V první etapě musí dojít ke sjednocení postojů i názorů všech členů aliance na to co, kdy, jak a proč musí každý z nich udělat - v zájmu dosažení společně definovaných cílů - a také k nalezení společného jazyka pro komunikaci uvnitř ekosystému. Představitelé jednotlivých subjektů musejí společně vyhledat odpovědi na otázky typu:

- Jak chápete požadavky, které na vás kladou partneři v alianci?

- Chápou vaši partneři správně vaše požadavky, jejichž splnění od nich očekáváte?

- Víte, co máte udělat pro své partnery? Rozumíte jejich přání dobře, naplníte jejich očekávání v plném rozsahu?

- Vědí vaši partneři přesně, co od nich očekáváte? Jste si jisti, že od nich získáte to, co potřebujete?

- Víme všichni jak postupovat při řešení možných konfliktů mezi očekáváním a skutečností?

V této etapě je nutné dospět ke společnému a jednotnému pochopení toho, co každý člen aliance musí reálně udělat v zájmu uspokojení cílové skupiny zákazníků celého ekosystému uskutečněním inovačního řešení. Dále musí být realisticky proveden odhad všech možných překážek a potíží, které přitom budou muset spolupracující články aliance překonat. A všichni se musí dohodnout na mechanismech řešení problémů, ke kterým na cestě ke společným cílům, ve vnitřním prostředí ekosystému nepochybně dojde.

Ve druhé etapě musí dojít k plnění uzavřených dohod mezi jednotlivými složkami ekosystému. I v případě velmi úspěšného a odpovědného provedení úkolů z první etapy zaručeně dojde k určitým odchylkám od očekávání, vyvolaným změnami v okolí anebo poruchami ve funkcích uvnitř aliance. V tomto případě musí automaticky vstoupit do hry dohodnuté koordinační mechanismy:

- každý článek aliance musí neprodleně upozornit na to, že aktuálně není schopen plnit závazky vůči svým partnerům;

- ostatní členové aliance pak musí v této situaci přizpůsobit své vlastní působení tak, aby problém jednoho z partnerů nevyvolal ve vnitřním prostředí aliance další, sekundární problémy.

Tato etapa je ukončena v okamžiku, kdy vedoucí složka aliance vydá signál, že plánovaných cílů bylo dosaženo. Anebo dojde k závěru, že cíle nejsou za nových okolností, ve změněném situačním rámci, reálně dosažitelné a pokračování v dohodnutých aktivitách ztrácí smysl.

Třetí závěrečná etapa se zaměřuje na zpětnovazební vyhodnocení výsledků dosažených spoluprací mezi členy aliance. Po vstupu inovace na cílový trh je z odezvy zákazníků, kterým byla určena zřejmé, zda došlo či nedošlo k naplnění jejich očekávání a v jaké míře. Výsledky tohoto zpětnovazebního vyhodnocení musí vůdčí složka ekosystému využít k identifikaci příčin chyb, které zavinily nespokojenost cílových zákazníků. A přijmout ve vnitřním prostředí aliance taková opatření, která opakování identifikovaných chyb zamezí.

NEBEZPEČÍ INOVAČNÍ PASTI

Vedoucí složka inovačního ekosystému musí v průběhu těchto etap také zabezpečit, aby aliance neupadla do klasické inovační pasti. Její podstatou je nevyváženost podnikatelské strategie celé aliance, když se její výzkumné a vývojové složky riskantně zaměří na realizaci jediného slibného výzkumného řešení a odmítají realizovat další inovační náměty, které označují jako "odpad" svých klíčových aktivit. A celá aliance se tak vzdává příležitostí, které sice nejsou tak výnosné, ale zato mohou přispět k získání výnosů, které snižují rizika vysokých finančních ztrát když realizace preferovaného výzkumného řešení nedosáhne předpokládané úrovně komerčního úspěchu. Pokud se chce inovační ekosystém vyhnout nebezpečí uvíznutí v inovační pasti, je nutné aby jeho vedoucí složka prosadila tyto zásady jeho podnikatelského působení:

- Přidělovat zdroje a kapacity tak, aby v alianci bylo rozpracováno paralelně několik inovačních řešení (tzn. aby bylo využito [jako inovační podněty] více výsledků výzkumu současně).

- Mechanismy plánování, kontroly a řízení koordinace postupu souběžně zpracovávaných inovačních projektů musejí být dostatečně flexibilní, aby v případě potřeby kdykoliv umožnily bezkonfliktní přesun zdrojů a kapacit z méně slibných na více perspektivní projekty.

- Je nutno zajistit neustálý pracovní kontakt mezi týmy připravujícími inovační záměry a týmy, zabezpečujícími optimalizaci výnosů ze stávajících (rutinních) podnikatelských aktivit aliance.

- Týmy, připravující vstup inovací na cílový trh, nesmějí (i když jsou organizačně do struktury aliance začleněny jinak) ztrácet kontakt s životem týmů, zabezpečujících běžné fungování ekosystému. Nelze připustit, aby mezi představiteli různých týmů docházelo ke kompetenčním či prestižním sporům.

Aby byl inovační podnikatelský ekosystém dlouhodobě úspěšný, musí být jeho vedoucí složka podnikatelsky fungujícím subjektem - organizací, která ve svém vnitřním prostředí kombinuje způsobilosti k provádění aplikovaného výzkumu se způsobilostmi zabezpečovat účinnost start-up podnikání. A navíc musí být dostatečně důvěryhodnou institucí, aby dokázala přilákat dobré investory, nejlépe fondy inovačního kapitálu.

FONDY INOVAČNÍHO KAPITÁLU

jsou relativně nově založené skupiny investorů, jejichž přístup ke klientům je možné vyjádřit zásadou: inovace musí být již od prvního okamžiku vstupu na cílový trh zisková. Návratnost investice přitom může být dlouhodobá (až desetiletá), pokud je ziskovost inovace stabilní. Jsou to skupiny trpělivých investorů, kteří se orientují na klienty schopné vlastními silami eliminovat většinu technických a výrobních rizik podnikatelsky potenciálně úspěšného inovačního řešení. A jsou ochotni - při respektování jejich investiční zásady - převzít svůj podíl ekonomických rizik při realizaci určitého inovačního projektu podnikatelského ekosystému, jehož inovační strategie se opírá o výše uvedené zásady. Za cenu perspektivy sice nižších, zato však trvalých výnosů.

Jádrem inovačního ekosystému tedy je podnikatelský subjekt, schopný zajistit efektivní spolupráci mezi jednotlivými členy účelově sestavené strategické aliance. A musí dokázat využít svou vůdčí roli v alianci k formulaci její inovační strategie a ke sjednocení zájmů jednotlivých členů aliance s mnohdy diametrálním společenským posláním. Pokud se tvůrci výzkumných výsledků nejenom zapojí do takto vytvořeného inovačního ekosystému, ale dokážou se také přizpůsobit modelu jeho podnikání, pak je naděje, že investice do výzkumu (odděleného sociálně i psychologicky od podnikatelské praxe) se výrazně zhodnotí díky výnosům z na jeho výsledcích založeného inovačního podnikání!

prof. Ing. Zbyněk Pitra, DrSc.

Související