Od ledna došlo k podstatné změně ustanovení zákona o správě daní a poplatků. Mění se způsob výpočtu výše sankcí v případech, kdy daňový subjekt daň nezaplatil v den její splatnosti, a je tedy v prodlení.
Nová právní úprava má být podle přechodných ustanovení aplikována pro daně, jejichž původní den splatnosti nastal po 1. lednu 2007, tedy například u daně z příjmů fyzických nebo právnických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2007. Podle nové právní úpravy se tedy nebude postupovat například v situaci, kdy správce daně v průběhu roku 2007 dodatečně vyměří daňovou povinnost v oblasti daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období kalendářního roku 2005. S ohledem na znění zmiňovaných přechodných ustanovení je tedy ale zatím stále nutné znát oba způsoby výpočtu výše tohoto druhu sankcí.

DANĚ SPLATNÉ DO KONCE ROKU 2006. Podle původní právní úpravy, v současné době aplikované již pouze na "staré" daně, byl daňový subjekt povinen uhradit správci daně za každý den prodlení tzv. penále. Obecně byl daňový dlužník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatku na dani. Pokud daňový subjekt nejprve přiznal a odvedl nižší částku daně a následně sám chybu zjistil a podal dodatečné daňové přiznání na vyšší daňovou povinnost, uplatňovala se v těchto případech podle původní právní úpravy sazba penále pouze v poloviční výši, tj. 0,05 % za každý den prodlení. Naopak, při zjištění zkrácení daně správcem daně a jejím doměření na základě tohoto zjištění se při výpočtu penále aplikovala za každý den prodlení dvojnásobná sazba základní sazby penále, tj. 0,2 %.Výše uvedená penalizace se uplatňovala po dobu 500 dní prodlení, tedy necelý rok a půl, za každý další den prodlení se již uplatňovalo pouze penále ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky (viz www.cnb.cz) platné v první den kalendářního čtvrtletí.

Pokud tedy byla daň doměřena správcem daně například po dvou letech ode dne její splatnosti, tj. po více než 500 dnech, skládala se výsledná částka vzniklého penále ze dvou složek, a to z částky ve výši rovné dodatečně vyměřené daňové povinnosti (sazba penále za prvních 500 dní činila při doměření daně na základě zjištění správce daně 0,2 % za každý den prodlení, za 500 dní tedy dosáhlo penále 100% výše penalizované částky) a dále částky vypočítané za zbývající dny prodlení (nad 500 dní) aplikací sazby ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí.

DANĚ SPLATNÉ OD ROKU 2007. Podle nové právní úpravy vzniká daňovému subjektu při dodatečném vyměření daně povinnost uhradit zpravidla sankce dvě. Určitou obdobou dříve aplikovaného penále, avšak s jinak definovanou úrokovou sazbou, je tzv. úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současné době činí sazba repo sazby 2,5 % (viz www.cnb.cz - tzv. 2T repo sazba), při výpočtu výše úroku z prodlení se tedy používá sazba 16,5 % (roční sazba). Úrok z prodlení je daňový subjekt povinen uhradit správci daně za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původní splatnosti.

Zákon o správě daní a poplatků u úroku z prodlení nově stanoví maximální dobu, po kterou lze tuto sankci uplatňovat, a to po dobu pěti let prodlení. Tato skutečnost bude významná zejména ve chvíli, kdy správce daně před uplynutím lhůty pro vyměření nebo doměření daně učiní úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení a kdy tak začne běžet lhůta nová. Zatímco podle původní právní úpravy mohlo penále kvůli takto prodloužené lhůtě stále narůstat, podle nové právní úpravy může úrok z prodlení narůstat pouze po dobu pěti let.

Druhou ze zmiňovaných sankcí vymezených v nové právní úpravě je tzv. penále. V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že pojem "penále" je nyní používán pro označení jiného druhu a jinak počítané sankce, než jak tomu bylo do konce roku 2006. V současné době představuje částku jednorázové sankce, která se zjednodušeně řečeno stanoví jako určité procento z dodatečně vyměřené částky daně nebo daňové ztráty, konkrétně 20 % při zvýšení daně nebo snížení odpočtu daně, nebo ve výši 5 %, pokud je snižována daňová ztráta. Při dodatečném vyměření daňové povinnosti správcem daně tedy bude daňový subjekt povinen uhradit nejen výše uvedený úrok z prodlení, jehož výše roste přímo úměrně době, jak dlouho je daňový subjekt v prodlení, ale automaticky také 20 % z dlužné (dodatečně vyměřené) daně, a to bez ohledu na to, zda daň bude správcem daně dodatečně vyměřena například po roce nebo až po dvou letech od splatnosti dané daně.

Penále nevzniká v případě, pokud správce daně dodatečně vyměří základ daně na základě dodatečného daňového přiznání podaného daňovým subjektem. Tento postup alespoň do určité míry zvýhodňuje a motivuje daňové subjekty, aby opravily svá podaná daňová přiznání, pokud zjistí, že původně přiznaná a odvedená povinnost byla vypočtena v nižší výši. Pokud daňový subjekt sám podá dodatečné daňové přiznání na vyšší daňovou povinnost, předepíše správce daně pouze zmiňovaný úrok z prodlení bez penále.

ZMĚNA POŘADÍ ÚHRAD. Do konce roku 2006 se částky poukázané na účet správce daně primárně započítávaly na splatné a dosud neuhrazené náklady řízení, dále potom na pokuty, zvýšení daně, nejstarší nedoplatky na dani, běžné platby daní, úrok a jako poslední v pořadí se peněžní prostředky používaly na úhradu penále. S účinností od roku 2007 má být penále uhrazeno jako druhé v pořadí spolu s pokutami. Jaké praktické dopady může tato změna mít? Penále bude uhrazeno z plateb přijatých na účet správce daně přednostně. Převede-li daňový subjekt na účet správce daně finanční prostředky a předpokládá, že jimi uhradil například daňovou povinnost v oblasti DPH, nicméně mu z titulu doměření daňové povinnosti na některé z daní vzniklo penále (20 % doměřené částky daně) a dále také úrok z prodlení, bude částka poukázaná na účet správce daně použita na úhradu penále a na úhradu daňové povinnosti bude použita pouze zbývající část prostředků. Daňovému subjektu opět vznikne nedoplatek na dani, do jehož zaplacení mu bude narůstat úrok z prodlení. Pokud by se postupovalo podle původní právní úpravy, byla by celá částka použita na úhradu daňové povinnosti v oblasti DPH. Penále (ve smyslu původní právní úpravy) by zde rovněž nebylo přednostně uhrazeno.

POSEČKÁNÍ DANĚ. Je vhodné upozornit na změny provedené v oblasti upravující problematiku tzv. posečkání daně a povolení jejího zaplacení ve splátkách. Tyto instituty byly daňovými subjekty dříve, s ohledem na relativně příznivé "úročení", poměrně často využívány. Za dobu posečkání daně nebo povolení splátek byl daňový subjekt totiž povinen zaplatit správci daně pouze úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby ČNB platné v první den kalendářního čtvrtletí, což bylo pro daňový subjekt často výhodnější, než si půjčovat finanční prostředky na úhradu daňové povinnosti na jiných místech. Podle nové právní úpravy se však při výpočtu výše úroku z odložené částky využívá repo sazba stanovená ČNB, zvýšená o sedm procentních bodů, což výhodu nižších úroků podstatně eliminuje - při stávající repo sazbě by totiž byla částka posečkané daně úročena sazbou daně 9,5 %.

Kristýna Šimáčková
Euro-Trend

Sankce za nedoplatky na daních

Související