Rychlé půjčky, holé neštěstí?

Rychlé půjčky, holé neštěstí?

Nemožné zařídíme hned, zázraky do tří dnů. U spotřebitelských úvěrů se může takový zázrak prodražit. Firma Provident nabízí například půjčku až do domu do 48 hodin. Místo půjčených 3000 Kč na 27 týdnů vrátí klient 4617 Kč, což je, jak uvádí firma na internetu, roční procentní sazba nákladů (RPSN - výdaje spojené s půjčkou za rok) 460,90 %! Provident tvrdí, že půjčuje tolik, kolik je dlužník schopen splatit. Selský rozum říká, že i tak může jít o lichvu. Tu ale české právo formuluje nejasně, nemluvě o jejím chabém vymáhání. Chce to nejspíš precedens. Může se jím stát policejní šetření firmy Finpomoc?

POLICIE ŠETŘÍ TRESTNÍ OZNÁMENÍ, které podalo na Finpomoc Sdružení obrany spotřebitelů (SOS). Kromě možné lichvy ji viní z podvodu a zločinného spolčení. Ke kroku SOS se přidaly desítky klientů Finpomoci. RPSN firmy, blížící se 94 %, skutečně vyvolává rozpaky. SOS operuje i tím, že firma od některých klientů neprávem vymáhala smluvní pokuty za údajně neuhrazené závazky.

Sdružení také tvrdí, že Finpomoc záměrně obchází zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. V žádosti o poskytnutí úvěru, na niž odkazuje úvěrová smlouva, je totiž jako účel pro jeho poskytnutí uvedena jen údržba nebo opravy nemovitosti. Finpomoc tak chce prý úmyslně vyloučit použití tohoto zákona na úvěrové smlouvy. Fakticky ale jde, jak vyplývá z informací na internetu, o neúčelové smlouvy, míní SOS.

Kritizuje i způsob, jak Finpomoc řeší spory s klienty přes 1. Moravskou rozhodcovskou společnost (1. MRS). Ta podle Jana Šulce z SOS neprávem jedná jako stálý rozhodčí soud. Jde o to, zda jsou klienti jasně upozorněni na rozhodčí doložku, podle které mají spory řešit právě rozhodci. Šulc upozorňuje i na sporné ustanovení úvěrové smlouvy, podle něhož není u sporů do 3000 eur nutné nařídit soudní jednání a rozhodčí nález nemusí obsahovat odůvodnění, což klienty Finpomoci výrazně znevýhodňuje.

Firma podle SOS porušuje i Obchodní zákoník. Při podpisu smluv mimo prostory podnikání, což je, jak tvrdí SOS velmi časté, má totiž klienty písemně upozornit, že mohou do 14 dnů od smlouvy bez udání důvodu a bez sankce odstoupit. Což se ale neděje.

Nezůstalo u trestního oznámení. Živnostenský úřad, na který se SOS obrátilo, udělil Finpomoci pokutu a nařídil jí provést některé změny, aktivity firmy šetří i Česká obchodní inspekce.

Sdružení navíc Finpomoc žaluje. Vadí mu mj. spůsob řešení sporů přes rozhodčí soud, problematická možnost klientů Finpomoci odstoupit od smlouvy a možnost zneužití osobních dat.

FINPOMOC VÝHRADY SDRUŽENÍ ODMÍTÁ. Kontrovala dokonce trestním oznámením na SOS kvůli poškozování dobrého jména, cizích práv, ale i podvodu.

Otázkou je i složité dokazování. "Pokud klient podepsal smlouvu, je to problém," řekl Ekonomu mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek. Dokázat lichvu není v ČR kvůli legislativě lehké. Jde o trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo zneužije něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti či rozrušení a výrazně toho využije ve svůj prospěch.

Při striktním výkladu práva by ale nejspíš musely firmy jako Provident a Finpomoc silně omezit činnost. Je přece logické, že na vysoce úročené úvěry, které nabízejí, přistoupí hlavně klienti, kteří jsou - i dočasně - ve finanční tísni.

V Polsku zákon stanovil hranici úroků z úvěrů na čtyřnásobek základních sazeb. "Ve Skandinávii, Belgii nebo Nizozemsku činí 20-30 %, v ČR nic takového neexistuje a ani se nechystá," dodává šéf SOS David Šmejkal. Návrh, jak mimosoudně řešit spory na toto téma, chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Hned tak ale asi nevznikne.

Určité vodítko nabízí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (NS ČR), který v kauze z roku 2003 označil úrok 5,50 % měsíčně, tedy 66 % za rok, za lichvářský. Tomáš Šupa z Finpomoci přitom v mailu zaslaném Ekonomu uvedl, že firma pracuje na českém finančním trhu s RPSN 93,57 %.

