Kdy žádat o odbytné

Stranou mediálního zájmu, který se soustředil na úpravy sazeb daní z příjmu fyzických osob, případně na změny ve výši paušálů, stojí změna týkající se penzijního připojištění. Ta omezuje získání daňových výhod opakovaným uzavíráním smluv o penzijním připojištění, které byly následně v krátké době zrušeny výplatou odbytného. Jejím cílem je, aby bylo penzijní připojištění využíváno pro svůj původní účel - jako dlouhodobé spoření na stáří.

SPOŘÍCÍ FÁZE. V roce 1994 odstartovalo penzijní připojištění jako systém budovaný na občanském, nikoliv zaměstnaneckém principu. Do konce roku 1999 pak fungovalo tak, že účastníkovi (občan ČR starší 18 let) byla k jeho úložce připsána státní podpora od 40 do 120 Kč (v prvních dvou letech od 50 do 150 Kč). O výplatu starobní penze bylo možné požádat nejdříve po 36 řádně zaplacených měsíčních příspěvcích na penzijní připojištění a po dosažení 50 let věku účastníka. Zaměstnavatelé mohli přispívat zaměstnancům ze zisku po zdanění (nedaňových nákladů) a příspěvek zaměstnavatele byl navíc součástí jejich zdanitelné mzdy. Při výplatě penzí se zdanilo pouze zhodnocení, které připisoval penzijní fond.

Zaměstnanci státních institucí a podnikatelé v současnosti mohou čerpat na prvních 500 Kč svého měsíčního příspěvku státní příspěvek ve výši až 150 Kč a navíc dalších max. 1000 Kč svého příspěvku si mohou odečíst od svého daňového základu. To znamená: pokud účastník ročně naspoří 18 000 Kč, obdrží 1800 Kč státního příspěvku a o 12 000 Kč si může snížit svůj daňový základ (tzn. úspora na daních může dosáhnout až 3840 Kč). Těmto účastníkům se tedy nevyplatí spořit více než 1500 Kč měsíčně.

Pokud je účastník penzijního připojištění zaměstnancem, kterému přispívá na penzi jeho zaměstnavatel, pak může čerpat všechny výše uvedené výhody a navíc je příspěvek zaměstnavatele osvobozen od daně z příjmu až do výše 5 % jeho měsíčního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti (zjednodušeně hrubá mzda).

Hlavní výhodou pro zaměstnavatele je, že z příspěvků na penzijní připojištění nemusí při splnění podmínek stanovených zákonem odvádět sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance. Navíc příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který je poukázán na účet zaměstnance u penzijního fondu, je do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro sociální zabezpečení za zdaňovací období považován za náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Procentní určení příspěvků je výhodné též proto, že může sloužit jako omezení zneužívání nemocenské. Při nemoci trvající celý měsíc účastníkovi neplyne na jeho penzijní připojištění žádný příspěvek zaměstnavatele.

Jak vyplývá z výše uvedeného, největší výhody z penzijního připojištění může čerpat vysokopříjmový zaměstnanec, který v plné míře využije státní příspěvky a daňové odpočty. Bude měsíčně spořit 1500 Kč a jeho zaměstnavatel mu bude přispívat 3 %, lépe 5 % z jeho hrubé mzdy. Státní zaměstnanci či osoby samostatně výdělečně činné jsou bohužel o takový daňově-optimalizační instrument ochuzeni - mohou využívat pouze daňové odpočty.

ZDANĚNÍ VYPLÁCENÝCH DÁVEK. Optimálním nastavením dávek může účastník při uzavření smlouvy o penzijním připojištění pozitivně ovlivnit jak likviditu uložených prostředků, tak výnos prostřednictvím výběru optimální varianty zdanění penzí. Relativní výnos penzijního připojištění je totiž tím vyšší, čím kratší je doba trvání penzijního připojištění. Proto je vhodné vybrat správnou formu čerpání dávek i s ohledem na tuto skutečnost.

Zákon o penzijním připojištění umožňuje pobírat tyto dávky:

Odbytné: Náleží účastníkovi, který řádně zaplatil příspěvky na penzijní připojištění po dobu alespoň 12 měsíců. Účastník ztrácí nárok na státní příspěvky (a jejich zhodnocení fondem) a jsou mu vyplaceny jen jím zaplacené příspěvky a jejich zhodnocení fondem. Výnos připisovaný fondem a příspěvky zaměstnavatele jsou zdaněny srážkovou daní 25 % u zdroje. Od 1. ledna 2006 je povinen příjemce odbytného navíc dodanit v rámci paragrafu 10 zákona o daních z příjmů dříve uplatněné odpočty od daňového základu. Vzhledem k tomu, že tato změna významně zasáhla do výhodnosti penzijního připojištění pro mladší účastníky, vrátím se k ní podrobněji v dalším textu.

