K maďarskému trhu, který od ledna posílil do uzávěrky Ekonoma o 13 %, a polskému, jehož přírůstek je zhruba o tři procenta nižší, se skromně řadí i ten český. Index PX 50 pražské burzy investorům minulý týden vydělal takřka 2 % a od ledna asi sedm procent. Obavy z přehřáté střední Evropy přebíjejí hlavně naděje na vysoké firemní zisky.

Právě ony zřejmě přispěly k tomu, že index PX 50 opět překonává rekordy. Zmíněný indikátor ale letos prošel řadou výkyvů. Někteří experti, např. americká investiční banka Morgan Stanley, doporučují investice do českých akcií snížit.
Pozornost poutá, i díky prognóze společnosti Wood and Company, která odhadla férovou hodnotu jeho akcií na 1020 Kč, hlavně ČEZ. Společnost prý může znovu příjemně překvapit. Trh prý totiž dál podceňuje růst cen elektrické energie v ČR. Ve hře jsou i další akvizice. Cílové ceny dalších hráčů na trhu jsou v případě ČEZ rovněž většinou vyšší než 836 Kč, kde se pohyboval kurz titulu v době uzávěrky Ekonoma na pražské burze.
Zda má tradiční tahoun pražské burzy - letos s Unipetrolem a Orcem - ještě prostor k růstu, napoví jeho předběžné výsledky koncem tohoto měsíce. Podobně tomu bude u dalších domácích blue chips. Zatím převládá, podobně jako v celé střední Evropě, spíše optimismus. A v ČR i smutek z malého počtu likvidních titulů.
Přes dílčí korekce se přitom zatím letos globálně akciím až na výjimky daří. Střední Evropa tak může teoreticky těžit i z příznivého vývoje vyspělých evropských akciových trhů. Důvěra investorů sice podle analytiků z renomované investiční banky Merrill Lynch v únoru klesla, víra v růst ekonomiky však zůstává v Evropě vysoká a akcie místních firem jsou stále levné. Daří se hlavně německým akciím, které posílily asi o 7 %, zatímco globální evropské indexy od tří a půl do pěti procent.
O něco méně, asi o 3-3,5 %, si polepšily hlavně díky informacím, svědčícím o pokračujícím růstu tamější ekonomiky a lepším firemním výsledkům, americké akcie. Latinskoamerické trhy mohou podle agentury Bloomberg vydělat na dalším postupném a nikoliv razantním zvyšování úrokových sazeb v USA. Druhá varianta totiž může přinést odliv investic.
Vystoupení nového šéfa americké centrální banky Fed Bena Bernankeho naznačují, že Fed koncem března zvýší úroky v USA o čtvrt procenta a v květnu možná znovu, takže by stouply na 5 %. Vyšší úrokové sazby v USA zatraktivňují dolarová aktiva. To může vést - jako několikrát loni - k odlivu peněz z Nových trhů. Spekuluje se, zda k nim po přijetí do EU dál patří střední Evropa. Protože rovněž zažila zmíněný odliv peněz z rozvíjejících se trhů, patrně ano. Stěžejní tak bude, zda budou výsledky a vyhlídky středoevropských firem natolik dobré, aby nechtěli investoři zdejší trhy opouštět.
FRANTIŠEK MAŠEK
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
s přispěním Františka Maška



