Privátní fondy víc platit nebudou?

Privátní fondy víc platit nebudou?

ROSTOUCÍ VLIV FONDŮ privátního kapitálu (viz též zde), podpořený liberálními pravidly pro jejich podnikání, vyvolává pozornost vlád, odborářů, výběrčích daní i dalších institucí. Podobně jako u hedgeových fondů, nabízejících investorům různé, často silně rizikové strategie, sílí tlaky, aby alespoň o některé výhody přišly. Řadě subjektů vadí nedostatek informací o činnosti těchto fondů - mnohé jsou registrovány v daňových rájích. Zdá se nicméně, že alespoň prozatím mají v USA navrch spíše zastánci těchto fondů.

Vláda prezidenta George Bushe a několik špičkových právníků totiž naznačují

že snahy o zvýšení daní u hedgeových fondů a firem privátního kapitálu, které realizují různé druhy firemních odkupů (buyout), nepodpoří. Ředitel daňového odboru ministerstva financí USA Eric Solomon řekl finanční komisi Senátu, že zvýšení daní těchto fondů může podkopat konkurenceschopnost amerických subjektů. To je, jak upozorňuje agentura Bloomberg, téma, na které senátoři slyší. Podle původního návrhu zmíněné senátní komise měly vzrůst daně veřejně obchodovaných hedgeových fondů a fondů privátního kapitálu z 15 na 35 %. Vztahovalo by se to i na fond privátního kapitálu Blackstone, který byl nedávno uveden na Newyorskou burzu.

Andrew Donohue, ředitel divize řízení investic americké Komise pro cenné papíry a burzu (SEC) ale v Senátu uvedl, že podle SEC nemají být Blackstone a další podobná firma Fortress Financial Group, veřejně obchodovaná od února, regulovány jako investiční společnost podle zákona z roku 1940, tedy přísněji než dosud. Zdůvodňuje to tím, že se primárně zaměřují na neinvestiční společnosti.

Solomon zase upozorňuje, že jedním ze základů úspěchu ekonomiky USA je její pružnost, založená na spolupráci, což mohou chystané návrhy změnit. V případě hedgeových fondů se nicméně vláda snaží zlepšit situaci tím, že je chce přesvědčit o zavedení samoregulace.

V podtónu této diskuse možná zaznívají obavy, aby USA kvůli navrhované regulaci opět neztrácely. Tvrdší pravidla na finančním trhu zavedená po finančních skandálech totiž přiměla některé firmy k odchodu z USA. Na úkor konkurence také klesá počet primárních emisí akcií, realizovaných na amerických burzách.

Lobbistické názory ve prospěch fondů privátního kapitálu hovoří o tom, že tvrdší regulace může snížit výnosy fondů privátního kapitálu i hedgeových, což by negativně ovlivnilo výnosy penzijních fondů, které díky zajímavým výnosům investují ve velkém zejména do prvně citovaných subjektů. Pokud bude změněn současný stav, mohou tak prý být poškozeny zájmy dělníků, kteří si přes penzijní fondy spoří na stáří. Řada penzijních fondů ale tento argument odmítá.

Není jasné, nakolik postoj Spojených států, pokud odmítnou tvrději regulovat privátní a hedgeové fondy, ovlivní dění v Evropě. Jisté je ale jedno - vliv těchto fondů sílí, a zvláště u těch hedgeových vede k obavám z destabilizace finančního trhu. Strach, že kvůli tomu zkrachují velké subjekty, vyvolá snahy o změnu pravidel, které upravují jejich činnost.

FRANTIŠEK MAŠEK