na řádek 58 základní části daňového přiznání.

Příloha č. 4 (viz obr. 38)

Příloha č. 4 k daňovému přiznání je určena pro poplatníka, který se rozhodne samostatně zdanit vybrané zahraniční příjmy z důvodu větší výhodnosti. Pak nezahrne tyto příjmy do daňového přiznání, ale uvede je v hrubé výši pouze v samostatné příloze. Použití této přílohy není povinné, pokud se nepoužije, tyto příjmy se uvedou přímo do tiskopisu daňového přiznání.
Použití přílohy je výhodnější zejména v těch případech, kdy klouzavě progresivní daň z příjmů za rok 2007 vychází u poplatníka na vyšší sazbu než lineární zdanění provedené v této příloze. Kvůli stále velmi malému počtu poplatníků, kteří využívají tuto Přílohu číslo 4, byla vytištěna pouze v omezeném počtu kusů. Je však možné použít tiskopis stažený z internetových stránek Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz, v nabídce horní lišty - daně a cla - daně - tiskopisy ke stažení - vyměřovací řízení nebo v oddíle elektronické zpracování písemností.
Tato možnost zdanění příjmů byla od 1. 1. 2008 zrušena v souvislosti se zavedením jednotné sazby daně.

Příjmy ze zdrojů v zahraničí, které je možné uvést v Příloze č. 4 jsou (podle § 8 a § 10 odst. 1 písm. f) až ch) zákona):
- podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech,
- podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
- úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu,
- výnosy z vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených,
- dávky penzijního připojištění snížené o zaplacené příspěvky,
- plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, snížená o zaplacené pojistné,
- rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání (v případě předčasného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu),
- podíl společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva,
- vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,
- výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou příjmů od daně osvobozených,
- ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží, s výjimkou příjmů od daně osvobozených.
Vlastní tiskopis má pouze jeden oddíl. Identifikace poplatníka je na tomto tiskopise zaručena pouze rodným číslem, které se uvádí v pravém horním rohu v předtištěném rámečku. Pokud je rozsah údajů větší, než je rozsah jednotlivých polí, pak poplatník uvede zbylé údaje na zvláštním listě v členění odpovídajícímu členění tiskopisu daňového přiznání. Poplatník je povinen uvést rovněž na zvláštním listě počet přiložených potvrzení, zejména za daně zaplacené v zahraničí. Základ daně z Přílohy č. 4 nelze snižovat o odčitatelné položky a nezdanitelné části základu daně. Pro příjmy ze zdrojů v zahraničí a související výdaje se použijí tyto způsoby přepočtu na Kč:
- je-li poplatník účetní jednotkou: použije směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou uplatňovaný v účetnictví,
- není-li poplatník účetní jednotkou: použije jednotný kurz, který se stanoví jako průměr směnného kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.
Částky se uvádějí v celých Kč. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.

Řádek 401 až 403
Na těchto řádcích uvede poplatník celkový úhrn jednotlivých druhů příjmů podle členění na jednotlivých řádcích. Poplatník k těmto řádkům přiloží přílohu, kde uvede o jaké druhy příjmů se v konkrétních případech jedná, jejich přepočet na českou měnu a případně doloží výši daně zaplacenou v zahraničí.
Na řádek 401 se uvádějí např. dividendy a úroky z vkladů u bank, na řádek 402 se uvádějí např. výhry v loteriích, sázkách a ceny z veřejných a sportovních soutěží, na řádek 403 se uvádí např. vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku společnosti.

Řádek 404
Na tento řádek poplatník uvede výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů podle § 10 odst. 1 písm. f) a g) zákona o daních z příjmů (nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu).

Řádek 405 až 409
Tyto řádky slouží k vyčíslení dílčích samostatných základů daně a k vyčíslení daňové povinnosti podle jednotlivých sazeb daně (15 % a 20 %) a vyplňují se podle textu v přiznání.

