Dana Trezziová: modernizace daňové správy zlepší vztah k poplatníkům

Spustili jste práce na daňové reformě. Jaké jsou základní představy?

Reforma se má týkat zdanění příjmů a majetku. Domnívám se, že tyto dvě kategorie nemůžeme řešit odděleně. Vezměte si už jen otázku zdanění darů. Ty mohou být předmětem jak z daně příjmů, tak daně darovací. Provázanost je opravdu velká. Ale třeba úvahy o tom, jestli bude zvlášť zákon o dani z příjmů pro fyzické a pro právnické osoby, jsou předčasné. Tyto dvě daňové oblasti mohou být vyřešeny jedním zákonem, stejně jako jich může být i víc než dva. Například v Rakousku mají zákon, který řeší jen transformace společností, a to včetně daňových důsledků. Proč ne? Ale teď se bavíme o podstatě věci, o principech zdanění.

Vstupní požadavky jsou zjednodušení pro daňového poplatníka, snížení administrativní zátěže, srozumitelnost, větší efektivita pro daňovou správu a fiskální neutralita.

Jednou ze základních otázek, před nimiž stojíme, je, co by mělo být základem pro výpočet daně z příjmu. Měl by být založen na účetnictví podle mezinárodních účetních standardů? Nebo podle českých? Anebo by měli poplatníci vést vedle účetnictví ještě daňovou evidenci?

Anebo máme ještě nějakou jinou možnost? Je však třeba dodat, že většina případných opravdu originálních řešení, jako je to estonské, kde daň z příjmů právnických osob odbourali a zdaňují až rozdělovaný zisk, by narazila na evropské směrnice.

Můžeme se poučit v okolních zemích?

Problém je, že se není kde poučit. Nic jako "best practice" v Evropě neexistuje. Praxe v jednotlivých zemích se liší a kdo se ji pokusí změnit, nevyhnutelně tápe. Ve Velké Británii například zavedli jako základ daně zisk stanovený podle mezinárodních účetních standardů. Pak zjistili, že to není nejšťastnější rozhodnutí. Mezinárodní účetní standardy jsou prvotně standardy účetními a nejsou zcela způsobilé k účelům daňového výkaznictví, které klade na jednotlivé pojmy a položky vlastní požadavky s ohledem na svůj specifický cíl. Tím není zjišťování ekonomického stavu společnosti. Podívejme se například na z daňového hlediska nejasně vymezený účetní pojem "Fair Market Value". Vždyť jeho rigidní uplatnění by mohlo s určitou nadsázkou znamenat, že daňový poplatník může subjektivně uvážit, jakou daň bude platit.

Máte nějaké termíny?

Expertní skupina, kterou ustavil ministr Bohuslav Sobotka, právě začíná vyhodnocovat náměty, doporučení, názory a komentáře k současné i možné budoucí legislativní úpravě, které jsme si vyžádali od odborné i široké veřejnosti. Přišlo jich víc než sedmdesát a chtěla bych za ně poděkovat.

Ke konci března by se měla již potřetí sejít celá expertní skupina, která průběžně pracuje v malých podskupinkách. A někdy v dubnu nebo v květnu bychom chtěli mít pohromadě základní teze reformy. Pak bychom rádi uspořádali seminář, kde bychom tyto předběžné závěry prezentovali odborné veřejnosti a zástupcům různých zájmových skupin a kde by se k nim mohli vyjádřit. V červenci by měly být k dispozici výsledky práce expertní skupiny, zpracované ve formě základních tezí zdanění příjmů a majetku a detailní koncepce nových zákonů. A k těm by se měli vyjádřit všichni.

Pak se rozběhne klasický legislativní proces. Máme výhodu, že nejsme pod žádným tlakem, jelikož současný systém zdanění celkem funguje a teď hledáme, jak to zlepšit. A čas je luxus. Bylo by hezké, " kdyby nová legislativa platila od začátku roku 2008. Ale to je spíš optimistický scénář, protože o daních lze vždy předpokládat dlouhé diskuse.

Budou výsledky vaší práce využitelné i po volbách?

Obecná podstata zdanění příjmů je odborná záležitost a věřím, že výsledky naší práce rozhodně využitelné budou. Vezměte si třeba expertní skupinu. Její členové jsou špičkoví odborníci z akademické i podnikatelské sféry, ze státní správy, zástupci zájmových skupin zastoupených v tripartitě. Myslím, že každý jiný ministr by tu skupinu jmenoval ve velmi podobném složení. Je třeba také dodat, že práce expertní skupiny je založena na námětech široké veřejnosti a její závěry budou opět předloženy a diskutovány a připomínkovány odbornou i širokou veřejností. Na druhou stranu, výsledkem tohoto snažení bude návrh nové legislativy. A ten přijde do vlády a pak do parlamentu, kde se na něm samozřejmě priority vládnoucí garnitury projeví. Ale očekávám, že se projeví jen ve finálním nastavení toho systému.

