Inflace v ČR je zatím stále nízká. Většina faktorů držících doposud ceny na uzdě se však nyní vytratila a naopak se množí faktory, které mohou růst cen popohnat. Inflace proto v brzké době zrychlí, otázkou je jen o kolik. Nová prognóza ČNB tyto nové skutečnosti zapracovala a lze z ní usuzovat na další výhled úrokových sazeb.

INFLACE DOSUD POD CÍLEM. Meziroční růst cen zrychlil v červnu na 2,5 % a inflace se dostala do spodní poloviny tolerančního pásma cíle ČNB. Ke zrychlení inflace výrazně přispěly dopady předchozího dvojího zvýšení spotřební daně na tabák. Bez tohoto vlivu se inflace stále nacházela těsně pod 2% hranicí. Dosavadní vývoj české ekonomiky je tak možno považovat za nízkoinflační.

Nízká inflace se doposud udržovala i přesto, že ekonomika již tři roky velmi rychle roste. To potvrdila i data o vývoji HDP za první čtvrtletí letošního roku, která ukázala na pokračující svižný růst převyšující 6 % meziročně. Navíc čísla HDP za předchozí tři roky byla přehodnocena směrem nahoru, mj. pod vlivem nových, příznivějších dat o vývoji zahraničního obchodu se službami.
Současná nízká inflace je důsledkem souběhu řady faktorů z minulosti. Protiinflačně působil zejména posilující kurz koruny, donedávna umírněný mzdový vývoj a nízká inflační očekávání. Nyní se však situace mění.

CENY POROSTOU. Za prvé, díky svému pokračujícímu rychlému růstu se hospodářství dostalo odhadem 1 % nad úroveň produkce, která nevyvolává tlaky na zrychlování inflace. Růst ekonomiky táhne domácí poptávka, zejména spotřeba domácností. Ta je podporována zvýšením sociálních výdajů a růstem mezd. Ten v letošním prvním čtvrtletí zrychlil a v soukromém sektoru překročil 8 % meziročně. V podmínkách nízké inflace to znamená svižný reálný růst mezd. Dosud protiinflační působení mezd tak odeznělo. Navíc míra nezaměstnanosti klesla na hodnoty, které mohou začít vytvářet tlaky na další zvyšování mezd v budoucnu. Oproti minulosti je také podstatně příznivější vývoj v eurozóně, což vytváří podmínky pro pokračující růst vývozu, a tím i investic.

Poprvé od poloviny 90. let tak začal vývoj ekonomiky tlačit na zrychlování inflace. Stejným směrem bude působit i do konce roku 2008, zejména díky pokračujícímu rychlému růstu HDP, který letos opět přesáhne 6 % a v roce 2008 zpomalí lehce pod 5,5 %. Růst mezd v soukromém sektoru dále zrychlí a mzdové náklady porostou rychleji než v minulých letech. Tento nákladový tlak na růst cen bude jen částečně tlumen tím, že mzdy zrychlí o něco pomaleji než inflace, takže růst reálných mezd je již za svým vrcholem a jeho budoucí zpomalení bude brzdit jak vývoj inflace, tak i růst spotřeby.

Za druhé, v letošním roce se zastavilo posilování kurzu. Ten nejprve oslabil až na hodnoty kolem 28,70 CZK/EUR. Poté část svých ztrát umazal a během několika dní zpevnil na 28,20 CZK/EUR. Prognóza ČNB předpovídá, že poblíž současných hodnot se kurz udrží i po zbytek letošního roku, mimo jiné kvůli dalšímu zvyšování úrokových sazeb v eurozóně. Postupné posilování koruny se obnoví až během roku 2008.

Za třetí, inflaci budou zrychlovat i některá opatření státu a nákladové vlivy. Do cen se promítne zbývající dopad již dvakrát provedeného zvýšení spotřební daně z tabáku, další přijde v lednu příštího roku. Ve stejný okamžik by mělo zároveň dojít k zavedení tzv. ekologických daní. Vzroste rovněž regulované nájemné, ceny elektřiny a televizní poplatky. Inflaci by mohl ovlivnit také v současnosti vysoký růst cen v průmyslu a zemědělství stejně jako rostoucí výhled cen ropy.

Tento souběh faktorů popohánějících růst cen způsobí, že se inflace začne zvyšovat, a to v nejbližší době ve všech svých složkách. Do konce letošního roku by měla celkově vzrůst nad 3,5 %. Počátkem roku 2008 se pak zvýší mírně nad 4 % a na těchto hladinách setrvá po zbytek roku (viz graf). Inflace očištěná o vliv změn daní, na niž se zaměřuje ČNB, se ve druhé polovině roku 2008 zvýší v průměru na 3,5 %. S touto prognózou je konzistentní růst nominálních úrokových sazeb. Na svém červencovém zasedání rozhodla bankovní rada ČNB zvýšit sazby o 0,25 procentního bodu.

CO ČEKAT? Významnou nejistotou prognózy je, jak rychle se bude růst inflace promítat do inflačních očekávání. Pokud by se ukázalo, že si lidé navykli na nízkou inflaci a budou ji při svém rozhodování očekávat i do budoucna, mohl by být růst inflace i úrokových sazeb mírnější než výše popsaný výhled. Kterou z uvedených dvou cest se inflace vydá, je však v současnosti obtížné říci, protože v podobné situaci jako nyní se česká ekonomika ve své krátké tržní historii dosud nenacházela. Jisté je tak jen to, že obě cesty momentálně míří vzhůru. Avšak jenom dočasně, protože v delším horizontu se inflace vrátí k cíli ČNB, který je od roku 2010 nastaven na 2 %.

Tomáš Holub
ředitel sekce měnové a statistiky ČNB

60inflace.gif
Související