Řádek 410 a 411
Na těchto řádcích poplatník uvede součet těch příjmů zahrnutých do řádků 401 až 403, u kterých je možné uplatnit zápočet daně zaplacené v zahraničí.

Řádek 412 a 413
Řádky 412 a 413 slouží k uvedení výše daně, kterou poplatník zaplatil v zahraničí. Výše zaplacené daně v zahraničí je poplatník povinen doložit úředně ověřeným platebním výměrem zahraničního správce daně.

Řádek 414 až 417
Tyto řádky se vyplní dle výpočtů v nich uvedených.

Řádek 418
Celková výše daně, kterou poplatník uvede na řádku 418, se převede do 4. oddílu na řádek 59 daňového přiznání.

Příloha č. 5

Zákon od roku 2005 dovoluje využít institutu pro snížení daňového zatížení rodin s dětmi. Jedná se o výpočet daně ze společného základu daně manželů podle § 13a zákona o daních z příjmů. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to i významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost.
Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu), a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění. Výpočet společného základu daně provedou v Příloze č. 5.
Je-li prováděn výpočet společného základu daně manželů, musí tuto přílohu (stejnou svým obsahem) vyplnit a odevzdat oba manželé, a to ke stejnému datu podání přiznání, tj. ke 31. 3., případně 30. 6., podává-li přiznání daňový poradce, či k jinému datu povolenému pro oba manžele správcem daně na žádost.
Při jednotné sazbě daně z příjmů zavedené od roku 2008 nemá institut "společného zdanění manželů" smysl, a proto byla tato pro spoustu poplatníků výhodná možnost zdanění zrušena.

Podmínka pro uplatnění. Nutnou podmínkou, aby manželé mohli uplatnit společné zdanění, je, aby manželé vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Podle občanského zákoníku domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Za vyživované dítě poplatníka se považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:
a) nezletilým dítětem,
b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod, a:
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,
2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Společné zdanění mohou manželé uplatnit, pokud podmínku vyživování alespoň jednoho dítěte žijícího s nimi v domácnosti splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění, tj. dne 31. prosince 2007.
Zákon nestanoví podmínku, že dítě musí manželé vyživovat po celé zdaňovací období. To znamená, že manželé mohou společné zdanění uplatnit, pokud kdykoli v průběhu zdaňovacího období v domácnosti vyživovali dítě (např. týden, měsíc, půl roku apod.). Manželé podmínku splní i např. v případě, kdy vyživovali dítě ve věku do 26 let, které s nimi žije ve společné domácnosti, s tím, že dítě ukončilo v průběhu roku studium na vysoké škole, a poté nastoupilo do pracovního poměru.
Společné zdanění mohou uplatnit i manželé, kteří vyživovali vnuka (vnučku), který (která) s nimi žije ve společné domácnosti, pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy.
Podmínka manželství musí být také splněna nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které se společné zdanění uplatňuje. To znamená, že stačí, pokud v krajním případě je uzavřeno manželství v posledním dni kalendářního roku.
Diskuse o tom, že např. za zemřelého manžela nelze podat daňové přiznání s uplatněním společného zdanění, odstranila novela zákona přijatá v průběhu roku 2007. Stanovila, že výpočet daně ze společného základu daně manželů lze uplatnit i v případě, že jeden z manželů po skončení zdaňovacího období a před podáním daňového přiznání zemřel, pokud manželé splnili ostatní podmínky. V tomto případě může pozůstalý manžel podat daňové přiznání za rok 2007 za sebe i za zemřelého manžela s uplatněním společného zdanění.
Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů podle zákona. Například manželka je v domácnosti, protože se stará o nezletilé děti a z toho důvodu nemá žádné zdanitelné příjmy. Společné zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že mají zúžené společné jmění manželů, a i v případě, že nemají stejné místo trvalého pobytu.
Společné zdanění manželů nemohou uplatnit poplatníci, kteří žijí ve vztahu zpravidla nazývaném jako druh/družka, neboť se nejedná o manžele. Vztah mezi druhem nebo družkou není žádným zákonem upraven.