Když už jsme u daňové reformy - jak to vypadá s ekologickými daněmi?

To je úplně jiná písnička. Jde o implementaci příslušné Směrnice EU, která předepisuje minimální sazby na plyn, uhlí a elektřinu. Jaké budou naše sazby, o tom ještě není rozhodnuto. Mimochodem, ze necelý rok svého působení tady jsem viděla už asi šest návrhů nebo konceptů. Směrnice předepisuje minimální sazby, které musíme aplikovat, na druhou stranu umožňuje celou škálu osvobození. A jak přesně budou vypadat sazby a jaký rozsah osvobození bude aplikován, to je věcí intenzivních debat. V žádném případě nepůjde o nějaký šok. Počítá se s postupným náběhem těchto daní mezi lety 2008 až 2012 a výdaje domácností na energie se zvýší řádově o pár procent. Čistě pro zajímavost, současná varianta počítá pro rok 2008 se sazbou 216 korun na tunu hnědého uhlí a 366 korun na tisíc metrů krychlových zemního plynu. U elektřiny je to složitější, tam závisí na způsobu výroby.

Loni v létě jste odstartovali také projekt modernizace daňové správy. Jaké změny přinese? A kdy?

Co se organizační struktury týče, zůstane třístupňová, tedy finanční úřady, finanční ředitelství a nad nimi zastřešující ředitelství české daňové správy. Česká daňová správa by se měla stát resortní organizací a jako jediná mít právní subjektivitu. Organizační struktura by v podstatě měla kopírovat současné řešení celní správy v čele s Generálním ředitelstvím cel. V rámci nové organizační struktury by mělo dojít ke snížení počtu finančních úřadů. Ty nejmenší, které nemohou zabezpečit potřebnou specializaci, zrušíme a budou z nich detašovaná pracoviště. A počítáme se vznikem specializovaného finančního úřadu, který by měl na starosti jen velké subjekty.

Tento úřad by měl vzniknout nejpozději od ledna 2008 a jeho hlavní náplní by měla být specializovaná kontrola specifických daňových subjektů s celorepublikovou účinností. Měl by obsáhnout i další agendy, které by daňová správa mohla dělat centralizovaně. Mám na mysli například vyhledávání rizikových subjektů nebo rozšířenou editační povinnost. Právě u této relativně nové agendy si myslím, že by měla být centralizována. Současný stav, kdy závazná stanoviska k transferovým cenám (ceny, používané mezi společnostmi v rámci skupiny. Jde o citlivé téma, protože tyto ceny mohou být nástrojem k přelévání zisku, pozn. red.) vydává správce daně, má k ideálu daleko. Jde přece o velmi odbornou problematiku. Finanční úřad o dvaceti lidech stěží bude protihráčem specializovaných daňových poradců.

Centralizace by odstranila i stížnosti na nejednotnost vydávaných stanovisek.

Jistě. I když, myslím, že toto se postupně zlepšuje. Souvisí to se vznikem Nejvyššího správního soudu. Kritizovaná nejednotnost rozhodování finančních úřadů totiž byla do velké míry způsobena nejednotnou judikaturou krajských obchodních soudů.

Počítáte s rozšiřováním editační povinnosti? Daňoví poplatníci o to velmi stojí.

Ano, počítáme. Ale o jaké oblasti to přesně bude a od kdy... Nechci předbíhat, ale může jít třeba o problematiku výše ztratného. Nemyslím však, že bychom měli editační povinnost rozšiřovat na všechny možné otázky. Jistě, daňovým poplatníkům by se líbilo, že mají stát za daňového poradce, ostatně, někteří to tak dělají už teď. Jsou tací, co nám co chvíli posílají mnohastránkové dotazy.

S tím souvisí otázka zpoplatnění. Já jsem rozhodně pro, už jen proto, abychom odfiltrovali nesmyslné dotazy. Upřímně řečeno, líbí se mi, jak to mají zařízeno na Novém Zélandu, kde při žádosti o závazné stanovisko zaplatíte vstupní poplatek a pak běží hodinová sazba. K tomu se však asi hned tak nedopracujeme.

Diskutujeme i o lhůtách. Zatím to vypadá, že interně bychom si dali šest měsíců, s tím, že případné doplňování a zpřesňování dotazu by se do této doby nezapočítávaly. Pokud by se to někomu zdálo moc, tak upozorňuji, že třeba v Anglii je běžná lhůta k vydání závazného stanoviska i rok a půl.

Vraťme se k modernizaci daňové správy.