Penze: Podmínky nároku na penzi a čerpané benefity jsou stejné jako v případě jednorázového vyrovnání. V případě, že účastník požádá o výplatu penze, pak srážkové dani ve výši 15 % podléhá pouze zhodnocení všech příspěvků fondem. V případě sjednání její výplaty je dobré pečlivě zvážit její formu, zda bude tato penze doživotní, se zaručenou délkou výplaty, doživotní s mimořádnou výplatou části naspořených peněz aj.

Výsluhová penze: Účastník, který spořil u penzijního fondu minimálně 15 let (má řádně zaplaceno 180 měsíčních příspěvků) může požádat o výplatu až jedné poloviny uspořených prostředků formou penze či jednorázového vyrovnání, přičemž zdanění těchto prostředků je totožné jako u výše zmíněných penzí. Sjednání této penze je výhodné pro mladší účastníky do 45 let.

Jednorázové vyrovnání: Náleží účastníkovi, který řádně zaplatil příspěvky na penzijní připojištění po dobu alespoň 60 měsíců a dosáhl věku 60 let (popř. při vzniku nároku na starobní důchod). Účastník má nárok na výplatu jím zaplacených příspěvků, příspěvků připsaných zaměstnavatelem, státních příspěvků a zhodnocení všech příspěvků fondem. Výnosy fondu a příspěvky zaměstnavatele podléhají srážkové dani 15 %.

Spoří-li si účastník sám, je pro něj z hlediska zdanění lhostejné, zda požádá o jednorázové vyrovnání či o pravidelnou penzi, vyšší (25%) zdanění výnosů připsaných fondem je pouze při odbytném. Pokud však účastníkovi přispíval zaměstnavatel, v případě odbytného je jeho příspěvek zdaněn 25 %, při jednorázovém vyrovnání 15 % a při pravidelné výplatě penze zdaněn není.

JAK ZVÝŠIT VÝNOSNOST? Pro maximalizaci relativního výnosu penzijního připojištění se účastníkovi v minulosti vyplatilo uzavřít smlouvu o penzijním připojištění na měsíční částku 100 Kč, v prosinci téhož roku uložit 16 900 Kč, aby jeho roční úložka činila 18 000 Kč, a v lednu následujícího roku poukázat na účet fondu 18 000 Kč a smlouvu následující měsíc vypovědět. Vznikl nárok na odbytné, mohly být vyplaceny účastníkovy příspěvky spolu se zhodnocením penzijním fondem (bez státního příspěvku a jeho zhodnocení). Případné příspěvky zaměstnavatele byly zdaněny srážkovou daní 25 %. Navíc si účastník mohl snížit v každém roce daňový základ o 12 000 Kč (úspora na daních až 7680 Kč).

Od 1. ledna 2006 si účastník může snížit základ daně pouze v prvním roce penzijního připojištění a ve druhém musí částku uplatněných kumulativních daňových odpočtů zdanit. Tím se prakticky nulují jeho daňové úspory. V případě, že nespadá do nejvyšší daňové sazby, může na zvýšení svého daňového základu o dříve uplatněné daňové odpočty dokonce prodělat. I po novele platné od 1. ledna 2006 je však daňová optimalizace možná. A to za podmínky, že účastník by neměl povinnost podávat daňové přiznání - má příjmy ze zaměstnání a zároveň by si v prvním roce naspořil pouze 12 000 Kč, tzn. uplatnil by daňový odpočet 6000 Kč. Ve druhém roce by žádný odpočet neuplatnil a smlouvu by vypověděl. V roce výplaty odbytného by pak příjmy účastníka penzijního připojištění z jiné než závislé činnosti nepřesáhly 6000 Kč ročně. Pak by mu nevznikla povinnost podávat daňové přiznání a nemusel by uplatněný odpočet dodanit. Jeho daňová úspora by činila až 1920 Kč. Vysokopříjmový zaměstnanec by mohl také profitovat z toho, že z peněz, které mu byly poukázány zaměstnavatelem, by nemusel odvádět pojistné a platit daň z příjmu fyzických osob ve výši marginální sazby - 32 %. Příspěvky zaměstnavatele by se zdanily pouze srážkovou daní ve výši 25 % u zdroje. Relativní výnos takto spravovaného produktu by byl pořád vysoký, v absolutních částkách však zanedbatelný. O odbytné je proto vhodné požádat zejména v případě, že účastník nemá v daném roce zdanitelný příjem (mateřská dovolená aj.) a je schopen peníze investovat efektivněji než penzijní fond a ztráta způsobená vrácením státních prostředků není vysoká.