Příjmy ze zdrojů v zahraničí. Má-li manžel či manželka příjmy, které vstupují do dílčího základu daně podle § 8 nebo § 10 zákona, tj. příjmy z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy, ze zahraničí, může je v souladu s § 8 odst. 4, resp. § 10 odst. 8 zákona, zahrnout do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2 zákona.
Rozhodne-li se manžel či manželka, že příjmy ze zahraničí zahrne do samostatného základu daně a uplatní sazbu daně podle § 16 odst. 2 zákona, nemůže již tyto příjmy zahrnout do společného základu daně, protože zákon v § 13 odst. 2 stanoví mimo jiné, že společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona.
Pokud by se manžel či manželka rozhodli a příjmy ze zahraničí ponechali v dílčím základu daně podle § 8 nebo § 10 zákona, mohli by je zahrnout i do společného základu daně, tzn. každý z nich by zdanil polovinu z těchto příjmů sazbou daně stanovenou v § 16 odst. 1 zákona.

Manželé-daňoví nerezidenti. Výhody společného zdanění manželů mohou využít pouze manželé, kteří mají oba plnou všeobecnou daňovou povinnost v České republice (poplatníci podle § 2 odst. 2 zákona - daňoví rezidenti), nebo manželé, z nichž alespoň jeden je poplatníkem s omezenou daňovou povinností v České republice (poplatníci podle § 2 odst. 3 zákona - daňoví nerezidenti), za podmínky, že úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jejich příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo § 6, příjmů od daně osvobozených podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 zákona).
Podle § 2 odst. 2 zákona poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňoví rezidenti.
Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajat jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání poplatníkem bez prodlevy.
Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (zdaňovacím období), a to buď souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR.
Poplatníci neuvedení v § 2 odst. 2 zákona nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňoví nerezidenti.
V případě, že manžel je tuzemský manažer vydělávající v závislé činnosti velké příjmy a manželka je žena v domácnosti starající se o jejich dítě, ale cizinka, která u nás nemá práci ani bydliště a stará se o domácnost, mohou tito manželé společné zdanění manželů uplatnit za podmínky, že úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, příjmů od daně osvobozených nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Kdy nemohou manželé společné zdanění uplatnit. Zákon v § 13a odst. 4 stanoví, že společné zdanění nelze uplatnit, jestliže alespoň jeden z manželů v předmětném zdaňovacím období:
a) má stanovenou daň paušální částkou podle § 7a zákona,
b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c zákona, tedy jeho celkový základ daně z příjmů za rok 2007 nedosahuje výše 120 800 Kč, a to bez ohledu na případné přidělení dalších příjmů v rámci společného zdanění,
c) uplatňuje při stanovení daně rozdělení příjmů na spolupracující osoby podle § 13 zákona nebo použije výhodnější výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období podle § 14 zákona,
d) uplatňuje slevu na dani z titulu investiční pobídky podle § 35a nebo § 35b zákona,
e) má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb zákona, protože se jedná o poplatníka v konkurzu,
f) uplatňuje ztrátu z dřívějšího zdaňovacího období podle § 34 zákona, pokud ve zdaňovacím období, ve kterém byla ztráta vykázána, poplatník využil výhody společného zdanění manželů.