Navenek je hlavním cílem nastavit celý systém nastavit tak, aby umožňoval chovat se k poplatníkům - tedy k těm, kdo plní své povinnosti - jako ke skutečným zákazníkům daňové správy. K tomu by měly sloužit nástroje jako zavedení call center, rozšíření editační povinnosti a zprovoznění daňového portálu, který by měl začít fungovat již od poloviny roku 2006. Na ten jsem zvlášť pyšná. Dá možnost nahlížet do spisu, čímž odpadne pracné dohadování, jestli dorazila ta která daňová platba. A portál vyřeší i náročné doručování korespondence mezi finančními orgány a daňovými subjekty.

Když jsme u zjednodušování daňové agendy, již v březnu bude možné platit daň na poštách bezplatně prostřednictvím daňové složenky.

Dalším z cílů je být důslednější v prosazování plnění povinností daňových subjektů, lépe je vyhledat, zkontrolovat, doměřit. Nepřímo jde i o motivaci těch, kdo své povinnosti plní. Potřebují přece vidět, že se jejich přístup vyplácí - respektive, že se opačný přístup nevyplácí.

Poslední oblastí zájmu je řízení zdrojů daňové správy. Sem patří například znalosti: potřebujeme nástroje, jak zaměstnancům usnadnit práci, jak jim zpřístupnit informace a umožnit jim pracovat s nimi. Proto je nutné informační systém, který máme, dále rozvíjet. A to je drahé.

Ale především jde o lidi: nábor, řízení, odborný růst, odměňování.

S platy asi moc nenaděláte..

Pravda je, že zaměstnanci daňové správy rozhodně nejsou rozmazlováni. Ale loni vzrostl průměrný plat na 20 810 korun. V roce 2004 byl 19 655 korun, což bylo o čtyři procenta méně, než byl průměrný plat ve státní správě. Což je podle mne špatně. Snažíme se tlačit zvyšování mezd berních úředníků, ale státní rozpočet není nafukovací. Bohužel, stále je to tak, že pokud je někdo opravdu schopný, soukromý sektor ho vždycky dokáže přeplatit.

Když teď firmám zjednodušíte daňovou agendu, tak snížíte poptávku po daňových službách. Nezačnou naopak daňoví poradci škrábat na dveře finančních úřadů?

Jako žert to není špatné... Faktem však je, že jsou oblasti s vysokou nezaměstnaností, kde se dá plat berního úředníka považovat za zajímavý. V rámci reformy zvažujeme možnost přemístit do takových oblastí některé činnosti. Například zadávání daňových přiznání do elektronického systému. Ale jsou i další vhodné agendy, které se dělají od stolu, třeba vracení DPH zahraničním subjektům. A i zmiňované call centrum zvažujeme vybudovat mimo Prahu.

V jakém stadiu jsou ty úvahy? A o kolik pracovních míst jde?

Jsou obsaženy ve schválené koncepci, ale bylo by předčasné to příliš rozebírat a vyvolávat nějakou paniku nebo přehnaná očekávání. Ono také nejde o žádnou masovou akci: uvažujeme řádově o desítkách míst.

Co říkáte drakonickému opatření Rakouska k zamezení daňových úniků?

Podvody s DPH jsou tak kolosální... Pro země jako Velká Británie, Německo nebo Rakousko se uvádí, že schodek výběru DPH je 12-14 procent. Nevím, kolik je to u nás, ale méně to nebude. Takže nejméně třicet miliard korun ročně. A to je tolik, že s menší nadsázkou můžeme říci, že máme povinnost udělat cokoli, co pomůže tyto ztráty omezit.

Děláme, co můžeme. Vždyť víte, jak podniky pláčou, že kdykoli nárokují nadměrný odpočet DPH, už tam mají kontrolu. Dohledáváme celý řetězec transakcí a kontrolujeme, jestli nejde o podvod. Ale možná, že bude nutné sáhnout k nějaké systémové změně. Teoretické diskuse o tom v Evropě běží už dlouho. Navrhováno bylo například řešit DPH na bázi finančních toků. Ale to by bylo administrativně náročné, takže Rakušané a Němci sáhli k principu rozšíření samovyměření daně u větších vnitrostátních transakcí.

Je to něco jako máme od letošního roku u zlata, abychom zabránili fiktivním obchodům. Mimochodem, podvodníci se přizpůsobili a místo zlata používají elektronické součástky, případně jiné typy zboží, které není příliš velké, ale váže v sobě vysokou hodnotu. A některé země stejný princip používají ve stavebnictví, které je z pohledu DPH také rizikovou oblastí. Ale plošné řešení budou Rakušané a Němci v Bruselu pracně obhajovat. A my to budeme samozřejmě sledovat a vyhodnocovat - ale myslím si, že aspoň o tom stavebnictví bychom mohli uvažovat už teď.


Dana Trezziová (44) je od května 2005 náměstkyní ministra financí. Předtím působila jako daňový poradce, specializovala se na zdanění vrcholových manažerů. V letech 1998-2005 byla partnerkou společnosti Deloitte. Vystudovala finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dana Trezziová je vdaná a má dvě děti.