Policie zatím podle Bernáška vyslýchá stále nové svědky. Je ale těžké prokázat lichvu, pokud klienti Finpomoci podepsali smlouvu bez nátlaku. Policisté nicméně šetří i případy, kdy mohla firma klientům neoprávněně účtovat pokuty či penále.

AKTIVITY FINPOMOCI vyvolávají i další otázky: problém například představuje zpracování dat klientů spojených s úvěry, k němuž potřebuje Finpomoc povinnou registraci od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Tu sice má, ale až od letošního 5. června. Jak uvedla mluvčí úřadu Hana Štěpánková, o podobné povolení má subjekt žádat před zahájením činnosti. S tou ovšem začala Finpomoc dřív.

Dotazy Ekonomu k trestnímu oznámení, které na Finpomoc podalo SOS, zodpovídal za firmu Tomáš Šupa, v případě trestního oznámení podaného Finpomocí na Sdružení pak její jednatel Stanislav Vácha. Šupa je podle rejstříku v dozorčí radě firmy Fast Hypo (FH) zabývající se podobnými aktivitami a mající dle dostupných informací stejnou adresu jako Finpomoc. I na FH, byť nejsou podle internetu její úvěry tak drahé jako u Finpomoci, si někteří klienti stěžují. Obě firmy mají kyperské kořeny.

Existují mezi nimi vazby a může tak mít kauza širší dopad? Policie zkoumá i tuto možnost, naznačil Ekonomu v odpovědi na dotaz mluvčí Bernášek.

Šulc ze sdružení SOS poukazuje i na vazbu obou firem s 1. Moravskou rozhodcovskou společností, která řeší spory jejich klientů. Člen dozorčí rady FH Ivo Mareth je právním zástupcem Finpomoci v rozhodčích řízeních.

ŠETŘENÍ POLICIE se podle Bernáška kvůli výslechu velkého počtu svědků a komplikovanosti případu protáhne. Je těžké odhadnout, zda případ skončí žalobou nebo ho státní zástupce odloží. Jeho rozhodnutí logicky ovlivní druhé trestní oznámení, které podalo Finpomoc na SOS mj. kvůli pomluvě a poškozování dobrého jména. Kdyby dal totiž státní zástupce trestnímu oznámení sdružení za pravdu, těžko pak může uspět s tím svým Finpomoc.

Přispěje bez ohledu na výsledek šetření kauza Finpomoc ke změně zákona a přesnějšímu stanovení pojmu lichva, nebo i k určení horní hranice úroků z poskytovaných úvěrů?

Za půjčky s vysokými úroky si zdánlivě mohou klienti sami. Ti, kteří jsou v tíživé finanční situaci, příliš možností na výběr nemají. Jsou tu ale i důvěřiví nebo nepozorní klienti. Navzdory Šupovu tvrzení, že si může zákazník smlouvu předem důkladně prostudovat, redakční test potvrdil, že mohou být stížnosti některých zákazníků Finpomoci tvrdící opak oprávněné.

Finpomoc nedávno klientům na webu doporučila, aby se vyvarovali zodpovědným postupem zbytečnému prodlení při splácení úvěru. Jednatel Vácha navíc Ekonomu již dříve sdělil, že řada klientů Finpomoci se mohla z pohledu této společnosti dopustit úvěrového podvodu, protože uvedli nepravdivá data v žádostech o poskytnutí úvěru Také prý přesně nedoložili, k čemu úvěr chtějí nebo ho použili na jiné účely, než uvedli v žádosti o jeho poskytnutí. Jak již ale bylo uvedeno, SOS tvrdí, že je to naopak Finpomoc, kdo obchází zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. V žádosti o poskytnutí úvěru, na kterou odkazuje i úvěrová smlouva, totiž uvádí jako účel poskytnutí úvěru údržbu či opravu nemovitosti. Úmyslně se tak prý snaží vyloučit využití tohoto zákona na uzavřené úvěrové smlouvy. Reálně jsou pak úvěry poskytovány k jakýmkoliv účelům. To by znamenalo, že Finpomoc chce problém otočit. Rozřeší tuto otázku policie?

Finpomoc není jediný (a jak ukazuje příklad Providentu ani nejdražší) subjekt, který poskytuje drahé půjčky nemajetným a přitom rizikovým klientům. Snad nicméně tato kauza přispěje k vyjasnění pojmů lichva, popřípadě jiných nejasností při poskytování úvěrů, a pomůže nejzranitelnější vrstvě obyvatel, jejichž situaci mohou podobné úvěry dále zhoršit. Jde o citlivou záležitost, která se týká i státu - přinejmenším jeho sociální stability.

Na rozdíl od Polska není v ČR vliv církve tak výrazný. To ale není důvod, proč platit zbytečně vysoké, nebo chcete-li nekřesťanské úroky. Tím spíše, když jsou k dispozici nejen citovaná, ale i další rozhodnutí Nejvyššího soudu, která naznačují, kdy jde o lichvu.

FRANTIŠEK MAŠEK