Výpočet společného základu daně manželů. Společným základem daně je součet kladných dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona, případně upravených podle § 5 a § 23 zákona u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky pro jejich uplatnění.
Pokud například manželka pečující o roční dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti, manžel má příjem ze závislé činnosti a z pronájmu domu, bude společným základem daně součet dílčích základů daně podle § 6 a § 9 u manžela.
Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do Přílohy č. 5 daňového přiznání u všech dílčích základů daně (podle § 6 až § 10 zákona) nulu. Manžel uvede do dílčího základu daně podle § 6 a § 9 zákona příslušné částky. Poté oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona a každý z nich si pak do svého základního přiznání uvede polovinu takto stanoveného společného základu daně pro stanovení daňové povinnosti, která bude stejná pro každého z manželů. Nakonec se uplatní slevy na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění na vyživované děti a po uplatnění těchto položek se vypočítá daň podle § 16 odst. 1 zákona. Přesný postup při výpočtu daně ze společného základu daně manželů je uveden ve formuláři daňového přiznání pro zdaňovací období 2007.
Manželka si tedy za zdaňovací období 2007 uplatní nezdanitelné částky podle § 15 zákona, tj. např. odpočet na soukromé životní pojištění, odpočet úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. a poté i slevu na dani na poplatníka ve výši 7200 Kč. Obdobně bude postupovat i manžel. Manžel si uplatní mimo jiné i slevu na dani na manželku, která nemá příjmy v souladu s § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, a to ve výši 4200 Kč. Pokud by byla manželka držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) - průkaz ZTP/P, zvyšovala by se částka 4200 Kč na dvojnásobek.

Daňová ztráta a odpočet výdajů na výuku žáků. Vykáží-li manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili společné zdanění, u příjmů podle § 7 nebo § 9 zákona daňovou ztrátu (avšak nevznikla tím povinnost uplatnit postup podle § 7c zákona o stanovení minimálního základu daně, neboť v tomto případě by nebylo možné uplatnit společné zdanění), může ji odečíst od základu daně ten z manželů, který ji vykázal, v následujících 5 zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění.
Budou-li manželé využívat metody společného zdanění, nebudou si moci odečítat ztrátu vzniklou ve zdaňovacích období, kdy metodu společného zdanění uplatnili. O odpočet daňové ztráty však nepřijdou. Mohou si ji uplatnit ve zdaňovacích obdobích, kdy budou postupovat při zdanění svých příjmů standardním způsobem, tj. kdy nepoužijí metodu společného zdanění manželů.
Při rozhodování, zda využít společný základ daně manželů nebo raději uplatnění ztráty podle § 34, je třeba uvážit, že za rok 2008 již tento postup nebude uplatněn, neboť institut společného zdanění manželů je počínaje zdaňovacím obdobím roku 2008 zrušen.
Obdobně budou manželé postupovat v případě odpočtu 30 % výdajů (nákladů) vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu. Tento odpočet si bude moci manžel (manželka) odečíst od svého základu daně v následujících zdaňovacích obdobích, kdy společné zdanění neuplatní.

Odpočet darů. Jednou z nezdanitelných částí základu daně je hodnota daru. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka je v domácnosti, pečuje o dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, manžel má příjem z podnikatelské činnosti a poskytl dar, může manžel tuto nezdanitelnou částku uplatnit. Zákon o daních z příjmů v § 15 odst. 1 stanoví mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.
Jedná se tedy o celý základ daně manžela, nikoli jen o jeho polovinu. Činí-li např. celkový základ daně manžela (tj. před rozdělením) 500 000 Kč, může manžel, při splnění zákonných podmínek, odečíst hodnotu daru až do výše 50 000 Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze 250 000 Kč. V případě, že dar poskytli oba manželé, může si hodnotu daru uplatnit každý z nich v poměru, v jakém se na poskytnutí daru podíleli.

