Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR, kterou tvoří vedle zástupců Ministerstva financí a České národní banky náměstkové ministerstev informatiky, průmyslu a obchodu, spravedlnosti, vnitra a zahraničních věcí, zahájila činnost počátkem tohoto týdne. Úkolem členů komise je připravit varianty přechodu na společnou měnu a poté zajistit její hladké zavedení.

Důležité je vyřešit technickou stránku věci: vedle sladění legislativy se musejí dořešit a hlavně zajistit takové věci, jako je převážení a skladování vyrobených mincí a bankovek, školení lidí nebo sběr již neplatných korun. Obchodníci pak budou muset uzpůsobit pokladny, automaty atd.
Skupina se rovněž musí dohodnout na variantě přijetí eura - zda proběhne "velký třesk" (tj. jednotná měna začne platit ze dne na den a koruny už budou k ničemu), nebo zda bude nějakou dobu souběžně obíhat euro i koruna. Zatím to vypadá na variantu "velký třesk".
Prozatímní termín přijetí eura je rok 2010. Koordinační skupina připraví varianty a postup kroků, které je třeba udělat v tom kterém časovém termínu před přijetím jednotné měny - bez ohledu na to, kdy bude euro fakticky zavedeno.
Zda bude euro v Česku platit ale nezáleží jenom na práci Národní koordinační skupiny. I když totiž navrhne ty "nejlepší" kroky a varianty, záležet bude na tom, zda je česká ekonomika na euro připravena a zda přijetí měny bude posvěceno novou politickou garniturou (pokud nedojde k zásadním politickým míchanicím a k několika předčasným volbám, měla by mít poslední slovo vláda, která vzejde z červnových voleb).
Prozatímní kroky vlády, parlamentu i opozice však zatím nenasvědčují tomu, že by kterákoliv z politických stran o euru reálně uvažovala. V současném předvolebním "šílenství" totiž probíhá boj kdo s koho. Politici se předhánějí o co největší úlitbu voličům a na maastrichtská kritéria (zejména na podmínku rozpočtové stability) příliš nehledí. To, co se teď děje v parlamentu, má s konsolidací veřejných rozpočtů velmi málo společného. Poslední schválené sociální dávky uberou z rozpočtu navíc (respektive přidají k rozpočtovému schodku) padesát miliard. O tříprocentním limitu schodku rozpočtu vůči hrubému domácímu produktu si (pokud projdou všechny navržené změny a pokud zákonodárci nezmění to, co slíbili) bude moci Česká republika jenom nechat zdát. A spolu se sny o rozpočtové stabilitě může snít o jednotné měně. A hodně dlouho.
Julie Hrstková
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Julie Hrstková



