Klik, a je tu práce!

Klik, a je tu práce!

Souboje záplavy uchazečů o několik málo volných pracovních míst už jsou za námi. Místo toho se teď firmy perou o několik málo volných kandidátů. Nábor zaměstnanců se proměňuje v hrátky se slovy o co nejlepší slogan, jež zaujme maximální počet lidí.

Velkým kolbištěm pracovního trhu se stává internet, kde visí na specializovaných serverech tisíce inzerátů nabízejících povolání a tisíce životopisů lidí, kteří práci hledají.

"Poslední dvě zaměstnání jsem našel prakticky jen přes internet. Vybral jsem si několik inzerátů, které mi vyhovovaly, rozeslal životopisy, zjistil podrobnosti po e-mailu, absolvoval několik schůzek a nastoupil do nové práce. Hledat inzeráty s prací v novinách mě nebaví," vysvětluje Milan Hladík z Prahy, který se živí prací s počítači. Pro něj je internet ideálním prostředkem k nalezení práce. Pro jiné nikoliv, třeba pro špičkové ředitele. Ale dnes už ani pro přidavače na stavbě.

Milan Hladík není sám, kdo používá internet k nalezení obživy. Jen v lednu dostali personalisté 130 472 reakcí na své inzeráty, a to pouze ze serverů firmy LCM. V Česku ale pomáhá s hledáním práce téměř sto serverů. Číslo ohromující, zvláště ve vztahu k počtu práceschopného obyvatelstva.

Po internetu sáhne při hledání práce každý druhý uživatel sítě sítí, zjišťujeme podle posledního dostupného výzkumu projektu NetMonitor. Kolik lidí si nárazově zajde do kavárny podívat se na trh pracovních příležitostí, co kdyby tam něco bylo, to už nevíme. To u nás zatím nikdo nesledoval.

Můžeme se však podívat, jak to vypadá třeba ve Francii, kde to zjišťovala agentura TNS-Sofres v průzkumu dvou tisíc lidí (zaměstnanců, nezaměstnaných, studentů). Podle nich 65 % Francouzů surfuje na internetu s cílem nalézt zaměstnání. Internet je - po osobních kontaktech - druhým nejpoužívanějším nástrojem k nalezení práce. Přesněji řečeno 52 % Francouzů navštěvuje internetové stránky s nabídkou pracovních míst jen tehdy, když aktivně hledají místo a 38 % pouze z toho důvodu, aby byli informováni o stavu nabídek na trhu práce.

"Internetové stránky nabízející volná místa tedy nejsou pouze nástrojem hledání, ale nástrojem k trvalému sledování, které umožňuje globální představu o vývoji trhu práce v určitém odvětví," upřesňuje studie TNS-Sofres. Téměř každý Francouz (97 % uživatelů internetu) zkoumá nabídky míst, přičemž 61 % zasílá svůj životopis a objednává si zprávy s touto tematikou. Podobná čísla by pravděpodobně zjistil průzkum i v Česku.

PRÁCE ANO, ALE NE PRO VŠECHNY. "Pracovní servery fungují," potvrzuje Aleš Křížek, country Manager personální agentury Robert Half, ale upozorňuje, že to není řešení pro všechy. "Rozhodně tam nenajdete pracovníky na všechny profese," konstatuje Křížek. Manažeři nebo specialisté, kterých je nedostatek, se hledají především přes osobní kontakty a doporučení, tedy podle Aleše Křížka právě přes personální agentury. Ostatně i majitel největších serverů elektronického trhu práce sdružených pod hlavičkou firmy LMC Libor Malý říká, že internet není pro všechny.

"Právě na internetu je nejvíc pozic pro lidi s nižším vzděláním. Náš portál práce.cz je přesycen nabídkami, jako obchodníci, číšníci, pracovníci call center nebo řemeslníci," říká Libor Malý. Spíše je otázka, jestli tato skupina lidí umí používat internet. I firmy, které na internetu práci nabízejí, tento fakt potvrzují.

"Provozní zaměstnanci v dělnických profesích internet nevyužívají," říká personalistka Yvona Heliová ze společnosti Mora-Top.