Zálohy na daň. Zákon v § 13a odst. 5 stanovil, že zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů:
z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38h,
podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů.
Zálohy na daň neplatil manžel/manželka, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné zdanitelné příjmy, protože např. bude v domácnosti pečovat o nezletilé děti a manžel bude mít příjem ze závislé činnosti, v souladu s § 13a odst. 5 zákona manželka zálohy platit v daném případě nebude.
Manžel bude i nadále platit zálohy z příjmů ze závislé činnosti. Bude-li mít její manžel příjem z podnikatelské činnosti, manželka zálohy platit v daném případě také nebude a manžel bude platit zálohy vztahující se pouze k jeho daňové povinnosti k příjmům z podnikání (za předpokladu, že jeho daňová povinnost přesáhne 30 000 Kč, tj. limit stanovený § 38a zákona).
Vzhledem k tomu, že pro zdaňovací období roku 2008 je ustanovení § 13a zrušeno, uplatní se pro stanovení povinnosti platit zálohy na toto zdaňovací období ustanovení § 38a. Nicméně i při použití tohoto ustanovení ten z manželů, který neměl v roce 2007 žádné zdanitelné příjmy, nebude mít povinnost platit zálohy, v ostatních případech se bude zálohová povinnost odvíjet od výše přiznané daně (nad 30 000 Kč) a poměru dílčích základů daně dle stanovených zákonných pravidel. V odůvodněných případech lze doporučit, aby manželé jednotlivě požádali správce daně o stanovení záloh jinak. Tato žádost není zpoplatněna.

Přeplatek a nedoplatek na dani, případný úrok z prodlení. Při použití společného zdanění bude častým případem skutečnost, že jednomu z manželů vznikne přeplatek na dani (např. vlivem sražených a odvedených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nebo zaplacených záloh na daň z titulu příjmů z podnikatelské činnosti) a druhému z manželů vznikne daňová povinnost (např. manželka nemá žádné vlastní příjmy, je v domácnosti a pečuje o děti, do daňového přiznání však uvede polovinu společného základu daně, tj. i polovinu příjmů manžela).
Pro řešení výše uvedeného problému úhrady daně z rozděleného základu daně druhého z manželů lze využít ustanovení zákona o správě daní a poplatků, které umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s tím, že tento přeplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého manžela. Žádost je uvedena na poslední straně formuláře daňového přiznání. Pokud bude žádost vyplněna, správce daně uskuteční převod přeplatku ze záloh na dani jednoho z manželů na nedoplatek druhého z manželů ke dni splatnosti daně druhého z manželů. To znamená, že manželovi, který bude platit daň z přeplatku vzniklého ze záloh druhého z manželů, úrok z prodlení (dříve penále) nevznikne.

Daňové přiznání. Uplatní-li manželé společné zdanění, musí každý z manželů podat své daňové přiznání. Toto daňové přiznání podávají oba manželé ve stejné lhůtě. V Příloze č. 5 k daňovému přiznání každý z manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele (tj. dílčí základy daně a nezdanitelné částky) a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň podle § 16 odst. 1 zákona.
Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle § 13a změnit na klasický způsob, tj. na způsob, kdy každý z manželů uvede do daňového přiznání své příjmy a ty poté zdaní. Společné zdanění také nemůže provést zaměstnavatel manželům nebo některému z nich v zaměstnání.

Daňové zvýhodnění na vyživované děti při společném zdanění. Zákon v § 35c stanoví mimo jiné, že poplatník, fyzická osoba, má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 6000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b (z titulu investiční pobídky).
Od roku 2006 byla v zákoně zrušena podmínka platná do roku 2005, že pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci u svého plátce daně (zaměstnavatele), nemohl již toto daňové zvýhodnění při výpočtu daně ze společného základu daně manželů uplatnit druhý z manželů.
Údaje o manželce/manželovi (viz obr. 39) - poplatník zde vyplní předepsané údaje o své (svém) manželce (manželovi). Daňové identifikační číslo se vyplní v případě, pokud bylo přiděleno, v ostatních případech se vyplní rodné číslo. Dále zde vyplní adresu manželky (manžela) v den podání daňového přiznání na území České republiky nebo v zahraničí a název místně příslušného finančního úřadu manželky (manžela), u kterého bude možné ověřit, jak spolu korespondují informace uvedené v přiznání v případě, že manželé nemají společné bydliště. Místní příslušnost fyzické osoby se podle § 4 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků řídí místem trvalého pobytu.

