NEPENĚŽITÝM VKLADEM je pouze majetek, který může společnost hospodářsky využít a který může být oceněn. Jsou-li cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti, jejich oceněním u vkladatele je účetní zůstatková cena nepeněžitého vkladu. Pokud by účetní cena vkladu dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů a podílů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů. Až potud se zdá být celý problém relativně snadný a srozumitelný. Podívejme se však na situaci, kdy předmětem vkladu bude majetek nabytý dříve např. v rámci koupě podniku (viz příklad).

Po určitém čase přijmou vlastníci (kupci podniku) rozhodnutí o založení dceřiné společnosti. Předmětem vkladu bude majetek v hodnotě 400 tis. Kč, který byl nabyt v rámci koupě podniku. V jaké hodnotě má být majetkový podíl oceněn v účetnictví vkladatele? V hodnotě vloženého majetku, tj. 400 tis. Kč, anebo v hodnotě, která odpovídá hodnotě vloženého majetku, tj. 400 tis. Kč plus poměrná část rozpoznaného oceňovacího rozdílu tj. 0,4 x 600 = 240 tis. Kč: 400 + 240 = 640 tis. Kč?
Oceňovací rozdíl představuje rozdíl mezi oceněním podniku a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávající účetní jednotky sníženým o převzaté závazky. Podle našeho názoru by finanční investice v tomto případě měla být oceněna v hodnotě 640 tis. Kč. Takto stanovená hodnota podává ekonomicky výrazně lepší pohled na skutečnou pořizovací cenu investice (oceňovací rozdíl je součástí celkové hodnoty, za kterou vkladatel původní majetek pořídil). V jednotlivých případech bude ale nutné ocenění majetku posuzovat individuálně.
Pavel Škraňka
Mazars audit
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



