Fúze: Hranice nebudou překážkou

Hranice nebudou překážkou

Sjednocení legislativy Evropské unie pokračuje mílovými kroky. Jednou z úprav, které by měly pomoci společnostem a firmám, je novinka přeshraničních fúzí. Evropský parlament a Rada ji odsouhlasily v roce 2005, do národních právních řádů se musí tato možnost dostat do poloviny prosince letošního roku. Což platí i pro Českou republiku, kde do onoho data mohou mezi sebou fúzovat výhradně české firmy.

V současné době proto tuzemští legislativci dokončují podobu zákona, který umožní spojení firem přes hranice. Ovšem s jednou výjimkou: úprava přeshraničních fúzí se nevztahuje na subjekty kolektivního investování, tedy na investiční společnosti a investiční fondy. Smyslem této výjimky je i nadále zabránit účelovému stěhování těchto subjektů mimo dosah orgánů státního dozoru státu, kde tyto společnosti působí.

FÚZE V ČESKU. Nový zákon, který umožní přeshraniční spojení, zjednoduší také celkovou právní úpravu fúzí jako takovou přímo na území České republiky. Zatím lze podle obchodního zákoníku slučovat akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Ostatní typy (například družstva, veřejné obchodní společnosti atd.) jsou však podle stávající úpravy obchodního zákoníku složité, a proto k jejich fúzím zatím v praxi nedochází.

Nový zákon si klade za cíl (praxe však ukáže, nakolik je tento cíl realistický a nakolik bude splněn) vytvořit obecnou právní úpravu přeměn obchodních společností a družstev a zohlednit veškeré potřebné rozdíly. Opraví nedostatky dosavadní právní úpravy fúzí a rozdělení, odstraní nadbytečná omezení a restrikce, které jsou v existujícím právním řádu. Současně nechce v dosavadní právní úpravě vytvořit totální chaos, takže chce zachovat to, co funguje. Zda se záměr podaří, to ukáže až praxe.

DŘÍVE A NOVĚ. Pokud chtěl zahraniční subjekt fúzovat s českou firmu, musel si na území České republiky založit novou společnost. Což minimálně poněkud zkomplikovalo a výrazně prodražilo celou akci: na fúzi tak nejvíc vydělaly právnické a auditorské společnosti, benefit z kombinace dvou firem z různého právního prostředí se nekonal.

Brusel však tvrdí, že podobná restrikce odporuje právu volného pohybu. Ministerstvo spravedlnosti ČR proto pracuje na tvorbě úplně nového zákona. Ten vznikne kombinací části obchodního zákoníku (která se týká přeměn obchodních společností) a nové úpravy pro přeshraniční fúze.

Nový zákon umožní vznik subjektu ze dvou různých firem z různých zemí. Zákon však musí upravit, podle jaké legislativy se vlastně nakonec sloučí, jak a kde se bude zdaňovat, jaké bude mít vztahy k zaměstnancům, k akcionářům, k majitelům atd.

To, co je v návrhu Ministerstva spravedlnosti, zní poměrně jednoduše. Přípravná fáze fúze dvou subjektů z různých zemí se bude vždy odehrávat podle toho právního řádu, do kterého spadá každý z nich. Například - pokud se bude chtít spojit česká akciová společnost s německou AG (obdoba tuzemské akciovky), pak každá z nich začne s přípravou podle českého (a. s.), resp. německého (AG) práva. "Což je velmi rozumné, neboť se tak alespoň část fúze bude odehrávat podle právních pravidel, na která jsou účastníci právních vztahů zvyklí," uvedla Jana Skálová ze společnosti TPA Horwath, která se podílí na připomínkování navrhovaného zákona.

Vlastní dokončení přeshraniční fúze spojené se zápisem do českého nebo zahraničního obchodního rejstříku se však bude řídit právním řádem státu, ve kterém má nebo bude mít nástupnická korporace své sídlo. Pokud bude mít nástupnická korporace sídlo v České republice, bude se dokončení fúze řídit českým právním řádem, bude-li sídlo nástupnické korporace v SRN, bude se řídit německým právním řádem.

JEDNA A JEDNA NEMUSÍ BÝT DVĚ. I přeshraniční fúze budou mít svá omezení. Tím prvním a hlavním je omezení podle typu společnosti. V podstatě se přeshraničních fúzí mohou zúčastnit všechny české obchodní společnosti i družstva. S jednou podmínkou - fúzovat mohou pouze společnosti s podobnou právní formou (tj. akciové společnosti s akciovými, společnosti s ručením omezeným s jinou s. r. o. atd.). Výjimka je možná jenom v případě, že národní zákony členských států všech subjektů zúčastněných na přeshraniční fúzi dovolí křížové přeshraniční fúze. Například fúze německé AG s českou s. r. o. bude možná jen tehdy, jestliže je možná fúze české akciové společnosti se společností s ručením omezeným (což tento zákon dovoluje) a zároveň jestliže je možná fúze německé AG s GmbH (což také je možné).

