Prodej akcií ČEZ: je všechno v pořádku?

Dvakrát měř a jednou ČEZ

Postup, jakým chce stát prodat sedm procent akcií ČEZ, je již snad jasnější. Zatím jediný komisionář Česká spořitelna je má podle pokynů státu nabízet na burze za tržní cenu a snažit se o maximální výnos. Ekonomu to potvrdil mluvčí Ministerstva financí Ondřej Jakob. Ministr financí Miroslav Kalousek navíc minulý týden v reakci na článek Hospodářských novin vyloučil prodej akcií přes tajemného prostředníka, o němž se spekulovalo, či pro jediného kupce.

Zmíněný způsob prodeje akcií přes burzu - skutečně neměly být prodávány jinak? - vyhovuje hlavně ČEZ. Jinak je na tom stát. Pokud by měl skutečně do konce roku touto cestou získat asi 30 mld. Kč pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), je pod časovým tlakem.

VLÁDA SE MÁ K PRODEJI AKCIÍ ČEZ vrátit do konce října. "Jestliže chce stát využít optimální podmínky na trhu a neprodávat akcie ČEZ za každou cenu, těžko transakci do této doby dokončí," tvrdí Jan Langmajer z firmy Atlantik Finanční trhy. Hovoří se ale o tom, že SFDI může získat peníze i jinak, třeba půjčkou.

ČEZ nyní odkupuje vlastní akcie - valná hromada rozhodla, že jich může během 18 měsíců získat až 10 %. To je jeden z důvodů, proč jejich cena vzrostla. Stát by tak za 7 % akcií získal přes 40 mld. Kč. Ministerstvo financí (MF) přesto odmítá, že jich prodá míň. O prodeji chce informovat až po jeho ukončení.

ČEZ přitom způsob, jak stát prodává jeho akcie, vyhovuje. Jakob ovšem označil spekulace o propojení obou transakcí, stejně jako o konzultaci obou kroků před valnou hromadou ČEZ, za nepravdivé. "My realizujeme jen zpětný odkup akcií přes trh," říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, i když připouští, že firma zahájila odkup i kvůli rozhodnutí státu prodat část akcií.

Experty překvapilo, že stát akcie ČEZ neprodává prostřednictvím tzv. bookbuildingu zájemci, který nabídne nejvíc. Stát ovšem zřejmě zabil zamítnutím této metody, kterou ministr Kalousek v médiích označil za málo výhodný, několik much najednou. Kdyby se totiž bookbuildingu zúčastnil ČEZ a přeplatil konkurenty, patrně by to vadilo části jeho akcionářů. Roli nejspíš sehrály i obavy, že akcie firmy tak může získat "nevítaný subjekt".

Prodej akcií ČEZ ve velkých blocích zase naráží na ustanovení Evropské komise, podle něhož nesmí emitent za den koupit více než 25 % průměrného denního objemu akcií obchodovaných na regulovaném trhu, kde se prodávají. Petr Hlinomaz z BH Securities tvrdí, že by ČEZ možná mohl tuto formu nákupu přes prostředníka využít. Langmajer to ale odmítá.

KROMĚ ČESKÉ SPOŘITELNY může stát prodat akcie ČEZ přes jiné komisionáře. Hlinomaz zmínil Komerční banku, Langmajer zájem investiční banky Goldman Sachs. Zatím ale podle Jakoba žádný další komisionář vybrán nebyl.

Jeho odměna činí necelé 2 miliony korun. ČR se tak vyhnula veřejné soutěži, která by výběr komisionářů, a tím i prodej akcií, zbrzdila.

Jakob tvrdí, že jde o férovou odměnu za profesionální práci. Spořitelna nic nekomentuje.

Podle nejmenovaného zdroje z kapitálového trhu mohl stát akceptovat návrh ČS, jak prodat akcie ČEZ. Langmajer soudí, že stát jí navíc může kompenzovat náklady ve výši asi 3 mil. Kč. Při provizi 0,15 % z objemu obchodu, kterou má Atlantik pro nejlepší klienty, by ovšem spořitelna z 30 mld. Kč získala asi 45 mil. Kč.

ČEZ zatím koupil na pražské i varšavské burze (využívá firem Patria Finance a Wood & Company) více než procento akcií. V posledních dvou týdnech obchody v Praze výrazně vzrostly. Zprostředkovala již tedy ČS první prodeje? Jejich růst může přitom zvednout průměrný objem prodaných akcií, které může denně nakoupit ČEZ. Nemůže navíc stát prodávat tyto akcie - třeba přes Goldman Sachs, i ve Varšavě?

Vláda bude podle Langmajera nejspíš napadána za nevýhodný prodej. I přes dílčí výhrady ke konkrétní technice ho ale považuje za nejtransparentnější privatizaci za poslední roky, realizovanou za burzovní cenu. Navíc vzhledem k cenovým úrovním i vhodně načasovanou.

Hlinomaz soudí, že se cena akcií ČEZ zatím může pohybovat v pásmu 1050-1080 Kč. Což by asi platilo, i kdyby větší balíky akcií získalo od státu několik subjektů, které by s akciemi nešly okamžitě na trh. Při průběžném prodeji státu a rozumné nabídce prý může nastat rovnováha mezi nákupem a prodejem u cen kolem 1000 Kč za akcii.

Z nedávného prohlášení regulátora ČNB vyplývá, že zákon při prodeji akcií ČEZ porušen není. Je ale eticky vše v pořádku? Dlužno ovšem dodat, že ČR není jediná, jejíž vláda může touto transakcí podpořit národního šampiona, a tím i stát.

Dozvíme se po ukončení transakce od Ministerstva financí něco navíc? Snad nebude na informace tak skoupé jako u smlouvy mezi českým státem a Nomurou, která ukončila spory kolem IPB. Bylo by to logické. Jde přece o zcela rozdílnou kauzu.

František Mašek