Nejistota dodává zlatu další lesk

Ceny barelu americké ropy, které koncem minulého týdne kvůli útoku na největší světovou rafinérii v Saúdské Arábii stouply o více než dva dolary, klesají. Souvisí to hlavně se zprávou, že Rusko má obohacovat íránský uran. Íránu tak snad nehrozí sankce OSN, kvůli nimž mohl omezit export černého zlata. Organizace zemí vyvážejících ropu prý navíc přes převis nabídky nad poptávkou zachová denní produkci ropy 28 mil. barelů. Indikátor nejistoty - cena zlata - může přesto dosáhnout nového 25letého maxima.

Agentura Bloomberg to vysvětluje hlavně prioritami investorů, kteří zjistili, že tento drahý kov vynáší víc než akcie nebo dluhopisy. Pokud by si přitom dolar - v němž se se zlatem obchoduje - udržel aktuální vysokou hodnotu vůči euru, nebo ještě posílil, mohou na tom více vydělat i korunoví investoři. Je to totiž něco jiného, než když vzestup cen zlata v určité míře kompenzoval oslabování dolaru. Spekulovat na silnou americkou měnu však může být riskantní. Americká centrální banka Fed bude patrně v rozporu s původními očekáváními dál zvyšovat sazby, což zatraktivní dolarová aktiva. Nadále ale převažuje názor, že bude americká měna dlouhodobě spíše ztrácet.

Cena zlata loni stoupla asi o 18 %, výrazně tak podle indexu společnosti Merrill Lynch překonala 3 %, o která vzrostl akciový index S & P 500, i 2,8% výnos desetiletých amerických státních dluhopisů. Letos si zatím ceny zlata polepšily asi o 8 %, zatímco zmíněný akciový indikátor přidal přes tři procenta. Držitelé desetiletých amerických bondů dokonce od ledna mírně ztrácejí.

Podle londýnské World Gold Council nakoupili loni investoři a spotřebitelé zlato za rekordních 53,6 mld. dolarů. Od listopadu jeho cena stoupla o sto dolarů, nejvíc od září 1999. Příčinou jsou rostoucí obavy ze sílící inflace. Rozhodování opatrnějších investorů, kteří hledají bezpečný přístav, navíc ovlivňují události jako zmíněný útok na saúdskoarabskou rafinérii, který opět zvýšil obavy z terorismu.

Analytik John Hill z americké finanční skupiny Citigroup pokládá zlato za základní barometr ve velké bitvě mezi hmotnými a finančními aktivy. Jeho ceny totiž pružně reagují na ropné, jaderné a geopolitické hrozby, neuspokojivé zisky významných akciových titulů a problémy spojené s globální ekonomickou nerovnováhou.

Citigroup odhaduje, že průměrná cena zlata za troyskou unci letos dosáhne 540 dolarů. Nevylučuje také, že se vyšplhá až k 600 dolarům. Rostoucí ceny energie vedou totiž řadu investorů k nákupům zlata, jimiž se jistí proti vyšší inflaci.

Část analytiků ale soudí, že bude cena zlata klesat. Argumentují tím, že investoři působící v Japonsku mohou tento kov prodávat a kvůli očekávanému zvyšování úrokových sazeb kupovat místo něj jeny. Sílí totiž spekulace, že je sedmileté období deflace v Zemi vycházejícího slunce u konce. Opatrnější investoři ale vyčkávají, jak se zachová japonská centrální banka. Kdyby začala zvyšovat úroky, je to dostatečný impuls, který stlačí ceny zlata dolů?