Dolar hledá dno

Dolar hledá dno

Džínsy za babku? Elektronika za pár korun? Proč ne. Tentokrát ale nejde o letní slevy v tuzemských obchodech, ale o nákup za dolary prostřednictvím internetových obchodů. Vše, co pochází z Ameriky a prodává se za dolary, je nyní levnější než před pár dny. Důvodem je prudký propad dolaru, který již několik dní za sebou láme historické (mini)rekordy nejen vůči české koruně, ale vůči všem ostatním měnám.

Česká koruna sice na počátku prázdnin rovněž oslabovala, oproti dolaru se přitom držela pevná. Důvodem pro toto rozdílné chování české koruny vůči evropské a americké měně je jak diferencovaný vývoj ekonomik Evropské unie (potažmo eurozóny) a Ameriky, tak i rozdílná očekávání, pokud jde o další vývoj úrokových sazeb ze strany centrálních bank Fed, ECB (Evropská centrální banka) i ČNB (Česká národní banka).

V EU I ČESKU se chystá zvýšení úrokových sazeb. Důvodem tohoto očekávání, které ostatně podporuje také postupný růst úroků centrálních bank, jsou inflační tlaky. Je sice faktem, že jak v Česku, tak v eurozóně se zatím inflace drží buď pod, nebo v rámci pásma vymezeného inflačním cílem každé z bank, přesto občas zahrozí. V Česku je za inflačními tlaky zvyšování cen, způsobené legislativními změnami (např. spotřební daň z cigaret apod.), v eurozóně pak oživený ekonomický růst, který táhne především domácí poptávka.

V USA je situace opačná. Ekonomika zde přešlapuje na místě, růst je nižší, než se čekalo, údaje za jednotlivé segmenty hospodářství nepředstavují žádný obraz k lepšímu. Kromě toho americkou ekonomiku začíná trápit bankovní sektor, respektive hypoteční půjčky. Problém je v tom, že si dům na hypotéku v období nízkých úrokových sazeb koupila značná část populace, která nyní nemá na splácení, protože úroky jsou pětkrát vyšší.

Vedle toho ovšem v USA stále roste inflace - centrální banka tak současně varuje jak před oslabením ekonomiky a krizí na trhu hypotečních úvěrů (oba dva faktory by měly banku přimět k poklesu úroků), tak před inflací (to by zase vedlo k růstu sazeb). Přes očekávání analytiků na změnu úrokových sazeb však v praxi Fed již řadu měsíců vyčkává. Analytici se shodují v tom, že v USA je pravděpodobnější pohyb úroků směrem dolů než nahoru, ale jasno rozhodně nemají.

TRH ALE ZŘEJMĚ ANO: zprávy v tom smyslu, že dolar stojí kolem dvaceti korun, že se britská libra vůči dolaru dostala poprvé za čtvrtstoletí nad 2,04 USD, že novozélandský dolar vystoupil k americkému nejvýše od uvolnění svého kurzu před 22 lety, australský dolar se vyšplhal na 18leté maximum a že se dolar vůči euru dostal až k historickému minimu 1,3815 USD/euro potvrzují, že obchodníci vidí vyšší potenciál výdělku kdekoliv kromě investic do americké měny.

Tyto zprávy ovšem nejsou nutně negativní. Levný dolar totiž také znamená, že je ropa přes postupné zdražování v amerických dolarech stále dostupná a její cena nemá negativní dopad na světovou ekonomiku. To samé platí i pro americké zboží, které je z toho důvodu konkurenceschopnější. Slabý dolar tak představuje spíš špatnou image Ameriky než jasnou ekonomickou hrozbu. Z jaké hladiny se však odrazí k růstu, lze v tuto chvíli jen velmi těžce odhadnout.

Julie Hrstková