Podobně také internet příliš při hledání práce nefunguje v malých městech a odlehlých částech republiky. Tam je největší síla v inzerátech v lokálních novinách. Ovšem čím větší město a kvalifikovanější pracovní síla, tím větší je i síla internetu. Přes internet bez problémů najdou práci do běžných pozic zejména programátoři, obchodníci, finančníci nebo ze sektoru služeb.

"Na internetu nabízíme mimo pozice vyššího managementu všechna pracovní místa," říká Boris Malý, zastupující síť hypermarketů Globus, ale je si vědom, že to usnadňuje především hledání lidí pro specializované pozice.

Firmy tam mají často potíže zaplnit volná místa. Poptávka převažuje nad nabídkou. Nedostatek reakcí lze zmírnit dobrým zpracováním inzerátu (viz článek Zájem, touha, jednání).

POKRYJÍ VŠECHNO. Vedle automatického vyhledávání nabízejí některé pracovní servery i další služby. Dovedou pokrýt celý proces náboru, od rozhodnutí někoho přijmout až po nástup zaměstnance do práce. V systému lze přehledně spravovat databázi potenciálních uchazečů, hromadně i jednotlivě je oslovovat, domlouvat si s nimi interview.

Tak například pracují ve společnosti Schenker. "Máme uzavřenou smlouvu s jedním pracovním serverem, který plně využíváme. Jedná se v podstatě o jednoduchý softwarový program, který nám umožňuje vést databázi potenciálních uchazečů, kteří reagují na naše nabídky. Po zhlédnutí životopisu a prvním telefonickém rozhovoru pak zveme kandidáta, který splňuje požadavky na danou pozici, do výběrového řízení," prozrazuje personální ředitelka Schenkeru Zuzana Hönigová.

Populární je využívání internetu při hledání pracovníků ze zahraničí. Společnost Tesco tak například hledá pokladní ze Slovenska.

"Centra sdílených služeb nabírají zaměstnance z celého světa elektronickou formou, získávají programátory z Rumunska a Bulharska, ale i Indie či Turecka," říká Libor Malý z LMC. Jeho firma založila mezinárodní sdružení stejně zaměřených serverů pro střední a východní Evropu. Vzájemně spolupracují, takže jejich klienti mohou bez znalosti cizích jazyků umisťovat náborové inzeráty například do Maďarska.

PŘÍLIŠ MNOHO INFORMACÍ. Bouřlivý rozvoj pracovních serverů je zároveň zapleveluje. Dobře tento stav popisuje Aleš Křížek: "Nový server nejprve musí vybudovat databázi, a to zpravidla tak, že osloví personální agentury, aby tam začaly inzerovat. Postupně se však na serveru sejde tak velké množství dat, životopisů a nabízených pozic, že se v tom málokdo vyzná. Navíc se některé z nich mnohokrát opakují."

Firmy provozující on-line recruitment s tímto nešvarem bojují dvěma způsoby - rozdělí hlavní server na menší specializované nebo neustále zdokonalují prohledávání databáze. První způsob zastává například společnost Český trh práce. Ta rozdělila své servery podle lokalit a typu nabízené práce. Provozuje tedy servery jako PracevIT.cz, PracevPraze.cz či PracevOlomouci.cz.

Lídr trhu firma LMC se svými servery Jobs.cz a Práce.cz razí druhou cestu. Vyhledávací algoritmy neustále zpřesňuje, aby personalista pokud možno získal na svůj inzerát minimum odpovědí, ale zato maximum těch validních. V ideálním případě by na jeden inzerát měla dorazit jedna odpověď nejvhodnějšího kandidáta.

Skepticky se k vyhledávacím mechanismům staví Aleš Křížek a tvrdí, že počet reakcí na pracovní inzeráty všeobecně klesá. "Podíl kvalitních odpovědí je stále stejný, jejich počet tedy klesá nezávisle na kvalitě vyhledávacího systému," vysvětluje.

Dobrých zaměstnanců totiž s růstem ekonomiky ubývá, k jejich ulovení je potřeba nasadit všechny páky. Internet může být jen jednou z nich.

RADAN DOLEJŠ

KAREL JEŽEK