Riskovat, nebo ustoupit vodě z cesty?

Škody z letošních povodní nebudou podle odhadu České asociace pojišťoven tak velké. Předběžně se očekává 15 tisíc pojistných událostí za 1,3 miliardy korun. Je to pakatel proti povodním z roku 2002, za které pojišťovny zaplatily 33 miliard korun a stát zhruba stejně tolik. Pro lidi, kterým voda opět ničí majetek a domy, je to však slabá útěcha. Stojí před bolestným rozhodnutím, zda znovu opravovat nebo se konečně přestěhovat z dosahu ničivého živlu.

NEPRODEJNÝ A NEPOJISTITELNÝ MAJETEK. Po povodních v letech 1997 a 2002 se převážná většina poškozených rozhodla zůstat a doufat, že se už řádění živlu nebude opakovat. Investovali energii i peníze do oprav, postavili si nové domy na starých parcelách. Letošní jaro jim ukázalo, že doufali zbytečně. Mnozí z nich ještě nestačili našetřit nebo dosud splácejí staré dluhy.

Mnozí nemají své domy ani pojištěné. Před čtyřmi roky totiž pojišťovny začaly být opatrnější. Zvýšily na několikanásobek sazby pojistného kryjícího živelní rizika v povodňových oblastech. Někteří majitelé ohrožených domů si drahé pojištění proti povodni nekoupili. V nejbližších letech jim pojišťovny majetek proti povodni pravděpodobně nepojistí, a pokud přece, rozhodně to nebude levné. Jejich domy a parcely ztrácejí hodnotu. Jsou neprodejné, ani kdyby je znovu zvelebili. Každá další povodeň pro ně bude znamenat starosti, ztráty a nejistotu, zda jim někdo pomůže. Musí si vyřešit dilema, zda jsou ochotni je znovu podstupovat nebo se přestěhují.

VÝKUP DOMU A NOVÉ POZEMKY. Největší pozornost vzbudila v minulých dnech informace, že by vláda případně mohla vykupovat domy stojící v záplavových oblastech. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek dokonce navrhoval povinný výkup a zdůvodnil to tím, že stát nemůže donekonečna sanovat škody. Navíc některé domy podle něj přímo brání průtoku vody při záplavách. Přístup ministra Martínka se však nesetkal s příliš nadšenou odezvou poškozených. Premiér Jiří Paroubek téměř ihned elán ministra Martínka zchladil a slíbil, že výkupy nemovitostí, pokud k nim dojde, budou dobrovolné a nic se nebude dít bez vůle majitelů. Nemovitosti v oblastech opakovaně postihovaných záplavami by se vykupovaly za plnou tržní cenu, aniž by se do ní promítlo znehodnocení rizikem povodní. Peníze na výkup by si stát zřejmě opatřil emisí obligací nebo půjčkou od Evropské investiční banky.

Kromě toho by obce měly nabídnout majitelům vyvlastněných domů stavební parcely o výměře 800 metrů čtverečních, a to zdarma nebo za symbolickou cenu (pokud nebudou mít obce vhodné pozemky, vypomůže Státní pozemkový fond). Taková dvojí dotace je jistě víc než velkorysá. Projekt přestěhování lidí z některých záplavových oblastí však může být efektivnější a levnější, než rozsáhlé regulace toků a nákladné protipovodňové zábrany. Bylo by však třeba to nejdříve spočítat.

Pokud by se vláda k realizaci výkupu odhodlala, musí nastavit transparentní a kontrolovatelné podmínky, aby nebyla pomoc zneužívána. Příležitostí se k tomu nabízí celá řada - od nadhodnoceného odhadu vykupovaných nemovitostí až po přidělování stavebních parcel lidem, kteří žádný dům nikdy neměli. Podobné případy se odehrávaly i po povodních v roce 2002, když šlo o přidělování dotovaných povodňových domů těm, kteří přišli o střechu nad hlavou.

VLÁDA SCHVÁLILA 3 MILIARDY. Než se rozhodne o dlouhodobějších opatřeních, jako je například výkup nemovitostí v povodňových oblastech, nabízí stát rychlé programy pomoci. Za tímto účelem vláda navýšila o tři miliardy korun rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), aby mohly být financovány dva programy. První z nich je určen fyzickým osobám, které vlastní rodinný dům nebo byt poškozený letošními povodněmi. Mohou získat úvěr ve výši 150 tisíc korun na stavební nebo údržbové práce související s odstraněním následků povodně. Podmínkou získání je, že objekt poškozený povodněmi se nachází na území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouze, což musí žadatel doložit potvrzením obce.

Splatnost půjčených peněz je deset let a úroková sazba činí 2 procenta. Měsíční splátka úvěru tedy bude 1380 korun. Neplatí se žádné poplatky za schválení žádosti ani za správu úvěru. Žadatel musí předložit SFRB ručitelský závazek nebo jiný druh zajištění.

Úvěr SFRB je však podmíněn tím, že opravený byt nebo dům bude po celou dobu splácení sloužit k trvalému bydlení fyzické osoby, která si peníze půjčila. Kdo si půjčí 150 tisíc korun ze SFRB, ten se asi z rizikové oblasti stěhovat nebude.

Další peníze z posíleného rozpočtu SFRB mohou čerpat obce do povodňového fondu, z něhož pak mohou poskytovat příspěvky jednotlivým vlastníkům bytů a domů na opravy škod. Přitom opravou staveb, bytů ve vlastnictví nebo společných částí domu se rozumí pro potřeby tohoto programu jejich uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Nesmí jít o práce, které mají investiční charakter nebo vedou k technickému zhodnocení stavby.

Příspěvek obce může činit 200 tisíc korun na jednu stavbu nebo společné části domu s nejvýše třemi byty, 500 tisíc korun s osmi byty a 700 tisíc korun s více než osmi byty. Zároveň nesmí dotace překročit 70 procent celkových nákladů. Ale vlastníci, kteří doloží, že v uplynulých deseti letech čerpali povodňovou podporu ze státního rozpočtu nebo SFRB, mohou získat příspěvek až do 90 procent celkových nákladů. Tato výhoda stejně jako podmínka, že opravená nemovitost musí opět sloužit k trvalému bydlení, předznamenávají rozhodování majitelů zda opustit či neopustit bydlení v rizikové oblasti. Proč se stěhovat, když od státu je možné získávat pokaždé další dotace.

JEDNODUŠŠÍ NEMUSÍ BÝT NEJLEPŠÍ. Oba programy pomoci ze SFRB motivují spíše k využití jednoduššího okamžitého řešení a potlačení odpovědnosti za to, zda je účelné opravovat domy na povodňových územích, nebo by bylo rozumnější jít vodě z cesty.

Peníze z povodňového fondu obcí nelze například použít na opravu vhodných nemovitostí, které by mohly sloužit k bydlení nebo na výstavbu bytových domů nebo domů s pečovatelskou službou. Možná by se do nich rádi přestěhovali někteří lidé, zejména senioři, kteří už třeba ani nechtějí bydlet v poškozených domech a nemají sílu a prostředky na výstavbu nového bydlení.

Kromě dvou povodňových programů SFRB mohou postižení využít nabídky zvýhodněných komerčních úvěrů. Nabízí je několik bank a stavebních spořitelen. Jejich hlavní společnou výhodou je příslib rychlého přednostního projednání žádosti. Některé banky odpouštějí poplatky, jiné snižují mírně úrokovou sazbu nebo poskytují na několik měsíců odklad splátek (viz tabulku).