V praxi se podle Jany Skálové může také stát, že si nová fúzovaná společnost vybere sídlo v jiné zemi. Například česká s. r. o. a německá GmbH se rozhodnou fúzovat splynutím ve slovenskou a. s. se sídlem v Bratislavě. Pro tento případ se určuje, že taková operace je povolena jen tehdy, pokud ji dovolují všechna rozhodná práva, tzn. právo české, německé i slovenské.

DANĚ - JAK A KDE? Právní forma společnosti je jedna věc, kterou musí zákon řešit. Tou druhou, neméně podstatnou je, podle jakých účetních zákonů se vlastně společnost bude zdaňovat. Vyřešit tento problém pomůže s největší pravděpodobností až praxe. Zatím zákon uvádí, že ve chvíli fúze (kdy se obě zúčastněné společnosti musí ocenit) musí firmy doložit, zda v souvislosti s přeshraniční fúzí dojde k přecenění majetku zúčastněných korporací podle znaleckých posudků, a jak tomuto bude odpovídat struktura pasiv (tj. dluhů, vlastního kapitálu a cizího kapitálu) každé zúčastněné firmy.

Ve chvíli, kdy vznikne nová společnost, však bude nové účetnictví vyžadovat podrobné informace o tom, jak odpisovat majetek získaný fúzí ze zahraničí, jak postupovat v uplatňování některých daňových nákladů (například zákonné rezervy). Zákon by měl rovněž zabránit využití fúzí společností jako daňového štítu (i když tomu legislativa zřejmě nedokáže zabránit), tj. jak převzít daňovou ztrátu z ciziny.

AKCIONÁŘI POD OCHRANOU. Dalším problémem, který musí zákon vyřešit, je ochrana akcionářů (zejména těch drobných) a také věřitele před případným zneužitím fúzí nebo rozdělení k poškození jejich oprávněných zájmů.

Nově se výslovně stanoví, že právo akcionáře na vyplacení doplatku se nepromlčuje, neboť se jedná o kompenzaci za nucený zásah do vlastnického práva. Toto opatření je nezbytné, protože v praxi už vznikly případy, kdy společnosti proti nedostatečně rychle jednajícím akcionářům uplatnily námitku promlčení jejich pohledávky. Potom ale akcionáři ztratili reálně možnost docílit kompenzace za zásah do jejich vlastnického práva.

Právo na povinný odkup svých akcií získá akcionář nově při změně práv spojených s jím vlastněným druhem akcie jen tehdy, jestliže se jeho právní postavení touto změnou zhoršuje. Na rozdíl od klasického squeez out nebude odkup akcií v případě fúzí podléhat dohledu ČNB. Pokud dojde ke sporům, budou je řešit cestou civilních žalob obecné soudy.

ŠKODIT ZAMĚSTNANCŮM SE NESMÍ. Přeshraniční fúze se nesmí stát důvodem k omezení práv zaměstnanců. Ti ostatně budou mít možnost se k fúzi vyjádřit a budou mít ze zákona stejný vliv, jaký měli před sloučením obou společností.

Právní úprava zatím také jednoznačně neřeší, zda zánikem pracovního poměru zaměstnance zaniká i jeho členství v dozorčí radě. Toho dnes některé společnosti zneužívají k tomu, aby odstranily cestou výpovědi z pracovního poměru z dozorčí rady ty zástupce zaměstnanců, kteří jsou jim nepohodlní. Podle nového zákona zánik pracovního poměru není zákonným důvodem pro zánik členství v dozorčí radě.

CO ZA TO. Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě, kterou má Ekonom k dispozici, zvažuje i náklady, které jsou se zavedením nové právní úpravy spojené. Odhaduje vyšší náklady pro rejstříkové soudy, které budou mít víc práce jak s vlastním zápisem přeshraničních fúzí do obchodního rejstříku, tak i se zasíláním oznámení o provedených zápisech orgánům jiných členských států vedoucích příslušné národní obchodní rejstříky. Výši nákladů však nedokáže odhadnout, nepředpokládá však extra velkou zátěž. Vychází z toho, že ani vnitrostátní fúze nejsou zrovna nejčastější událostí. Navíc resort předpokládá, že aspoň první dva až tři roky budou firmy novou legislativu sledovat, aniž by přikročily k podstatným krokům.

Pro zaměstnance by však nový zákon mohl být pozitivní. S tím, jak se firmám sníží administrativní náklady na působení v rámci EU (nemusí zakládat místní firmy atd.), mohlo by podle resortu "dojít výhledově i ke vzniku nových pracovních míst; jakékoliv exaktní vyčíslení však není možné".

Dopady na podnikatelský sektor by měly být pozitivní, neboť se zvýší celková mobilita společností a družstev a sníží se i jejich transakční náklady. V praxi ale bude s největší pravděpodobností pár let trvat, než společnosti zjistí výhody nové právní úpravy. A než se to "naučí".

Julie Hrstková