Úvod do řízení rizik (6)

Úvod do řízení rizik (6)

Riziko počasí není na rozdíl od klasických rizikových faktorů (měnové kurzy, úrokové sazby, komoditní ceny) vázáno na vývoj jednotkové marže společnosti. Klasickým projevem rizika počasí je zvýšení či snížení objemu obchodované komodity. Tyto výkyvy jsou nejčastěji zaznamenávány v souvislosti s odchylkou průměrné teploty od dlouhodobého normálu, v případě některých společností však může existovat podobná citlivost na vývoj srážek či rychlost a směr větru. Vysokou citlivost na průměrnou teplotu vykazuje prodej komodit sloužících k vytápění (elektrická energie, zemní plyn, ale i samotné teplo) v zimním období, v průběhu letních měsíců pak existuje prokázaná teplotní závislost prodeje piva a nealko nápojů a v rostoucí míře i elektrické energie (využívání klimatizací).

Z hlediska zajištění je frekventovanější omezování rizika v zimním obdobím především z důvodu vyšší citlivosti spotřeby na teplotě. Jak vyplývá z podstaty senzitivity spotřeby, je riziko rozloženo zrcadlově mezi výrobce či distributora a konečného spotřebitele. Zatímco při nižší průměrné teplotě realizuje prodejce energií dodatečný zisk díky vyššímu prodanému objemu, konečný spotřebitel naopak ocení zimní teploty nad dlouhodobým průměrem.

Zajištění pomocí počasových derivátů má za úkol ochránit společnost v případě nepříznivého vývoje klimatu. V praxi se častěji setkáváme se zajištěním na straně výrobní či distribuční společnosti, což je do značné míry dáno vysokou mírou koncentrace rizika v porovnání s jednotlivými spotřebiteli.

ZÁVISLOST SPOTŘEBY NA TEPLOTĚ. Prvním krokem, který nutně musí předcházet konstrukci derivátu na počasí, je analýza citlivosti spotřeby nebo zisku na průměrnou teplotu ve sledovaném období. Výsledkem výpočtu je odhad výše spotřeby pro různé teploty, který slouží jako východisko pro stanovení citlivosti zisku na odchylku teplotního průměru od dlouhodobého normálu. Na rozdíl od finančních rizik, kde je závislost lineární, můžeme pozorovat u rizika počasí průběh křivky nejčastěji ve tvaru písmene "S". V okolí dlouhodobého průměru tedy existuje silná závislost zisku na teplotě, která je však v případě extrémních výkyvů počasí značně oslabena (viz graf). Tato anomálie je vysvětlitelná chováním spotřebitelů, kdy do určité teploty vůbec tepelné zdroje nevyužívají a naopak v případě extrémně nízkých teplot již spotřeba neroste, neboť jsou již tepelné kapacity zcela využity.

NÁSTROJE. V závislosti na odhadu citlivosti zisku na průměrnou teplotu je možné přistoupit ke konstrukci zajištění, které bude riziko počasí kompenzovat. Technika obchodování s deriváty na počasí vychází ze systému tzv. degree days. V zimním obchodí se pro každý den, kdy denní průměrná teplota nedosáhne 18 °C, zjistí teplotní rozdíl od 18 °C (tzv. heating degree days - HDD). Počet HDD se kumuluje v průběhu zimního období a je následně porovnán se zafixovanou hodnotou. Podobně se v letním období ustanoví počet CDD - cooling degree days, pouze s tím rozdílem, že předmětem agregace je rozdíl, o kolik přesáhne průměrná denní teplota hranici 18 °C. Obchodování derivátů na počasí tak probíhá v podobě kotování hodnot HDD či CDD vztažených k příslušnému období.

Další důležitý parametr zajištění - objem transakce - je u počasových derivátů nahrazen výší kompenzace vztažené k 1 HDD/ /CDD. Tato proměnná vychází z analýzy citlivosti provedené v prvním kroku tak, aby zajištění odpovídalo výši původního rizika. Pro případ extrémních teplotních výkyvů bývá často maximální plnění z derivátu omezeno absolutní částkou. Tyto limity vycházejí ze snížení citlivosti zisku v případě teplotních průměrů vzdálených od dlouhodobého normálu. Systém degree days zachovává návaznost na průměrnou teplotu, proto je vhodný k zajištění závislosti zisku na teplotním průměru.

OBCHODOVÁNÍ V ČR. Deriváty na počasí patří celosvětově mezi zajišťovací transakce s nejkratší historií obchodování a nejinak tomu je i v rámci České republiky. První hedgeové obchody v ČR, uzavřené po roce 2000, se týkaly zajištění společnosti, zabývající se distribucí zemního plynu. Výraznějšímu rozšíření bránily relativně studené zimy, kdy průměrné teploty zůstávaly pod dlouhodobým normálem a zajištění by omezilo zisky prodejců energií. Novou vlnu zájmu o zajištění proti mírným teplotám jsme zaznamenali v souvislosti s loňskou extrémně teplou zimou, kdy většina distributorů tepla a zdrojů sloužících k jeho výrobě zaznamenala výrazně nižší tržby v porovnání s obchodním plánem. Na straně spotřebitelů je největší překážkou zajištění jejich vysoká diversifikace a relativně náročné požadavky na výpočet míry závislosti.

Radomír Daněk

Colosseum

(Příště: Řízení rizik v praxi)