Hans-Dieter Funke: Vyšší DPH se nebojíme

Podle navržené reformy daní a dávek se má zvýšit daň z přidané hodnoty u stavebních prací, ceny bytů by mohly jít vzhůru. Neochladí to stavební boom?

Nemyslím si to. Negativní účinek určitě nebude dlouhodobý. Obdobné zvýšení DPH jsme zažili v Německu. Všechny stavební spořitelny naříkaly, že určitě nebudou mít tolik obchodů, že zájem veřejnosti oslabí, ale nedošlo k tomu. Pokud budu uvažovat pesimisticky, tak v příštím roce možná v Česku bude fáze konsolidace, ale nejpozději do jednoho roku po případném zvýšení DPH určitě dojde k oživení obchodů. Daň z leasingu aut byla před časem také zvýšena, a na prodeji se to dlouhodobě neprojevilo.

Jak hodnotíte stavební spoření v Česku?

K přerušení boomu stavebního spoření nedošlo. Pomalu jdeme tím směrem, že poskytujeme více úvěrů. Smysluplnost stavebního spoření nemůžeme veřejnosti vysvětlovat pouze státní podporou, ale je třeba transparentněji objasnit úvěrovou fázi. V České republice je od založení stavebních spořitelen v roce 1993 viditelný vývoj: po sametové revoluci chtěl každý mít pěkné auto, pokud možno lepší než soused, a nyní se lidé zaměřují na kvalitu bydlení.

Čím se inspirovat v Německu?

Kombinace stavebního spoření a úvěrů je tam mnohem silnější. Úvěr se nepoužívá pouze pro koupi bytu nebo stavbu domu, ale také na modernizaci, rekonstrukci. Myslím si, že k tomu směřujeme i v Česku. Efekt vidím v investicích do ekologie. Nahradit stará topení, tepelně neefektivní pláště domů - i k tomu lze využít smlouvu o stavebním spoření. Stejně tak k instalaci solárního vytápění či jiných alternativních zdrojů energie.
V Německu platilo a stále platí, že bydlení by mělo být financováno ze tří částí: třetinu by měl tvořit vlastní kapitál, třetinu úvěr ze stavebního spoření a třetinu hypotéka. Z mého pohledu je vlastní hotovost při financování nezbytností. Protože když mám vlastní prostředky, získám jednodušším způsobem další peníze.
V polovině 80. let nastaly v Německu problémy. Tehdy se nabízelo stoprocentní financování z vnějších zdrojů. Ale když vypadl jeden příjem v rodině či se manželé rozvedli, dostala se řada lidí do platební neschopnosti. Proto jsem zastáncem teze, že určitá část financování bydlení by měla být pokryta vlastním kapitálem.

Neměl by stát ekologické investice do bydlení finančně podpořit?

V každém případě by měl zachovat podporu stavebního spoření, protože to lidi motivuje vytvořit si vlastní kapitál. Úroky by měly být daňově zvýhodněny. Vždyť úkolem státu je, aby celkově podporoval bydlení. Vznikají tím pracovní místa. Zvyšuje to zájem lidí bydlet ve vlastních čtyřech zdech a být nezávislí.

Lidé musí více spořit na stáří. Existuje konkurence finančních institucí a produktů: bank, pojišťoven, penzijního připojištění, stavebních spořitelen, podílových fondů. Oblíbeným argumentem stavebních spořitelen je, že nejlepším zajištěním na stáří je vlastnit svůj byt či domek.

I pro důchod je nejlepší mix. Mít vlastní bydlení je určitě výhodou. Pokud splatím úvěr, nemusím platit nájem. I v Německu rostou nájmy rychleji než penze. Vlastnit byt či domek a mít splacený úvěr je proto pilířem zajištění pro stáří. Druhým pilířem jsou vlastní peněžní prostředky. Penze se nezvyšují tak výrazně jako platy. Proto je dobré penzijní připojištění či jiné finanční investice. Nejsem tedy stoupencem názoru, že všelékem je bydlení ve vlastním. Proto jako stavební spořitelna musíme lidem nabídnout určitou směs produktů.

Jaký je trend splatnosti úvěrů ze stavebního spoření?

Češi nyní chtějí krátkodobé úvěry. I hypoteční banky nabízejí úvěry s poměrně krátkodobou fixací úrokové sazby. jen 0,5 % poskytnutých hypotečních úvěrů má úrokové sazby fixovány na 10 let. To by možná dlouhodobě mohl být problém, protože zvolím-li si fixaci na jeden až tři roky, a úroková sazba se změní, je mé zatížení vyšší.
Jako klient mohu být oslněn nabídkou hypotéky s roční úrokovou sazbou 3,4-3,5 %. A řeknu si: jdu do toho. Protože klienti špatně počítají. Po dvou, třech letech to se splácením vypadá jinak. Jedno procento u milionového úvěru představuje poměrně velkou částku. Já jsem pro dlouhodobé úrokové sazby, s nimiž může klient počítat. A tady musím trošku udělat reklamu stavebním spořitelnám: klientům můžeme nabídnout zajímavou a pevnou úrokovou sazbu po celou dobu splácení úvěru.

V Rakousku jsou ze stavebního spoření poskytovány i úvěry na vzdělání. Uvažujete o něčem podobném i v Česku?

V Rakousku je systém stavebního spoření flexibilní. Nemyslím si, že bychom v Česku v příštích letech poskytovali úvěry na jiné účely než na ty, které souvisejí s bydlením. Jsme trošku konzervativnější.

Můžete porovnat vyspělost stavebního spoření v různých zemích?

Stavební spořitelny v západní Evropě mají dlouhou tradici. 80 % Němců mělo nebo má smlouvu o stavebním spoření. Ve střední a východní Evropě již řadu let dobře funguje - také se státní podporu - stavební spoření v Chorvatsku. Můžeme tam konstatovat stejný fenomén jako v Česku: stavební spoření není chápáno v kombinaci s úvěrem. V Německu je poměr mezi poskytnutými úvěry a vklady klientů do stavebního spoření vyšší než v České republice. V Česku představují úvěry 25 % bilanční sumy, v Německu 80 %. Očekávám, že v následujících letech bude pozitivní tendence růstu počtu úvěrů ze stavebního spoření pokračovat. Chceme se dostat na podíl úvěrů na vkladech ve výši 50 až 60 %. Velké rozdíly mezi stavebním spořením v západní Evropě a Česku se postupně budou vyrovnávat.

Karel Ježek

Hans-Dieter Funke (57) začal v roce 1974 ve stavební spořitelně Schwäbisch Hall. V roce 1993 se tento německý manažer přesunul do Česka. Jako předseda představenstva se podílel na založení a vybudování Českomoravské stavební spořitelny. V letech 2003-2004 založil a vedl Sino - German Bausparkasse v Číně. Od srpna 2006 je místopředsedou představenstva a náměstkem generálního ředitele Raiffeisen stavební spořitelny s odpovědností za marketing a odbyt.