Oddíl 1. Součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona (viz obr. 40)

Řádek 501 až 505
Na řádcích 501 až 505 se uvádí dílčí kladné základy daně podle § 6, § 7, § 8, § 9 a § 10 zákona o daních z příjmů zvlášť za manžela a zvlášť za manželku. Společným základem daně je součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona upravených podle § 5 a § 23 zákona u obou manželů nesnížený o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Pokud např. manželka pečující o roční dítě nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti, manžel má příjem ze závislé činnosti a z pronájmu domu, bude společným základem daně součet dílčích základů daně podle § 6 a § 9 u manžela.
Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do Přílohy č. 5 přiznání ve sloupci "poplatník" u všech dílčích základů daně nulu, ve sloupci "manžel/manželka" uvede do dílčích základů daně příslušné částky za manžela. Manžel uvede do sloupce poplatník do dílčího základu daně podle § 6 a § 9 zákona příslušné částky a ve sloupci "manžel/manželka" uvede do všech dílčích základů nulu.

Řádek 506 - součet dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona
Tento řádek slouží k vykázání součtu kladných dílčích základů daně za každého z manželů (ř. 501 + ř. 502 + ř. 503 + ř. 504 + ř. 505).

Oddíl 2. Společný základ daně manželů (viz obr. 41)

Řádek 507
Tento řádek slouží k výpočtu výsledného společného základu daně manželů. Poplatník zde uvede součet částek ř. 506 ze sloupce "poplatník" a ř. 506 ze sloupce "manželka/manžel", tj. součet kladných dílčích základů daně podle § 6 až § 10 zákona o daních z příjmů upravených podle § 5 a § 23 zákona za oba manžele.

Oddíl 3. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona (viz obr. 42)

Tento oddíl slouží k uplatnění všech nezdanitelných částí základu daně za oba manžele. Každý z manželů zde uvádí veškeré nezdanitelné části podle § 15 zákona, na které má nárok a u kterých splňuje podmínky pro jejich uplatnění.
Zákon stanoví, že tyto nezdanitelné části může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Manželka bez příjmů si tedy za zdaňovací období 2007 uplatní např. odpočet na soukromé životní pojištění, úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. Obdobně bude postupovat i manžel.

Řádek 508 - hodnota daru/darů
Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů, které poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení.
Nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru uplatní také dárci fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
Počínaje rokem 2006 byl okruh fyzických osob, kterým lze poskytnout dar na zdravotnické prostředky nebo rehabilitační a kompenzační pomůcky, rozšířen též o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé děti vyžadující mimořádnou péči podle vyhlášky č. 284/ /1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.
Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky.
Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí být alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 42. Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky. Za dary se považují i nepeněžní dary, včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu.
Bude-li se jednat o případ, kdy manželka je v domácnosti, pečuje o dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, manžel má příjem a poskytl dar, může manžel uplatnit tuto nezdanitelnou částku. Zákon v § 15 odst. 1 stanoví mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jedná se o celý základ daně manžela, nikoli jen o jeho polovinu. Činil-li by základ daně manžela např. 300 000 Kč, mohl by odečíst hodnotu daru až do výše 30 000 Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze 150 000 Kč.

Řádek 509 - odečet úroků
Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2007 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženou o poskytnutý státní příspěvek v případě, že poplatník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/ /1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a prostředky použil na financování bytových potřeb (§ 15 odst. 3 zákona). Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky.
Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených v § 15 odst. 3 a 4 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 Kč na jednu domácnost. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Jestliže účastníky úvěrové smlouvy je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jen jedna z nich celou částkou, nebo každá z nich rovným dílem z celkové částky.

