NEPENĚŽITÝM VKLADEM je pouze majetek, který může společnost hospodářsky využít a který může být oceněn. Jsou-li cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti, jejich oceněním u vkladatele je účetní zůstatková cena nepeněžitého vkladu. Pokud by účetní cena vkladu dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů a podílů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů. Až potud se zdá být celý problém relativně snadný a srozumitelný. Podívejme se však na situaci, kdy předmětem vkladu bude majetek nabytý dříve např. v rámci koupě podniku (viz příklad).

73srazkovaDan2.gif

Po určitém čase přijmou vlastníci (kupci podniku) rozhodnutí o založení dceřiné společnosti. Předmětem vkladu bude majetek v hodnotě 400 tis. Kč, který byl nabyt v rámci koupě podniku. V jaké hodnotě má být majetkový podíl oceněn v účetnictví vkladatele? V hodnotě vloženého majetku, tj. 400 tis. Kč, anebo v hodnotě, která odpovídá hodnotě vloženého majetku, tj. 400 tis. Kč plus poměrná část rozpoznaného oceňovacího rozdílu tj. 0,4 x 600 = 240 tis. Kč: 400 + 240 = 640 tis. Kč?

Oceňovací rozdíl představuje rozdíl mezi oceněním podniku a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávající účetní jednotky sníženým o převzaté závazky. Podle našeho názoru by finanční investice v tomto případě měla být oceněna v hodnotě 640 tis. Kč. Takto stanovená hodnota podává ekonomicky výrazně lepší pohled na skutečnou pořizovací cenu investice (oceňovací rozdíl je součástí celkové hodnoty, za kterou vkladatel původní majetek pořídil). V jednotlivých případech bude ale nutné ocenění majetku posuzovat individuálně.

Pavel Škraňka
Mazars audit

Související