Pobaltí a kritéria pro euro

V prvním březnovém týdnu Slovinsko oficiálně požádalo o zavedení eura od 1. ledna 2007. Tím by vstoupilo do eurozóny jako první z nových členských států Evropské unie.

Země splňuje maastrichtská kritéria: roční schodek veřejných financí drží pod 3 % HDP, míru inflace pod 2,4 % a celkový veřejný dluh pod 60 % HDP. Zprávu o připravenosti Slovinska předloží Evropská komise v květnu. Finálně rozhodnou ministři financí EU 11. července.

K 1. lednu příštího roku by jednotnou měnu rády zavedly také Lotyšsko a Estonsko. Joaquín Almunia, eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, ale varoval, že překážkou by mohla být míra inflace v těchto zemích (4,2 %, respektive 2,7 %). Podle Almunii by oba baltští kandidáti měli nejméně rok počkat. Ministerstvo financí ve Vilniusu však argumentuje tím, že v devíti měsících do března 2006 Litva maastrichtská kritéria plnila.

Lotyšsko, Kypr a Malta hodlají zavést euro v roce 2008, Slovensko o rok později a Česko v roce 2010. V tom roce by do eurozóny rádo vstoupilo i Maďarsko, ale muselo by již nyní začít s tvrdými kroky ke snížení rozpočtového schodku. Polsko zatím nestanovilo žádné cílové datum. Nespokojený Almunia Varšavu požádal, aby tak učinila v nadcházejících měsících.

Oficiální žádost o zavedení eura od 1. ledna příštího roku podává Litva tento týden. Zároveň chce po Evropské komisi a Evropské centrální bance (ECB), aby klíčové hodnocení připravenosti této baltské země dokončily již v polovině roku místo plánovaného října.

Litva by se však mohla stát první obětí tvrdšího přístupu Komise a ECB ke členství v eurozóně. Evropské instituce upozorňují, že Portugalsko zavedlo jednotnou měnu příliš brzy a doplácí na to. Jejich přísnější postoj kontrastuje s politicky motivovaným spěchem v 90. letech vytvořit silnou skupinu zemí, jež jako první zavedly euro. Tehdy byla pra-vidla aplikována pružněji. S cílem dostat se do klubu Řecko dokonce zfalšovalo statistiky.

Baltské státy poukazují na to, že rozpočty mají v pořádku, zatímco vůči pěti z 12 členů eurozóny je vedeno řízení za přehnaný schodek. Inflační tlaky v transformujících se ekonomikách prý ukazují na jejich dynamiku.

Bruselská ekonomická laboratoř BRUEGEL (Brussels European and Global Economic Laboratory) soudí, že větší význam než splnění maastrichtských kritérií by měla mít reálná konvergence. Zmíněná kritéria prý "nejsou ani nezbytná, ani dostačující k určení schopnosti země být v eurozóně".