Akcie nebo dluhopisy?

Pražská burza opět po letech nezájmu přitahuje i domácí drobné investory. Vysokými výnosy lákají také korunové akciové fondy, které investují hlavně ve střední Evropě. Část expertů doporučuje kupovat japonské akcie nebo vsadit na budoucí členy EU Rumunsko a Bulharsko či na zlato. Jde jen o to, umět si vybrat, kam investovat. Kolik občanů ale myslí i na zadní kolečka a položí si otázku, co dělat, aby jim investice vynášela?

MEZI NEJČASTĚJŠÍ OMYLY, které ovlivňují rozhodování méně zkušených investorů, patří časování investice. Počet těch, kteří vydělají na nejvhodnějším čase pro nákup nebo prodej akcie či fondu, je však omezený. Odborníci navíc upozorňují, že tento krok není pro investorův úspěch tak zásadní.

Podle knihy analytika Pavla Kohouta Investiční strategie pro třetí tisíciletí se přesný odhad okamžiku pro nákup či prodej cenného papíru podílí na celkovém výnosu jen dvěma a výběr správných titulů, do nichž investovat, čtyřmi procenty. Stěžejní roli - Kohout hovoří o 93,6 % - hraje strategie. Tedy, jak občan rozloží peníze mezi akcie, dluhopisy a další investiční instrumenty.

V době, kdy se roční výnos českých akcií pohybuje stále kolem 40 % a podle některých předpovědí mají ještě prostor k růstu, působí podobná rada poněkud protismyslně. Proč se zbavit šance na zajímavý výnos? Vysoký zisk je ale spojen s velkým rizikem. Je otázka, kolik občanů si to uvědomuje a je ochotno toto riziko podstoupit. Mnohým totiž stačí o něco nižší, ale pravidelný výnos.

V zahraničí investorovi často pomáhá řešit dilema mezi těmito dvěma alternativami finanční poradce, v ČR to zatím není příliš běžné. Méně zkušení investoři mohou nicméně využít investiční testy bank a dalších správců majetku, díky nimž mohou získat dílčí představu o tom, co chtějí a potřebují.

Testy vycházejí hlavně z doby, na kterou hodlá občan investovat, a toho, o jak velkou část jeho úspor jde. Odpověď na tyto otázky totiž - kromě jeho letory - silně formuje občanův přístup k riziku a rozhodnutí, jakou zvolí strategii.

POKUD PENÍZE ROZDĚLÍME mezi akcie a dluhopisy, nebo další instrumenty, investorské riziko klesá. Jde o to, že se zpravidla akciové trhy vyvíjejí opačně než trhy dluhopisů a peněžní trh. Podobná úměra teoreticky platí u akcií a dluhopisů v porovnání s trhem nemovitostí a komodit. Pokles či nižší výnos na jednom z trhů má tedy kompenzovat vyšší zisk z jiných aktiv.

Roli hraje i teritoriální, odvětvové a měnové rozložení majetku. Akcie a dluhopisy větších firem z vyspělých zemí vynášejí například zpravidla méně než cenné papíry podniků z rozvíjejících se trhů, ale jsou méně rizikové. Bezpečnost spravovaného portfolia zvyšují i investice do firem z více odvětví a denominované ve více měnách.

Akcie dlouhodobě v průměru vynášejí kolem 10 %, více než dluhopisy či peněžní trh. Výnosy z nemovitostí někdy mohou být vyšší než u obligací. Investice do něčeho jiného než akcií tak zpravidla občanův výnos snižuje. Klesá ale i hrozba, že budou ztrátové.

Při diverzifikaci portfolia lze využít tzv. typová portfolia pro různě agresivní investory nebo profilové fondy s předem danou strategií (viz graf). Ty kombinují investice do akcií, dluhopisů, peněžního trhu a v budoucnu zřejmě i do nemovitostí a snad i komodit. Porovnání fondů dvou správců, kteří je v ČR nabízejí v korunách a v plné šíři, je obtížné. IS České spořitelny je na rozdíl od skupiny ČSOB nabízí příliš krátce.

Tabulka nicméně ukazuje, jak se aktuálně liší názor na rozložení rizik obou správců peněz u dvou ze čtyř nabízených profilů. Tyto profilové fondy často investují do dalších fondů nebo indexových certifikátů, a dál tak rozkládají riziko. Měly by tak dál zvýšit bezpečnost investice. Snad ne příliš na úkor výnosu.