Jak na rychlé peníze

Jak na rychlé peníze

Pro společnosti jako ČEZ, Český Telecom nebo Unipetrol představuje zajímavé zhodnocení dočasně volných peněz dodatečný a při jejich větším objemu často i významný zdroj příjmů. Malé a středně velké firmy jsou zpravidla v jiné situaci. Mívají hluboko do kapsy a hledají navíc spíše finanční prostředky, které jim umožní pokračovat v podnikatelské činnosti a nikoliv investovat.

SMYSLEM PODNIKÁNÍ přece není, jak upozorňuje vedoucí oddělení Správa aktiv pro institucionální klienty České spořitelny Daniel Drahotský, aby společnosti hromadily zbytečně velké volné zdroje. Samozřejmě kromě výjimečných situací, kdy potřebují peníze k financování akvizic, fúzí nebo obdobných aktivit, které mají pro společnost stěžejní význam.

Přesto mívají menší podniky - zpravidla na kratší dobu než rok - k dispozici volné peníze, které nepotřebují. O tyto rychlé peníze firem, ale také třeba měst a obcí, vedou finanční instituce lítý boj. Co jim nabízejí?

Podle Drahotského si mohou podniky či další investoři na tak krátkou dobu koupit depozitní směnky nebo běžná či tzv. prémiová (pásmová) depozita, jejichž výnos vychází z předem daných podmínek.

Prémiová či pásmová depozita jsou zpravidla vázána na odhad rozpětí, v němž se bude pohybovat kurz koruny vůči euru nebo jiné měně v době jejich splatnosti. Pokud se do něj firma trefí, vydělá o něco víc než při běžném úročení vkladů, které zpravidla činí půl až jedno procento ročně. Směnný kurz české měny vůči jiné zahraniční ale může skončit mimo toto pásmo a pak získá firma zpět jen uložené peníze. Další alternativu, kam investovat, nabízejí fondy peněžního trhu nebo státní pokladniční poukázky.

V minulosti firmy využívaly dividendové fondy peněžního trhu, které mohly vyplácet dividendu i každý týden, jako například ČSOB Výnosový. "Šlo o čistý výnos, protože daň platil fond u zdroje," říká Pavel Hejzlar z ČSOB. Po novele zákona ale mohou tyto fondy vyplácet dividendu jen jednou ročně. Navíc se daní 15 %. Zájem o ně proto opadl.

"České investiční a podílové fondy jsou zdaňovány pěti procenty, zatímco daň právnických osob jinak činí 24 %. Teoreticky tedy není ani dnes třeba zdanit dividendu. Podle výkladu některých právníků je totiž možné pokládat zmíněných pět procent za zvláštní sazbu daně a ta se nemusí podle platné legislativy započítat do daňového základu. Podobný postup si však nikdo netroufne využít," dodává Drahotský.

ZÁJEM O DIVIDENDOVÉ podílové fondy kvůli uvedeným změnám klesl. Většina hráčů na trhu je přesto klientům dál nabízí. Samozřejmě od vyšších částek. V případě ING Investment Management činí podle Jana Kabelky alespoň půl milionu. Podobně jsou na tom další velcí hráči na trhu.

"Firmy často zbytečně využívají standardní depozitní produkty i tam, kde jim víc nabízejí speciální podílové fondy nebo individuální správa aktiv," upozorňuje Hejzlar. Problém spočívá v tom, že peníze se musejí točit. Je tedy otázka, nakolik se individuální správa aktiv při zhodnocení peněz na krátkou dobu vyplatí.

Zajímavé mohou být hypoteční zástavní listy s tříměsíčním investičním horizontem. Ty nabízí kromě jiných možností investic Komerční banka. Podle Romany Kubálkové z KB se z listů neplatí daň. Jejich čistý výnos je proto vyšší než u standardních depozitních certifikátů. Za rok by podle Kubálkové vynesly 1,74 %, což odpovídá hrubému výnosu depozita 2,31 % p. a. Ty jsou ale vzhledem k nízkým úrokovým sazbám reálně daleko nižší.

Některé banky se snaží vyjít podnikovým či dalším klientům vstříc a vydají pro ně speciální emisi hypotečních zástavních listů (HZL) nebo jiných cenných papírů. Protože je neprodávají jiným zákazníkům, je příprava podobné emise levnější a zástavní listy proto mohou nést vyšší úrok. Podobná investice má ovšem smysl pro někoho, kdo v ní může mít vázánu část peněz delší dobu, což klasické hypoteční zástavní listy, splatné zpravidla za pět let, nesplňují.

Vše, tedy i tyto hypoteční zástavní listy, se dá prodat na trhu. Nemusí to však být vždy výhodné. Přesto budou zřejmě některé menší firmy dál hledat možnosti, které jim nabídnou vyšší výnos rychlých peněz než na bankovních vkladech.