Kde přistane klesající dolar?

Dva dolary za britskou libru? Naposledy byla anglická měna tak silná v roce 1992. Pak ji finanční mág George Soros s pomocí svého nemalého kapitálu poslal ke dnu a vydělal dalších pár miliard. Nyní ovšem její kurz - alespoň vůči americkému dolaru - opět stoupl. Důvodem však ani tak není skvělá libra jako spíše slabá americká měna.
Dolar padá už od roku 2000 (kdy byl zase pro změnu na jednom ze svých historických vrcholů) a kde se zastaví, si nyní netroufá říct nikdo. V minulosti se rok co rok analytici vyjadřovali v tom smyslu, že "letos ještě pád, napřesrok pak růst". Onen časový údaj napřesrok ale ještě nenastal. Naopak, týden co týden jsou slyšet zprávy o rekordně slabém kurzu dolaru. Vůči euru, jenu i libře - stále padá. Jestliže na počátku existence eura - v roce 2000 - byl o pár desetinek centů silnější než evropská měna, nyní je zapotřebí dolar a 35 centů k zakoupení jednoho eura. A má být hůře, předpovědi se nyní zastavují na další hranici - 1,7 dolaru za euro.

PŘEDPOVĚĎ SE VYPLNILA. Pád americké měny předpověděl v roce 2002 Geogre Soros - tehdy odhadl, že dolar ztratí v následujících několika letech třetinu své hodnoty. A měl pravdu, jak se ukázalo.
V roce 2004 začali analytici poukazovat na problém dvojího deficitu americké ekonomiky - deficitu platební bilance a státního rozpočtu. Růst zadlužení dolaru nesvědčil.
Peter Peterson, šéf Výboru pro zahraniční vztahy Institutu pro mezinárodní ekonomiku Blackstone Group, v roce 2004 vypočítal, že USA si ročně půjčují 540 miliard USD. Import výrazně převyšuje export, za což Američané platí vyššími půjčkami. Deficit běžného účtu platební bilance se tehdy vyšplhal na 5,4 % HDP. Peterson tehdy situaci srovnal s rokem 1987, kdy země zažila propad burzy - tehdy ale deficit dosahoval pouze 3,5 % HDP.
Rostoucí zadlužení země už tehdy implikovalo oslabení dolaru. Peterson to srovnal s lety 1985-1990, kdy dolar propadl o 42 %. V 90. letech nastala konsolidace zadlužení (snížil se schodek). V roce 2000 se pozitivní trend obrátil a do roku 2004 dolar propadl opět - tentokrát o 23 % z původní hodnoty. Ovšem už tehdy experti upozornili, že pokud bude deficit narůstat, dolar čeká pád až o 84 %. Což se nyní naplňuje.
K domácím nesnázím se přidaly mezinárodní faktory, které měly na dolar negativní vliv. Na podzim roku 2006 začaly země - producenti ropy - snižovat svoji angažovanost v dolarových aktivech a zredukovaly své dolarové pozice na nejnižší úroveň za posledních několik let. Zisky z prodeje ropy začaly měnit za eura, jeny a libry, vyplynulo tehdy z údajů BIS (Bank for International Settlements).
Americké měně uškodily i válečné konflikty, problémem se ukázala být i protekcionistická politika především vůči Číně.

DRAHÁ EVROPA. Levný dolar přináší Evropě jednu slušně velkou výhodu, ale podstatně více nevýhod.
Tou výhodou je levnější dovoz surovin. Ropa, zlato a další nerosty se na světových trzích obchodují převážně za dolary. Ropa však stále zdražuje - kdyby šel stejným směrem dolar, stál by benzin u českých benzinnek nikoliv třicet korun jako nyní, ale třeba i dvakrát tolik.
Oproti tomu ovšem stojí názor, že kdyby dolar nebyl tak levný, ropa ani další suroviny by nebyly tak drahé, jako jsou nyní. To je ovšem spekulace. Slabý dolar však může mít v budoucnu negativní vliv na vývoz evropského zboží (mimo Evropu) - v porovnání s ním je veškerá produkce z jiných koutů světa podstatně levnější. A to nejen v jihovýchodní Asii, kde je stále levná pracovní síla, ale i v USA - právě díky kurzovému přepočtu. Zatím se ale i díky oživení evropské ekonomiky tamnímu exportu daří. I přes silnou měnu.
Evropa se rovněž stává drahým místem pro turisty z ostatních světadílů. Podle ankety anglického serveru BBC si mladí Američané i bohatí asijští byznysmeni začínají vybírat levnější destinace. Evropa prostě nestojí za to, rozhodně ne za dlouhodobý pobyt. Peníze z turistiky tak poplynou víc do Asie, kde je stejně bezpečno a podstatně levněji.
Slabý dolar má vliv i na investiční aktivity. Díky globalizaci si firmy mohou nyní vybrat, do které části země investovat. Americkým investorům se ukládání peněz do evropských podniků moc nevyplatí, naopak Evropa čím dál víc vyváží peníze (díky směnnému kurzu jich má víc), především do Ruska a Asie.