Řádek 510 - penzijní připojištění
Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může si na tomto řádku uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2007 sníženou o 6000 Kč.
Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2007, činí 12 000 Kč. Pro odpočet není rozhodující, zda poplatník platí příspěvky na penzijní připojištění pravidelně měsíčně, nebo zda částku příspěvků zaplatí jednorázově, nebo zda byl pojištěn celý rok nebo jen po jeho část. Od roku 2006 platí nové restriktivní ustanovení, obdobné jako platí u odpočtu pojistného na soukromé životní pojištění již od roku 2001.
Toto ustanovení ukládá poplatníkovi, jemuž penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo na jednorázové vyrovnání a současně mu bylo vyplaceno odbytné, aby částky, o které mu byl v předchozích letech základ daně snížen (zaplacené příspěvky na penzijní připojištění), považoval za příjem podle § 10 zákona. Zde ovšem platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání (15 000 Kč obecně a u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti částka 6000 Kč úhrnu zdanitelných příjmů podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů).
Poplatník doloží nárok na odpočet příspěvků na penzijní připojištění smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění na uplynulé zdaňovací období.

Řádek 511 - životní pojištění
V případě, že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník na tomto řádku uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2007. Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2007, činí celkem 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.
Podmínkou, která zde musí být splněna je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Od roku 2004 je v zákoně u pojistných smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití zavedena podmínka minimální pojistné částky.
Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. Na pojistné smlouvy, které tuto novou podmínku nesplňují, u nichž mohl poplatník daňový odpočet dříve využívat, nelze počínaje rokem 2004 odpočet uplatňovat. Jednorázově zaplacené pojistné pojišťovna poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny.
Při nedodržení těchto podmínek, z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 všechny částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. I zde platí limity podle § 38g odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, při jejichž nepřekročení poplatník není povinen podat daňové přiznání. Poplatník doloží nárok na odpočet pojistného smlouvou o soukromém životním pojištění a potvrzením příslušné pojišťovny o zaplaceném pojistném na rok 2007.
Odpočet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění lze od roku 2008 uplatnit i v případě pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnou z členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.

Řádek 512 - odborové příspěvky
Na tomto řádku lze od ročního základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky, zaplacené ve zdaňovacím období, členem odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle § 276 a násl. zákoníku práce.
Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (mimo příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 36 zákona o daních z příjmů), maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok) 2007. Jde o odpočet zaměstnanecký, který budou poplatníci uplatňovat v rámci ročního zúčtování záloh na daň z mezd u svého zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání u správce daně. Nárok poplatník doloží potvrzením odborové organizace o zaplacených členských příspěvcích.

Řádek 512a - úhrada za další vzdělávání
Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2007 mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob podle § 15 odst. 8 po skončení zdaňovacího období využít možnosti odpočtu úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Odpočet je možný pouze v případě, že úhradu za zkoušku zaměstnanci nehradil zaměstnavatel, a v případě, že u poplatníka s příjmy podle § 7 zákona nebyla úhrada za zkoušku uplatněna jako daňový výdaj.
Maximální výše odpočtu je 10 000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13 000 Kč a osoba s těžším zdravotním postižením může uplatnit odpočet až do výše 15 000 Kč. Nárok na odpočet poplatník prokáže potvrzením o výši úhrady zaplacené za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Řádek 513
Tento řádek slouží k vyčíslení nezdanitelných částí základu daně pro každého z manželů a je tvořen součtem hodnot řádků 508 až ř. 512a ve sloupcích "poplatník" a "manželka/manžel".

Oddíl 4. Úhrn nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele

Řádek 514 (viz obr. 43)
Na tomto řádku poplatník uvede součet hodnot vykázaných na ř. 513 ve sloupci "poplatník" a na ř. 513 ze sloupce "manželka/manžel", tj. součet nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona za oba manžele.

Oddíl 5. Společný základ daně manželů snížený o nezdanitelné části základu daně

Řádek 515 (viz obr. 44)
Tento řádek slouží k vykázání sníženého společného základu daně manželů, který se vypočítá jako rozdíl společného základu daně manželů na ř. 507 a úhrnu nezdanitelných částí základu daně za oba manžele na ř. 514 (ř. 507 - ř. 514). Pokud je vypočtená hodnota záporná, uvede se na tomto řádku nula.

