Věk sdílení znalostí

Díky informačním technologiím a internetu mohou firmy sbírat, analyzovat a využívat neuvěřitelné množství informací - pokud se v nich ovšem vůbec vyznají. V samotných technologiích dnes již konkurenční výhoda nespočívá, na to se staly všeobecně dostupnou komoditou. Znalosti získané z informací se však již v konkurenčním boji využít dají. Novou myšlenku není problém velmi rychle napodobit či okopírovat a více či méně úspěšně aplikovat. A tak vznikl nápad, který je na "opisování" vlastně založený - proč své znalosti vzájemně nesdílet?

OPEN SOURCE

Příkladem sdílení informací a znalostí, které vede k reálným výsledkům, je existence "volného" softwaru, který vzniká díky dobrovolné spolupráci velkého počtu vývojářů pod licencí GNU/GPL (General Public Licence) či podle nejznámějšího jádra GNU/Linux. Na první pohled by tento systém neměl mít šanci proti firmám regulérně vyvíjejícím software v souladu s podnikovou strategií, pod dohledem managementu a s prověřenými odborníky. Je pravda, že začátky komplikovala i nedůvěra ze strany uživatelů, ale projekt se ukázal být překvapivě životaschopným, takže dnes existuje open source varianta snad pro každou oblast softwarových aplikací - od serverových systémů až po kancelářské balíky. Volní vývojáři bývají dokonce často o krok i dva před těmi oficiálními a stalo se vcelku pravidlem, že různá vylepšení navržená a vyzkoušená v prostředí open source jsou posléze přejímána i do komerčních softwarových balíků. Nabízí se tedy základní otázka: "Jak je možné, že něco tak relativně živelného opravdu funguje?"

SPOLUPRÁCE A KONKURENCE

Podle Petra Krčmáře, šéfredaktora serveru Root.cz tkví síla tohoto modelu právě v otevřenosti. "Vývojáři mají díky otevřenému vývoji možnost konzultovat problémy s mnohem širší skupinou kolegů, mohou sdílet nápady a myšlenky s jinými podobnými projekty a podobně. Rovněž se do vývoje může zapojit kdokoliv, kdo má chuť něco vylepšit, opravit nebo přispět vlastní ideou. Což samozřejmě nevylučuje ani vývojáře velkých společností. Velmi často se tak stává, že do open-source projektu přispívá několik desítek komerčních firem. Důležitá je i symbióza s uživateli, kteří nejen hlásí vývojářům chyby, ale mohou se podílet např. i na překladech do mnoha světových jazyků. A navíc - pro zapojení se do projektu stačí průměrný počítač, připojení k internetu a vývojářské znalosti. A takových lidí je na světě ohromné množství."

CHVÁLA OTEVŘENOSTI

Množství chytrých a nápaditých lidí soustředěných v jedné odborně orientované komunitě je nesporně výhodou. Otázkou však zůstává, jak efektivně organizovat práci v případě, že není stanoveno vedení, hierarchie a strategie vývoje, jako tomu bývá u softwarových firem. "Open-source vývoj je velmi pružný a dovoluje zvolit uspořádání dle potřeby," vysvětluje Petr Krčmář. "Existují projekty, na kterých se podílí skupina vývojářů bez jasně stanovené hierarchie, jinde je zvolen přísnější režim. Příkladem může být vývoj linuxového jádra, v jehož čele stojí jediný člověk (Linus Torvalds). Ačkoliv jsou vývojářů stovky a existují správci jednotlivých sekcí, hlavní vývojář si přesto ponechává právo konečného rozhodnutí. U velkých projektů jako je OpenOffice.org je vhodnější zvolit klasický režim s pevným vedením projektu, jasně stanovenými pravomocemi a úzkou skupinou managementu, která rozhoduje o budoucnosti celého projektu." Naskýtá se tedy otázka - liší se tento vývoj od práce vývojářů v softwarových firmách?

