Sledování konkurence na světovém trhu trvá už déle než třicet let.

Každým rokem vydává Světové ekonomické fórum (The World Economic Forum) v Ženevě a Mezinárodní institut manažerské průpravy (International Institute of Management Development) v Lausanne pravidelnou zprávu o konkurenční způsobilosti zemí.

Před deseti lety se obě organizace rozešly a podávají dvě samostatné zprávy. Za loňský rok už vyšla lausannská zpráva (viz MŘ č. 6/2007, s. 4), nyní byla vydána i ženevská. Ačkoli měly společný základ, postupně se odlišily. Rozsah ženevské zprávy zahrnuje zhruba dvojnásobek zemí v lausannské zprávě, ale i metodika podání se liší a o jednotlivé zemi mohou být vydány dva nestejné závěry. Česká republika se těchto srovnání zúčastňuje od roku 1993.

Kdybychom se autorů zpráv ptali, jak odůvodňují konkurenční pozici té které země, mohli by nám odvětit, že mají pro všechny obecnou metodiku a že podle ní to tak vyšlo. V průběhu přípravy se shromažďují data za každou zemi, jejich počet je 150 - 250, občas se jejich výběr obměňuje, s pomoci korelace se počet zužuje na několik málo souborných údajů a z nich potom vyjde jeden shrnující ukazatel. Je to riskantní metodika, která klade vedle sebe země rozdílné povahy, nebere dost v úvahu vývoj konkurenční politiky (například Finsko bylo před lety krizovou zemí a nyní je vzorem "znalostní" strategie). Jako směrodatná se berou data netoliko ekonomická, technická nebo sociální, ale i státní, jako byrokracie, osvojení práva, jurisdikce, bezpečnost atp. Právě u nás je očividný rozdíl mezi pokrokem ekonomiky a opožděnými reformami státu.

Na světovém trhu si nekonkurují země, ale podniky. Jestliže zprávy ukazují pozici zemí, pak je to sdělení o tom, jaké konkurenční prostředí země vytvářejí.

Celkový výsledek ČR na žebříčku konkurenčnosti není valný a zlepšuje se jen zvolna. To vrhá na náš management stín, ale ve skutečnosti nejvíce zatemňuje naše souhrnné výsledky činnost státu.

K lausannské zprávě za rok 2005 se vyjádřil profesor Zdeněk Souček, DrSc., a v článku "Buďme spravedliví k našim manažerům" (v MŘ č. 10/2006, s. 6 - 8) se jich ujal. Spravedlivě vylíčil, že manažeři v těchto přehledech na sobě nespravedlivě nesou chyby státních a veřejných institucí (jejich zbytnění, nedostatek transparence státních rozhodnutí - zejména státních zakázek, rozbujelou korupci ap.).

Nyní vyšla nová výroční zpráva z dílny Světového ekonomického fóra (WEF). Naše pořadí je o něco horší než loni (28. v roce 2006, 32. v roce 2007).

Co je na stupnici WEF nejlepší? Dva vrcholy, a to základní infrastruktura - hustota cest a železnic (15) a produktivita (13). Na střední úrovni jsou to ceny (26), trh práce (27), technická infrastruktura (28), zdraví a životní prostředí (28), domácí ekonomika (29), mezinárodní obchod (29), zahraniční investice (30), vybavení vědou (30), veřejné finance (30), zaměstnanost (32). Na horší až špatné úrovni legislativa (35), sociální vztahy (35), vzdělávání a výchova (35), fiskální politika (38), finance (39), institucionální rámec (40), hodnoty a zvyky (41), manažerské praktiky (44).

Co se podle zprávy nejvíce zlepšilo? Přímé investice do zahraničí (0,84 na 1,34 mld. $ ), uživatelé mobilní telefonie (ze 401 na 544 tis. uživatelů), vývoz vysoké techniky (z 5,8 na 7,7 mld. $), snížená daň ze zisku (z 28 na 24 %) atd.

Co se nejvíce zhoršilo? Zatížení státního rozpočtu, investice ze zahraničí (z 11,7 na 6,0 mld. $), průhlednost státní politiky, sociální soudržnost, byrokracie, vzdělávací soustava, riziko politické nestability, kvalifikovaná práce (ze 6,6 na 5,0) atp.

Není marné si zprávu pročíst. Ale netřeba zveličovat její výpověď.

- jaj -

Související