Oddíl 6. Polovina společného základu daně manželů sníženého o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky (viz obr. 45)

V tomto oddílu si může k polovině společného základu daně každý z manželů uplatnit odčitatelné položky podle § 34 zákona, pokud mu na ně vznikl nárok. Jedná se o ztrátu z minulých let, odčitatelnou položku na výzkum a vývoj, neuplatněnou část odčitatelné položky z minulých let za pořízení nového hmotného majetku podle § 34 odst. 3 zákona ve znění platném do 31. 12. 2004 a odčitatelnou položku 30 % výdajů (nákladů) na výuku žáků v učilištích. Odčitatelné položky je však možno uplatnit pouze do výše jedné poloviny sníženého společného základu daně a může je uplatnit pouze ten z manželů, k jehož příjmům se váží.

Řádek 516
Poplatník zde uvede jednu polovinu sníženého společného základu daně manželů z ř. 515.

Řádek 517
Na tomto řádku poplatník uvede uplatňovanou ztrátu podle § 34 odst. 1 zákona, která vznikla ve zdaňovacím období, ve kterém neuplatnil výpočet společného základu daně manželů. Tato částka nesmí být vyšší než hodnota uvedená na ř. 41 daňového přiznání.
Pro přehlednost o výši ztrát, a jejich již uplatněných částí, je možné využít samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání, jejíž doporučený vzor je uveden na internetových stránkách Ministerstva financí: (http://cds.mfcr.cz/sys/cds/scripts/tiskopisy/tiskopisy-pdf2008/5405-P6_1.pdf) a je zobrazena u ř. 44 tiskopisu daňového přiznání.

Řádek 518 - výzkum a vývoj
Od roku 2005 byla zákonem zavedena nová odčitatelná položka od základu daně, kterou představují výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Počínaje rokem 2006 se tato možnost vztahuje i na společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti. Tato odčitatelná položka je definovaná v § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů. Od základu daně lze odečíst 100 % výdajů (nákladů), které poplatník vynaložil v daném zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje definovaných v zákoně č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje.
Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze z části, je možné od základu daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (tedy daňově uznatelné) a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka.
Tento odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Tato odčitatelná položka má za cíl podporovat výzkumné a vývojové práce, a tím technický vývoj k co nejvyšší úrovni, a umožňuje tak hodnotou provedených prací snížit významně základ daně. Jelikož se jedná o složité vymezení toho, co lze do výzkumných a vývojových prací zahrnout, vydalo Ministerstvo financí Pokyn č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování výše uvedeného ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů.
Nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, lze jej nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.

Řádek 519 - další částky
Na tento řádek se vyplňují další případné odčitatelné položky od základu daně. Za rok 2007 se sem uvádí zejména dosud neuplatněná část reinvestice - odpočtu na nový hmotný majetek podle § 34 odst. 3 a následující zákona o daních z příjmů, ve znění platném do 31. 12. 2004. Od základu daně lze dále odečíst 30 % poplatníkem vynaložených výdajů (nákladů) na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť. Dále lze na tomto řádku uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 10 zákona. U fyzických osob se bude jednat o fyzickou osobu-postupníka, který nabyl postoupením od oprávněné osoby pohledávku na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tato fyzická osoba má právo snížit základ daně o 50 % částky, kterou v letech 1993 až 2005 uhradila oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu. Odečet je možno uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 2005. Do bílého pole tohoto řádku se uvede název uplatňované částky.

Řádek 520
Poplatník zde uvede částku sníženého společného základu daně manželů, případně upravenou o odčitatelné položky podle § 34 zákona, příslušné každému z manželů. Každý z manželů tuto částku přenese do řádku 55 svého tiskopisu daňového přiznání.
Částky snižující daň podle § 35ba odst. 1 zákona (snížení daně na poplatníka, na manželku bez příjmů, invaliditu či studium) si uplatňují manželé každý ve svém základním tiskopisu daňového přiznání v 5. oddílu podle společných podmínek.

Odvody na zdravotní a sociální pojištění v roce 2007 a 2008



Kapitola Daňové přiznání ve formátu PDF