MYSLETE NA ÚLEVY. Penzijnímu připojištění se nedaří přilákat mladé účastníky kvůli nízkému výnosu a likviditě. Potenciální účastníci by však měli při srovnání výnosnosti investic brát v úvahu nejen připisované výnosy penzijních fondů (3-4 % ročně), ale i to, že navíc získají možnost čerpání daňových úlev (úspora na dani může při třicetiletém spoření dosáhnout až 115 200 Kč) a možnost čerpání státních příspěvků. Navíc se jedná o garantovanou investici - účastníci se nepodílejí na ztrátě penzijního fondu a mladší účastníci si mohou vybrat již po 15 letech polovinu naspořených prostředků. Výnosnost penzijního připojištění proto nelze srovnávat s dlouhodobým výnosem akciových trhů, ale s rizikově srovnatelnou investicí, jako jsou třeba dlouhodobé státní dluhopisy.

Petr Pomazal
Deloitte



Kolik ušetří občan, co myslí na stáří

Příklad č. 1: Pan Novák pobírá mzdu 20 000 Kč měsíčně. Sám si platí měsíční příspěvek na penzijní připojištění ve výši 1500 Kč měsíčně a zaměstnavatel mu přispívá na penzijní připojištění také 1500 Kč, respektive 3 % z hrubé mzdy. Jakých výhod požívá pan Novák a jak jsou zvýhodněny příspěvky zaměstnavatele?

Panu Novákovi bude připsán k jeho příspěvku na penzijní připojištění státní příspěvek ve výši 500 Kč. Dále za předpokladu trvání penzijního připojištění po celý rok a konstantní výše příspěvků si bude moci uplatnit daňový odpočet ve výši 12 000 Kč ročně. Z příspěvku zaměstnavatele ve výši 1500 Kč navíc neplatí sociální ani zdravotní pojištění a částka 500 Kč, o kterou příspěvek zaměstnavatele převyšuje 5 % hrubé mzdy pana Nováka, představuje jeho zdanitelný příjem. Pro zaměstnavatele je příspěvek na penzijní připojištění pana Nováka daňově uznatelným nákladem pouze do výše 3 % jeho zdanitelné mzdy, tzn. do 600 Kč měsíčně (částka 900 Kč představuje pro zaměstnavatele daňově neuznatelné náklady). Pokud by pan Novák byl šest měsíců nemocen (jeho hrubá mzda by se rovnala 0), situace by vypadala následovně:

Panu Novákovi by byl připisován státní příspěvek ve výši 500 Kč, nárok na daňový odpočet by byl zachován v plné výši. Z příspěvku zaměstnavatele by se neodvádělo sociální a zdravotní pojištění, ale celý příspěvek zaměstnavatele (1500 Kč) by se stal zdanitelným příjmem zaměstnance. Daňová povinnost by se po snížení o slevu na dani na poplatníka rovnala nule. V případě, že by příspěvek zaměstnavatele činil 3 % z jeho hrubé mzdy, nezískal by účastník ze strany zaměstnavatele žádný příspěvek.

Příklad č. 2: Pokud by pan Novák zmíněný v prvním případě spořil 30 let a příspěvek zaměstnavatele by činil 3 % z jeho hrubé mzdy, uložil by si na svůj účet u penzijního fondu celkem 540 000 Kč, příspěvek zaměstnavatele by činil 216 000 Kč a státní příspěvek 54 000 Kč. Pokud by penzijní fond zhodnotil uložené prostředky 4 % ročně, pak by zisk z příspěvku účastníka činil 491 402 Kč, zisk z příspěvku zaměstnavatele 196 561 Kč a zisk ze státního příspěvku 48 467 Kč, tzn. celkem 1 546 430 Kč.

Výsledek by byl následující:

V případě vyplacení odbytného by pan Novák obdržel pouze sumu svých příspěvků (540 000 Kč), příspěvek zaměstnavatele a zisk z příspěvku účastníka a jeho zaměstnavatele 903 963 Kč, které by se mu zdanily 25% srážkovou daní. Celkem by mu bylo vyplaceno 1 217 972 Kč.

V případě výplaty jednorázového vyrovnání by mu byly vyplaceny jeho příspěvky, státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele a celkové zhodnocení připsané penzijním fondem by bylo zdaněno 15% srážkovou daní. Celkem by panu Novákovi bylo vyplaceno 1 403 566 Kč.

V případě výplaty starobní, invalidní či jiné penze by 15% srážkové dani podléhaly pouze výnosy připsané penzijním fondem, a panu Novákovi by bylo vyplaceno 1 435 966 Kč. Zdroj: webový kalkulátor penzijního připojištění