Lovci rukou

Pouhých sedm zednických učňů usedlo toto pondělí do lavic prvního ročníku největšího stavebního učiliště v republice, v Praze na Zeleném pruhu. Dlouholetý ředitel školy Ivo Košař pamatuje doby, kdy jich tu v prváku mívali stovku. Na druhé straně loni a předloni škola učební obor zedník vůbec neotevřela - nikdo se do něj totiž nepřihlásil.
"Druhé a třetí ročníky nemáme, takže koncem tohoto i příštího školního roku od nás neodejde do praxe jediný vyučený zedník," říká Košař. Pro stavební firmy je to dramatické poselství. Obdobně nepovzbudivá je situace ve všech okresech republiky. České stavebnictví by potřebovalo deset tisíc čerstvých absolventů učňovských škol. Ale brány učňáků opouštejí jen dva a půl tisíce novopečených držitelů výučního listu, tedy pouhá čtvrtina celostátní potřeby, vypočítává Košař. Protože stavebních podniků v zemi je také dva a půl tisíce, připadá na každou stavební firmu v průměru jediný nově vyučený řemeslník. K náhradě pracovníků odcházejících do důchodu to zdaleka nestačí. Košař ví, o čem mluví, protože je předsedou Sdružení stavebních učilišť.

ODBORNÉ UČILIŠTĚ v Jirkově na Chomutovsku má letos v prvním ročníku jenom deset zedníků, v regionu jich však poptávají kolem padesátky ročně. "Sloužíme jako specializované zařízení pro absolventy zvláštních škol, ti ale teď po ukončení deváté třídy dostali možnost studovat na gymnáziích a tak toho využívají," vysvětluje ředitel odborného učiliště Jindřich Kyznar, proč se nikdo nehrne na řemeslo. Tomu se navíc kvůli záškoláctví vyučí slabá polovina původních adeptů. Náklady na tříleté vyučení kvalifikovaného dělníka jsou přitom vysoké, celkem 180 tisíc korun. O výdaje na učně se dělí stát spolu s krajem.
Stavební škola v Táboře se zase pokouší zlákat budoucí řemeslníky bezplatnými sešity, učebnicemi, pracovním oděvem a obutím a zdarma dostanou také základní pracovní pomůcky. Škola má pro zednický obor 30 volných míst, zájem o ně projevilo pouze 11 chlapců. O klempíře na táborském učilišti nezavadili už sedm let.

LAŤKA K PŘIJETÍ na stavební průmyslovky není rozhodně vysoká. Na vysvědčení z deváté třídy sice musí být jednička z chování, ale z hlavních předmětů klidně stačí i trojky. Ale nutnou podmínkou pro přijetí učně je dobrá tělesná kondice, aby zvládl práci ve výškách a unesl těžká břemena. Navíc nesmí trpět pylovou alergií. Povinnou součástí výuky na učilištích je matematika a fyzika, k tomu cizí jazyk a základy ekologie. Proč se tedy raději nepokusit rovnou o maturitu, která je prestižnější než výuční list?
Hlad po pracovnících řeší stavební firmy najímáním zahraničních dělníků. V publikaci Cizinci v ČR uvádí Český statistický úřad, že jich naše stavebnictví loni zaměstnávalo pětinu. A to jsou legálně najaté posily. Z kontroly Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že 36 % stavebních společností loni zaměstnávalo cizince bez povolení. Stavebnictví je odvětvím s nejčastějším výskytem nelegálního zaměstnávání.
Stavební firmy už pochopily, že jenom na zahraniční výpomoc nelze spoléhat. Chtějí, aby se tradiční řemeslo stalo v očích žáků základních škol a hlavně jejich rodičů atraktivnějším než maturita.