JAK BUDE? Jestliže každý rok experti předpovídali oživení dolaru, nyní jsou ve svých prognózách extrémně nejednoznační. Po zmapování všech dostupných odhadů je tak představa dalšího oslabení americké měny reálnější pro zhruba 60 procent názorů na trhu, dvacet až třicet procent čeká posílení a dalších deset je na vážkách mezi posílením a oslabením.
Nová data podle expertů potvrzují, že ekonomika USA není v okamžitém nebezpečí recese. A to i přes propad HDP na 1,3 procenta za první čtvrtletí, což je nejhorší výsledek za poslední čtyři roky. Podle expertů z DailyFX ale není současné oslabení dolaru výjimečné, výhledově bude dolar dvakrát slabší než na počátku existence eura. První údaje z americké ekonomiky potvrdily zpomalení bytové výstavby. I zde je však jedno ale: zpomalila se výstavba soukromých domů, zatímco komerční nemovitosti prožívají boom. Tomu odpovídají i nadmíru dobré výsledky banky - jediná finanční instituce, které se výrazně nezvýšily zisky, je HSBC, všechny ostatní - Citibank, Wachovia a Bank of America ohlásily růst zisků. Údaje o prodeji nových domů sice ukázaly nejvyšší pokles za posledních šest let (jde o údaje o budoucím prodeji), aktuální prodeje domů jsou ale na nejvyšší úrovni za poslední tři roky.
Stejně tak jsou rozporuplné údaje z trhu práce.
Navíc - burza je historicky nejsilnější, firmy hlásí další nárůsty zisků.

PODLE ANALÝZY České spořitelny, založené na průzkumu trhu s dolarem, jsou možné tři následující scénáře: Za prvé: ekonomika USA hladce přistane, za druhé: výrazně se propadne, a za třetí: ekonomika bude pokračovat v silném růstu.
První scénář je prý nejpravděpodobnější a postupně jej potvrzuje řada ekonomických ukazatelů. V jeho rámci má ekonomika USA zpomalit zhruba na tři procenta, americká centrální banka Fed bude snižovat úroky jen mírně (ze současných 5,25 % na 4,5 % a dolar bude nadále pomalu padat, a to stejným tempem jako doposud). K tomuto scénáři se podle odhadu vývoje klíčové sazby Fed evidentně kloní i většina českých analytiků oslovených v rámci ankety Ekonom Poll (poslední výsledky viz Ekonom č. 17). Ostatní měny budou z tohoto vývoje profitovat, v podstatě půjde o prodlužování situace z posledních několika let. A úvahy o budoucím vývoji dolaru se tak jen posunou o pár měsíců či let.
Druhou možností je sestup ekonomiky USA k nulovému či jednoprocentnímu růstu. V takovém případě by Fed snižoval sazby rychleji a úderněji (minimálně ke 4 %, dle vývoje inflace). Dolar by na začátku oslabil, později by však mohl dostat růstový impuls (s každou dobrou zprávou o ekonomice). Zatím je tento scénář prý nejméně pravděpodobný, výsledek HDP za první kvartál však "tvrdé přistání" nevyloučil.
Třetí možností je pokračování růstu amerického HDP v rychlém tempu. V takovém případě by se sazby Fed spíše zvyšovaly, což by ale mohlo dále snížit domácí spotřebitelskou poptávku a vést nikoli ke hladkému přistání ekonomiky, ale spíše k rychlému propadu se všemi jeho důsledky. Na druhou stranu růst amerického HDP by pomohl k ekonomickému růstu v dalších částech světa (díky vyšším investicím), rostl by tak přebytek obchodní bilance, což by kompenzovalo negativní vývoj na finančním účtu platebních bilancí. Ani tento scénář není podle expertů vůbec vyloučený.
Velkou neznámou jsou války, které Amerika nyní vede v Afghánistánu a v Iráku. Ti, kteří volají po jejich ukončení, poukazují na to, že se jimi vyčerpává státní rozpočet. Druhá strana obhajuje právo na export demokracie, tiše však připouští, že válečné konflikty ekonomice spíše prospívají než škodí.
Jejich případné ukončení s nástupem nové americké politické garnitury tak zcela jistě bude mít vliv na americkou ekonomiku. V té době ovšem půjde o jiné hospodářství, než jaký je jeho obrázek nyní. Otázkou ovšem je, zda bude lepší, nebo horší.

Julie Hrstková