Začala americká bitva o Londýn

Vlna akvizic a fúzí se nevyhýbá ani burzám. Mnohé z nich však - hlavně díky Londýnské akciové burze (LSE) - skončily fiaskem. Úspěšně zatím zbrojí její američtí konkurenti. Newyorská burza (NYSE) se minulý týden sloučila s elektronickým obchodním systémem Archipelago. Světová akciová jednička tak chce rozšířit elektronické obchodování. Akcie nové instituce byly uvedeny na NYSE. Nyní ji asi čeká boj s globální dvojkou, americkým trhem NASDAQ, o převzetí Londýna.

Představitelé NASDAQ si totiž krátce poté, kdy se akcie nové instituce začaly obchodovat v New Yorku, pospíšili s prohlášením, že hodlají za 2,4 mld. britských liber (4,1 mld. dolarů) převzít LSE. Akcie londýnské burzy v reakci na tuto informaci posílily takřka o čtvrtinu. Její představitelé ovšem nabídku jako podstatně podhodnocenou odmítli.

Nereagoval na ni Euronext, sdružující několik evropských burz, v čele s Paříží, o němž se více než rok předpokládá, že má o Londýn zájem. Jak uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nedělník The Independent on Sunday, představitelé Euronextu se záležitostí nebudou zabývat.

Na druhé straně se naopak očekává, že do hry vstoupí s konkurenční nabídkou Newyorská burza. Tomu by odpovídalo vyjádření jejího šéfa Johna Thaina po fúzi s Archipelagem, podle kterého bude příštím krokem burzy mezinárodní expanze. Thain nicméně zatím odmítl postoj burzy k nabídce NASDAQ na převzetí Londýnské burzy komentovat.

Od roku 2001, kdy vedení této burzy odmítlo tři nabídky na převzetí, se cena jejích akcií více než ztrojnásobila. Londýn, respektive jeho akcionáři, vždy naznačovali, že si burza přeje zůstat samostatná. Poměrně pozitivně byly, soudě podle médií, posuzovány vyhlídky Euronextu.

Odolá nyní londýnská burza americké expanzi? Kdyby se navzdory citovanému nesouhlasu nakonec rozhodla sloučit s NASDAQem, vznikl by podle Bloombergu akciový trh, na němž by byly veřejně obchodovány akcie více než 6000 firem v celkové hodnotě 7,3 bilionu dolarů. Tržní hodnota společností kotovaných na Newyorské burze byla ovšem koncem prosince výrazně vyšší a činila 21 bilionů dolarů. Třetinu přitom tvoří společnosti sídlící mimo USA.

Podobně jako je tomu v případě podniků, také akcionáři burz očekávají, že fúze jim umožní snížit náklady a zlepšit činnost nové instituce. S výjimkou Euronextu a skandinávských a několika menších burz nebyly ovšem fúze akciových trhů příliš úspěšné. Není totiž jednoduché sloučit rozdílnou legislativu. Navíc nejde jen o změny ve stávajícím obchodním systému burz, ale ve způsobu, jak vypořádávají transakce.

Menších burz, jako je ta pražská, se fúze zmiňovaných obrů zdánlivě netýkají. Bývalý šéf Burzy cenných papírů Praha a současný předseda Komise pro cenné papíry Pavel Hollmann před časem ale nevyloučil, že podobný krok či uzavření strategické aliance mezi velkými burzami mohou rozdat karty i pro ty menší.