ŘEŠENÍ SE NAŠLO? Jako první zareagoval Metrostav. Firma nejprve chtěla privatizovat učiliště na Zeleném pruhu - zařízení provozuje magistrát - ale z projektu nakonec sešlo z finančních důvodů. Nyní se Metrostav rozhodl tamější učně v pěti nejžádanějších stavebních profesích pojistit velkorysými pobídkami, aby po ukončení učebního poměru nastoupili právě k nim do firmy.
"Od letošního školního roku bude Metrostav platit našim 40 budoucím zedníkům, tesařům, zámečníkům, elektrikářům a instalatérům z různých ročníků veškeré náklady, související s přípravou na povolání. Tedy nejen obutí, oblečení, stravu a dopravu, ale také stipendium," uvádí ředitel Košař ze Zeleného pruhu. Pavel Šplíchal z Metrostavu to potvrzuje. Po nástupu do zaměstnání dostanou mladí pracovníci od Metrostavu náborový příspěvek. Bližší podrobnosti Šplíchal s ohledem na obchodní zájmy firmy nechce uvést.

ZPRÁVA O STIPENDIU se mezi žáky učiliště rychle rozkřikla, takže o výhody okamžitě projevili zájem budoucí automechanici. Ale neuspěli. Metrostav má zájem o čistokrevné stavbaře. A ani ze zájemců o tyto profese si nevybrali každého. Uzavřít závazky s nezletilými byl právní oříšek, k jehož podrobnostem nikdo není sdílný. Listina lidských práv a svobod totiž zaručuje svobodnou volbu povolání. Navíc ani dospělého člověka nikdo nemůže nutit, aby se předem zřekl svých práv. Předseda Odborového svazu stavbařů Stanislav Antoniv na závazku učňů vůči firmě nevidí nic špatného.
"Kéž by se to rozvinulo i v dalších firmách. Za děti odpovídají rodiče, tak ať se zavážou, že za ně vynaložené peníze splatí, když nakonec půjdou jinam," řekl. Současné potíže si podle jeho názoru firmy samy nadrobily nepromyšlenou personální politikou, když místo kmenových pracovníků najímaly stavební dělníky přes různé agentury.

PODOBNÉ VÝHODY, které nabízí Metrostav, avšak daleko větší, už poskytují učňům v Rakousku. Hned v prvním ročníku berou 700 eur měsíčně a ve třetím dokonce 1400. Svaz podnikatelů ve stavebnictví také zjistil, že díky spolupráci firem s tamními učňovskými úřady tam na řemeslo nastupuje 40 procent mladých lidí, zatímco v Česku Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodlo, že v roce 2010 má do učebního poměru vstoupit 18 procent mladých lidí. Také učni v Německu mohou získat stipendium. Polovina z něj je nevratná, zbytek je půjčka. S každým učněm se uzavírá smlouva tak, aby nebyl anonymní, ale vždy patřil pod nějakou firmu. Program je hrazen z fondu vzdělávání, do něhož všechny stavební firmy přispívají 2,5 procenta mzdových nákladů.

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI inspirovaly Svaz podnikatelů ve stavebnictví k přípravě vlastního návrhu koncepce odborného učňovského školství. K jeho zásadám patří: žádné náklady rodinám, účast státu a participace firem, uvedl srpnový zpravodaj svazu. Materiál podnikatelé hodlají předložit tripartitě a poté vládě. Má název Krize učňovského školství ve stavebnictví a návrh jejího řešení. Chtějí, aby vznikl fond vzdělávání ve stavebnictví, do kterého by firmy odváděly půl procenta příspěvku zaměstnavatelů na státní politiku zaměstnanosti, neboť "kvalifikace osob vstupujících do praxe, tedy soulad kvalifikace s požadavky trhu práce, je významným prvkem přímo ovlivňujícím zaměstnanost".
Pokud vláda na chystanou koncepci kývne, stanou se výhody učňů na Zeleném pruhu běžnými pro všechny budoucí řemeslníky, neboť budou povinnými standardy na vybavení učňů.
Svaz také chystá rozsáhlou náborovou kampaň přímo na základních školách. Pod názvem Řemeslo má zlaté dno chystá film, který má ukázat stavebnictví jako perspektivní obor s jistým zaměstnáním.

Alice Olbrichová