ROZDÍLŮ TOLIK NENÍ

Podle Petra Karáska, ředitele vývojářské divize společnosti Microsoft ČR, tam žádná výrazná hranice není. "Myslím, že dnes se nedá říci, že by nějaký tým vývojářů mohl být uzavřený ve firmě bez zpětné vazby a široké spolupráce s externí komunitou. I Microsoft spolupracuje velmi úzce se světem otevřeného vývoje - jmenujme např. Codeplex nebo Sourceforge, v jejichž rámci jsou realizovány tisíce otevřených projektů i na platformě technologií Microsoftu. Kvalitní vývoj produktů má stejné zákonitosti a metodiky bez ohledu na platformu či koncepci přístupu k němu - primárně musí být řízen externími požadavky uživatelů. Hlavní rozdíly mezi oběma přístupy nejsou ani tak v samotném vývoji, ale spíše v následném obchodním a distribučním modelu, tedy např. v otázkách garance vůči zákazníkům a uživatelům, v oblasti ochrany intelektuálního vlastnictví, dalšího rozvoje aplikací a řešení případných chyb." Petr Krčmář však vidí ještě jeden podstatný rozdíl. "Open-source vývojáři se obvykle striktně neřídí termíny a management na ně nevyvíjí tak velký tlak, jako v případě jiných modelů. Výsledkem je tedy obvykle kvalitní produkt vydaný skutečně až v ten pravý čas." Mnoho uživatelů pracujících s novými verzemi svých softwarových aplikací by asi souhlasilo.

A CO VÝROBCI SOFTWARU?

Open source software (OSS) osvědčil svoji životaschopnost i v jiném směru - zcela vážně se o něj zajímají velcí hráči na IT scéně. Z různých důvodů. Výrobci softwarových aplikací mají kvůli němu ztíženou pozici na trhu a musejí se s tím nějak vyrovnat. Microsoft například uvolňuje pro veřejnost testovací verze svých produktů, čímž vlastně zapojuje otevřenou komunitu lidí se vztahem k IT k zlepšování svých produktů. Podle Petra Karáska se tato metoda velmi osvědčila. Testovací verze se uvolňují až poté, co projdou testováním interním. "Při vývoji posledních verzí Windows Vista a Microsoft Office bylo prováděno nejrozsáhlejší testování v historii těchto produktů vůbec - testovací verze si stáhlo více než 5 milionů lidí. Vstupy externí komunity jsou velmi cenné a použitelné - např. jen v oblasti domácího použití Windows Vista bylo do finálního produktu promítnuto několik stovek vylepšení."

Jiným způsobem zase bere na vědomí OSS takový gigant, jakým je společnost SAP, která v srpnu letošního roku oznámila, že certifikovala svůj SAP NetWeaver na platformě Red Hat Enterprise Linux. A zdůvodnění? "Platforma Red Hat sníží zákazníkům podstatně výdaje, nároky na čas a také úsilí," řekl Werner Knoblich, viceprezident a generální ředitel Red Hat, EMEA. Takto samozřejmě nejedná jen SAP - mezi partnery společnosti Red Hat patří i BEA, CA, IBM, Oracle či Veritas. Takto oficiální partnerství přináší zákazníkům pocit bezpečí, což nakonec vyhovuje všem zúčastněným stranám.

TRUMF PRO POSKYTOVATELE SLUŽEB

Jestliže si velcí zákazníci žádají OSS, musejí se situaci přizpůsobit i systémoví integrátoři. To znamená, že musejí produkty OSS velmi dobře znát, aby je mohly začlenit do navrhovaných řešení.

Jak říká Martin Másílko, manažer v Technology Consulting společnosti Accenture, model založený na uzavřenosti, kdy pravidla nedovolují znát zdrojové kódy aplikací, a tedy i spolupodílet se na vývoji softwaru, se pomalu transformuje do nového, svobodnějšího pojetí, kdy zákazníci mohou spolupracovat na zlepšování používaného produktu a vlastně tak pomáhají tvůrci softwaru růst. Vzniká zde prostor pro spolupráci dodavatele s uživateli jeho produktů ke sdílení informací, zkušeností a znalostí. Bonusem navíc je dosažení nezanedbatelných ekonomických úspor.

Jde vlastně o obecný princip, kde je svět IT přirozeným průkopníkem. Kdo ví, jak se změní podnikání až se tento způsob sdílení znalostí stane součástí běžných podnikatelských modelů?

Dagmar Ruščáková
nezávislý novinář